Spirituální teologie 3. LIDÉ S VLASTNÍ TVÁŘÍ Bůh touží po vztahu uVztah je založen na přátelství, nikoli na strachu: nová smlouva uCesta k ideji jednotlivce v židovsko-křesťanské tradici u1) kmenové myšlení u2) individualizace: vyvolení – neúspěch – milost u3) neduální vědomí (sjednocující mystická cesta), nese s sebou důvěru v tajemství a toleranci k dvojznačnosti uLáska je cíl, ale víra je proces, který k ní vede uŠkolou těchto vztahů je Bible: od Mojžíše na Sinaji ke společenství osob Nejsvětější Trojice Zázrak monoteismu u„Budete mít jenom jednoho Boha“ (Ex 20,3) uMonoteismus = jen jeden koherentní svět, k němuž se vztahujeme uDůsledek: Já a Druhý, jinak jsme sami sobě středem i obvodem, a náš střed se mění s každou novou celebritou, článkem, chvilkovou náklonností… uBible tuto nezdravou identitu nazývá slovy „mít v sobě démona“, kdy naši identitu určuje jakýsi nezdravý druhý uPravda spočívá ne v abstraktních ideách, ale v setkání uTvář druhého nás proměňuje a dává nám naši nejhlubší identitu uVrchol: „Já jsem Pravda“ (J 14,6) Tajemství přítomnosti uTajemství není něco, co nejsme schopni pochopit, nýbrž něco, co je nekonečně pochopitelné u„Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství“ (srov. 1K 2,6nn) uJe pochopitelná jen lidem s určitou úrovní vnitřní zkušenosti (modlitby) uPříkladem je Velikonoční tajemství (Mk 8,27-30) uBible učí, že nejde o to „přijít na to, jak to je“, nýbrž vytrvat ve zranitelnosti, vzájemnosti a čestném vztahu z očí do očí; právě to můžeme nazvat přítomností či vírou Přítomnost uTajemství přítomnosti spočívá v setkání, v němž odhalení se a projevení se jednoho člověka evokuje v druhém člověku hlubší život uJe to vlastně předávání a sdílení Bytí a je zakoušeno jako nezasloužený dar a vnitřní ukotvenost uMít bezprostřední kontakt s oním podstatným Druhým znamená znát svoje vlastní já v jeho nejhlubším a nejpravdivějším bytí uNejde o dokonalost, ale o to, být ve vztahu uJežíš se nabízí jako „cesta, pravda a život“ (J 14,6) a najednou se to všechno stane sdílením naší osoby, místo aby to bylo bojem o ideje