Gerontosociologie
Sociologie stárnutí a stáří
PhDr. Hana Janečková PhD.
ETF UK a 3 LF UK
Gerontosociologie
•sociologie stáří, sociální gerontologie
•předmět: stáří a stárnutí jako sociální kategorie měnící svůj obsah podle spol. a kulturního
kontextu •objekt: skupiny „starých“ lidí a jejich vztah k jiným skupinám a jejich pozice ve
společnosti
•
Gerontologie
•věda o stárnutí a stáří, subdisciplíny
•1)sociání vědy o stáří (sociální gerontologie,
• gerontosociologie)
•2) psychologie stárnutí (gerontopsychologie)
•3) biologie stárnutí
•4) klinická gerontologie, která zahrnuje
• - geriatrickou medicínu (geriatrii),
• - psychiatrii vyššího věku (gerontopsychiatrii)
• - neurologii – stárnutí mozku (degenerativní
• onemocnění)
• - gerontologické ošetřovatelství
Geriatrie
•Medicína chorob ve stáří – akutních i chronických nemocí
•
•Napříč všemi obory
•
•Samostatná část - specifika nemocí ve stáří, a to ve fázi akutního onemocnění i v období jeho
chronické fáze (demence, deliria, deprese) – tzv. medicína chronických stavů zahrnující
dlouhodobější léčebný i rehabilitační program
•
5
Teorie věkové stratifikace
•strukturální funkcionalismus (T. Parsons)
–spol. jako celek, systém, složený z prvků, které jsou ve vzájemných vztazích a plní vůči sobě
navzájem a vůči celku určité funkce; snaží se o minimalizaci změn a rovnováhu, kterou zajišťuje
socializací nebo sociální kontrolou
•jedinec má určitou pozici ve společnosti na základě svého věku
•
•SENIOŘI nemají přístup ke zdrojům (nezapojují se na pracovním trhu) → ekonomicky i mocensky
ZNEVÝHODNĚNI, nižší status...
•
•v moderní společnosti věk = rys jednice i role
•
6
ODPOČINEK
VZDĚLÁVÁNÍ
PRÁCE
věkově diferencovaná sociální struktura
věkově
integrovaná sociální struktura
věk
stáří
dospělost
dětství, mládí
Zdroj: [Riley, Riley 1994 nebo 2000: 267]
7
Teorie věkové identity
•
•vychází ze symbolického interakcionismu, zdůrazňující sebepojetí člověka (prezentuje sebe sama v
interakci)
•
(Goffman – dramaturgická sociologie)
•objektivní, chronologický věk vs. subjektivní věk
•reflektuje komplexní zapojení stárnoucího člověka do sady rolí: věkově vhodného chování,
zdravotních a funkčních omezení,
•„důležitost věku“ (proměnná v živ. běhu); „popření věku“; „bezvěké já“
•rituály: narozeniny, ptaní se na věk
• (Vidovičová, 2008)
Teorie životního cyklu
•Pravidelně se opakující sled jednotlivých etap života
•Vyjadřuje obecné rozvržení časových změn organizace sociálních rolí (norem, očekávávání) v
závislosti na věku
•Individuální životní dráhy – mohou se odlišovat v závislosti na individuálních dispozicích,
osobním zrání, sociálním postavení, historické situaci
•Fázování životního cyklu – spojeno se sociálními přechody (ukončení školy, vstup do zaměstnání,
založení rodiny, odchod dětí, odchod do důchodu) – přechodové rituály (maturita, svatba, křest
dětí, konfirmace dětí, rozvod, pohřeb)
Teorie životního cyklu
•Stáří je jednou z fází životního cyklu (dětství - mládí - dospělost - stáří)
•
•Erik Erikson (1902-1994)
•
•Osm věků člověka – etapy vývoje lidského života a jejich úkoly:
•
1.Základní důvěra vůči světu (do 1 roku)
2.Sebedůvěra, autonomie, vůle x pocit zahanbení, studu (1-3)
3.Iniciativa, ochota riskovat, účel x pocity viny (4-5)
4.Poznávání světa, kompetence x lhostejnost (6-11)
5.Nalezení identity, věrnost x strach ze zavržení (12-18)
6.Intimita, sblížení, láska x izolace, samotářství (mladší dospělost)
7.Sociální zralost, produktivita, péče x chudost vztahů, prázdnota (střední dospělost)
8.Integrita, moudrost, sebeúcta x zoufalství, zahořklost, deprese
•
Současné stáří
•Modelováno společností, která adoruje mládí a jeho atributy (krása redukovaná na vzhled těla) •Být
= produkt vizážisty, plastického chirurga, nikoli vnitřní bohatství, duše, vztahy člověk, jeho
moudrost
•Nedá se určit věk počátku stáří
•Jevy a procesy naplňující stáří nemají pouze biologický charakter, ale také psychický, kulturní a
sociální
•
Stáří jako životní fáze
•Ohraničená dvěma časovými body
•Horní věková hranice stáří je ostře vymezena smrtí (podobně jako dětství je ohraničena nebytím)
•Spodní věková hranice – jevy a procesy, které tvoří stáří, vstupují do života člověka postupně.
