1
1. PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
Plán výuky:
1. Dějiny a předmět sociální psychologie
2. Socializace
3. Osobnost v sociální psychologii
4. Postoje
5. Sociální motivace
6. Sociální psychologie ženy a muže
7. Sociální poznávání
8. Sociální inteligence, sociální kompetence
9. Sociální komunikace
10. Osobní vztahy – afiliace, atraktivita, láska
11. Agrese
12. Prosociální chování (altruismus)
13. Kooperace, kompetice, konflikty
14. Malé sociální skupiny
15. Konformita
16. Makrosociální jevy a procesy
Test, kdo neuspěje v testu, bude skládat ústní zkoušku.
Literatura:
1. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, 1998.
2. HEWSTONE, M., STROEBE W. Sociální psychologie. Praha: Portál, 2006.
3. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha: ISV, 1997.
4. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie I. Praha: Portál, 1998.
5. VÝROST, J., SLAMĚNÍK, I. Aplikovaná sociální psychologie II. Praha: Grada
Publishing, 1998.
6. ČERMÁK, I. Lidská agrese a její souvislosti. Žďár nad Sázavou: Fakta, 1999.
7. DEVITO, J. A. Základy mezilidské komunikace. Praha: Grada 2008.
8. HONEY, P. Tváří v tvář. Průvodce úspěšnou komunikací. Praha: Grada 1997.
2
PŘEDMĚT SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
„Sociální psychologie je vědecké studium efektu sociálních a kognitivních procesů na
způsob, jakým jedinci vnímají jiné lidi, způsob, jakým je ovlivňují a vytvářejí si vztahy
k nim“ (učebnice sociální psychologie z roku 2000).
Sociální procesy představují souhrnné působení lidí okolo nás, sociálních skupin, sociálních
institucí a kultury na naše myšlení, prožívání a konání.
Kognitivní procesy představují souhrnné působení našeho vlastního vnímání, představ,
vzpomínek, myšlenek, prožívání a motivace na náš vztah ke světu kolem nás a naše konání.
Sociální psychologie studuje:
1. Sociální struktury:
a) struktura osobnosti,
b) oblast dyadických (dvou osob) vztahů,
c) sociální mikrostruktura (malé sociální skupiny – rodina, parta, školní třída, pracovní
skupina atd.),
d) sociální makrostruktura (velké sociální skupiny a sociální instituce).
2. Sociální procesy:
a) v nichž převládá vliv prostředí na jedince (sociální determinace, socializace, submise),
b) v nichž převládá vliv jedince na sociální prostředí (personální vliv, vůdcovství,
dominance).
Základní stavební kameny sociálně psychologického poznání:
1. Konstruujeme naši sociální realitu. V životě projevujeme intenzivní potřebu přisuzovat
(atribuce) příčiny událostem a vlastnosti osobám, včetně sebe samých. Potřebujeme mít
ve světě, jak ho známe, určitý řád a systém, který nám dává pocit bezpečí, že události
máme pod kontrolou a umíme předpokládat výsledek svého konání i konání jiných.
2. Naše sociální intuice jsou často silné, ale občas nebezpečné. Významnou část našeho
duševního života a aktivity nemáme pod vědomou kontrolou. Vzdor tomu důvěřujeme
vlastnímu úsudku, intuici a obvykle se nám to vyplácí. Ale vyskytují se i situace, ve
kterých své možnosti přeceníme a spojují se s vysokou mírou rizika.
3. Postoje ovlivňují naše chování. Vnitřní zdroje, naše přesvědčení, city a předešlé
zkušenosti determinují naše konání. Nejsme jen pasivní hračkou sil, působících na nás
z našeho prostředí.
4. Naše chování určují sociální vlivy. Zdrojem postojů, kterých jsme nositeli, jsou kromě
našich vlastních i zkušenosti zprostředkované jinými lidmi, sociálními skupinami, jejichž
jsme členy, sociálními institucemi a kulturou společnosti, ve které žijeme. Kompromis
mezi vlastními potřebami a sociálními normami je průvodním znakem dospělosti.
5. Naše chování je pod vlivem našich dispozic. Tváří v tvář stejné situaci různí lidé reagují
různě. Do sociálních vztahů vstupujeme „vyzbrojeni“ svými dispozicemi a jejich
uplatňováním je častěji posilujeme než měníme a oslabujeme.
6. Sociální chování je také biologickým chováním. Základy našeho Já vytváří dědičnost a
nositelem psychiky je mozek. V tomto smyslu neoddělitelnou součástí každého
sociálního rozměru chování je jeho biologický substrát. Jsme bio-psycho-sociální
organismy.
7. City a konání vůči lidem jsou někdy negativní a někdy pozitivní. Fenomény jako jsou
předsudky, stereotypy, konformita, sociální zahálení, konflikty, žárlivost či
machiavelismus patří stejně na paletu sociální psychologie, jako vysoké sebehodnocení,
kooperace, altruismus či láska.