Search ‘Lumos’ @Lumoswearelumos.org
Vyhodnocování potřeb dětí
Praha
22.dubna 2015
Mgr. Hana Solařová
Mgr. Jindřich Racek
Lumos
Veřejné služby
Škola, zájmové kroužky, komunita
PREVENCE
Služby podpory
Krátkodobé a střednědobé intervence
PODPORA DÍTĚTE
A RODINY
Orgán sociálně právní ochrany
dětí
Výchovná opatření, Náhradní rodinná péče,
Ústavní výchova
SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ
MÍRA ZÁVAŽNOSTI
Vyhodnocování potřeb vede k
pozitivní změně v životě dítěte
Vazba
Rodina
Identita Zdraví
Co je vyhodnocování potřeb dětí
• Proces zjišťování naplnění potřeb dítěte v
souvislostech s rodičovskou kapacitou, rodinou a
prostředím
• Vyhodnocování potřeb dětí a situace rodiny je
dovednost
Právní rámec
• Úmluva o právech dítěte
• Evropská deklarace WHO o zdraví dětí a mladých lidí
s mentálním postižením
• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
• Národní strategie ochrany práv dětí „Právo na
dětství“
• Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí
• Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní
ochraně dětí (č.473/2012Sb)
Legislativní ukotvení
•MPSV – sociálně právní ochrana – OSPOD, NRP
•MPSV – sociální služby, děti se zdravotním postižením
•MŠMT – dětské domovy, diagnostické ústavy, dětské
domovy se školou, výchovné ústavy a střediska
výchovné péče
•MZ – kojenecké ústavy
•MS - soudy
Z čeho vycházíme:
• „Každé dítě má právo vyrůstat v rodině“
• „Rodina je nejlepší místo pro vývoj dítěte“
• Z teorie potřeb
• Z teorie attachmentu – vztahové vazby
Maslowova pyramida potřeb
Potřeby podle
Pesso Boyden System Psychomotor
• Potřeba místa
• Potřeba sycení (výživy)
• Potřeba bezpečí (ochrany)
• Potřeba podpory
• Potřeba limitu (hranic)
Dopady institucionalizace
• Každý neuron v mozku narozeného dítěte může
během prvních několika let života vytvořit tisíce
nervových spojení. Kolik nervových spojení se
vytvoří, však závisí na tom, jak stimulující je
prostředí, v kterém se kojenec nachází.
• Pokud dítěti chybí podpůrný vztah s primárním
pečovatelem, proces rozvoje nervových spojení je
tím silně ovlivněn.
Dopady institucionalizace
• Zejména pro děti do 3 let, které
nemohou vyrůstat ve vlastní
rodině, je vhodnější náhradní
rodinná péče než ústavní péče.
• Vzhledem k negativním
dopadům ústavní péče na děti
do 3 let došlo k výraznému
omezení umísťování malých dětí
do ústavní péče v řadě
evropských zemí, včetně všech
našich sousedů – Německa,
Rakouska, Slovenska a Polska. Děti do 3 let v ústavní péči v přepočtu na
100 tisíc dětí do 3 let
Výzkum na dopady
institucionalizace
• Výzkum v USA (z roku 2002): děti se
stejnými charakteristikami a rodinnou
situací byly umístěny do pěstounské
péče a ústavní péče.
• Přestože ústavní péče měla velmi
vysokou kvalitu - ve většině
zkoumaných ústavních zařízení bylo
celkem pouze 8 dětí a na jednoho
pracovníka připadaly pouze 2 děti –
dosahovaly přibližně po roce od
umístění do péče děti umístěné
v pěstounské péči lepších výsledků
v komunikaci, socializaci, kognitivním
i motorickém vývoji, než děti umístěné
v ústavních zařízeních.