Teprve úhrn těchto procesů tvoří stáří. •Generační podoba stáří (každá generace má svou podobu
stáří)
•
Demografické stárnutí společnosti
•Odhadněte, kolik lidí nad 65 let žije v
• ČR
Demografické stárnutí společnosti
Věková skladba obyvatelstva v roce 2050
•Proměna věkové struktury obyvatelstva tak, že nejstarší populační
• skupiny mají ve společnosti početní převahu. Viz tabulka Prognóza věkové struktury
• obyvatelstva
•ČR:
•
•
•Věk, ukazatel 31.12.2005 31. 12. 2020 31. 12. 2030
31. 12. 2050
•
•Celkem / Total 10 234 092 10 283 929 10 102 433 9
438 334
• 0 -14 1 514 013 1 408 644 1 274
155 1 173 004
•15-64 7 274 860 6 786 952 6 520
205 5 309 251
•65+ 1 445 219 2 088 333 2 308
073 2 956 079
• 14,1% 20,3 %
22,8% 31,3%
•Naděje dožití
muži 72,88 74,5
76,0 78,9
• ženy 79,10 80,7
81,9 84,5
•
•Průměrný věk 43,6
45,9 48,8
•Index stáří 95,46 151,84
186,88 256,28
•
Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatelstva ČR nad 85 let
Zdroj: ČSÚ
Demografické stárnutí společnosti
•
• - 14. století - naděje dožití kolem 30 let
• 4 fáze života: adolescence (do 25 let věku),
• plné mužství (25 – 45 let),
• stáří (45 – 70) a
• sešlost (nad 70 let) Dante
•
• - na počátku 19. století dosahovala střední délka života v Evropě kolem 40 let
•
• - kolem r. 1900 dosahovala 50 roků,
• - r. 1965 72 roků,
• - 2012 v nejvyspělejších zemích již více než 80 let.
•
•
•Stárnutí se týká celého světa a bude to problémem celého světa.
• V r. 2050 bude žít jen v Číně tolik lidí nad 65 let jako dnes na celém světě
• (Schirrmacher
2004, s. 11).
Stáří a jeho členění
•Vysoké stáří
•
• Beatrice Neugartenová:
• 70. léta
• - young old
• - old old
•
• Vlastní stáří 75 – 89
• Dlouhověkost 90 a více
•
• Staří senioři 75 – 84
• Velmi staří senioři 85 a více let
• Kmetský věk – nad 90 let
• „Přestárlý“
• Zdenka Hásková,
• 107 let (* 1907)
http://www.interestingfacts.org/facts-images/calment.jpg
Jeanne Calment,
123 let
1875-1997
D:\Hanka soubory\Pictures\Kanada\Zdenka 107, Jana, Chris a další - vánoce 2013\Zdenka 107 let.jpg
Dále se rozlišuje
-Věk kalendářní (dle data narození)
-Věk biologický (odpovídá stavu jednotlivých orgánů, cév) –
-Věk sociální (dle sociálních rolí, které člověk zastává)
-
•Věk kalendářní, biologický a sociální se obvykle
•nekryjí. Každý stárne individuálně. Stárnutí je
•ovlivněno nejen involučními změnami, ale také
•dispozicí, původním funkčním stavem, způsobem
•života, prožitými životními událostmi atd.
