II!!~
III
II
ra
II:!
~II
III
III
III
II
,.
..
==
"'"
~g
II
II
III
III
~
..
IIa
a
.
:.-;;'.II
III
r:?~
~"'-
~
II
..
~.....
Q..
r:I.I
~
~~
f""to-
~~
N
~~
=
~
~
0
=
~
~
0
Q..
e~
=
~<
=
~~
e
--~
,
~
~
=-
~.....--.
f')
=-
(~
II
III
..A
autenticke nebo neautenticke vzhledem ke svemu puvodu; jsou pfimefene
nebo nepfimefene vzhledem ke sve vyrazove sile; jsou bozske
nebo demonicke vzhledem k poslednimu zakladu byti.
Siroka oblast symbolu a jejich problematiky vsak pfesahuje ramec
tohoto pojednani. Zde jsme chteJi ubizat, ze existencialni analyza
modernimu eloveku ztezuje tendenci, aby nabozenske symboly jako
doposud pfekraeoval. Nemuze je chap at jednoduse dale doslovne a jako
absurdni je pak odmitat. Chceme-Ji je napadnout, pak musi byt utok
veden do hluboke vrstvy, totiz do same oblasti symbolu. Skuteene symboly
mohou byt pfekonany jen jinymi opravdovymi symboly a ne kritikou
absurdit doslovneho chap ani.
68
I
r
'.
r
4. Opnivneni a vyznam nabozenskych symbolU
1.
~
Symbolje fee nabozenstvi. Je tojedina fee, ve ktere se nabozenstvi
muze pfimo vyjadfit. Nepfimo a reflektovane muze nalezt vyraz i v teologickych
a filozofickych pojmech i v umeleckych obrazech, alejeho
primarnim ryrazem je symbol nebo skupina symbolu, ktere nazyvame
mytus. Je-li jasna tate zakladni teze, pak neni tfeba zadneho zvlastniho
ospravedliiovani nabozenskych symbolu.
Abychom rozumeli co je nabozensky symbol, musime nejdfive rozumet
co je symbol vubec. Neni to lehke, protoze dnes je pojem symbol
uzivan-v oblastech, ve kterych by uzivan byt nemeI. Melo by byt
napfiklad rozlisovano mezi znaky a metaforami symbolu a take by se
nemelo hovofit 0 snovych symbolech, nybri 0 symptomech. Protoze
ale jazykovy vyvoj nemuze byt nasmerovan zpet, da se slovo symbol
ve svem puvodnim vyznamu zachranit jen tehdy, kdyz se mu da pfivlastek
"reprezentativni" a tak se odlisi od symbolu, ktere jsou pouhymi
znaky - jako symboly matematicke a logicke, ktere-je"mozno
na rozdil od symbolu "reprezentativnich" nazyvat symboly "diskursivnimi."
S reprezentativnimi symboly se setkavame nejen v nabozenske
feci, ale take v basnictvi a umenich vytvarnych, v dejinach a
v obecnemzivote. Tyto symbolymaji spoleenebytostnerysy a ve vsech
techto oblastech muzeme hovofit 0 symbolech jen tehdy, kdyi tyto
charakteristicke rysy vykazuji. Prvni a zakladni znak vsech reprezentativnich
symboluje jejich vlastnost poukazovat nad sebe same. Z jedrre-'strankysymboly
obsahuji symboJickou latku. Tim muz~ slovo
ve svem beznem, konkretnim vyznamu, ei empiricka tvar historicke
osobnosti, ei konkretni rysy lidskeho oblieeje (v malifstvi), CiJidsky
konflikt (v dramatu) nebo lidsky ideal (v popisu bozskeho). Ale tate
l<itkave svem doslovnem vyznamu nebo svem konkretnim byti neni
tim, 0 co v symbolu jde. Kdyz je latka pouzita symbolicky, ukazuje
k neeemu, co neni mozno bezprostfedne vyjadfit, nybri co muze byt
'vyjadfeno jen nepfimo. Toto - vlastne minene - je druhy pivel(,"hery
je v symbolu obsazen. Muze to byt napfiklad komplex asociaci, ktere
je nam v dennim zivote vzdalen a ktery je vyjadfen v umeleckem dile.
Ci to muze byt - v nabozenskem symbolu - posledni zaklad byti, ktery
69
nemuze byt vyjadfen jinak nez symboly, jejichz latkaje vzata z koneeneho
sveta.
Druhym znakem reprezentativnich symbolu je, ze maji podil
na skuteenosti, na kterou po~kazuji. To je vyjadfeno pfivlastkem
"reprezentativni." Reprezentant osoby ei instituce ma podil na ucte
k tem, ktere "reprezentuje." Ucta v tomto pfipade nenaldi zastupci
samotnemu, nybrt osobe ei veci, kterou zastupuje. Pfiklad ukazuje, ze
symbol se podili na skuteenosti, kterou reprezentuje ajejiz smysl a bytostnou
moc vyzafuje. Tato myslenka nas pfivadi k tfetimu znaku
vsech reprezentativnich symboll'1:nemohou byt libovolne vynalezeny.
