EKONOMIE HLAVNÍHO PROUDU versus sociální ekonomika Definice: „Ekonomie hlavního proudu stojí na prozatímní syntéze hlavních tezí soupeřících makroekonomických škol“ (Samuelson P., Nordhause W., Ekonomie, 2007). Hlavními tezemi přitom mají na mysli směr neoklasické ekonomie a směr keynesiánství. Z pozice neoklasických, neo-liberálních modelů je ekonomika vnitřně stabilní systém schopný samostatně nabýt rovnováhy na všech trzích (výrobků, služeb, peněz, kapitálu, práce, komodit atd.). Teorie tržního ekvilibria. Pozn.: klasická liberální ekonomie – vychází z díla Adama Smithe, „Bohatství národů“ (1776). Předpoklad, že sledováním našeho vlastního prospěchu bude automaticky naplňován zájem společnosti jako celku. Z pozice keynesiánství naopak tržní mechanismy produkují nerovnováhu především na kapitálových trzích, která pak ovlivňuje ostatní trhy a tento problém musí být řešen zásahy státu do tržního mechanismu . Krize 1929 – 1932. Poválečná konjunktura – welfare state. Reakce na „overloaded state“ – 70. a 80.léta Současná dominance finančního sektoru nad „reálnou ekonomikou“ a její projevy. Předpoklady ekonomie hlavního proudu (především neo-liberální verze) : 1. Volné, neregulované trhy jako hlavní společenský regulátor– podávají adekvátní informace o nabídce a poptávce. 2. Racionálně jednající jedinec (homo economicus), který maximalizuje svůj užitek-prospěch spotřebou ekonomických statků 3. Univerzální prospěšnost mezinárodního obchodu 4. Růst ekonomiky měřený veličinou HDP jako záruky blahobytu Alternativní - HETERODOXNÍ EKONOMIE Kritika předpokladů ekonomiky středního proudu diskuse 1. Volné, neregulované trhy – přinášejí nerovnováhu – spekulativní bubliny, rozvírání sociálních nůžek. Polarizace bohatství a chudoby. 2. Racionálně jednající jedinec (homo economicus), který maximalizuje svůj užitek-prospěch spotřebou ekonomických statků - takový člověk je sociální deprivant. 3. Univerzální prospěšnost mezinárodního obchodu - ekologické aspekty dopravy(ropa!), globální versus lokální. 4. Růst ekonomiky měřený veličinou HDP jako záruky blahobytu – i při růstu HDP může docházet k poklesu přírodního a sociálního bohatství. HDP může růst, ale populace jako celek nemusí bohatnout, pouze určité skupiny. Na místo toho např. Well-being Index Lokální ekonomiky – vnitřní trhy jsou schopny produkovat vnitřní produkty, vytváření vlastního ekonomického pole. Geopolitické ohledy a větší nezávislost na vnějších zdrojích. H. Daly, H. Henderson, R. Douthwaite E.F.Schumacher, Malé je milé Johanisová, N. Kde peníze jsou služebníkem, nikoli pánem. Vimperk: Stehlík, 2008 Cílek, V. Pražská škola alternativ, http://www.ekumakad.cz/cz/projekty/prazska-skola-alternativ Otázka: je sociální ekonomika alternativní ekonomikou? Časové banky www.timebanking.org http://www.timebanking.org/about/how-can-i-get-involved/ Místní měny