Sociální stratifikace, sociální status, sociální role, sociální skupiny, sociální a kulturní kapitál PhDr. Eva Křížová, PhD. Sociální stratifikace • Společnost je většinou hierarchicky organizovaná- strukturovaná nerovnost (podíl na moci, majetek, postavení, prestiž) • sociální struktura =pořádání relativně stálých společenských skupin, které se liší mírou své prestiže a statusu, jež prostředkují svým členům stejně jako vědomí určité identity. • Otroctví, kasty, stavy, třídy, vrstvy • Podkladem třídního rozdělení jsou ekonomické rozdíly, tedy nerovnost ve vlastnictví hmotných prostředků a schopnosti jimi disponovat • Je možná mobilita • Rozdíl mezi těmi, kdo žijí z majetku a kdo nabízejí na trhu svou práci • Třída = velká skupina lidí v obdobné ekonomické situaci, základem jsou majetkové poměry a typ práce. • Vyšší třída (vyšší a nižší): představitelé státní moci a velkého businessu, zaměstnavatelé, bankéři, průmyslníci, špičkoví manažeři, vlastníci-špičkoví odborníci, vědci, střední podnikatelé, obchodníci • Střední třída (vyšší a nižší): bílé límečky, malí podnikatelé, manažeři, svobodná povolání, odborníci - úředníci, větší farmáři, vysoce kvalifikovaní dělníci (modré límečky) a pracovníci služeb • Nižší třída (vyšší a nižší): manuálně pracující, středně kvalifikovaní dělníci, menší farmáři - nekvalifikovaní dělníci a pracovníci služeb , zemědělští dělníci, nezaměstnaní • Podtřída: zcela deklasovaní (dlouhodobě nebo trvale nezaměstnaní/ nezaměstnavatelní, s extrémní mírou celkově pojaté chudoby) Střední třída Základ stability demokratické společnosti Široká sociální vrstva lidí s nejméně středním vzděláním či odbornou kvalifikací, z řad především duševně pracujících, ale i vysoce kvalifikovaných dělníků- není jednotná, dále se dělí Nejčastěji zaměstnanci, z oblasti služeb, státní správy, ale i samostatní drobní podnikatelé, farmáři, či příslušníci svobodných povolání • Dochází k propadu střední třídy nebo dokonce mizí? • Dochází k polarizaci sociální struktury? • Jak poznám, zda patřím do střední třídy? Vzdělání-kvalifikace, příjmy, bydlení, nezávislost, habitus Pojem třída je nadále smysluplný Stratifikace české společnostiMachonin Česká společnost a sociologické poznání, 2005 Vyšší vrstva odborníků, manažerů a podnikatelů - 8,5 %. Malá inkonzistentní skupina nematurantů s vysokými příjmy - 2,3 % Inkonzistentní seskupení vyšších odborníků s pouze středními příjmy - 5,6 % Střední vrstva jak samostatně činných, tak odborných zaměstnanců - 24,3 %. Inkonzistentní seskupení středních odborných zaměstnanců a řadových úředníků, převážně žen, s nízkými platy, které se však v domácnostech mnohdy vyrovnávají na střední materiální úroveň - 16,1 %. Nižší, spíše kvalifikovaná dělnická vrstva se středními příjmy - 17,8 %. Nižší, převážně nekvalifikovaná a polokvalifikovaná dělnicko - zemědělská a také hůře placená zaměstnanecká a z malé části i (neúspěšná) živnostenská vrstva - 25,4 %. 10-11% je sociální postavení člověka v sociální struktuře a hierarchii. Vyjadřuje komplexní charakteristiku pozice na základě indikátorů jako je příjem, vzdělání, rodinný stav, profese a příp. jiné (kultura, rasa). Staus vrozený-připsaný (žena, běloch, Rom) a získaný (absolvent VŠ, zdravotník, utečenec, delikvent) Formální (oficiální, podložený formálními symboly moci a autoritami) = ředitel, rektor, prezident, generál, vedoucí) Neformální (spontánní, přirozený, z autentických reakcí jedinců) = vůdce party, „hlava rodiny“, Statusová inkonsistence: nesoulad mezi složkami statusu a mezi vrozenýmpřipsaným a získaným statusem. Statusové symboly (tituly, šperky, obleky, výložky) Mobilita vertikální Status