Spirituální teologie 4. BOXERSKÝ RING (VZTAH MEZI MILOSTÍ A ZÁKONEM) Úvodem uNe relativismus uVíra není jistota, i když náboženství je pokušení jistoty vystaveno u„Absolutno“ je jen Hospodin, vůči němu je vše relativní uObvyklou náhražkou za náboženství je morálka uVztah mezi zákonem a milostí se tak nakonec stává tématem každého, kdo se v náboženství snaží jít do hloubky uV zásadě jde o tvořivé napětí mezi náboženstvím jako souborem požadavků a náboženstvím jako procesem osobní proměny, o zápas mezi zákonem a milostí Zákon, proroci, moudrost uRozdělení hebrejského Písma: zákon, proroci, moudrost uVývoj duchovního zrání i lidský vývoj: řád, kritičnost, integrace uŘád = Tóra, kritičnost – proroci, integrace – moudrost uZákon je tedy (1) teze, pokládající základy, proti kterým proroci staví pozitivní (2) antitezi, nastupuje cesta do hlubšího vědomí, kdy pak sapienciální knihy jsou (3) syntézou a integrací prvního a druhého uPostup na vyšší úrovně vědomí však v sobě vždy zahrnuje i předchozí úrovně! Herec s trámem v oku uEgo a stín uMt 23,5-7; farizeové = pokrytci, hypokritai, herci uJá (self) popírá nebo alespoň ukrývá stín, mechanismus ega uVětšina náboženství stín považuje za problém a snaží se ho zbavit uJežíš odmítaný stín nazve trámem ve vlastním oku, ale my ho vidíme jako třísku v oku svého bratra (Mt 7,4-5) uCesta spočívá v nepotlačování vlastního stínu Skutečný hřích uzásadní příčina zla je v pýše a sebeuspokojení, a z nich vyplývajícím pokrytectví (srov. Mt 23,23) uKlasická definice hříchu: (1) vědomé a (2) dobrovolné přestoupení Božího zákona (3) ve vážné věci uBiblické pojetí hříchu: intimní osobní souboj uKlasická definice posuzuje vnější způsoby chování, které se dají měřit, biblická definice vede ke „spravedlnosti, milosrdenství a věrnosti“ (Mt 23,23), které se měřit nedají Jak to vidí apoštol Pavel uListy Římanům a Galaťanům uZákon je první stupeň, ale pokud u něj zůstaneme, stane se kamenem úrazu (viz Ř 7,7-13) uJe dán proto, abychom pochopili, že poslušní zákona být nemůžeme uŘád a tradice jsou ve skutečnosti jediným východiskem k vytvoření zdravé struktury ega na začátku cesty. Tam však nesmíme ani zůstávat ani skončit. „Litera zabíjí, ale Duch oživuje“ (2K 3,6). Jde totiž o cestu ke svobodě. uBez určité úroveň vnitřní náboženské zkušenosti nemá smysl od lidí požadovat, aby následovali Ježíšovy etické ideály Jak to vidí apoštol Pavel uMísto vnitřní zkušenosti jsme rozmělnili zákon do malých záležitostí, které jsme schopni plnit silou vůle, vytrvalosti a rozumného uvažování, a tak se snažíme dojít spásy prostřednictvím zákona. uNe morálka, ale tanec lásky, bojem mezi dobrem a zlem, ale také nutně mezi svobodou a podmíněností uZákon je nutný pro sociální řád, v duchovní oblasti jen prostředkem, sám o sobě nemá smysl uSmysl zákona je v tom, abychom mohli pojmenovat vlastní nedostatečnost a zároveň Boží plnost u„Skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha“ (Ga 2,19) uNe Bůh vymahatel, nýbrž Bůh zachraňující láska, to je evangelium