Sociologie zdraví a nemoci
ETF
Pastorační a sociální práce
2015
Medicína a sociologie
• Pastorační práce
•Sociální práce Veřejné zdravotnictví
•
•Rehabilitace Medicína
•
•Sociologie Psychologie
• Sociální psychologie
Pacient
Klient
Občan
Sociologický pohled na zdraví a nemoc
•Zdraví, nemoc a léčba, péče o zdraví – probíhá vždy v sociálním kontextu, je součástí života
společnosti
•
•Jevy týkající se zdraví, nemoci, péče o zdraví je třeba vnímat ve vzájemných souvislostech a
hodnotit je z širšího společenského hlediska
•
•Výkon zdravotnických povolání probíhá v rámci organizovaného zdravotnického systému a je regulován
společností.
Definice
•Sociologie medicíny a zdravotnictví
•
•je subdisciplína sociologie, která aplikuje sociologické přístupy, teorie a metody na studium jevů
spjatých se zdravím a nemocí a s péčí o zdraví
•
•Nejbližší obory (tvoří součást):
•Sociální lékařství
•Veřejné zdravotnictví
•Psychologie zdraví
•
•poč. 80. let - European Society of Medical
• sociology
–
–
•pol. 90. let - European Society for Health and
• Medical Sociology (ESHMS) -
• Evropská společnost pro sociologii
• zdraví a medicíny
• - konference každé 2 roky
•
european society for health and medical sociology
Vývoj
–Emile Durkheim: Le Suicide (1897)
– – sebevražda není individuálním nýbrž sociálním jednáním
– (egoistické, anomické a altruistické sebevraždy) –
–T.G. Masaryk: Sebevražda hromadným jevem společenským moderní
– osvěty (1881)
–
–Robert Merton (1938) – pojem deviantní chování, odchylné,
– nekonformní, odlišující se od společenských norem.
– Vnímání toho, co už je deviantní, závisí na kulturním
– prostředí, na sociálním prostoru a času.
– Hodnocení určitého chování jako deviace se v čase proměňuje
– (např. homosexualita, kouření)
– Chování poškozující zdraví - zdraví škodlivé jednání,
– (závislosti, sebepoškozování, kriminalita, prostituce, potraty)
– Teorie labellingu - označení někoho jako deviant a jeho
– reakce na tuto nálepku (etiketizace)
– Ostrovy pozitivní deviace – např. skupiny kritiků režimu za
– komunismu
–
–
–
•
Vývoj
–Thomas – Znaniecki: sociálně - kulturní rozdíly symptomů nemoci
– - společenská definice zdraví a nemoci
–
–Talcot Parsons - nemoc jako deviace (odchylka od normy)
– - role nemocného, role lékaře
–
– Robert Straus – 1957:
– Sociology-of-medicine – sociologie medicíny (výzkum
– zdravotnických institucí, systémů péče o zdraví,
– zdravotnických profesí, vztahů, sociálních determinant
– zdraví, nerovností ve zdraví)
– Sociology-in-medicine – sociologický pohled na nemoc,
– role nemocného, podpora zdraví, život s nemocí, sociální
– význam nemoci, stigmatizace aj.)
•
•
Témata z oblasti sociologie medicíny
–zdraví a jeho sociální determinanty, chování ve vztahu ke zdraví, podpora zdraví
–otázky zdraví a gender, reprodukční zdraví
–kvalita života a zdraví, kvalita života s nemocí
–role lékaře, sestry, pacienta – jejich vztahy
–spokojenost se zdravotní péčí, se zdravotnictvím
Výzkumy v oblasti sociologie medicíny
•
•životní způsob jedinců a sociálních skupin – zdravotní rizika (kouření, alkoholismus, drogy,
stravování, pohyb);
•vzorce chování jednotlivců i sociálních skupin v situaci nemoci (complience, multikulturní
ošetřovatelství, alternativní medicína);
•sociální stavy a měnící se role v případě onemocnění;
•zdravotně kulturní normy týkající se zdraví a nemoci uznávané danou společností (pracovní
neschopnost, invalidita, izolace nemocných ap.);
•problematika civilizačních chorob – rostoucí chronicita nemocí a poruch zdraví;
•Zdraví (zdravotní stav) rizikových (ohrožených) skupin populace (Romové, bezdomovci, migranti);
•psychosociální a sociokulturní aspekty, které determinují zdravotní stav (tedy vlivy, které
mohou zdravotní stav populace ovlivňovat či ohrožovat a vyvolávat nemoc) - sociální determinanty
zdraví;
•mapování veřejného mínění v otázkách péče o zdraví a hodnocení zdraví.