Dopady institucionalizace
• Videa Center on the Developing Child, Harvard
University
• https://youtu.be/Ti52jSkbOFo
• https://youtu.be/pyXh8w-h1ww
• https://youtu.be/9YdekVk_Dyw
Attachment – vztahová vazba
• Citové připojení dítěte k pečovateli
• Vytváří se vztah
• Vzniká v interakci
• Vzniká jenom tehdy pokud dítě tráví dostatek času
s jednou pečující osobou
Jak teorie attachmentu vznikla
• John Bowlby (1907-1990) – teorie formulována v roce
1969
• Mary Ainsworth (1913-1999)
• inspirace v etologii
• K. Lorenz (imprinting)
• H. Harlow („opičky“)
• inspirace v pozorování deprivovaných dětí v ústavní péči
• později doplněno o poznatky neurofyziologů (B. Perry),
dětských psychologů (Matějček, Langmeier, Main,
Hašto,…)
Jak vzniká vztahová vazba?
Potřeba
Nepohoda
Potřeba
Naplnění
potřeb
Stabilita
Potřeba
Vznik jisté
citové vazby
Typy vazeb
• Typy vazeb:
– Jistá
– Nejistá
• Jistá vazba:
– Dítě se cítí bezpečně
– Projevuje důvěru pečovatelům
– Vnímá svět jako dobrý
Attachment - videa
• 7 magických rokov
(http://www.navrat.sk/sedem_magickych_rokov)
• www.navrat.sk
• John Bowlby – Vazba, Portál.
• John Bowlby – Odloučení, Portál.
• John Bowlby – Ztráta, Portál.
• Petra Vrtbovská: O ztraceném dítěti a cestě do
bezpečí, SCAN 2010
Zákon č. 359/1999 Sb.
§ 10 odstavec 3 písmeno c
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen:
c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to
zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6,
podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a
poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za
výchovu dítěte,
d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle
písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje
příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k
poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí
rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve
spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu
dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému
dítěte a jeho rodiny
Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní
ochraně dětí (č.473/2012Sb)
§ 1 Zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny
Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a
provádí se na základě
a) vyhodnocování situace dítěte, které zahrnuje
1. zjištění míry ohrožení práv a zájmů dítěte,
2. vymezení sociálních, zdravotních nebo jiných rizik, kterým je dítě vystaveno,
3. posouzení úrovně tělesného a duševního vývoje dítěte s ohledem na věk dítěte,
4. zhodnocení průběhu vzdělávání dítěte a předpokladů k dalšímu vzdělávání,
5. určení a posouzení individuálních potřeb a zájmů dítěte,
6. vymezení vlastností a určení schopností dítěte, popřípadě předpokladů k jejich
získání,
7. zjištění a zohlednění názoru a přání dítěte s ohledem k věku dítěte a jeho rozumové
vyspělosti,
8. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě,
Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní
ochraně dětí (č.473/2012Sb)
§ 1 b) vyhodnocování situace rodiny, které zahrnuje
1. analýzu situace rodiny a rodinného prostředí,
2. analýzu příčin krize v rodině,
3. zhodnocení vztahu rodiče a dítěte,
4. určení potřeb rodiny,
5. určení možností rodiny, především vztahových, ekonomických
a sociálních,
6. určení výchovných kompetencí a předpokladů rodičů k
výchově dítěte a zhodnocení možných rizik ve výchově dítěte,
7. posouzení materiálních a finančních podmínek života rodiny,
8. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace rodiny v
konkrétním případě,
Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní
ochraně dětí (č.473/2012Sb)
§ 1 c) vyhodnocování širšího prostředí rodiny, které
zahrnuje
1. určení možností v širší rodině, včetně vztahových,
ekonomických a sociálních možností a jejich využitelnost
pro rodinu,
2. určení možností v širším sociálním prostředí rodiny,
včetně dostupnosti a kvality sociálních, zdravotních,
výchovně-vzdělávacích a komunitních služeb a bezpečnosti
lokality,
3. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení širšího
prostředí rodiny v konkrétním případě.