Jejich vznik neni, jak je tomu u pouhych znaku, veci ueelnosti a kon-
vence.
Obrazne feeeno je proto mozno fici, ze symboly se rodi a umiraji.
I kdyz nejaky symbol dekuje srym vznikem jednotlivci, napf. ume1ci
nebo-prorokovi, stava se symbolem teprve tehdy, kdyz je pfijat spoleeenstvim.
Bez tohoto uznani nemuze zadny reprezentativni symbol
vzniknout a zustat zivym. Kdyz spoleeenstvi odmita jej uznavat, pak
klesne na metaforu ei basnicky obraz (jak se stalo se starymi bohy,
kdyz ztratili svuj nabozensky vyznam).
Ctvrtym znakem reprezentativnich symboluje sila otevfit rozmery
s,kuteenosti,ktere jsou obvykle zac1onenypfevahou jinych rozmeru.
Lidsky duch by ale tyto nove rozmery nepochopil, kdyby mu symbol
°neotevfeltake soueasne novy rozmer v nem. Historicke symboly odkryvaji
moznosti, ktere jsou dennim dejinnym denim zahaleny. Umeleckesymboly-
a to znamena,ze vsechnoopravdoveumeni-otviraji
lidskemu duchu rOZlller,ktery je pfitomen ve vsem skuteenem jako
jeho smyslory zaklad, ktery vsakmuze elovek zakusitjen v estetickem
prozitku. Symboly zprostfedkuji zakouseni posledni skuteenosti prostfednictvim
veci, osob a udalosti, ktere svoji zprostfedkujici roli se
sami stavaji "svatymi." V setkani se svatymi misty, se svatymi dobami,
svatymi osobami a svatymi obrazy zakousi elovek neco ze Svateho
samotneho -zkusenost, ktera nemuze byt nahrazena zadnym poznanim
pomoci filozofickych ba i teologickych pojmu.
Symbolymohou ve svempusobeni najednotlive lidi a spoleeenstvi
mft jak konstruktivni a integrujici, tak i nieivou, rozkladnou moc.
Dejiny nabozenstvi obsahuji celou fadu pfikladu povysujici, uklid-
70
I °
nujici a stabilizujici sily nabozenskych symbolu, a ne jen nabozenskych.
Symboly jako symbol krale, historicke udalosti ei dokumentu,
basne nebo umeleckeho dila, svate osoby, svate knihy Clsvateho jednani
vyvolavaji jednotici silu, ktera jednotlivce velenuje do celku.
Symboly mohou mit i niClvousilu; mohou plodit deprese, strach a fanatismus
v jednotlivych lidech i ve spoleeenskych skupinach. Politicke
symboly jako symbol vudce nebo hakoveho kfize, nabozenske
symbolyjako symbol molochovskehoboha, ktery zada lidske obeti, ale
i tlak nabozenskych dogmat, ktery muze rozbit vedomi nebot' nuti
k nepravdivosti - to vse ukazuje, co se mini touto nieivou silou. Zda
symbol pusobi pozitivne nebo negativne zavisi jednak na charakteru
toho, k eemu symbol ukazuje, jednak na stanovisku, s jakym bude
pfijat. Moc symbolu nesmime podcenit; v zadnem pfipade to nejsou
neskodne znaky.
f
f
r .
II.
Po vseobecne definici symbolu se chceme ted' venovat problemu
nabozenskeho symbolu.Zde ma rozhodujici ryznam otazka, co se symbolem
mini a k eem se vztahuje. Kdyz nabozensky symbol ukazuje
k neeemu, co nemuze byt uchopeno zadnym jinym zpusobem, jak
muzeme pak vedet, ze se vztahuje k neeemu wbec? Ajak ziskame jistotu
0 tom, ze to, co bylo mineno, bylo take dosazeno? Tyto opravnene
otazky vedou k otazce zakladni: existuji nesymbolicke vypovedi
0 tom, co je mineno v nabozenskem symbolu? Kdybychom na tuto
otazku nemohli nalezt zadnou kladnou odpoved', pak by padlo cele
nase ueeni 0 symbolech, nebot'by chybel vztazny bod, z nehoz by bylo
mozno dolozit, proejsou symbolickevypovedi nutne. Nase uvahy by se
pohybovaly v kruhu.
Nase otazka tedy je: Co je tim, co mini nabozenska symbolicka
fee, ajak to krome symbolu muze byt vyjadfeno?
K vyjadfeni svateho, ke kteremu nabozensky symbol ukazuje,jsou
dye met6dy: fenomenologicka a ontologicka; metoda induktivni neni "
pouzitelna, protoze smefuje jen k pochopeni koneenych vztahUz vysledku
ziskanych pozorovanim, a nevede tedy nad koneenou skuteenost.