Zdraví a nemoc
– sociologická perspektiva
•
•Talcott Parsons
•(1902 – 1979)
•Velké sociologické teorie:
•strukturálního funkcionalismu,
•teorie jednání
•
-lidské jednání je dobrovolné, umyslné (účelné) a má symbolický rozměr
-
•
obr_Parsons http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/4/45/Talcott_Parsons_%28photo%29.jpg
Role nemocného = sick role
•Dle Parsonse musí člověk v roli nemocného
•naplňovat očekávání společnosti:
•Nenese zodpovědnost za svůj stav a nemůže být za něj viněn
•Nevykonává běžné povinnosti
•Musí respektovat pokyny lékaře
•Musí usilovat o své uzdravení a návrat k plnění běžných funkcí
•
Kritika tohoto konceptu:
•Koncept role nemocného byl vhodný pro akutní onemocnění
•Nárůst dlouhodobých onemocnění přináší nový pohled na roli chronicky nemocného, na roli člověka s
postižením a potlačování role nemocného – normalizaci (sociální model nemoci/postižení x
medicínský model)
•Přijetí role pacienta není automatické – je podmíněno věkem, genderem, příslušností k sociální
vrstvě, etnickou skupinou, zaměstnáním a jinými sociálními faktory;
•Přijetí role nemocného nesouvisí jenom s nemocí, ale též s jejím významem - téma stigmatizace,
(destigmatizace, autostigmatizace)
–
•
Nemoc jako sociální konstrukce
•Symbolický interakcioismus
•
•směr, který se zabývá sociálním jednáním a interakcemi lidí, tedy i lidí
•nemocných, na základě významů, které přisuzují různým jevům a
•situacím – G.H.Mead, C.H.Cooley, Erving Goffman)
•Sociální konstrukce zdravotních problémů a otázek v
•systémech zdravotní péče
• - např. porodu, smrti, nemoci – AIDS, nádorová onemocnění, duševní
• onemocnění, demence – téma stigmatizace
• - expertní vs. laické vědění (kdo je expert na pacientovu nemoc?)
• - nemoc a identita nemocných (zisky a ztráty z role nemocného)
• - E. Goffman: „Stigma: poznámky o způsobech zvládání narušené identity“, Praha, Slon 2003
•
–
•
•
Nemoc jako sociální konstrukce
•
• Zisky a ztráty z role nemocného:
•
• Simulace a disimulace
• - popírání nebo zatajování nemoci;
• - zejm. u pracovně vytížených lidí kvůli
• obavě ze ztráty zaměstnání
• - jako důsledek strachu z nemoci
•
Porozumnění nemoci
•Fenomenologická sociologie
•(Alfred Schütz 1899 - 1959):
•klade důraz na postavení individua v sociálním světě, na jeho prožívání sociálních situací a na
studium každodenní činnosti, zdůrazňuje absolutní situační podmíněnost, a tedy neopakovatelnost
lidského chování a interakce
•porozumění sociálnímu významu jednotlivých fenoménů (lidé dávají smysl svému jednání a světu,
který je obklopuje – tedy i své nemoci)
•nezabývá se příčinami nemoci
•snaží se porozumět, jak lidé rozumí sobě a světu, své nemoci
•hybatelem jednání je vždy určitá motivace, jakási „pragmaticky motivovaná základní soc.
konstrukce“, v níž má nemoc své místo
•fenomenologická metodologie se zaměřuje na odkrývání sociálních významů různých jevů - fenoménů
(např. onkologického onemocnění, kožních nemocí, diabetes apod.) - etnometodologie, etnografický
výzkum (www.biograf.org)
•
Nemoc – různé definice
•Porušení rovnováhy (homeostázy) mezi organizmem a prostředím vlivem patologických činitelů
(patogenů) – ekosystémové pojetí nemoci •Omezení (ztráta) schopnosti uspokojovat své základní
životní potřeby a žít normální život •Disfunkce, deviace od normy (biologické, psychologické,
společenské), ovlivňující chování člověka i jeho fungování ve společnosti
Nemoc
–disease = lékařsky diagnostikovaná patologie (např.
– bakteriální nebo virová infekce)
–illness = subjektivní pocit osoby, že se necítí dobře
–sickness = sociální akceptace toho, že daná osoba je
– nemocná = sociální konstrukt
–(choroba x nemoc x stonání?)