§ 2 Obsah individuálního plánu ochrany dítěte
(1) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje
a) popis příčin ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany,
b) cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření,
c) rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám
odpovědným za výchovu dítěte,
d) způsob naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany,
e) metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při
péči o dítě a při jeho výchově, které zahrnují
1. posílení úlohy a funkce rodiny,
2. rozvíjení pečovatelských a výchovných schopností rodiny,
3. pomoc při sociálním začleňování rodiny,
4. poskytování pomoci dětem umístěným v náhradní péči a jejich rodinám, poskytování pomoci osobám pečujícím a
osobám v evidenci,
5. posílení kompetencí rodiny v oblasti vzdělávání, přípravy na vyučování a motivace ke vzdělávání,
f) postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné moci a dalšími fyzickými osobami a
právnickými osobami zapojenými do řešení situace dítěte,
g) rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími
fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zapojenými do řešení situace dítěte,
h) časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany,
i) způsob hodnocení a ověřování plnění navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob
odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších fyzických osob, právnických osob a orgánů
veřejné moci zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte,
j) plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se,
k) plán přípravy blížícího se výstupu dítěte z náhradní péče,
l) způsob sledování fungování rodiny po ukončení práce s rodinou.
Prováděcí vyhláška k zákonu o sociálně-právní
ochraně dětí (č.473/2012Sb)
• Definuje v příloze č. 1 standardy kvality sociálněprávní
ochrany dětí pro orgány sociálně-právní
ochrany dětí
• Kritéria 9c) a 9d) definují povinnost vyhodnocovat a
individuálně plánovat
Standard č. 9
Jednání, vyhodnocování a individuální plán
ochrany dítěte
• 9c) Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech
případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence
dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování
potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen
„vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná
o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě
uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do
evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru
vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6
zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné
vyhodnocování.
Standard č. 9
Jednání, vyhodnocování a individuální plán
ochrany dítěte
• 9d) Orgán sociálně-právní ochrany zpracovává v
případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se
závěrem, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona,
individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej
přehodnocuje a následně jej uzavírá.
Standard č. 9
Jednání, vyhodnocování a individuální plán
ochrany dítěte
• 9b) Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby
potřebné pro jednání s osobami se specifickými
potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s
fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto
služby zajistí externě.
Na koho se vyhodnocování vztahuje
všechny děti dle § 6 zákona 359/1999 Sb. o SPOD
§ 6
Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti,
• a) jejichž rodiče
– 1. zemřeli,
– 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,3) nebo
– 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské
zodpovědnosti;
• b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato
osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
• c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že
zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj
obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí
se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let,
spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo
soustavně páchají přestupky 5) nebo jinak ohrožují občanské soužití;
Na koho se vyhodnocování vztahuje
• d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo
právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
• e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou
důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
• f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu
dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo
jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
• g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za
výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
• h) které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob
odpovědných za jejich výchovu;
• „pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že
nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého
vývoje dětí“
Časové ukotvení vyhodnocování
Úvodní vyhodnocení situace
dítěte a jeho rodiny
Podrobné vyhodnocení situace
dítěte
Do 30 dnů od ohlášení
Plán podpory
Realizace intervence
IPOD
Realizace intervence
7 dnů – není zákonem dané 30 dnů dle zákona na nové případy
20 – 30 hodin
Časové ukotvení vyhodnocování
V případě akutního ohrožení dítěte (jeho života či zdraví) se
vyhodnocování provádí až po prvotní intervenci (opatření, které
vede k záchraně života apod.)
Ospod může navrhovat a realizovat intervence do rodiny a
podporu dítěte již na základě úvodního vyhodnocení během
zjišťování informací pro tvorbu podrobného vyhodnocení a
přípravy IPOD.
Cíle vyhodnocování
• objasnit a identifikovat potřeby dítěte a jeho rodiny a
zanalyzovat jejich naplňování,
• zjistit silné stránky rodičů/pečovatelů při péči o dítě a nalézt
vhodné formy podpory tam, kde rodičovská kapacita
nedostačuje k naplňování potřeb dítěte,
• zanalyzovat situaci dítěte v širším kontextu (komunita, širší
rodina),
• najít zdroje podpory pro rodinu mimo domácnost (širší rodina,
služby v komunitě apod.)
• vytvořit společně individuální plán řešení situace ohroženého
dítěte
Principy vyhodnocování
• Vyhodnocování je založeno na informacích/znalostech - vývoj dítěte,
teorie citové vazby, podpůrné faktory, rizikové faktory, pohled dítěte,
sociální vyloučení, využití a zneužití moci, diskriminace.
• Vyhodnocování je založeno na důkazech – všechna zjištění, která
hodnotitel zaznamenává do rámce, musí být založena na důkazech.