•
•
Paradoxy dlouhověkosti
•Všichni chceme žít dlouho, těšíme se z úspěchů medicíny
• - ale zároveň vytěsňujeme stáří ze života společnosti, bojíme se
• stárnutí
•
•Negativní obraz stáří v médiích, v očích mladých lidí
•
•Staří lidé prezentováni jako ekonomická zátěž společnosti, jako nemohoucí a nemocní, jako příjemci
služeb, důchodů (skandály s nekvalitní péčí, porušování lidských práv seniorů, násilí na seniorech,
zesměšňování, zneschopňování, izolace)
•
•Chybí vzory moudrých a úspěšných seniorů
•(T.G.Masaryk, Václav Havel, kníže Schwartzenberg, Pavel Tygrid, Hana Hegerová, Karel Gott, Václav
Neckář)
Dotazník postojů ke stáří AAQ
K. Laidlow et al. (WHOQOL-OLD GROUP), 2006
•
•Zachycuje zkušenosti a postoje starších lidí
•týkající se stárnutí
•
•Metoda focus group (senioři jako experti
•na stárnutí)
•
•
3faktorový model stárnutí:
•Psychologický růst (moudrost, směřování k životu, vnímání pozitivních stránek života ve vztahu k
sobě i k druhým)
• lépe se vyrovnávám se životem, stáří je výsada, s věkem přichází moudrost, stáří přináší
mnoho příjemných věcí, jsem k sobě tolerantnější, je důležité předávat zkušenosti a být příkladem
mladším, můj život má smysl
•
•Psychosociální ztráty (stáří je negativní zkušenost – ztráty, vyloučení, závislost,
nesoběstačnost a zátěž pro rodinu)
• stáří je čas samoty, depresí, ztrát, je těžší mluvit o pocitech, ztrácím svou nezávislost,
hůře navazuji přátelství, necítím se začleněná do společnosti, cítím se vyřazená z mnoha věcí
•
•Fyzické změny (fyzické zdraví, dynamika,vitalita)
• je důležité cvičit v každém věku, stárnutí je snadnější, necítím se starý, moje identita není
definována věkem, mám více energie, zdravotní problémy mně nebrání v tom, abych dělala co chci
•
•
K. Laidlow et al. 2006
Důsledky stárnutí populace
•Pozitvní
•
-Budou-li senioři zdraví, mohou déle pracovat, něco tvořit, pečovat o rodinu, vnoučata, pomáhat
slabším jako dobrovolníci, obohacovat život společnosti o své vzpomínky a zkušenosti, zapojovat se
ve veřejném životě
•
•Negativní
•
-Ve vysokém věku přibývá nemocí a snižuje se soběstačnost
-Proto bude třeba více zařízení pro staré osoby s postižením a pro dlouhodobě nemocné
-Bude třeba podporovat rodinné příslušníky, kteří budou poskytovat péči svým nemocným příbuzným
(vzdělávat je, umožnit jim odpočinek, hodnotit jejich finanční zabezpečení a v případě potřeby
pomoci)
-
Důsledky stárnutí
•
•Stárnutí se týká populace i každého jedince. Důsledky:
•
•ekonomické – důchody, pojištění, chudoba ve stáří, náklady na péči
•medicínsko sociální - funkčí ztráty, závislost, potřeba služeb
•existenciální a etické („Společnost, kterou jsme vybudovali bere starým všechno:
• sebevědomí, pracovní místa, biografii…“ –
Schirrmacher))
•
•
•Pro společnost - příležitost rozvoje
• - zátěž - systém dlouhodobé péče
•Pro jednotlivce - období psychosociálních ztrát
• - období psychologického růstu
• - období tělesných změn (Laidlow)
•
•Paradox stárnutí společnosti:
•Stáří je v očích společnosti drahé a neproduktivní, přesto lidé dělají vše pro to, aby si své
•stáří prodloužili.
•
•Pocit mnoha lidí: čím déle žijí, tím menší mají cenu.
•Diskriminace seniorů – ageismus (R. Butler)
•
•Stárnutí společnosti a jevy s ním spojené evropské společnosti zaskočilo
•
•
Demografická panika
•
•Zastrašování budoucí situací spojenou se stárnutím populace.
•„Nebýt starých, společnost by neměla problémy, státní rozpočet by byl vyrovnaný, mladí by nemuseli
vydělávat na ty staré“.
•Stáří je vnímáno jako něco, s čím je třeba se vyrovnat, ale je to něco zbytného, co „spotřebovalo“
svůj smysl – nyní je nám mladým, aktivním, produktivním, konkurenceschopným na krku, na obtíž“.
•
25
Diskriminace na základě VĚKU
je „u nás“ (hodně) rozšířená
Zdroj: Eurobarometr No. 263 - 2006
26
Jak hodnotíte zvyšující se podíl osob nad 65 let v populaci ČR?
Zdroj: PPA II – CR 2001, Catibus 2008
Question was: How do you feel about the information that the share of people older than 65 years
suppouse to grow from 14% to 24% by the year 2030.
SHOW GRAPH and COMMENT!
Neither good nor bad – which is quite positive in a way because there is surely going to be
something good and something more problematic about this trend
But 72%, who finds it bad, makes me feel little bit stressed.
Důsledky stárnutí populace
•Pozitvní
•Budou-li zdraví, mohou déle pracovat, něco tvořit, pečovat o rodinu, vnoučata, pomáhat slabším
jako dobrovolníci, obohacovat život společnosti o své vzpomínky a zkušenosti, zapojovat se ve
veřejném životě
•
•Negativní
•
-Ve vysokém věku přibývá nemocí a snižuje se soběstačnost
-Proto bude třeba více zařízení pro staré osoby s postižením a pro dlouhodobě nemocné
-Bude třeba podporovat rodinné příslušníky, kteří budou poskytovat péči svým nemocným příbuzným
(vzdělávat je, umožnit jim odpočinek, hodnotit jejich finanční zabezpečení a v případě potřeby
pomoci)
-
AGEISMUS
•Ageismus – vnímání starých lidí jako odlišných bytostí, které
• nemají v této společnosti své místo, obtěžují,
• překážejí, zdržují a zatěžují společnost
•
•Diskriminace seniorů – je důsledkem ageistických postojů.
