Metody sociálních výzkumů ÒPřímé pozorování ÒRozhovor ÒDotazník ÒAnalýza dokumentů Ò(standardizovaný rozhovor, nestandardizovaný rozhovor, skupinový rozhovor, dotazník, sociometrické techniky, zúčastněné pozorování…..) Ò houby ÒRozhovor x dotazník-výhody a nevýhody Ò ÒOtázka do skupin-zkuste uvést, jaké výhody a nevýhody má rozhovor ve srovnání s dotazníkem Ò(čas, pracnost, nákladnost, anonymita, zkreslení, nároky na respondenta, obtížnost, návratnost informací) ÒDisman str. 141 tabulka 7. 1 ÒNávratnost- Òu dotazníku problematické Òrozhovor spolehlivý ÒČasová náročnost- Òrozhovor velmi náročný Òdotazník úsporný ÒNáklady- ÒDotazník „levný“ ÒRozhovor drahý ÒAd anonymita- Òdotazník je anonymní ÒAd zkreslení- Òu rozhovoru vysoké interviewer bias ÒNároky na respondenta- Òrozhovor pro respondenta jednodušší, nevynechá odpovědi Ò ÒZákladní typy otázek (jak v dotazníku, tak v rozhovoru): ÒUzavřené otázky - nabízíme výčet možností (kategorií) ÒOtevřené otázky - respondent uvede volně odpověď, my si ji zařadíme dle připraveného seznamu kategorií ÒPolouzavřené otázky - umožňují dovysvětlení ÒVytváření kategorií (tj. varianty různých odpovědí na otázku)-kategorie musí vyčerpávat všechny možnosti odpovědí ÒVšechny kategorie se musí vylučovat, nelze odpověď zařadit do více kategorií ÒPozor na „zdvojené otázky“ (double-barrel question)-nelze se ptát v 1 otázce na 2 věci najednou! (viz Disman str. 129). Ò ÒOtázky o otázce, které si musíme položit: Ò1/Je tato otázka nezbytná? Ò2/Bude srozumitelná každému členu našeho souboru? Budou ji všichni rozumět stejným způsobem? Ò3/ Je respondent schopný poskytnout žádanou informaci? (Řešením je pilotní studie) Ò4/ neptám se na 2 věci najednou? Ò5/Není otázka sugestivní? ÒUzavřené otázky=soubor možných alternativ ÒUkázka nevhodné otázky typu double-barell question: ÒJste spokojen s výsledkem voleb do zastupitelstva Prahy a s výsledkem parlamentních voleb? ÒVelice spokojen ÒSpíše spokojen ÒNevím ÒSpíše nespokojen ÒNespokojen ÒMyslíte si, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají chodit do běžné ZŠ? ÒAno ÒNe ÒNevím ÒPolouzavřené otázky-umožňují dovysvětlení. ÒMyslíte si, že děti se speciálními vzdělávacími potřebami mají chodit do běžné ZŠ? ÒAno ÒNe ÒPokud uvedete ano, doplňte proč. Ò Ò Ò Ò ÒOtevřené otázky-neomezují, ale těžko se vyhodnocují. ÒJaký je Váš postoj k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd? Ò……………………………………………………………………………………………………………………………………………… ÒTvrzení s možností volby na škále ÒLikertova škála (3,5,7,9 stupňů) ÒMetody sociálních výzkumů jsou můj oblíbený předmět ÒPlně souhlasím ÒSpíše souhlasím ÒNevím ÒSpíše nesouhlasím ÒPlně nesouhlasím Ò ÒVstupní část (oslovení, vysvětlení, ujištění) Ò ÒHlavní část (identifikační otázky + hlavní otázky) Ò ÒZávěrečná část-poděkování ÒPokus o sugesci-navádějící otázky: ÒJste přesvědčen, že chovat se ke zvířátkům ošklivě je nehezké? ÒUmoření respondenta příliš mnoha otázkami ÒKladení otázek, které nesouvisí s výzkumnou otázkou Ò ÒOtázka je nejasná ÒDvojí zápor (Nesouhlasíte s tím, aby nebyly vražděny velryby? Ano Ne) ÒVýrazy v otázce jako obvykle, někdy, obyčejně, občas Občas si rád zajdu na pivo Souhlasím Nesouhlasím) ÒDouble-barell otázky-ptáme se na dvě věci najednou (Souhlasíte s tím, aby na Jaboku byly zavedeny snídaně zdarma a do dalšího ročníku směla postoupit pouze polovina studentů? Ano Ne) ÒNejschůdnější varianta-formou deskriptivní statistiky (popisná statistika)-tj. pomocí absolutní a relativní četnosti odpovědí . ÒPozor na otevřené otázky-2 možnosti: Ò1/vytvoření kategorií a potom pomocí deskriptivní statistiky Ò2/kvalitativně-pouze vyhodnotit dané kategorie ÒCvičení- Ò1/Vytvořte otázku včetně možných kategorií, ve které budete zjišťovat, co dělá respondent rád ve volném čase. Ò2/Vytvořte dotazník, ve kterém budete zjišťovat postoje respondenta s integrací dětí s PAS do běžných tříd. Ò Ò 648990 ÒDetailní studium jednoho případu, nejčastěji osobní případová studie. ÒVolba výzkumného tématu a formulace výzkumných otázek. ÒStrategie výběru (záměrný výběr, typický případ či extrémní případ) ÒMetody sběru dat: zdroje-dokumentace aktuálního, archivní záznamy, dotazování, pozorování, analýza produktů (využijte všechny zdroje dat!) ÒLogika spojení dat a kritéria pro interpretaci Òa/teorie Òb/popis případu ÒPlán případové studie: Ò1. Volba tématu Ò2.strategie výběru Ò3.metoda sběru dat Ò4.logika spojení dat a závěrů ÒRozdíl kazuistika/případová studie ÒMalý, u kazuistiky bývá obsažena anamnéza. Na základě rozboru kazuistik se vyvozují společné projevy, příčiny studovaných jevů a přístupy, které lze aplikovat u obdobných případů. ÒStandardizované pozorování-nutný je záznamový arch s kategoriemi, které budeme pozorovat. Př. Balesova stupnice pro pozorování kooperativního chování v malé skupině. Příklady kategorií: ÒProjevuje solidaritu, pozoruje jiné, pomáhá, odměňuje. ÒUvolňuje napětí, žertuje, směje se, ukazuje uspokojení. ÒSouhlasí, pasivně přijímá, ukazuje pochopení, podílí se, přizpůsobuje se…………………….. ÒReliabilní je taková metoda pozorování, při jejíž aplikaci se skupina pozorovatelů shodne. ÒObsahová analýza –postup: ÒVymezení souboru textů ÒVymezení významové jednotky (slovo, idea, téma). V textu se významové jednotky vyhledávají a jejich výskyt se zaznamenává ÒStanovení analytických kategorií ÒKvantifikace významových jednotek (počet, procento, průměr ÒInterpretace významových jednotek Ò