–
–Podobně též
–postižení (vada) x disabilita x handicap
–impairment
–disability (activity limitation)
–social exclusion (participation limitation)
–
–
–
Zdraví - definice
•Definice zdraví
•
•WHO – v roce 1948: „stav úplného fyzického, psychického a sociálního pocitu zdraví“
•
•WHO – v roce 2000: „Schopnost jedince využít svého potenciálu a pozitivně reagovat na životní
podmínky“
• Základními zdroji potřebnými ke zdraví jsou příjem, přístřeší a strava. Zlepšení zdraví
vyžaduje zajištění těchto základních potřeb, ale také informace a obratnost v životě; dále podporu
okolí, která se týká výběru zboží, služeb a dalších možností; dále vhodné podmínky v ekonomickém,
sociálním a fyzickém prostředí...které rozvíjí zdraví.
–
– (WHO, 2000, cit. dle Brym R., Lie J. 2003. Sociology. Your compass for a new
– world. Wodsworth/Thomson Learning. Pp. 430)
–
1)
1)
Sebevražda
•Nejen individuální, ale i sociologický fenomén (Dukrheim, Masaryk)
•Sociální změna - anómie – rozpad společnosti (norem, hodnot, ztráta rolí, smyslu) – zvýšená
sebevražedenost (finanční krize, nezaměstnanost, bezdomovství, drogy, sociální izolace)
•Stárnutí populace - sebevraždy starých lidí
•Bilanční sebevraždy
•Rituální sebevraždy (samurajové, sekty)
•Politické sebevraždy (gesto nesouhlasu, sebeobětování za celek, nevydat se nepříteli).
•Téma euthanasie (x euthanasie za války)
•
•
•
•
Medicinalizace společnosti
•Eliot Freidson (1923-2005)
-
-Kritik lékařské profese (odbornictví)
-Dnešní role medicíny se podobá
• dřívější roli náboženství
•
•„Moderní lékařství zahrnuje mnoho problémů,
•které dříve nebývaly definovány jako medicínské
•entity” (Helman 2001: 114) - medicinalizace
•
•„Medicína expanduje - řeší problémy, které jsou společenské podstaty
•a nejsou primárně patologií, jako je například zrození, stárnutí, umírání,
•poruchy chování atd.,“ (Křížová, 2006)
•
•De-medicinalizace (zejména v dlouhodobé péči)
medicine and other professions
Současné procesy zpochybňující medicínu
1)aktivismus pacientů
-hnutí za práva pacientů (pacientské organizace, svépomocné skupiny)
-konzumerismus (pacient jako klient)
2)alternativní (komplementární) medicína
3)holistická medicína – bio-psycho-socio-spirituální dimenze člověka (nemoci)
Oficiální a neoficiální
(komplementární) systémy péče o zdraví
(profesionální vs. laické)
•
•Oficiální, západní, vědecky podložená medicína (evidence based) - role profesionálů - zdravotníků
•vs.
•Samoléčba (osobní zkušenost s nemocí)
•Svépomoc, vzájemná pomoc (pacientské skupiny)
•Komplementární medicína (akupunktura, homeopatie, čínská medicína, chiropraxe, léčitelství,
přírodní medicína)
Koncept salutogeneze – podpora zdraví
•Aron Antonovsky (1923-1992)
•
•Kontinuum zdraví – nemoc – smrt
•Hledá, které faktory podporují zdravé prvky v lidském
•organizmu – salutory – podpora zdraví
•Nejdůležitější salutor = SOC
•Sence of Coherence – smysl pro koherenci:
•porozumění (comprehensibility)
•zvládání (manageability)
•smysl (meaningfullness)
•
•Zkušenost porozumění, zvládání a smyslu je ovlivněna
•pozicí člověka v sociální struktuře a kulturou příslušné sociální skupiny.
•
•K upevnění zdraví populace přispívá, rozumějí-li lidé svému světu, mají-li
•nad ním kontrolu, podílejí se na jeho utváření, vnímají smysl událostí a
•sociálních změn.