• Oddělování mladých a starých, odlišný přístup ke
• starým lidem, vytváření bariér v začleňování do
• společnosti (malé písmo na obalech, přístrojích,
• nepřizpůsobení nových technologií specifickým
• potřebám stáří, zneužívání starých lidí na finančním
• trhu, nevhodné zacházení ve zdravotnictví, omezení
• dostupnosti zdravotní péče, nedostatečná nabídka
• vhodných sociálních služeb apod.)
•
•
29
Byl/a jste někdy diskriminován/a kvůli…
Populace ČR 18 – 80 let
Vidovičová, Ageismus 2007, Ageismus 2003
Ageismus a věková diskriminace jsou jen jednou z řady nerovností v současných společnostech. Jakou
relativní pozici má věk mezi hlavními, veřejností rozeznanými zdroji diskriminace, uvádí Graf 1.
Věk následovaný pohlavím se] umístil na první příčce jako nečastější základ prožité diskriminace,
znevýhodnění či nefér jednání.
Z pohledu celého souboru 73 % respondentů nezažilo žádnou ze sledovaných forem diskriminace, 18 %
zažilo jednu a zbývajících devět procent respondentů referuje o reálné hrozbě vícenásobných rizik –
zažilo diskriminaci na dvou a více základech. V souladu s teorií jsou to především ženy, které mají
tuto vícenásobnou zkušenost (11 % vs. 5 % mužů) a osoby, které nepracují (6 % vs. 2 %). Osoby
s vícenásobným zážitkem diskriminace uvádějí vyšší míru subjektivní chudoby, vyšší subjektivní věk
a hůře se přizpůsobují vlastnímu.
30
Osobní & zprostředkovaná zkušenost s diskriminací (18 – 80 let)
Zdroj: Vidovičová, Ageismus 2007, Ageismus 2003
%
31
Osobní & zprostředkovaná zkušenost s diskriminací (18 – 80 let)
Zdroj: Vidovičová, Ageismus 2007, Ageismus 2003
%
32
Přímá osobní zkušenost (či svědectví) respondenta s ageismem ve zdravotnictví dle věku respondenta
(v %)
ageismus
institucionální politiky
diskriminační praktiky
předsudečné postoje
Věková diskriminace →
věkově diferencované chování
(motivované ageismem).
Duchovní otec konceptu ageismu Robert Butler již v roce 1980 navrhnul, aby byly vedle
diskriminačních praktik zkoumány také předsudečné postoje a institucionální politiky. KLIK
Kite a Wagner ve svém obecném tzv. tripartitním modelu měření postojů umožňují celý model dále
jemněji operacionalizovat ve třech oblastech - KLIK vedle již zmíněné behaviorální složky postojů,
kterou vzhledem k použité metodologii sleduji pouze jako respondenty vyjádřenou intenci k věkově
diskriminačnímu chování, sleduji také složku Afektivní (například pocity vůči (vlastnímu) věku a
stárnutí) a složku Kognitivní, která lze operacionalizovat jako např. přesvědčení a s-typy jaké
lidé zastávají kvůli věku či příslušnosti k sociálně věkové skupině apod. A přidávám také empirické
důkazy strukturálního ageismu (např. v oblasti důchodu, v mediálním diskurzu, zdravotnictví apod.
Varianty ageismu
•
•benevolentní ageismus: subjektivně pozitivní postoje a ochranitelský paternalismus vůči starším
dospělým v závislé roli
–může zahrnovat postoj, že starší lidé jsou milejší než lidé mladší, stejně jako přesvědčení, že
starší lidé jsou méně schopní se o sebe postarat („my“ je ochráníme).
–může vést až k vytvoření či prohloubení pocitů bezmoci
–
•hostilní/nepřátelský ageismus
•ambivalentním ageismus: kombinace benevolentního a nepřátelského ageismu
–obě přesvědčení se prolínají a vzájemně posilují - benevolentní (pozitivní) ageismus se vyskytuje
tam, kde jsou senioři submisivní, hostilní (negativní) ageismus tam, kde se stávají více
asertivními.