To, co je mineno v nabozenskem symbolu, nekoneene transcenduje
vsechno koneene. Fenomenologie popisuje svate jako kvalitu
ureiteho setkani se skuteenosti. Svate je "kvalit'\,setkani," ne nejaky
71
-'
predmet vedle predmetu jinych, ani zadny produkt subjektivni fanta-
Zle.
V prozitku svateho je struktura subjekt-objekt obvykle zkusenosti
transcendovana. Subjekt je vztazen do svateho samotneho,kfere je
ztelesneno v konecnem objektu, n:apr. v cirkevni stavbe, v obrazu
Krista Ci nejakem hymnu. Fenomenologicka analyza tohoto pripadu
ukazuje, ze vsude, kde se svate zjevuje, stava se poslednim cHern cloveka
- at' uz je to mysterium fascinosum nebo mysterium tremendum,
ktere jej pfitahuje Ci odpuzuje -a stava se moci, jejiz dar ipozadavek
jsou stejnym zpusobem nepodminene. Rudolf Otto a jini klasickym
zpusobem popsali fenomen svateho a funkci nabozenskych symbolu.
Ale fenomenologie nevede za pouhy popis, k otazce poplatnosti popsanych
fenomenu. ,
Ontologie analyzuje podstatu cloveka ajeho vztahu ke svetu. Analyzuje
konecnost konecneho. Odkryva vnitrni zkusenost konecnosti:
strach cloveka v jeho setkani s nabytim, na jehoz zaklade vyzdvihuje
otazku po byti samem, po zaklade vseho, co je. Ontologie nehleda to,
co je mineno v ll<lbozenskem symbolu ve zvlasni sfere svateho, nybrz
hleda je v charakteru existujiciho jako takoveho. To neznamena, ze by
predpokladala existenci byti, 0 kterem by v nabozenstvi byly vytvoreny
symbolicke vYpovedi. Ontologie odkryva spiSe svou analyzou
sveta konecnost sveta a odhaluje tim jeho sebetranscendujici charakter.
K cemu analyza pfivadi, je vztazny bod vsech nabozenskych symbolu.
Metaforicky je mozno jej nazvat "byti sarno," "moc byti." Nabozensky
symbolismus dava teto kvalite bozska jmena. Ale klasicka teologie
vzdy zduraznovala, ze "OznacenY" temito jmeny vsechna jmena i obrazy
nekonecne transcenduje.
Cesty fenomenologie a ontologie se doplnuji: to, co je zahrnuto
ve fenomenologickem popisu, je takove to, co ukazuje ontologicka
analyza -totiz to, co je mineno nabozensKym symbolem.
, III.
.r
zavisi od zvlastni historicke situace. Nic v oblasti konecneho sveta
z toho neni principialne vylouceno.
Drive neZ pujdu k zakladu rozmanitosti nabozenske symboliky
chci odlisit urCite zakladni druhy nabozenskych symbolu, aby byla vyloucena
semanticka jakoz i vecna nedorozumeni. Prim ami symboly
poukazuji prii1\o na transcedentni zaklad byti vsech nabozenskych
symbolu. pokouseji sepostihnout jej na prvnim stupni, kdyz ho opisuji
kvalitami, ktere jsou vzaty z oblasti lidske zkusenosti a kosmickych
jevu. Ty jsou "via eminentiae" uzity na to, na co je zamereno cele
nabozenstvi a co vsechny tyto vlastnosti nekonecne transcenduje.
Tak se symbolicky hovori 0 "nejvyssim byti," kteremu jsou pfifceny
lidske vlastnosti jako personalita, moc, laska a spravedlnost. Byla
polozena otazka (c. Hartshorne), zda kvality esence a existence, byti a
vyvoj, by mohly byt nesymbolicky oznaceny jako kvality bozi. Tim by
ale z toho, co vsechno jsouci transcenduje, bylo ucineno byti vyssiho
radu a proto musi byt tato otazka odpovezena negativne. Klasicka teologie
vzdy travala na tom, ze Buh je nad rozdelenim esence a existence,
byti (chapano staticky) a vyvQje. Slovo "nad" vyjadruje, ze tyto
pojmy -pouzity jako bozi kvality ~jsou mineny symbolicky.
Na druhem stupni se pokouseji primami nabozenske symboly
postihnout Boha jako Boha ziveho, nebot' se zameruji na bozi ciny
vyrazy jako "stvoreni," "predzvedeni," "vteleni" a "naplneni."
V techto symbolech se podfizuje nabozenska fantazie trans cedentnim
kategoriim prostoru, casu, substance a pricinnosti. Symbolicnost
techto vypovedi musi byt obzvlaste zduraznena, nebot' prave ony jsou
casto chap any doslovne a dostavaji se tak do rozporu s vedeckym
poznanim skutecnosti a vedou k absurdnim predstavariI 0 vztahu Boha
ke svetu, napriklad bozskeho predzvedeni a vsemohoucnosti, ktere .
zasahuji do svetskych udalosti a urcuji je.
