Sociologie zdraví a nemoci ETF Pastorační a sociální práce 2015 Medicína a sociologie • Pastorační práce •Sociální práce Veřejné zdravotnictví • •Rehabilitace Medicína • •Sociologie Psychologie • Sociální psychologie Pacient Klient Občan Sociologický pohled na zdraví a nemoc •Zdraví, nemoc a léčba, péče o zdraví – probíhá vždy v sociálním kontextu, je součástí života společnosti • •Jevy týkající se zdraví, nemoci, péče o zdraví je třeba vnímat ve vzájemných souvislostech a hodnotit je z širšího společenského hlediska • •Výkon zdravotnických povolání probíhá v rámci organizovaného zdravotnického systému a je regulován společností. Definice •Sociologie medicíny a zdravotnictví • •je subdisciplína sociologie, která aplikuje sociologické přístupy, teorie a metody na studium jevů spjatých se zdravím a nemocí a s péčí o zdraví • •Nejbližší obory (tvoří součást): •Sociální lékařství •Veřejné zdravotnictví •Psychologie zdraví • •poč. 80. let - European Society of Medical • sociology – – •pol. 90. let - European Society for Health and • Medical Sociology (ESHMS) - • Evropská společnost pro sociologii • zdraví a medicíny • - konference každé 2 roky • european society for health and medical sociology Vývoj –Emile Durkheim: Le Suicide (1897) – – sebevražda není individuálním nýbrž sociálním jednáním – (egoistické, anomické a altruistické sebevraždy) – –T.G. Masaryk: Sebevražda hromadným jevem společenským moderní – osvěty (1881) – –Robert Merton (1938) – pojem deviantní chování, odchylné, – nekonformní, odlišující se od společenských norem. – Vnímání toho, co už je deviantní, závisí na kulturním – prostředí, na sociálním prostoru a času. – Hodnocení určitého chování jako deviace se v čase proměňuje – (např. homosexualita, kouření) – Chování poškozující zdraví - zdraví škodlivé jednání, – (závislosti, sebepoškozování, kriminalita, prostituce, potraty) – Teorie labellingu - označení někoho jako deviant a jeho – reakce na tuto nálepku (etiketizace) – Ostrovy pozitivní deviace – např. skupiny kritiků režimu za – komunismu – – – • Vývoj –Thomas – Znaniecki: sociálně - kulturní rozdíly symptomů nemoci – - společenská definice zdraví a nemoci – –Talcot Parsons - nemoc jako deviace (odchylka od normy) – - role nemocného, role lékaře – – Robert Straus – 1957: – Sociology-of-medicine – sociologie medicíny (výzkum – zdravotnických institucí, systémů péče o zdraví, – zdravotnických profesí, vztahů, sociálních determinant – zdraví, nerovností ve zdraví) – Sociology-in-medicine – sociologický pohled na nemoc, – role nemocného, podpora zdraví, život s nemocí, sociální – význam nemoci, stigmatizace aj.) • • Témata z oblasti sociologie medicíny –zdraví a jeho sociální determinanty, chování ve vztahu ke zdraví, podpora zdraví –otázky zdraví a gender, reprodukční zdraví –kvalita života a zdraví, kvalita života s nemocí –role lékaře, sestry, pacienta – jejich vztahy –spokojenost se zdravotní péčí, se zdravotnictvím Výzkumy v oblasti sociologie medicíny • •životní způsob jedinců a sociálních skupin – zdravotní rizika (kouření, alkoholismus, drogy, stravování, pohyb); •vzorce chování jednotlivců i sociálních skupin v situaci nemoci (complience, multikulturní ošetřovatelství, alternativní medicína); •sociální stavy a měnící se role v případě onemocnění; •zdravotně kulturní normy týkající se zdraví a nemoci uznávané danou společností (pracovní neschopnost, invalidita, izolace nemocných ap.); •problematika civilizačních chorob – rostoucí chronicita nemocí a poruch zdraví; •Zdraví (zdravotní stav) rizikových (ohrožených) skupin populace (Romové, bezdomovci, migranti); •psychosociální a sociokulturní aspekty, které determinují zdravotní stav (tedy vlivy, které