Jiné starší definice pojmu ageismus pracují s koncepty „stáří“ či „staří“ jako s objektivními
kategoriemi sdružujícími neurčitou skupinu osob na základě chronologického věku, a jsou proto
některými autory považovány za skrytě ageistické. Jako příklad lze uvést definici Encyklopedie
Diderot [in Tošnerová 2002a]: „věková diskriminace postihující především staré lidi“. Nezřídka jim
byla vyčítána také skrytá distance „oni“ versus „my“ – tedy „staří“ vůči „nestarým“, kterou Kalish
[1979] nazval „novým ageismem“. Nový ageismus by se dal stručně charakterizovat jako dobře míněné,
neúměrně ochranitelské postoje vůči seniorům, které je staví do pasivní a submisivní role subjektu
„zlého ageismu“, před kterým je „my“, tedy ne-staří, ochráníme. Bugentalová a Hehmanová [2007]
hovoří o benevolentním ageismu (jako opozitum k „hostilnímu/nepřátelskému ageismu“), což je
koncept, který zahrnuje „subjektivně pozitivní postoje a ochranitelský paternalismus vůči starším
dospělým v závislé roli“ [Bugental, Hehman 2007: 174]. Benevolentní ageismus může zahrnovat postoj,
že starší lidé jsou milejší než lidé mladší, stejně jako přesvědčení, že starší lidé jsou méně
schopní se o sebe postarat. Takové postoje pak mohou vyústit v neadekvátní poskytování „přehnané
pomoci“, která je chápána jako projev neúcty a může vést až k vytvoření či prohloubení pocitů
bezmoci [Bugental, Hehman 2007]. Kombinací benevolentního a nepřátelského ageismu autorky nazývají
ambivalentním ageismem, kde se obě přesvědčení prolínají a vzájemně posilují. Zdánlivý paradox
koexistence pozitivní a negativní diskriminace citované autorky vysvětlují v závislosti na pozici
skupiny: benevolentní (pozitivní) ageismus se vyskytuje tam, kde jsou senioři submisivní, hostilní
(negativní) ageismus tam, kde se stávají více asertivními.
Pozitivní ageismus poprvé představil Palmore [1999]. Minichiello, Browne a Kendig [2000] jej
označují jako sageismus (od angl. sage – moudrost).
35
Věkově diferenciační chování
•„Chování, které se odlišuje jako funkce věku cílové osoby. Takové chování není nezbytně
ageistické.“
• - vhodnost chování pro danou cílovou osobu (bere v úvahu např. funkční
• ztráty spojené s věkem – velké písmo v příbalových letácích k lékům).
–- individuálně diferencované
•X
•
•I „pouhé“ věkové hranice (angl. age bars) mohou být ageistické
• („Senior star“ – soutěž ve zpěvu pro seniory nad 65 let)
Mezigenerační vztahy
•Generace v umění – skupina umělců spojených shodným estetickým názorem, pohledem na svět,
společnost
•Generace v demografii – prarodiče, rodiče, děti – věkový rozdíl dán dobou potřebnou k biologickému
vývoji od narození k zahájení biologické reprodukce – cca 20 let
•Generace v sociologii – velká společenská skupina – zformována výraznou společenskou událostí,
společenskými podmínkami, které vytvářejí specifické generační společenské klima (poválečná
generace, „děti holocaustu“, Husákovy děti, osmašedesátníci)
•Se stárnutím politického režimu stárnou i její zakladatelé – gerontokracie (doplněná juvenofobií)
•Porevoluční adorace mládeže – image výkonného (= mladého) člověka – „infantilizace“ české
společnosti
Mezigenerační vztahy
•Každá generace se po celou dobu svého trvání podílí na společenské reprodukci:
• - mladá generace - utváření ideové orientace
• (tady a teď)
• - střední generace – vytváří nové alternativní
• společenské programy
• - starší generace – naplnění a odcizení (vidění
• proměnlivosti, pomíjivosti věcí a událostí)
•Generace současných seniorů – článek kontinuity
• i diskontinuity – vztah mezi historickými událostmi a
• jejich interpretací (orální kultura, živá historie)
•
Autonomie ve stáří
•Dana Sýkorová – Moravskoslezská studie
-Prezentuje autonomii v termínech samotných
• seniorů
•- Relativní samostatnost jedinců vůči sociálnímu okolí, jejich schopnost, vůle a možnosti vést v
daném prostředí život podle vlastních představ, pravide, kontrolovat jej, samostatně rozhodovat
Autonomie ve stáří
•Ve významu fyzické soběstačnosti (zdraví, funkční kompetence, strategie zvládání fyzických
omezení)
•Ve významu finanční soběstačnosti
•Ve významu samostatného rozhodování
•
•Osobní autonomie a sociální integrace seniorů
• - ve vztahu k sociáním kontaktům a vztahům
• (rodina, děti)
• - ve vztahu k sociální pomoci a podpoře (giving help,
• caregiving)
Aktivita ve stáří