Na tretim stupni se primarni symboly pokouseji obsahnout bozske
v jeho inkamaci v konecnem svete. V zivote nabozenstvi je tato vrstva
nejstarsi, nebot' zkusenost svateho v konkretnich vecech, osobach
a jednanich zde a nyni je zakladni nabozensky prozitek. Transcendovani
tohoto sakramentalniho postoje je teprve pozdejsi vYvoj a vYsledek
zapasu vyssich nabozenstvi proti demonickym znetvoreninam
sakramentalnich nabozenstvi.
,
Dejiny nabozenstvi vykazuji temer nekonecny pocet symbolu.
Vyvolava to dojem,jako zejsou dejinynabozenstvi chaoticke mnozstvi
produktu nevazane lidske fantazie. Bohatstvi symbolu ma vsak svuj
zaklad v dynamice viry. Principialne muze kazda vec ci udalost nebo
kazda osoba se stat nositelem svateho. Zda se nekdy symbolem stane,
72 73
I
Primarni nabozenske symboly na techto trech stupnkh jsou sloueeny
se symboly sekundarnimi, jako jsou symboly bozskeho sveta,
svateho oleje a vody nebo i se symboly poetickymi, ktere primarni
nabozenske symboly v podobenstvich ei poetickych metaforach nahrazuji.
Temto symbolum nesmi byt-'phznan vyznam symbolu primarnich.
Ve vypovedi zalmisty "Pan je muj Pastyr" je napr. slovo "Pan" eisty
. primarni symbol, zatimco slovo "Pastyr" je basnicka metafora. Tyto
rozdily vsak nejsou ani jednoznaene ani koneene. Ruzne stupne se
navzajem misi a symboly mohou z jednoho stupne vystoupit ei kles~
nout na stupen jiny. Nehlede na to musi zakladni rozlisovani primamich
a sekundarnich symbolu existovat.
IV.
Kdyz se ptame na kriteria pravdy nabozenskych symbolu, musime
jmenovat kriteria dye: autenticitu a phmerenost. Symbolje autenticky,
kdyz vyjadruje zivou nabozenskou zkusenost, a neni autenticky, kdyz
tento zkusenostni zaklad ztratil a za svou dalSiexistenci muze dekovat
pouze tradici asvemu estetickemu pusobeni. Kriterium autenticity je
predpoklad, ale nedostaeuje. Neodpovida mtOfmup<:np-ecificke
"pravcle"'urCitemrsymlmtu.Otazkupo pravde symbolu v tomto uzsim
smyslu zodpovida kriterium phmerenosti. Jinymi slovy: je tu otazka,
zda symbol to; co symbol mini, phmerene vyjadruje. Otazka po phmerenosti
muze byt zodpovezena dvojim - totiz negativnim a pozitivnim
- zpusobem. Negativne se prokazuje jeji phmerenost tim, ze se
sarna ve sve konkretnosti neguje a tim je poukazano na to, k eemu
smeruje. Pozitivne se prokazuje druhem symbolicke latky.
Objasneme nejprve kriterium negativni: je to temer nevyhnutelne
nebezpeei vsech nabozenskych symbolu, ze symbolicka liltka je zamenena
s tim, na co poukazuje. Nabozenska ree to oznaeuje jako
"modlosluzbu."
Tento pojem vyjadfujenebezpeeipfitomne ve vsech nabozenskych,
totiz pokladat jejich symboly za absolutni. Jinak kazde nabozenstvi
musi mit na pan1etizachovani svych symbolu, nebot' ono samo zijejen
tak dlouho, pokud zustavaji zive jeho symboly, ktere si vytvofilo jako
vyraz sve podstaty a ktere stale znovu pretvarelo. Kdyz symboly nejakeho
nabozenstvi ztratily svoumoc, vymira i toto nabozenstvi. Pokud
jsou vsak symboly zive, je jejich zneuZitijako model nevyhnutelne.
74
.~
I
V symbolu kfize, ktery je v centru veskere kfest'anske symboliky, je
zpritomnena ta nejradikalnejsi kritika absolutizace svatych l?redmetu a
osob.
A sam tento,symbol behem dejin stale znovu klesal na predmet
modlosluzebneho uctivani. Negativne je tedy mozno fici, ze nejaky
nabozensky symbol je 0 to "opravdovejsi," eim vic je proti absolutizaci
a doslovne interpretaci a eim rozhodneji tim, ze neguje sama sebe,
poukazuje za sebe, na "svate samo 0 sobe," na nosnou moc byti a smyslu.
'
Pozitivni kriterium pro pravdu nabozenskeho symbolu je ureeno
symbolickou liltkou. Je rozdil, zda si nabozensky symbol vzal svou liItku
z neZive prirody, sveta rostlin a zvirat, ei z oblasti lidstvi. Jen
v poslednim pripade obsahuje symbol vsechny dimenze skuteenosti,
nebot' jen v eloveku jsou tyto sjednoceny. Proto vsechna velka nabozenstvi
vystavela sve symboly na zobrazeni lidskeho zivota. V nem
se muze pIne projevit nosna moc byti, a soueasne poukazat za hranice
lidstvi. Nabozenska cena symbolu zavisi tedy na tom, v jake mire
vyjadfi posledni lidsky cil v konkretnim lidskem zivote.