mohou zdravotní stav populace ovlivňovat či ohrožovat a vyvolávat nemoc) - sociální determinanty zdraví; •mapování veřejného mínění v otázkách péče o zdraví a hodnocení zdraví. Zdraví a nemoc – sociologická perspektiva • •Talcott Parsons •(1902 – 1979) •Velké sociologické teorie: •strukturálního funkcionalismu, •teorie jednání • -lidské jednání je dobrovolné, umyslné (účelné) a má symbolický rozměr - • obr_Parsons http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/4/45/Talcott_Parsons_%28photo%29.jpg Role nemocného = sick role •Dle Parsonse musí člověk v roli nemocného •naplňovat očekávání společnosti: •Nenese zodpovědnost za svůj stav a nemůže být za něj viněn •Nevykonává běžné povinnosti •Musí respektovat pokyny lékaře •Musí usilovat o své uzdravení a návrat k plnění běžných funkcí • Kritika tohoto konceptu: •Koncept role nemocného byl vhodný pro akutní onemocnění •Nárůst dlouhodobých onemocnění přináší nový pohled na roli chronicky nemocného, na roli člověka s postižením a potlačování role nemocného – normalizaci (sociální model nemoci/postižení x medicínský model) •Přijetí role pacienta není automatické – je podmíněno věkem, genderem, příslušností k sociální vrstvě, etnickou skupinou, zaměstnáním a jinými sociálními faktory; •Přijetí role nemocného nesouvisí jenom s nemocí, ale též s jejím významem - téma stigmatizace, (destigmatizace, autostigmatizace) – • Nemoc jako sociální konstrukce •Symbolický interakcioismus • •směr, který se zabývá sociálním jednáním a interakcemi lidí, tedy i lidí •nemocných, na základě významů, které přisuzují různým jevům a •situacím – G.H.Mead, C.H.Cooley, Erving Goffman) •Sociální konstrukce zdravotních problémů a otázek v •systémech zdravotní péče • - např. porodu, smrti, nemoci – AIDS, nádorová onemocnění, duševní • onemocnění, demence – téma stigmatizace • - expertní vs. laické vědění (kdo je expert na pacientovu nemoc?) • - nemoc a identita nemocných (zisky a ztráty z role nemocného) • - E. Goffman: „Stigma: poznámky o způsobech zvládání narušené identity“, Praha, Slon 2003 • – • • Nemoc jako sociální konstrukce • • Zisky a ztráty z role nemocného: • • Simulace a disimulace • - popírání nebo zatajování nemoci; • - zejm. u pracovně vytížených lidí kvůli • obavě ze ztráty zaměstnání • - jako důsledek strachu z nemoci • Porozumnění nemoci •Fenomenologická sociologie •(Alfred Schütz 1899 - 1959): •klade důraz na postavení individua v sociálním světě, na jeho prožívání sociálních situací a na studium každodenní činnosti, zdůrazňuje absolutní situační podmíněnost, a tedy neopakovatelnost lidského chování a interakce •porozumění sociálnímu významu jednotlivých fenoménů (lidé dávají smysl svému jednání a světu, který je obklopuje – tedy i své nemoci) •nezabývá se příčinami nemoci •snaží se porozumět, jak lidé rozumí sobě a světu, své nemoci •hybatelem jednání je vždy určitá motivace, jakási „pragmaticky motivovaná základní soc. konstrukce“, v níž má nemoc své místo •fenomenologická metodologie se zaměřuje na odkrývání sociálních významů různých jevů - fenoménů (např. onkologického onemocnění, kožních nemocí, diabetes apod.) - etnometodologie, etnografický výzkum (www.biograf.org) • Nemoc – různé definice •Porušení rovnováhy (homeostázy) mezi organizmem a prostředím vlivem patologických činitelů (patogenů) – ekosystémové pojetí nemoci •Omezení (ztráta) schopnosti uspokojovat své základní životní potřeby a žít normální život •Disfunkce, deviace od normy (biologické, psychologické, společenské), ovlivňující chování člověka i jeho fungování ve společnosti Nemoc –disease = lékařsky diagnostikovaná patologie (např. – bakteriální nebo virová infekce) –illness = subjektivní pocit