Sociální stratifikace, sociální
status, sociální role, sociální
skupiny, sociální a kulturní kapitál
PhDr. Eva Křížová, PhD.
Sociální stratifikace
• Společnost je většinou hierarchicky organizovaná- strukturovaná nerovnost
(podíl na moci, majetek, postavení, prestiž)
• sociální struktura =pořádání relativně stálých společenských skupin, které se
liší mírou své prestiže a statusu, jež prostředkují svým členům stejně jako
vědomí určité identity.
• Otroctví, kasty, stavy, třídy, vrstvy
• Podkladem třídního rozdělení jsou ekonomické rozdíly, tedy nerovnost ve
vlastnictví hmotných prostředků a schopnosti jimi disponovat
• Je možná mobilita
• Rozdíl mezi těmi, kdo žijí z majetku a kdo nabízejí na trhu svou práci
• Třída = velká skupina lidí v obdobné ekonomické situaci, základem jsou
majetkové poměry a typ práce.
• Vyšší třída (vyšší a nižší): představitelé státní moci a velkého businessu,
zaměstnavatelé, bankéři, průmyslníci, špičkoví manažeři, vlastníci-špičkoví
odborníci, vědci, střední podnikatelé, obchodníci
• Střední třída (vyšší a nižší): bílé límečky, malí podnikatelé, manažeři,
svobodná povolání, odborníci - úředníci, větší farmáři, vysoce kvalifikovaní
dělníci (modré límečky) a pracovníci služeb
• Nižší třída (vyšší a nižší): manuálně pracující, středně kvalifikovaní dělníci,
menší farmáři - nekvalifikovaní dělníci a pracovníci služeb , zemědělští
dělníci, nezaměstnaní
• Podtřída: zcela deklasovaní (dlouhodobě nebo trvale nezaměstnaní/
nezaměstnavatelní, s extrémní mírou celkově pojaté chudoby)
Střední třída
Základ stability demokratické společnosti
Široká sociální vrstva lidí s nejméně středním
vzděláním či odbornou kvalifikací, z řad především
duševně pracujících, ale i vysoce kvalifikovaných
dělníků- není jednotná, dále se dělí
Nejčastěji zaměstnanci, z oblasti služeb, státní
správy, ale i samostatní drobní podnikatelé, farmáři,
či příslušníci svobodných povolání
• Dochází k propadu střední třídy nebo dokonce mizí?
• Dochází k polarizaci sociální struktury?
• Jak poznám, zda patřím do střední třídy?
Vzdělání-kvalifikace, příjmy, bydlení, nezávislost, habitus
Pojem třída je nadále smysluplný
Stratifikace české společnostiMachonin
Česká společnost a sociologické poznání, 2005
Vyšší vrstva odborníků, manažerů a podnikatelů - 8,5 %.
Malá inkonzistentní skupina nematurantů s vysokými příjmy - 2,3 %
Inkonzistentní seskupení vyšších odborníků s pouze středními příjmy - 5,6 %
Střední vrstva jak samostatně činných, tak odborných zaměstnanců - 24,3 %.
Inkonzistentní seskupení středních odborných zaměstnanců a řadových úředníků,
převážně žen, s nízkými platy, které se však v domácnostech mnohdy
vyrovnávají na střední materiální úroveň - 16,1 %.
Nižší, spíše kvalifikovaná dělnická vrstva se středními příjmy - 17,8 %.
Nižší, převážně nekvalifikovaná a polokvalifikovaná dělnicko - zemědělská a
také hůře placená zaměstnanecká a z malé části i (neúspěšná)
živnostenská vrstva - 25,4 %.
10-11%
je sociální postavení člověka v sociální struktuře a hierarchii.
Vyjadřuje komplexní charakteristiku pozice na základě indikátorů jako je příjem,
vzdělání, rodinný stav, profese a příp. jiné (kultura, rasa).
Staus vrozený-připsaný (žena, běloch, Rom)
a
získaný (absolvent VŠ, zdravotník, utečenec, delikvent)
Formální (oficiální, podložený formálními symboly moci a autoritami) = ředitel,
rektor, prezident, generál, vedoucí)
Neformální (spontánní, přirozený, z autentických reakcí jedinců) = vůdce party,
„hlava rodiny“,
Statusová inkonsistence: nesoulad mezi složkami statusu a mezi vrozenýmpřipsaným
a získaným statusem.