•Teorie uvolnění se z rolí (lidé se odpoutávají od svých původních rolí, vztahů a aktivit, aby
nedošlo k narušení rovnováhy ve společnosti) •Teorie aktivního stárnutí (zachování kontinuity rolí
a aktivity – přetrvávající aktivita je klíčem ke „správnému“ prožití stáří
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Aktivita ve stáří
•Stává se klíčovým rámcem současného uchopování stárnutí
• (Hasmanová-Marhánková, 2013)
•Má etický rozměr – jasně vymezuje aktivitu ve stáří jako žádoucí stav •Aktivita ve stáří v
současnosti reprezentuje idealizovaný obraz stáří
•
(Katz 2000)
Mýty o stáří
•Nemocné stáří
•Chudé stáří
•Závislé stáří
•Ošklivé stáří
•Neužitečné stáří
•Homogenní stáří
•Dementní stáří
•Impotentní stáří (Ilková – dipl. práce, Sýkorová)
•
•Mediální obraz seniora (výzkum Sedláková, Vidovičová)
Pečující společnost
•
Bezmoc ve stáří
•
•Věk – rizikový faktor pro výskyt řady chorob a postižení, multimorbidita, geriatrická křehkost
(frailty) – bez vazby na choroby
•Vysoké riziko despektu, exkluze, diskriminace
•Týrání seniorů, špatné zacházení, zneužívání
•Potřeba specifické ochrany, péče při vzniku závislosti
•Téma rodinné péče, mezigenerační solidarity a sociálních služeb
Péče jako teoretický koncept
•Defamilizace péče
•
•Odpovědnost za péči nemá již rodina, ale společnost, komunita, stát („defamilization of care“)
[Glenn 2000],
•
•Koncepe „socialních práv na péči ve stáří“ („social rights for elderly care“)[Fine 2007].
Model „nerodinné péče“
•Bere v úvahu vývoj rodiny a moderní
•(postmoderní) společnosti:
•
-Demografické stárnutí
-Snižování počtu příslušníků střední generace schopných pečovat
-Zaměstnanost žen (právo na placenou práci)
-Vládní politika (sociální a důchodové reformy, škrty)
-Růst individualismu
-Krize rodiny
-Sendvičová generace – pečovatelské břemeno
-
-
•
Nerodinná péče
•Evelyn Glenn (2000) – defamilizace, zespolečenštení péče
•
•- Krize rodinné péče
-Přenesení odpovědnosti za péči z rodiny na širší společenství – komunitu, stát, instituce
-Právo seniorů na péči (dostupnost v situaci potřeby, vhodná forma, standardní kvalita, právo na
život v prostředí vlastního domova) (Charta práv starších občanů, Dobrovolný rámec pro kvalitu
sociálních služeb, EU 2010)
-Osvobození rodiny od povinnosti péče – „zespolečenštění“ péče o seniory (důsledky: rodina ztrácí
spolu se zodpovědností za péči také kontrolu nad její kvalitou, financováním, individuálním
způsobem a rozsahem poskytování – unifikace péče)
-
• (Glen, Creating
Caring Society, 2000)
•
•
•
Krize formální i neformální péče
•
•Doporučení, jak znovu ukotvit péči ve společnostech
•21. století:
-Změny vztahující se k zaměstnání a místu práce
-Změny v poskytování služeb umožňující sdílení péče – různorodost, pestrost, flexibilita,
návaznost, komplexnost, dostupnost – tzv. respitní (odlehčovací služby)
-Zvýšení počtu pracovních sil v oblasti péče např. prostřednictvím řízené migrace (levná,
neatraktivní, nedoceněná práce), vzdělávání profesionálů i rodinných příslušníků (edukace)
-Proplácení práce rodinným pečovatelům, nárok na odpočinek
-Využití nových technologií
•
•M. D. Fine, 2012 (Employement and informal care: sustaining paid work and carigiving
•community and home based care).
Sdílení péče
(hybridní formy péče)
•
•
•Model sdílené péče – rodina zůstává aktivní, zodpovědná
•
-Rodina dostává od společnosti (komunity, institucí) pomoc, když zátěž je neúnosná nebo když
selhává (profesionálové, instituce nesou zodpovědnost vždy, u rodin je zodpovědnost proměnlivá)
-
•- Dostupnost a návaznost služeb od poradenství, bydlení, podpory zaměstnanosti pečujících, až po
komplexní služby sociální a zdravotně sociální
•
-
-
-
-
•
•
•
•
•
Péče o seniory
•Principy:
•
-Senioři potřebují takovou pomoc a podporu, aby mohli setrvat ve svých domovech tak dlouho, jak je
to možné
-Senioři potřebují žít v bezpečném prostředí doma i v komunitě (prevence úrazů, ochrana proti
zločinu a špatnému zacházení)
-Senioři potřebují přiměřené bydlení, v příjemném a bezbariérovém prostředí – bydlení má velký vliv
na kvalitu života seniorů, přispívá oddálení závislosti (chráněné a podporované bydlení, terénní
zdravotnické a sociální služby, komunitní centra aktivit)
-Senioři potřebují podporu mobility – bezbariérovou dopravu
-Senioři potřebují rodinu a podporu rodinných pečujících
-Senioři potřebují služby, které na sebe navazují a umožňují jim vést co nejdéle nezávislý život.