osoby, že se necítí dobře –sickness = sociální akceptace toho, že daná osoba je – nemocná = sociální konstrukt –(choroba x nemoc x stonání?) – –Podobně též –postižení (vada) x disabilita x handicap –impairment –disability (activity limitation) –social exclusion (participation limitation) – – – Zdraví - definice •Definice zdraví • •WHO – v roce 1948: „stav úplného fyzického, psychického a sociálního pocitu zdraví“ • •WHO – v roce 2000: „Schopnost jedince využít svého potenciálu a pozitivně reagovat na životní podmínky“ • Základními zdroji potřebnými ke zdraví jsou příjem, přístřeší a strava. Zlepšení zdraví vyžaduje zajištění těchto základních potřeb, ale také informace a obratnost v životě; dále podporu okolí, která se týká výběru zboží, služeb a dalších možností; dále vhodné podmínky v ekonomickém, sociálním a fyzickém prostředí...které rozvíjí zdraví. – – (WHO, 2000, cit. dle Brym R., Lie J. 2003. Sociology. Your compass for a new – world. Wodsworth/Thomson Learning. Pp. 430) – 1) 1) Sebevražda •Nejen individuální, ale i sociologický fenomén (Dukrheim, Masaryk) •Sociální změna - anómie – rozpad společnosti (norem, hodnot, ztráta rolí, smyslu) – zvýšená sebevražedenost (finanční krize, nezaměstnanost, bezdomovství, drogy, sociální izolace) •Stárnutí populace - sebevraždy starých lidí •Bilanční sebevraždy •Rituální sebevraždy (samurajové, sekty) •Politické sebevraždy (gesto nesouhlasu, sebeobětování za celek, nevydat se nepříteli). •Téma euthanasie (x euthanasie za války) • • • • Medicinalizace společnosti •Eliot Freidson (1923-2005) - -Kritik lékařské profese (odbornictví) -Dnešní role medicíny se podobá • dřívější roli náboženství • •„Moderní lékařství zahrnuje mnoho problémů, •které dříve nebývaly definovány jako medicínské •entity” (Helman 2001: 114) - medicinalizace • •„Medicína expanduje - řeší problémy, které jsou společenské podstaty •a nejsou primárně patologií, jako je například zrození, stárnutí, umírání, •poruchy chování atd.,“ (Křížová, 2006) • •De-medicinalizace (zejména v dlouhodobé péči) medicine and other professions Současné procesy zpochybňující medicínu 1)aktivismus pacientů -hnutí za práva pacientů (pacientské organizace, svépomocné skupiny) -konzumerismus (pacient jako klient) 2)alternativní (komplementární) medicína 3)holistická medicína – bio-psycho-socio-spirituální dimenze člověka (nemoci) Oficiální a neoficiální (komplementární) systémy péče o zdraví (profesionální vs. laické) • •Oficiální, západní, vědecky podložená medicína (evidence based) - role profesionálů - zdravotníků •vs. •Samoléčba (osobní zkušenost s nemocí) •Svépomoc, vzájemná pomoc (pacientské skupiny) •Komplementární medicína (akupunktura, homeopatie, čínská medicína, chiropraxe, léčitelství, přírodní medicína) Koncept salutogeneze – podpora zdraví •Aron Antonovsky (1923-1992) • •Kontinuum zdraví – nemoc – smrt •Hledá, které faktory podporují zdravé prvky v lidském •organizmu – salutory – podpora zdraví •Nejdůležitější salutor = SOC •Sence of Coherence – smysl pro koherenci: •porozumění (comprehensibility) •zvládání (manageability) •smysl (meaningfullness) • •Zkušenost porozumění, zvládání a smyslu je ovlivněna •pozicí člověka v sociální struktuře a kulturou příslušné sociální skupiny. • •K upevnění zdraví populace přispívá, rozumějí-li lidé svému světu, mají-li •nad ním kontrolu, podílejí se na jeho utváření, vnímají smysl událostí a •sociálních změn. Antonovsky Role lékaře (Talcott Parsons) • •Universalismus (odborné znalosti poskytovat každému) •Afektivní neutralita (emocionální odstup) •Funkční specifičnost (neřešit všechny pacientovy problémy) •Kolektivní orientace (altruismus, posláním lékaře je pomáhat nemocným nikoli vlastní