Antonovsky
Role lékaře
(Talcott Parsons)
•
•Universalismus (odborné znalosti poskytovat každému)
•Afektivní neutralita (emocionální odstup)
•Funkční specifičnost (neřešit všechny pacientovy problémy)
•Kolektivní orientace (altruismus, posláním lékaře je pomáhat nemocným nikoli vlastní prospěch)
•
•Nové faktory: prestiž lékaře ve společnosti
• rozhodování v nejistotě
• přidělování péče (rationing)
• rozporuplnost role
• identifikace s rolí
• kompetence lékaře – týmová spolupráce
• ekonomické faktory
• medicínské technologie
•
Role sestry
•Proměny role
• - role komplementární x role partnera lékaře
• - směrem k rovnocennému postavení v péči o nemocného
• (profesionalizace, posilování kompetencí)
•Rozpory v roli sestry:
• - pomoci pacientovi, reagovat na jeho potřeby (informace, pozornost,
• vztah, zájem, naslouchání) vs. poslouchat, podávat výkon, šetřit zdroje
• - řešit konflikty různých zájmů, neformální tlaky (lékař, pacient, rodina)
• - pomáhající profese – čelí manipulaci, špatnému zacházení
• - extrémní zátěž, stres, spánková deprivace – nedostatek podpory
• - kompetence (nepodat určité informace, volat lékaře)
•Autonomie sesterské profese
•Role sestry podle zákona – činnosti bez odborného dohledu, pod odborným dohledem, činnosti
prováděné bez indikace lékaře a na základě indikace.
•
•
Vztah mezi lékařem (sestrou)
a pacientem
•
•Asymetričnost vztahů
• - expert
• - mocenské postavení
• - pověření k uznání role nemocného
• (dominance vs. partnerství)
•
•Medicína jako regulující mechanismus
Zdraví a sociální nerovnosti (equita)
•
•Faktory ovlivňující zdraví (determinanty zdraví:
•
•1) genetické faktory 15%
•2) enviromentální faktory 15%
•3) životní styl 55%
•4) systém zdravotní péče 15%
•
•Do jaké míry jsme těmto faktorům vystaveni, ovlivňují další proměnné:
•Sociální třída, gender, země a místo, na kterém lidé žijí
•
•Nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči
•Nerovnosti ve zdraví
Socioekonomické determinanty zdraví
•
•Třídní rozdíly, sociální stratifikace, sociální rozvrstvení společnosti
•
•Lidé se liší, a to i ve svém zdraví, podle místa, které zaujímají ve společnosti v závislosti na:
•
• - příjmu
• - vzdělání
• - pracovním zařazení
• - moci
• - sociálním kapitálu (bohatosti sociálních vztahů,
• podpůrné sítě)
Sociální determinanty zdraví
•Projev sociálních nerovností ve zdraví:
•Obecně: dobrý příjem, dobré vzdělání – dobré zdraví,
• chudoba, nízké vzdělání - špatné zdraví
•
•PROČ?
•
•Teorie sociálního stresu (Cockerham)
•Chudoba – méně zdraví proto, že si nemohu dovolit adekvátní a někdy dokonce ani minimální péči
(často etnické minority, migranti)
•Chudí mají horší přístup k lepším doktorům a nemocnicím
•Méně vzdělaní - mají menší povědomí o tom, co je zdravý životní styl
•Omezené zdroje k investicím do zdravého životního stylu
•Chudí – více vystaveni násilí, vysoce rizikovému chování,
• enviromentálnímu hazardérství, drogám
•
Negativní dopady sociálního stresu
•Vyšší dětská morbidita
•Vyšší nemocnost a pracovní neschopnost dospělých (deprese, zranění, násilí, infekční nemoci, kožní
nemoci, sexuálně přenosné nemoci, špatné dentální zdrví, diabetec, TBC) •Vyšší mortalita dětí i
dospělých (tzv. socioekonomický gradient)
•
Sociální důsledky nemoci
•Autonomie x závislost
•Stigmatizace
•Sociální vyloučení
•Péče o dlouhodobě nemocného
• - sociální model vs. medicínský model
• - neformální (80% rodin pečuje, práce z
• lásky, pečovatelská zátěž - břemeno)
• - formální (služby následné zdravotní
• péče, sociální služby)
• - koncept sdílené péče (neformální a formální)
Osobnosti sociologie medicíny
•
•Talcot Parsons (role lékaře – sociální kontrola - a role pacienta – ztráty a zisky, nemoc jako
sociální deviace)
•Erving Goffman (stigmatizace, totální instituce)
•Robert Strauss (sociologie medicíny a v medicíně)
•Eliot Friedson (profese lékaře – připsaná role „experta“ téměř na všechno – medicinalizace
společnosti – kontraverzní postavení medicíny v moderní společnosti)
•Aron Antonovsky
•Magdalena Sokolowska (sociologie o medicíně a pro medicínu)
•Wiliam Cockerham – teorie sociálního stresu
•Richard Wilkinson – sociální nerovnosti ve zdraví
Doporučená literatura – sociologie,
sociologie medicíny a zdravotnictví
•
•KŘÍŽOVÁ, E. 2006. Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Praha: SLON
•KŘÍŽOVÁ E., 2011: Postavení alternativní a komplementární medicíny v České republice, internetové
knihkupectví e-Libellus, http://www.elibellus.com/eknihy/najdi/eva-krizova/13/101
•BÁRTLOVÁ, S. (1988): Některé sociologické aspekty pacienta. Brno: IPVZ,
•BÁRTLOVÁ, S. (2005): Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada Puhlishing.