Vyhodnocování není možné opřít o domněnky, ale vždy je nutné uvést
konkrétní zdroj zjištění.
• Vyhodnocování je zaměřeno na dítě – vždy musíme brát v úvahu názor
dítěte a vytvořit řadu nástrojů pro použití u dětí, abychom s jejich pomocí
dokázali pochopit jejich přání a pocity. Vždy musíme mít na paměti
zajištění bezpečí dítěte po celou dobu hodnocení!
• Informovanost – všichni účastníci vyhodnocování musí být hodnotitelem
informováni o tom, že probíhá vyhodnocování potřeb dítěte.
Informovanost se vztahuje též na dítě, a to přiměřeně jeho rozumovým
schopnostem.
• Vyhodnocování je proces, nikoli jednorázové opatření!
Principy vyhodnocování
• Spolupráce – s rodinou, multidisciplinární
• Podpora – hodnocení se zaměřuje na pozitivní aspekty v situaci dítěte a
rodiny, nejde jen o zhodnocení situace, ale o podporu rodičů a pečovatelů
v jejich obtížné situaci
• Unikátnost – každé dítě je unikátní, každé vyhodnocení se tedy týká jen
jednoho dítěte, a to i v případě, že se v rodině nachází více dětí (i
sourozenců). Na každého sourozence/dítě v rodině je třeba vypracovat
samostatné vyhodnocení, ačkoli v některých oblastech budou popisy
obdobné, či dokonce shodné.
• Transparentnost – vyhodnocovací proces je pro rodinu neustále
transparentní, hodnotitel je po celou dobu otevřený, konečný záznam
hodnocení (rámec) není pro rodinu velkým překvapením, ale shrnutím
celého procesu spolupráce.
• Celostní přístup
Zdroje vyhodnocování
• Záznamy ze spisu u již evidovaných případů
• Setkání s dítětem
• Setkání s rodinou
• Setkání s pracovníky spolupracujících organizací
– sociální pracovník, klíčový pracovník, pedagogický pracovník, zdravotní
pracovník
• Individuální plán dítěte v sociální službě
• Vzdělávací plán dítěte – škola
• Pozorování
• Odborné zprávy a posudky
• Pomocné škály a dotazníky
• Výstupy z případové konference
• Výstupy z rodinné konference
PROCES VYHODNOCOVÁNÍ
Zpráva z vyhodnocování
• Popisná
• Založená na důkazech
• Psaná srozumitelně a tak, aby ji mohl číst rodič,
případně dítě
• Hledá pozitivní pohled na dítě a jeho okolí
• Se zprávou by mělo být seznámeno dítě a jeho rodiče
a měli by dostat zprávu k dispozici
• Po dohodě s OSPOD a souhlasu rodiny může být
zpráva k dispozici spolupracujícím organizacím
Analýza
• Analýza je shrnutím toho nejpodstatnějšího okolo dítěte
• Analýza obsahuje:
– Pojmenování nenaplněných potřeb dítěte
– Pojmenování rodičovských kompetencí
– Zásadní okolnosti situace dítěte a rodiny
– Ochranné faktory v situaci dítěte
– Rizika v okolí dítěte
• Z analýzy vycházejí podklady pro případovou konferenci nebo
přímo pro individuální plán ochrany dítěte
Individuální plán ochrany dítěte (IPOD)
• jedno dítě = jeden IPOD = jedno vyhodnocování
• u sourozenců je možné použít některé shodné údaje – např.
bydlení, finanční zajištění rodiny
Dobře nastavený individuální plán je:
• Konkrétní a realistický
• Má stanoveny měřitelné výstupy
• Jsou stanoveny termíny
• Jsou stanoveny odpovědné osoby
• Srozumitelný
Závaznost IPOD vůči jiným individuálním
plánům
•IPOD je „nadřazen“ ostatním IP – DOZP, ZDVOP, zařízení pro
výkon ÚV, IP v sociálních službách
• plány nemohou být shodné
• všichni jsou povinni se IPOD řídit
Některé intervence se provádí již
během vyhodnocování!