Negativni a pozitivni kriteria pravdy nabozenskych symbolu ukazuji,
ze nemaji co delat s faktickou spravnosti symbolicke liltky.
Jakkoliv vzdy muze byt symbolicka latka ve sve empiricke platnosti
sporna, jeji symbolicky charakter a jeji cena jako symbolu tim nebude
v zadnem pripade zkracena. Verim, ze interpretace nabozenske symbolicke
reei, jak jsem se 0 ni zde pokusil, je predpokladem pro phmerene
pojeti nabozenstvi a pro vzajemny prunik a objasneni teologickych
a filozofickych poznatku.
,1
75
j
\
I
5,.1. Pojem symbolu
I
/ To, co se cloveka bezpodminecne tyka, musi byt vyjadfeno symbolieky.
nebot' jedine symbolicka fei je s to vyjadfit nepodminene.
Tato teze potfebuje byt objasnena.,Nehlede na cetne snahy soucasne
filozofie, aby bylo ziskano jasno v otazee podstaty a funkee symbolu,
se zde zastoupene nazory jeste daleee rozehazeji. Kdo tedy pouziva
pojmu symbol, musi objasnit, co pod tim rozumi.
Symboly maji se znamenimi spolecny jeden podstatny znak: poukazuji
k necemu, co lezi mimo ne same. Cervene znameni na kfizovatee
poukazuje na pfedpis, podle kterfho musi auta v urcityeh casovyeh
intervaleeh zastavit. Cervene svetlo a zastaveni vozu 0 sobe
nemaji k sobe zadny vnitmi vztah; podle dohodyje vsak obe spojeno a
plati to tak dlouho, jak dlouho trva dohoda. Totez plati pro pismena a
cisla a castecne rovnez pro slova.Take ona poukazuji daleko za sebe na
zvuky a vyznamy. Dostala svoji zvlastni funkei dohodou uvnitf jedno-'
ho naroda ci mezinarodnimi dohodami,jako napf. matematieke znaky.
Castojsou takove znaky nazyvany symboly. Toje vsak politovanihodne,
nebot'to ztezuje rozlisovani mezi znakem a symbolem.Rozhodujici
je v tomto ohledu fakt, ze znaky nemaji podil na skutecnosti toho,
na co poukazuji; u symbolu je tomu naopak. Znameni proto mohou
z ucelovyeh duvodu byt podle svobodne dohody nahrazovana u symbolu
to mozne neni.
f
It
I
Ctvrty podstatny znak symbolu je vida v tom, ze nam odkryva dimenze
a struktury nasi duse, ktere odpovidaji dimeniim a"'iitr~kturam
skutecnosti. Velke drama nam dava nejen novy vhled do sveta lidi,
nybrZnam odkryva i skryte hlubiny naseho vlastniho byti. Tim jsme
usehopneni rozumei, co hra ehee vlastne fiei. Jsou v nas oblasti, ktere
si muzeme uveqomitjen protfednietvim symbolu. Tak podobne mohou
byt i melodie a rytmy v hudbe sym,boly.
Za pate: Symboly riemohou byt nasilne vynalezeny. Poehazeji
z individualniho ci kolektivniho podvedomi a.jsou zive jen tim, ze
v podvedomi naseho vlastniho byti zapustily kofeny. .
Posledni poznavaci znameni symbolu vyplyva z faktu, ze symboly
nemohou byt vynalezeny. Vznikaji a zanikaji jako zive bytosti. Vznikaji,
kdyz je pro to zraly cas a zanikaj" kdyz je cas pfedesel. Symbol
"kral" vznikl napf. v urcite epose dejin a v nasi dobe temef zeela zmizel
ze sveta. Symboly nevymiraji vedeekou nebo jinou kritikou. Zanikaji,
kdyz ve spolecenstvi, jehoz vyrazem kdysi byly, nemaji dale
zadny ohlas.
Ciste symboly existuji v ruznyeh oblasteeh kulturniho zivota.
0 politiee a umeni jsme se jiz zminili. Musime jmenovat i dejiny, ale
nasim zvlastnim tematem jsou nabozenske symboly.
5. Symboly viry
-I
'I,
To vede k dalSimu znaku symbolu: ma podil na tom, k cemu poukazuje.
Prapor ma podil na moei a dustojenstvi naroda, za ktery vlaje.