Sociální role Očekávané chování 3 složky: musí, smí, nesmí Vzorec chování, který si osvojujeme v procesu učení (socializaci), interakcí, imitací apod. 1) přijímáme, tj, identifikujeme se s ním 2) Nebo si ho modifikujeme 3) Nebo se od něj distancujeme 4) Pouze přehráváme, předstíráme 5) Nebo ho odmítáme Sociální role • Vždy prostor pro spontaneitu v rámci předepsaného chování, u různých rolí různý • Role jsou výrazem osobnosti, ale zároveň osobnost trvale formují • K určitým rolím přirozeně inklinujeme nebo se naučíme inklinovat (tradice, móda, trh) • Konflikt mezi požadavky role a slabými vlohami, dispozicemi, motivací a schopnostmi se může projevovat jako selhání v roli, odmítnutí role, nebo nemoc (únik). • Historická i kulturní proměnlivost obsahu rolí • Vznik nových rolí • Pluralita rolí, redukce rolí, konflikt rolí Sociální skupiny Společenství 3 a více jedinců se společnými cíli, hodnotami a normami, v nichž jedinci mezi sebou interagují (každé společenství více lidí NENÍ sociální skupina) Formální: vznikají a zanikají zvnějšku, rozhodnutím autority, mají formální strukturu a pravidla, uvnitř se mohou rozvíjet neformální vztahy a skupiny (armáda, politická stran, lékařská fakulta, univerzita, občanské sdružení apod.) Neformální: vznikají a zanikají spontánně, přirozeně, z rozhodnutí členů´(přátelské skupiny, facebooková přátelství, volnočasové aktivity apod., mohou se časem formalizovat (např. partnerský vztah na manželství, dobrovolná činnost atd.) Primární skupiny: malé, osobní a intimní vztahy mezi členy, socializační funkce (rodina, hrající si děti, vrstevníci, sousedé, kolegové) Referenční skupina: vztažná, identifikuji se s jejími hodnotami a normami, chci do ní patřit (usiluji o to, nebo v ní už jsem) „My“ a „oni“, vlastní a cizí: vlastní (členská) je obvykle považována za lepší, než cizí (=nepřátelská) Blíže viz. Heslo skupina na http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=131&lst=103 Sociální a kulturní kapitál • Habitus – soubor potřeb a dovedností, které si jedinec osvojí v procesu socializace – Vzhled, zevnějšek, životní styl, jazykové a manuální dovednosti, etiketa, vkus – Jedinec se chová podle svého habitusu, který se mu jeví jako přirozený a samozřejmý • Sociální kapitál – Soubor sociálních vztahů, jenž může být využit při uspokojení potřeb na principu důvěry, samozřejmosti a vzájemnosti • Kulturní kapitál – Kulturní statky, obrazy, knihy, habitus, formální vzdělání-diplom • Symbolický kapitál • prestiž, čest, pověst,“kredit“, diplom, funkce, ocenění • Individuální, skupinový a celospolečenskýpropojování různých skupin, participace, důvěra Sociální kapitál • Individuální (jedinec disponuje těmito zdroji) • A společenský (skupiny a společnost disponují těmito zdroji) • Bonding (svazující)-stmelování a propojování stejných se stejnými – Udržuje homogenitu, upevňuje identitu, vytváří vzájemnost, skupinovou loajalitu a mobilizuje solidaritu, inkluzi • Bridging (přemosťující)- propojování různých s různými, – zahrnuje vzdálenější kontakty charakteristické slabšími vazbami, které mají schopnost překračovat hranice společenských skupin. Jedná se např. o styky mezi lidmi z různých profesí, z různých etnických či sociálních skupin. Tato forma vazeb spojuje lidi napříč odlišnými sociálními skupinami a vrstvami, napomáhá šíření informací a vytváří obecnou lidskou vzájemnost i širší identity. Utváří se ve zkušenostech s cizím, v opakovaných interakcích rozdílných, sociálně vzdálených lidí. FACEBOOK, sociální sítě. – Např. Dobrovolnické projekty, integrace bezdomovců, nezaměstnaných, seniorů… • Linking (vertikální propojování různých) – např. evropské ženy