-
Výzkum pojetí stáří a stárnutí ve společnosti
•Problematika stárnutí a stáří v pohledu sociologie
•Vidovičová L.: Stárnutí, věk a diskriminace – nové souvislosti – FSS a VÚPSV Brno - 2003 – 2008
•VIDOVIČOVÁ, L., RABUŠIC, L. 2003. Senioři a sociální opatření v oblasti
• stárnutí z pohledu české veřejnosti (zpráva z empirického výzkumu). Brno: VÚPSV.
•
•Mezigenerační vztahy, aktivní stránutí
•Jaroslava Hasmanová Marhánková: Proměny prarodičovství v kontextu představ aktivního stáří. ZU
Plzeň – Ústav sociologie
•
•Řešení mezigenerační solidarity – problematika penzijního pojištění
•Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Marie Pechanová: Analýza možnosti oddělení invalidního
pojištění od starobního pojištění včetně sociálně zdravotních aspektů vývoje invalidity VÚPSV
Praha, 2007
•
•
Kvalita života ve stáří
•Geriatrická klinika 1.LFUK:
•Ondrušová J. Smysluplnost života ve stáří. Čestá geriatrická revue 8, 2010 – dotazníkové šetření
osob nad 75 let (Logo-test, GDS-15) – lidé s horšími rodinnými vztah, bez hezkých zážitků a v
depresi postrádají životní smysl
•Gerontologické centrum Praha
•Janečková, Vaňková, Holmerová: Výzkum vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života a zdravotní
stav seniorů žijících v instituci 2005-2008
•Veleta, Vaňková, Holmerová: Výzkum vlivu taneční terapie. 2005 – 2008
•Filosofická fakulta UP Olomouc – katedra sociologie a andragogiky:
•Sýkorová Dana: Autonomie ve stáří. Slon 2007(výzkumný projekt podpořený GAČR: Senioři ve
spolelčnosti. Strategie zachování osobní autonomie 2002 - 2007
Výzkumy v oblasti péče
•Formální péče
• – služby osobní péče – terénní, v přirozeném prostředí
• FSS MU Brno a VÚPSV (Brno):
• MUSIL, L., HUBÍKOVÁ, O., KUBALČíKOVÁ K., Kultura poskytování osobních sociálních služeb:
případová studie pečovatelské služby 2002-03
• VÚPSV Praha
• VESELÁ, J. Sociální služby poskytované seniorům v domácnosti (2003)
Výzkumy v oblasti péče – pobytové služby
•Výzkumy dlouhodobé péče v pobytových zařízeních
•VÚPSV Praha
•Bruthansová D., Červenková A., Pechanová, M. Sociálně zdravotní služby poskytované klientům na
ošetřovatelských odděleních domovů důchodců a v léčebnách pro dlouhodobě nemocné se zřetelem
k jejich sociální situaci a zdravotnímu stavu. 2004
•
•
•Ochrana práv uživatelů pobytových zařízení
•Vidovičová L., Lorman J. Život v domovech pro seniory. Problémy týrání, zneužívání a zanedbávání
péče v domovech pro seniory. Praha, Úřad vlády ČR a Život 90 2007
•Veřejný ochránce práv, Zpráva z návštěv zařízení sociálních služeb pro seniory, Praha 2007
•Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Věra Jeřábková: Právní aspekty odpovědnosti za škodu
vzniklou klientovi při poskytování sociálně zdravotní péče v pobytových zařízeních sociálních
služeb. VÚPSV, 2008
•
Rizikoví senioři – ochrana práv a zájmů
•UP Olomouc, - ADEL – Advocacies for frail and incompetent elderly in Europe – Ochrana křehkých a
nekompetentních seniorů v Evropě - Komparativní analýza národních systémů a inovativní přístupy
•Kateřina Ivanová, Naděžda Špatenková, Radka Bužgová: Rizikoví senioři – sociální fenomén
demografického stárnutí populace (Ochrana zájmů křehkých a nekompetentních seniorů).