Proto nemuze byt zamenen, jen v pfipade dejinneho zhroueeni,
ktere by zmenilo skutecnost praporem reprezentovaneho naroda. Neueta
k praporu se povazuje za urazku eti naroda, ktery sijej zvolil jako
symbol. Takove jednani vypada pfimo jako zlocin.
neti podstatny znak symbolu spociva v tom, ze odkryva ty .vrstvy
skutecnosti, ktere by nam jinak zustaly nepfistupne. Cele umeni tvofi
symboly pro rozmer skutecnosti, ktera nam jinym zpusobem neni pfistupna.
Obraz ci basen napf. zjevuji rysy skutecnosti, ktere se nedaji
vedeeky postihnout.
~
,
\
5.2. Nitboienske symboly
Doposud jsme pojednavali 0 symboleeh obecne, ale uz s ohledem
na fakt, ze to, co se cloveka bezpodminecne tyka, muze byt vyjadfeno
jen symbolieky. Bylo by moZno se nyni ptat, proc to, co vyjadfuji
nabozenske symboly, se neda bezprostfedne pfimefene vyjadfit. Kdyz
napf. penize, uspeeh v zivote ci narod jsou nejvyssimi eili cloveka,
proc se to ned:i fiei pfimo bez uziti sY1)1boliekefeci? Nejsme v oblasti
symbolu jen tehdy, kdyz pfedmet naseho posledniho snazeni se jmenuje
"bUh"?Na toje mozne fici: clovek dela ze vseho, co se ho bezpodminecne
tyka, "boha." Kdyzje bezpodminecnym cilem cloveka narod,
pak je mu jmeno tohoto naroda jmenem posvatnym a jsou mu pfipisovany
bozske vlastnosti, ktere jdou daleko za podstatu a ulohu naroda.
Pak narod nastupuje na misto opravdoveho nepodmineneho a stava
se tak modlou. Uspech jako posledni cil neni pfirozenym pfanim
uskutecneni vetSichzivotnich moznosti, nybrZspiSehotovost obetovat
r
I
t
!
76 77
Tento text "Symboly víry" (str. 76-80) už nie je povinný na prečítanie na
seminár.
vsechny ostatni hodnoty zivota moci a ucte ve spoleenosti. Strach, ze
by nemuselo dojit k dostateenbnu uspechu,je zpitvofemiforma strachu
pfed bozim soudem: uspech je milost; nedostatek uspechu zavrZeni
Bohem. Timto zpusobem se stavaji pojmy eiste pozemske skuteenosti,
jako uspech a penize, modlovymi symboly toho, co ma opravdu koneenou
platnost.
Ze takovepojmy vsednfhozivota'mohoubyt povyseny na symboly,
spoCivav podstate nepodmineneho a v povaze viry. Opravdu nepodminene
nechava oblast vseho podmineneho nekoneene daleko za sebou.
Proto 0 zadne koneene skuteenosti se nemuze vyjadfit bezprostfedne
a pfimerene. Reeeno nabozensky to znamena: Buh transcenduje
sve vlastni jmeno. To je take pfieinou toho,ze jeho jmeno je tak casto
zneuzivano a znesvecovano. At' uz nas nejvyssi cil oznaCimejakkoliw,
at' jej jmenujeme Bohem ei nikoliv, nase vypovedi maji v kazdem pfipade
symbolicky vyznam; a symboly pfi tom uZitesmefuji nad sebe
same a maji ueast na tom, co oznaeuji. Vira se nemuze zadnym jinym
zpusobem pfimefene vyjadfit. Ree viry je fee symbolu. To bychom
nemohli fiei v pfipade, ze by vira byla jen mit neco za pravdu, jen yule
ei pocit. Ale vira jako stay uehopeni byti toho, co se nas bezpodmjpeene
tyka, nezna zadnou jinou fee neZ fee symbolu. Na totokon:
statovani oeekavam vzdy otazku: jen symbol? Kdo se vsak takto pta,
dokazuje tim, ze mu je eizi rozdil mezi znamenim a symbolem. Nic
nevi 0 moci symbolieke feci, ktera hloubkou'a silou moznosti pfedei
kazdou nesymboliekou fee. Nikdy by se nemelo fikat "jen symbol,"
nybrZ spiSe "nie mensiho neZ symbol." Neeht' je to stale na oeieh
pfi nasledujidm vykladu ruznych druM symbolu viry.
Zakladnim symbolem pro to, co se nas bezpodmineene tyka, je
Buh. Tento symbol je pfitomen v kazdem aktu viry, i kdyz tento akt
viry sam 0 sobe zahmuje popirani Boha. Kde je prave pojeti byti nepodmineneho,
tam muze byt Buh popiran jen ve jmenu bozim. Jeden
Buh muze popirat Boha jineho, ale nepodminene pojeti byti nemuze
popfit svuj vlastni charakter - svou nepodminenost byti. V teto skuteenosti
spdCivatvrzeni toho, co je mysleno slovem "Buh." Nasledne
muze byt ateismus chapan jen jako pokus odmitnout kazdy nepod~i;;eny
eil, to znamena tedy odmitnuti otazky po smyslu zivota. Lhostejnost
vuei teto otazceje jedina myslitelna forma ateismu. Zda je takovy
ateismus mozny, 0 tom zde pojednavano nebude. V kazdem
I
I
~
I
t
I
!
