Nutriční rizika chudoby PHDR. HANA PAZLAROVÁ, PH.D. Termíny Pozor, změna oproti IS! 5.4. 19.4. 26.4. 3.5. 17.5. Vždy 14.30 – 17.30 Struktura setkání Teoretická část – přednáška a seminář k tématu Praktická část – příprava a ochutnávka vybraných jídel, úklid kuchyně. Podmínky získání atestace Účast na 4 z 5 setkání Příprava jídelníčku dle zadání Seminární práce na zadané téma a její prezentace Aktivní účast v praktické části kurzu – příprava jídla podle vybraného receptu ve skupině 17.5. si přineste index! Jídelníček Každá skupina připraví jídelníček pro rodinu na 1 týden (Po – Ne), snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře Jídelníček bude vyvážený a úsporný U každého jídla bude rozpočet, u vařených a složitějších jídel recept (suroviny, postup práce) Snažte se nacházet levná, zajímavá a netradiční jídla! Výstupem bude úsporný a vyvážený jídelníček na měsíc a možná i „kuchařka“. Seminární práce Skupinová práce na téma stravování při různých zdravotních problémech. 3-5 stran praktických doporučení ke složení stravy v případě následujících zdravotních obtíží. Text bude dán k dispozici všem účastníkům. 1. skupina – cukrovka, vysoký krevní tlak 2. skupina – bezlepková dieta, dieta při vysokém cholesterolu 3. skupina – dieta při dětském průjmu, dieta při zácpě 4. skupina – dieta při ekzému a lupénce, dieta při onemocnění žlučníku Příprava jídla Každá skupina připraví na je jedno ze setkání praktickou ukázku ze svého jídelníčku. Promyslí a nakoupí suroviny na jídlo pro rodinu na jeden den (počítejte 6-7 porcí) za max. 300 Kč (= 100 Kč/studenta) – oběd, večeře, polévka, svačina/desert Účty si schovejte, budeme o nich diskutovat. Na vaření se budou podílet všichni, jedna skupina vždy organizuje a řídí práci. Daná skupina je následně zodpovědná za úklid po vaření. Každá skupina dostane od ostatních zpětnou vazbu, jak hodnotí vyváženost, úspornost a chuť připravených jídel. Témata setkání Vyvážená strava, její složení – bílkoviny, sacharidy, tuky, vitamíny, minerály, stopové prvky, vláknina, tekutiny Rizika nevyvážené stravy způsobené chudobou Možnosti podpory klientů v oblasti výživy a stravování, alternativní možnosti obohacení jídelníčku, nákup a zpracování potravin Strava v různých obdobích života Výživa při zdravotních omezeních Kolik utratíme za jídlo? Nejčastěji 2000,-Kč os./měs. (39 % obyv.) 12 % utratí více než 3500,-Kč 27 % utratí méně než 1500,- (= 50 Kč/den) Zdroj: Finexpert.e15.cz „Novákovi“ Matka Otec Dcera, 5 let Syn, 10 let Životní minimum – 9850,- Kč Náklady na jídlo – 6000,- Kč = 200 Kč/den Děda Novák Životní minimum – 3410,- kč Náklady na jídlo 1500,- = 50 Kč/den Základní složky stravy Bílkoviny Sacharidy Tuky Co je co? - cvičení Doporučené složení Bílkoviny – 10-15 % Sacharidy – 55-60 % Tuky – 25-30 % U osob, které chtějí snižovat váhu Bílkoviny – 30 % Sacharidy – 40 % Tuky – 30 % Složení potravin Většina potravin je složena z více složek (výjimečně nikoliv např. olej = 100% tuku) Z hlediska vyváženosti je důležité znát složení potravin Např. sýr eidam je tvořen ze 45 % bílkovinami, z 50 % tuky a jen z 5 % sacharidy. Naopak na energetické hodnotě jablka se podílejí sacharidy 90ti %, bílkoviny a tuky po 5 %. Další důležité složky potravy Vitamíny Minerály Stopové prvky Vláknina Vitamíny rozpustné v tucích http://www.studiumbiochemie.cz/traveni/tab1.jpg Vitamíny rozpustné ve vodě http://www.studiumbiochemie.cz/traveni/tab2.jpg Stopové prvky a minerály http://images.slideplayer.cz/11/3121818/slides/slide_4.jpg Nejčastější deficit Železo – anémie – zdroj – maso, vnitřnosti, luštěniny, listová zelenina, houby, jahody Fluor – ochrana před zubním kazem – zdroj – zubní pasty Jód – součást hormonů vylučovaných štítnou žlázou – vliv na nervovou soustavu, kretenismus, struma – zdroj – mořské ryby a plody moře, řasy, některé minerální vody a uměle přidáván do některých mléčných výrobků Zinek – významný pro správný vývoj a růst organizmu a pohlavní vývoj – zdroj - játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky a mořští živočichové, fazole, ořechy a dýňová semena Vláknina významná složka potravy, která je sama obtížně stravitelná. existují dva druhy vlákniny: rozpustná a nerozpustná. Rozpustná vláknina má schopnost absorbovat vodu, bobtnat. To vede k pocitu nasycení. Z větší části je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu, působí tedy jako prebiotikum. Nerozpustná vláknina v trávicím traktu nefermentuje, není zdrojem energie. Zvětšuje objem obsahu ve střevech a zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Zejména příznivě se uplatní v tlustém střevě, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky, které vznikly při trávení. Rozpustná vláknina luštěniny (hrách, sójové boby, fazole) tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny) oves, žito, ječmen některé ovoce (především jablka a banány) a bobule některá zelenina jako brokolice a mrkev kořenová zelenina brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu) semena psyllia (jen asi ⅔ rozpustné vlákniny). Nerozpustná vláknina celozrnná jídla s obsahem zejména slupek tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny) obilné slupky, otruby ořechy a semena zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer slupky některých druhů ovoce a rajčat Na příště 19.4. Každá skupina přinese rozpis jídel (bez receptů, cen apod.) na týden.