Výzkum v oblasti financování dlouhodobé zdravotně-sociální péče
•Analýza systému poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče
•uživatelům poskytovaných sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a
•v lůžkových zdravotnických zarízeních v kontextu zákona o sociálních službách a
•zákona o veřejném zdravotním pojištění – cílem je zmapovat rozsah a navrhnout systém
•financování tohoto typu služeb
•
•Anna Červenková, Daniela Bruthansová, Věra Jeřábková: Zmapování nejzávažnějších problémů ve
financování ošetřovatelské a rehabilitační péče v ústavech sociálních služeb. 2009
•Ladislav Průša, Věra Jeřábková, Daniela Bruthansová, Anna Červenková, Zdeňka Galetová, Eduard
Kaplan, Libor Svět: Poskytování ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče uživatelům pobytových
sociálních služeb v pobytových zařízeních sociálních služeb a v lůžkových zdravotnických
zařízeních. 2009
•Průša L. a kol. Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se
zdravotním postižením. 2009.
•Průša L. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory. 2008.
•Daniela Bruthansová, Anna Červenková: Náklady na ústavní sociální péči a služby podporovaného a
chráněného bydlení. 2004
•
Kultura sociálních služeb pro seniory
•VÚPSV:
•MUSIL, L.; HUBÍKOVÁ, O. KUBALČíKOVÁ K.: Standardy kvality a kultura sociálních služeb: jaká napětí
mezi politikou sociálních služeb a kulturou práce s klientem v pečovatelské službě mohou vznikat z
hlediska kvality sociálních služeb? (2003)
•MUSIL, L.; HUBÍKOVÁ, O. KUBALČíKOVÁ K.: Kvalifikační potřeby pracovníků v sociálních službách pro
seniory (2006)
•MUSIL, L., KUBALČíKOVÁ K., Havlíková J.: Přístup pracovníků vybraného zařízení sociálních služeb
ke klientům v kontextu implementace Standardů kvality
Výzkumy v oblasti neformální péče o seniory
•JEŘÁBEK, H. 2013. Mezigenerační solidarita v péči o seniory. Sociologické nakladatelství SLON.
•PŘIDALOVÁ, M.. Pečující dcery a pečující synové (Rozhodnutí, se kterým můžu žít). Brno: IVRIS, MU
FSS 2007.
• Přidalová, Marie (2006): Mezigenerační solidarita a gender (pečující dcery a pečující
synové). Gender, rovné příležitosti, výzkum 7(1).
•Hasmanová Marhánková J.: Gender a péče o stárnoucí rodiče (Socioweb 2008)
• Hasmanová Marhánková J.: „Sandwichová generace“ – kombinování prác a péče o závislé členy
rodiny (děti a seniory) – Gender Studies 2011
•
•MOŽNÝ, I. a kol. 2004. Mezigenerační solidarita (výzkumná zpráva z mezinárodního srovnávacího
výzkumu "Hodnota dětí a mezigenerační solidarita"). Praha: VÚPSV.
•
•VESELÁ, J. 2002. Představy rodinných příslušníků o zabezpečení péče nesoběstačným rodičům. Praha:
VÚPSV.
Výzkumy realizované veřejnou správou
•Průzkum a analýza potřeb seniorů v Jihomoravském kraji za účelem rozšíření možností sociálně a
ekonomicky dostupné nabídky bydlení“
• (AUGUR Consulting s.r.o., Brno)
• 80 % respondentů - chce zůstat doma
•
•
•
Výzvy
•Rozvíjet mezioborovou spolupráci v oblasti
•výzkumu - geriatrie a
•klinická farmakologie (účelná farmakoterapie ve stáří)
•diabetologie
•Onkologie
•Neurologie – diagnostika a léčba AD
•Ošetřovatelství – dlouhodobá péče
Výzvy
•Rozvíjet mezioborovou spolupráci v oblasti výzkumu - geriatrie a další lékařské obory
•Věnovat pozornost právním a etickým aspektům geriatrického a gerontologickému výzkumu (ochrana
subjektů klinického hodnocení apod.)
•Zaměřit výzkum tak, aby jeho výsledky mohly být uplatněny v praxi
•Zapojit do výzkumu farmaceutické firmy (Nadace pro gerontologii Novartis), vlády (Francie – Plán
Alzheimer) a seniorské organizace (Život 90)
•Věnovat pozornost sociálním nerovnostem ve stáří
•Rozvíjet výzkum v oblasti prevence a podpory zdraví seniorů
Literatura
•SAK P., KOLESÁROVÁ K. (2012): Sociologie stáří a seniorů. Praha: Grada •SÝKOROVÁ D. (2007):
Autonomie ve stáří. Praha: Sociologické nakladatelství SLON •VIDOVIČOVÁ L. (2008): Stárnutí, věk a
diskriminace – nové souvislosti. Brno: Masarykova univerzita.