Statusové symboly (tituly, šperky, obleky, výložky)
Mobilita vertikální
Status
Sociální role
Očekávané chování
3 složky: musí, smí, nesmí
Vzorec chování, který si osvojujeme v
procesu učení (socializaci), interakcí,
imitací apod.
1) přijímáme, tj, identifikujeme se s ním
2) Nebo si ho modifikujeme
3) Nebo se od něj distancujeme
4) Pouze přehráváme, předstíráme
5) Nebo ho odmítáme
Sociální role
• Vždy prostor pro spontaneitu v rámci předepsaného
chování, u různých rolí různý
• Role jsou výrazem osobnosti, ale zároveň osobnost trvale
formují
• K určitým rolím přirozeně inklinujeme nebo se naučíme
inklinovat (tradice, móda, trh)
• Konflikt mezi požadavky role a slabými vlohami,
dispozicemi, motivací a schopnostmi se může projevovat
jako selhání v roli, odmítnutí role, nebo nemoc (únik).
• Historická i kulturní proměnlivost obsahu rolí
• Vznik nových rolí
• Pluralita rolí, redukce rolí, konflikt rolí
Sociální skupiny
Společenství 3 a více jedinců se společnými cíli, hodnotami
a normami, v nichž jedinci mezi sebou interagují (každé
společenství více lidí NENÍ sociální skupina)
Formální: vznikají a zanikají zvnějšku, rozhodnutím autority, mají formální strukturu a
pravidla, uvnitř se mohou rozvíjet neformální vztahy a skupiny (armáda, politická stran,
lékařská fakulta, univerzita, občanské sdružení apod.)
Neformální: vznikají a zanikají spontánně, přirozeně, z rozhodnutí členů´(přátelské skupiny,
facebooková přátelství, volnočasové aktivity apod., mohou se časem formalizovat
(např. partnerský vztah na manželství, dobrovolná činnost atd.)
Primární skupiny: malé, osobní a intimní vztahy mezi členy, socializační funkce (rodina,
hrající si děti, vrstevníci, sousedé, kolegové)
Referenční skupina: vztažná, identifikuji se s jejími hodnotami a normami, chci do ní patřit
(usiluji o to, nebo v ní už jsem)
„My“ a „oni“, vlastní a cizí: vlastní (členská) je obvykle považována za lepší, než cizí
(=nepřátelská)
Blíže viz. Heslo skupina na
http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=131&lst=103
Sociální a kulturní kapitál
• Habitus
– soubor potřeb a dovedností, které si jedinec osvojí v procesu
socializace
– Vzhled, zevnějšek, životní styl, jazykové a manuální
dovednosti, etiketa, vkus
– Jedinec se chová podle svého habitusu, který se mu jeví jako
přirozený a samozřejmý
• Sociální kapitál
– Soubor sociálních vztahů, jenž může být využit při uspokojení
potřeb na principu důvěry, samozřejmosti a vzájemnosti
• Kulturní kapitál
– Kulturní statky, obrazy, knihy, habitus, formální vzdělání-diplom
• Symbolický kapitál
• prestiž, čest, pověst,“kredit“, diplom, funkce, ocenění
• Individuální, skupinový a celospolečenskýpropojování
různých skupin, participace, důvěra
Sociální kapitál
• Individuální (jedinec disponuje těmito zdroji)
• A společenský (skupiny a společnost disponují těmito zdroji)
• Bonding (svazující)-stmelování a propojování stejných se
stejnými
– Udržuje homogenitu, upevňuje identitu, vytváří vzájemnost, skupinovou
loajalitu a mobilizuje solidaritu, inkluzi
• Bridging (přemosťující)- propojování různých s různými,
– zahrnuje vzdálenější kontakty charakteristické slabšími vazbami, které
mají schopnost překračovat hranice společenských skupin. Jedná se
např. o styky mezi lidmi z různých profesí, z různých etnických či
sociálních skupin. Tato forma vazeb spojuje lidi napříč odlišnými
sociálními skupinami a vrstvami, napomáhá šíření informací a vytváří
obecnou lidskou vzájemnost i širší identity. Utváří se ve zkušenostech s
cizím, v opakovaných interakcích rozdílných, sociálně vzdálených lidí.
FACEBOOK, sociální sítě.
– Např. Dobrovolnické projekty, integrace bezdomovců,
nezaměstnaných, seniorů…
• Linking (vertikální propojování různých) – např. evropské ženy