78
\
J
~
I
f
1
pfipade plati, ze kdo Boha s bezpodmineenou vas.nipopira, s Bohem
souhlasi, nebot' vypovida 0 eemsi nepodminenem. Buhje zakladnim
symbolem pro to, co se nas bezprostfedne dotyka. Opet by bylo zeela
ehybne se ptat: Symbol eeho? A na to by byla mozna jell jedna odpoved':
Boha. "Buh" je-symbol Boha. To znamena, ze v nasi pfedstave
Boha mame rozlisovat dva prvky, totiz za prve prvek nepodminenosti,
ktery se nam otvira v bezprostfedni zkusenosti a sam 0 sobeje nesymboliekya
za druM prvek konkretni, ktery je vynat'z nasi obecne zkusenosti
a symbolickyje vztazen na Boha. Clovek,jehoz nepodmineny eil
se vyjadfuje v nejakem svatem strome, je naplnen jak nepodminenym
cHern, tak i v konkretnosti stromu, ktery symbolizuje jeho pflklon
k nepodminenemu. Clovek, ktery se klani Apo1l6novi,je zasazen nepodminenym,
a to konkretnim zpusobem, protoze nepodminene je
pro neho ztelesneno v bozske osobe Apo1l6nove.Clovek, ktery uetiva
Hospodina, Boha Stareho zakona, ma nejen nepodmineny dl, nybrZ i
konkretni obraz toho, co se ho bezprostfedne tyka. To je smysl domnele
tak paradoxniho konstatovani, ze "Buh" je symbolem Boha.
V tomto smysluje Buh vlastnim a vseobeene platnym obsahem viry. Je
zjevne, ze takove pojeti bozi podstaty eini otazku po existenei ei neexistenei
bozi nesmyslnou. Nema smysl ptat se na nepodminenost nepodmineneho.
Tento prvek v myslenee Boha je sam 0 sobejisty. Take zde
,by bylo nesmyslne se ptat, zda ty nebo ony osoby, ve kterych se nepodminene
symbolicky znazornuje, opravdu "existuji." Kdyz se
pod existend rozumi neco, co je v eelku skuteenosti nekde nalezitelne,
pak zadna bozska bytost neexistuje. Otazka po bozi existenei nemuze
tedy byt vubec forqlUlovana.Otazka musi spise znit: Ktery z bezpoeetnyeh
symbolu odpovida nejhloubeji smyslu viry? Jinymi slovy: Ktery
symbol nepodmineneho vyjadfuje absolutni bez modlafskyeh prvkU?
To je vlastni problem a ne tzv. otazka po "existenci bozi," feenicky
obrat, ktery je nemoznou kombinad slov. Buhjako nepodmineny v nepodminenem
chapani byti eloveka je jistejsi neZ kazda jina jistota,
jistejsi nezjistota vlastnihoja. Uznat Boha vsak v symbolu bozske osoby
je vec viry, odvahy a odvazneho einu.
Buh je zakladnim symbolem viry, ale neni symbolem jedinym.
Vsechny vlastnosti, ktere mu pfipisujeme -jako je moc, laska, spravedlnost
jsou vzaty z oblasti nasich koneenych zkusenosti a jsou symbolicky
pfeneseny na to, co je za koneenosti a nekoneenosti. Kdyz vira
/'
79
oznaci Boha jako "vsemohouciho," uziva lidskou zkusenost moci, aby
symbolicky pojmenovala pfedmet sveho uchopeni byti nepodmineneho;
neoznacuje tim ale nejvyssi bytost, ktera bymohla delat, co se ji
zlibi. A tak je to se vsemi bozimi vhlstnostmi a se vsemi ciny v minulosti,
pfitomnosti a budoucnosti, ktere mU'<clovek pfipisuje. Jsou to
vsechno symboly, ktere jsou vzaty z nasi vsedni zkusenosti a nejsou to
zadne vypovedi 0 tom~ co Buh v davne minulosti udelal ci co bude
delat v daleke budoucnosti. Vira neznamena povazovat za pravdive
takove zpravy, nybri pfijmout symboly, ktere vyjadfuji nase nepodminene
cMpani byti v obraze bozskeho jednani.
Jina skupina symbolu viry jsou manifestace bozskeho ve vecech a
udalostech, v jednotlivych lidech a spolecenstviqh, ve slovech a spi- ,
sech. Ale svate pfedmety nejsou svate 0 sobe, nybri poukazuji za sebe
k prameni veskere svatosti, na to, 'co je sarno 0 sobe nepodminene.
lidskeho rodu, symbolicky zobrazeny v bozskych esobach a skutcich.
Myty jsou tez symboly viry, spojene se sagami, ktere vypovidaij 0 setkKnichboM
mezi sebou a 0 setkanich mezi bohy a lidmi.. .