•BÁRTLOVÁ, S., HNILICOVÁ, H.(2000): Vybrané metody a techniky výzkumu. Zjišťování spokojenosti
pacientů. Brno: IDVPZ
•HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ J. (2013): Aktivita jako projekt. Sociologické nakladatelství SLON
•HREŠANOVÁ,E. ‚ (2009): Kultury dvou porodnic: etnografická studie. Plzeň: Západočeská univerzita v
Plzni.
•JANEČKOVÁ, H., HNILICOVÁ, H., (2009): Úvod do veřejného zdravotnictví, Praha, Portál.
•Le FANU J. (1999). Vzestup a pád moderní medicíny. Praha: Academia.
•Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. Praha: SLON. 1997
•SLEPIČKOVÁ Lenka: Diagnóza neplodnost. Sociologický pohled na zkušenost nedobrovolné bezdětnosti
, Sociologické nakladatelství SLON, vyjde 2014
•SÝKOROVÁ, D.(2007): Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha, SLON
•ŠUPKOVÁ, D. (2007): Zdravotní péče o bezdomovce. Praha: Naděje, 2007. ISBN 978-80-247-2245-0
•
Doporučené články
•BUŽGOVÁ R., KLECHOVÁ H.: Měření postojů seniorů ke stáří, Prakt. Lék. 2011, č. 7, str. 396-401
•SLEPIČKOVÁ, Lenka, Eva ŠLESINGEROVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. Biomoc a reprodukční biomedicína: konceptuální
inspirace pro český kontext. Sociologický časopis/ Czech Sociological Review, Praha: Sociologický
ústav AV ČR, 2012, roč. 48, č. 1, s. 85-106. ISSN 0038-0288. •SLEPIČKOVÁ, Lenka. Neplodnost jeho a
neplodnost její: Genderové aspekty asistované reprodukce. Sociologický časopis/ Czech Sociological
Review, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009, roč. 45, č. 1. ISSN 0038-0288.
• a další texty této autorky
•HAŠKOVÁ HANA, ZAMYKALOVÁ LENKA. Mít děti - co je to za normu? Čí je to norma?, Biograf, časopis
pro kvalitativní sociologii. 2006, číslo 40-41. On-line. Dostupné na
http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v4001. Staženo dne 8.3.2013
• a další texty těchto autorek a v tomto časopise
•HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, J. Konstruování představ aktivního stárnutí v centrech pro seniory.
Sociologický časopis, 2010, roč. 46, č. 2, s. 211-234. ISSN: 0038-0288 •DOBIÁŠOVÁ, K., HNILICOVÁ,
H.: Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda
[online]. 2009. [cit. 2010-24-01]. Dostupné z
http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/publikace-vyzkumy/
Doporučené články
•Zdraví bezdomovců:
•BARTÁK M. (2011): Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR. Ústí nad Labem : Univerzita J.E.Purkyně
2011 – on-line – pdf pod tímto heslem
•
•Hradecký I., Plachý A., Prudký L. a kol. (2012): Analýza stavu a vývoje bezdomovství v ČR.
On-line. MPSV – bezdomovství; předložil tým občanského sdružení Hodnoty – soužití – pomoc (H.S.P.)
Praha
•
•Průzkumy spokojenosti pacientů:
•Nejlepší nemocnice – výzkum HealthCare Institute. http://www.hc-institute.org/.
•HNILICOVÁ H.: Průzkum spokojenosti pacientů. IPVZ 1993 (pdf – pod tímto heslem)
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=6&sqi=2&ved=0CFMQFjAF&url=http%3A%2F%2F
www.apra.ipvz.cz%2Fdownload.asp%3Fdocid%3D12&ei=R5M5UZy2L4ftsgbfwoCYCw&usg=AFQjCNFUIHctFq1HWgSYMVbj
54Nm0Tw-bA&bvm=bv.43287494,d.Yms&cad=rjanebo
•