prospěch) • •Nové faktory: prestiž lékaře ve společnosti • rozhodování v nejistotě • přidělování péče (rationing) • rozporuplnost role • identifikace s rolí • kompetence lékaře – týmová spolupráce • ekonomické faktory • medicínské technologie • Role sestry •Proměny role • - role komplementární x role partnera lékaře • - směrem k rovnocennému postavení v péči o nemocného • (profesionalizace, posilování kompetencí) •Rozpory v roli sestry: • - pomoci pacientovi, reagovat na jeho potřeby (informace, pozornost, • vztah, zájem, naslouchání) vs. poslouchat, podávat výkon, šetřit zdroje • - řešit konflikty různých zájmů, neformální tlaky (lékař, pacient, rodina) • - pomáhající profese – čelí manipulaci, špatnému zacházení • - extrémní zátěž, stres, spánková deprivace – nedostatek podpory • - kompetence (nepodat určité informace, volat lékaře) •Autonomie sesterské profese •Role sestry podle zákona – činnosti bez odborného dohledu, pod odborným dohledem, činnosti prováděné bez indikace lékaře a na základě indikace. • • Vztah mezi lékařem (sestrou) a pacientem • •Asymetričnost vztahů • - expert • - mocenské postavení • - pověření k uznání role nemocného • (dominance vs. partnerství) • •Medicína jako regulující mechanismus Zdraví a sociální nerovnosti (equita) • •Faktory ovlivňující zdraví (determinanty zdraví: • •1) genetické faktory 15% •2) enviromentální faktory 15% •3) životní styl 55% •4) systém zdravotní péče 15% • •Do jaké míry jsme těmto faktorům vystaveni, ovlivňují další proměnné: •Sociální třída, gender, země a místo, na kterém lidé žijí • •Nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči •Nerovnosti ve zdraví Socioekonomické determinanty zdraví • •Třídní rozdíly, sociální stratifikace, sociální rozvrstvení společnosti • •Lidé se liší, a to i ve svém zdraví, podle místa, které zaujímají ve společnosti v závislosti na: • • - příjmu • - vzdělání • - pracovním zařazení • - moci • - sociálním kapitálu (bohatosti sociálních vztahů, • podpůrné sítě) Sociální determinanty zdraví •Projev sociálních nerovností ve zdraví: •Obecně: dobrý příjem, dobré vzdělání – dobré zdraví, • chudoba, nízké vzdělání - špatné zdraví • •PROČ? • •Teorie sociálního stresu (Cockerham) •Chudoba – méně zdraví proto, že si nemohu dovolit adekvátní a někdy dokonce ani minimální péči (často etnické minority, migranti) •Chudí mají horší přístup k lepším doktorům a nemocnicím •Méně vzdělaní - mají menší povědomí o tom, co je zdravý životní styl •Omezené zdroje k investicím do zdravého životního stylu •Chudí – více vystaveni násilí, vysoce rizikovému chování, • enviromentálnímu hazardérství, drogám • Negativní dopady sociálního stresu •Vyšší dětská morbidita •Vyšší nemocnost a pracovní neschopnost dospělých (deprese, zranění, násilí, infekční nemoci, kožní nemoci, sexuálně přenosné nemoci, špatné dentální zdrví, diabetec, TBC) •Vyšší mortalita dětí i dospělých (tzv. socioekonomický gradient) • Sociální důsledky nemoci •Autonomie x závislost •Stigmatizace •Sociální vyloučení •Péče o dlouhodobě nemocného • - sociální model vs. medicínský model • - neformální (80% rodin pečuje, práce z • lásky, pečovatelská zátěž - břemeno) • - formální (služby následné zdravotní • péče, sociální služby) • - koncept sdílené péče (neformální a formální) Osobnosti sociologie medicíny • •Talcot Parsons (role lékaře – sociální kontrola - a role pacienta – ztráty a zisky, nemoc jako sociální deviace) •Erving Goffman (stigmatizace, totální instituce) •Robert Strauss (sociologie medicíny a v medicíně) •Eliot Friedson (profese lékaře – připsaná role „experta“ téměř na všechno – medicinalizace společnosti – kontraverzní postavení medicíny v moderní společnosti) •Aron Antonovsky •Magdalena Sokolowska (sociologie o medicíně a pro medicínu) •Wiliam Cockerham – teorie sociálního stresu •Richard Wilkinson – sociální nerovnosti ve zdraví Doporučená literatura – sociologie, sociologie medicíny a zdravotnictví • •KŘÍŽOVÁ, E. 2006. Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Praha: SLON •KŘÍŽOVÁ E., 2011: Postavení alternativní a komplementární medicíny v České republice, internetové knihkupectví e-Libellus, http://www.elibellus.com/eknihy/najdi/eva-krizova/13/101 •BÁRTLOVÁ, S. (1988): Některé sociologické aspekty pacienta. Brno: IPVZ, •BÁRTLOVÁ, S. (2005): Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada Puhlishing. •BÁRTLOVÁ, S., HNILICOVÁ, H.(2000): Vybrané metody a techniky výzkumu. Zjišťování spokojenosti pacientů. Brno: IDVPZ •HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ J. (2013): Aktivita jako projekt. Sociologické nakladatelství SLON •HREŠANOVÁ,E. ‚ (2009): Kultury dvou porodnic: etnografická studie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. •JANEČKOVÁ, H., HNILICOVÁ, H., (2009): Úvod do veřejného zdravotnictví, Praha, Portál. •Le FANU J. (1999). Vzestup a pád moderní medicíny. Praha: Academia. •Sociální deviace, sociologie nemoci a medicíny. Praha: SLON. 1997 •SLEPIČKOVÁ Lenka: Diagnóza neplodnost. Sociologický pohled na zkušenost nedobrovolné bezdětnosti , Sociologické nakladatelství SLON, vyjde 2014 •SÝKOROVÁ, D.(2007): Autonomie ve stáří. Kapitoly z gerontosociologie. Praha, SLON •ŠUPKOVÁ, D. (2007): Zdravotní péče o bezdomovce. Praha: Naděje, 2007. ISBN 978-80-247-2245-0 • Doporučené články •BUŽGOVÁ R., KLECHOVÁ H.: Měření postojů seniorů ke stáří, Prakt. Lék. 2011, č. 7, str. 396-401 •SLEPIČKOVÁ, Lenka, Eva ŠLESINGEROVÁ a Iva ŠMÍDOVÁ. Biomoc a reprodukční biomedicína: konceptuální inspirace pro český kontext. Sociologický časopis/ Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2012, roč. 48, č. 1, s. 85-106. ISSN 0038-0288. •SLEPIČKOVÁ, Lenka. Neplodnost jeho a neplodnost její: Genderové aspekty asistované reprodukce. Sociologický časopis/ Czech Sociological Review, Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009, roč. 45, č. 1. ISSN 0038-0288. • a další texty této autorky •HAŠKOVÁ HANA, ZAMYKALOVÁ LENKA. Mít děti - co je to za normu? Čí je to norma?, Biograf, časopis pro kvalitativní sociologii. 2006, číslo 40-41. On-line. Dostupné na http://www.biograf.org/clanky/members/clanek.php?clanek=v4001. Staženo dne 8.3.2013 • a další texty těchto autorek a v tomto časopise •HASMANOVÁ MARHÁNKOVÁ, J. Konstruování představ aktivního stárnutí v centrech pro seniory. Sociologický časopis, 2010, roč. 46, č. 2, s. 211-234. ISSN: 0038-0288 •DOBIÁŠOVÁ, K., HNILICOVÁ, H.: Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda [online]. 2009. [cit. 2010-24-01]. Dostupné z http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/publikace-vyzkumy/ Doporučené články •Zdraví bezdomovců: •BARTÁK M. (2011): Zdravotní stav populace bezdomovců v ČR. Ústí nad Labem : Univerzita J.E.Purkyně 2011 – on-line – pdf pod tímto heslem • •Hradecký I., Plachý A., Prudký L. a kol. (2012): Analýza stavu a vývoje bezdomovství v ČR. On-line. MPSV – bezdomovství; předložil tým občanského sdružení Hodnoty – soužití – pomoc (H.S.P.) Praha • •Průzkumy spokojenosti pacientů: •Nejlepší nemocnice – výzkum HealthCare Institute. http://www.hc-institute.org/. •HNILICOVÁ H.: Průzkum spokojenosti pacientů. IPVZ 1993 (pdf – pod tímto heslem) http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=6&sqi=2&ved=0CFMQFjAF&url=http%3A%2F%2F www.apra.ipvz.cz%2Fdownload.asp%3Fdocid%3D12&ei=R5M5UZy2L4ftsgbfwoCYCw&usg=AFQjCNFUIHctFq1HWgSYMVbj 54Nm0Tw-bA&bvm=bv.43287494,d.Yms&cad=rjanebo •