Případová konference
• Facilituje nezávislá osoba
• Účastní se dítě
• Účastní se rodiče
• Účastní se blízké osoby dítěte
• Účastní se všichni důležití pracovníci v okolí dítěte
• Účastní se pracovníci spolupracujících služeb (škola,
volnočasové kroužky ,atd.)
• Výstupem případové konference stejně jako vyhodnocování
potřeb dítěte je individuální plán
Rodinná konference
• Tento model pro řešení problémů v rodině vznikl na konci 80.
let 20. století na Novém Zélandě a postupně se rozšířil i pro
řešení dalších rodinných situací – v restorativní justici s
mladistvými, v práci s nemocí v rodině apod.
• Vychází z principu ponechání odpovědnosti za vlastní situaci
na rodině jako takové
• přináší pouze postupy, které umožňují aktivizovat vlastní
rozhodování a zdroje vedoucí k řešení,
• podporuje a zplnomocňuje rodinu (nukleární i širší) v tom, aby
si v první fázi řešení svého problému uměla pomoci sama a
využila k tomu to nejpřirozenější – sílu, možnosti a zdroje celé
rodiny a širšího okolí, využívá tak přirozených vazeb komunity.
Charakteristika rodinné konference
• jde o rozhodovací model (cílem je najít řešení pro dítě v nějak pro
něj nevhodné situaci)
• začíná otevřenou, jasně zformulovanou otázkou, která postrádá
náznak řešení (tuto otázku klade rodině sociální pracovník dítěte
z OSPOD – oddělení sociálně právní ochrany dítěte)
• vlastníkem konference je rodina a její síť (rodina má své členy, zvyky,
kulturu, místo, čas, prostor a plán)
• konferenci pomáhá domlouvat a připravovat a organizovat nezávislý
a nezaujatý koordinátor (v metodě a postupech proškolený laik)
• rodina má právo na informace, soukromý čas a bezpodmínečné
přijetí svého plánu (pokud je pro dítě bezpečný a právně v pořádku)
Zdroje informací o rodinných konferencách
• Hannie van de Horst, Lineke Joanknecht, Rob van Paqee:
Rodinná skupinová konference - rodina rozhoduje o tom,
jakou pomoc potřebuje - Příručka pro koordinátory rodinné
skupinové konference
(http://www.pravonadetstvi.cz/files/files/Rodinne-
konference_prirucka-pro-koordinatory.pdf)
• Kateřina Dunovská: Metodika rodinných konferencí - Rodina je
odborníkem na svůj život, je na čase ji přizvat. Amalthea 2012.
(http://amalthea.cz/projekty/ostatni/sr_systematizace/vystup
y/03010901%20Metodika%20rodinn%C3%BDch%20konferenc
%C3%AD.pdf)
Metodika vyhodnocování LUMOS
ke stažení on-line
http://wearelumos.org/media-centre/publications
Literatura:
• MATOUŠEK O., PAZLAROVÁ H. - Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny v kontextu
plánování péče, Portál 2010, ISBN 978-80-87146-05-7
• PEMOVÁ T., PTÁČEK. R. – Sociálně-právní ochrana děti pro praxi, Grada, Nadace
Sirius 2012, ISBN 978-80-247-4317-2
• Manuál implementace - VYHODNOCOVÁNÍ SITUACE DÍTĚTE A RODINY A TVORBY
INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU OCHRANY DÍTĚTE pro orgány sociálně-právní ochrany –
MPSV 2014
http://www.mpsv.cz/files/clanky/18887/manual_071014.pdf
• PEMOVÁ T., PTÁČEK. R. - Orientační hodnocení psychického vývoje pro sociální
práci MPSV http://www.mpsv.cz/files/clanky/14811/OH_nahled.pdf
• www.RVZD.cz
• LUMOS - Vyhodnocování potřeb dětí - Praktický průvodce, Lumos Foundation /
Praha 2014 / Vydání první, ISBN 978-80-260-5521-1
http://wearelumos.org/media-
centre/publications?keys=&field_date_value=&field_category_value=All&field_docum
ent_description=&field_internal_publication_value_op=or&&page=1
Mgr. Jindřich Racek
jindrich.racek@wearelumos.org
tel.: 777 580 587
Mgr. Hana Solařová
hana.solarova@wearelumos.org
tel.: 777 900 063
Děkujeme za pozornost