Myty jsou pfitomny v kazdem <iktuviry, protoze feci viry je symbol.
Jsou take ale vsemi velkymi nabozenstvimi lidstva kritizovany a
transcendovany. Pficina toho vyplyva ze samotnepodstaty mytu, nebot'
mytus bere svou latku z nasi vsedni zkusenosti a skutky a pfibehy bohu
necMva probihat v prostoru a case.'Pfedevsim vsak mytus deli bozske
do mnohych osob a tim jim vsem bere jejich nepodminenost, aniz by
jejich naroky na nepodminenost odstranil. To vede nutne ke konflikturn
mezi temito ruznymi naroky, ktere mohou byt tak silne, ze mohou
ohrozit existenci jak jednotlivcovu, tak i celych spolecenstvi.
Kritika mytu smefuje v prve fade proti rozdeleni bozskeho a pfekonav~
je pfedstavou jednoho jedineho Boha, i kdyz tate pfedst7\Va
muze v jednotlivych nabozenstvich vykazovat zcela rozlicne rysy.
Nebot' sam jediny Buh zustava pfedmetem myticke feci a kdyz se
0 nem mluvi, je nutne zaramovan do prostoru a casu. Ano, dokonce
ztraci svou nepodminenost, kdyz je z neho ucinen konkretni obsah
urcite viry. ProJo_kritikamytu nekonci .?~~tnu!i~~!l'.!.~sticke mytologie.
I monoteismus podleM kritice mytu avyzaduje, jakSCCfnes
Jika, "demytologizaci." Tento termin je razen v souvislosti s odkrytim
n:!Y!ickychprvklt ve vypravenich a symbolech bible,jak Star6hQ-=:tab
Nove,!1oz~kon.a.Ide z~e 0 takove zpravy,jako je 0 raji, 0 padu Adamove,
0 potope, 0 vyvedeni z Egypta, 0 panenskem narozeni Mesiase,
0 mnoha jeho zazradch, 0 jeho vzkfiSeni a nanebevstoupeni, jakoz i
jeho ocekavany druhy pfichod jako soudce sveta. Jednim slovem vsechna
vypraveni, ve kterych je liceno bozske pusobeni mezi lidmi,
jsou cMpana ze sve podstaty jako mytologicka a jak6 takov~aJSoupodrobena
procesu demytologizace. Co fici k tomuto negativnimu a
umele vytvofenemu pojmu? Musime s nim souhlasit,je-li v nem ;bsazena
nutnost cMpat symbol jako symbol a mytus jako mytus. Pojem
demyfowgTzacemusibyt naproti tomu odmitnut, meI-Ii by oznacovat
odstraneni symbolu a mytu vubec. Takova opovazlivost se nemuze nikdy
podafit, protoze symbol a mytlls fQ.r~mmyslenranazir~llL!!..~a~uji,
~y jsou se strukturami lid~.kehovedomi nerozdilne spjaty. Urcity
mytusjedmoznenanradit jinym, ale myticke mysleni neni mozne z duchovniho
zivota Clovekaodstranit ... Nebot' mytusje soubor symbolu,
5.3. Symbol a mytus
Symboly viry se nevyskytuji osamocene. Poji se spiSes "d~jinami
bohu," nebot' prave to znamena v podstate fecke slovo "mythos." Bo('hov6
v nem vystupuji jako individualni osoby a podobajf"SeITdskym
bytostem, jako u lidskych bytosti je u nich rozliseno pohlavi, maji
pfedky a potomky a vzajemne se miluji nebo nenavidi. Stvofili svet a
cloveka a pusobi v prostoru a case. Ucastni se lidske.bidy i velikosti,
lidskeho tvofiveho i niciveho jednani. Daruji lidstvu kulturu a nabozenstvi
a ochranuji posvatne rity. Pomahaji nebo hrozi lidskemu
rodu, zejmena urcitym kmenum, rodum ci narodum. Setkavame se
s nimi v epifaniich a inkamacich; zakladaji posvatna mista a rity, zfizuji
kneze a vytvareji kulty. Oni.silmij§oll vsak pod vladou a hrozbou
gsudu, jemuz je podfizeno vsechno, co existuje. To vs~'je mytologie,
jak ve sve nejryraznejSi podobe vznikla ve star-emRecku. Smnoha zde
tivedenymi rysy se ale setkame v kazde mytofogii. MytiCtibohove obvykle
nejsou rovnocenni. Existuje hierarchie, na jejimz vrcholku je
bud' nejvyssi bUhjako v Recku, ci trojicejako v Indii nebo polaristicky
dualisticke bozstvo jako v Persii. Existuji vykupitele, ktefi zprostfedkovavaji
mezi nejvySSimibohy a lidmi a ktefi nehlede na svou principiaIni
nesmrtelnost trpi, umiraji a vstavaji z mrtvych. Toje svet mytu;
je ve stale zmene a pfece v zaklade z\,!stavatymz: vyraz nejvyssiho cile
80 \. 81