Definice cílové skupiny: Osoby s mentálním postižením Pojem mentální postižení vyjadřuje snížení intelektových schopností, které se projevuje nedostačujícím rozvojem myšlení, omezenou schopností učení a neschopností se přizpůsobit svému okolí(Pipeková, J., 2006, s. 269) Mentální postižení je možné klasifikovat podle různých hledisek, a to podle etiologie, doby vzniku, typu chování nebo stupně mentálního postižení. V odborné literatuře se též setkáváme se synonymem „mentální retardace“. Tento termín vychází z latinských slov „mens“ (mysl, rozum) a „retardatio“ (zaostávat, opožďovat); doslovný překlad by tedy zněl „opoždění mysli“. „mentální postižení charakterizované jako trvalé snížení rozumových schopností, jehož příčinou je organické postižení mozku. U jedinců mentálně retardovaných dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování“ (Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J., 2003, s. 120). Švarcová (2006) definuje mentální postižení jako „trvalé snížení rozumových schopností, které vzniklo v důsledku poškození mozku“ (Švarcová, I., 2006, s. 30) Valenta, M., Müller, O. (2007 s. 12) charakterizují mentální retardaci jako „vývojovou duševní poruchu se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální i postnatální etiologií“. Všichni autoři se shodují na tom, že mentální retardace je snížení rozumových schopností. Ke společným znakům osob s mentálním postižením patří infantilnost, zvýšená závislost na okolí, sugestibilita a rigidita chování, porucha komunikace a interpersonálních vztahů, malá přizpůsobivost k sociálním a školním požadavkům, impulsivnost, hyperaktivita nebo hypoaktivita, citová labilita, zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí, zpomalené chápání, roztržitost, snížená mechanická a logická paměť, porucha pohybové koordinace a vizuomotoriky. (Valenta, M., 2007, s. 36) * F 70 Lehká mentální retardace (IQ 69 – 50) * F 71 Středně těžká mentální retardace (IQ 49 – 35) * F 72 Těžká mentální retardace (IQ 34 – 20) * F73 Hluboká mentální retardace (IQ 19 a níže) * F 78 Jiná mentální retardace * F 79 Nespecifikovaná mentální retardace Ve speciálně pedagogické praxi se jedná o přístupy, které se prostřednictvím hudebních, výtvarných, dramatických a tanečních aktivit zaměřují na podporu nebo rozvoj percepčních, pohybových, emočních, kognitivních, komunikačních nebo sociálních kompetencí a naplňují předem stanovené terapeutické cíle u vybraných cílových skupin. Pozor na epileptiky, hudba která je klientovi nepříjemná může způsobit záchvat. Muzikoterapie pro osoby s mentálním postižením V důsledku kognitivních dysfunkcí klientů bývá narušena schopnost učit se a orientovat se v okolním prostředí, v časových vztazích nebo vnímání posloupnosti. V muzikoterapii můžeme tyto deficity kompenzovat a zlepšit úroveň celkového zapojení klienta díky tomu, že hudba strukturuje čas, podporuje vybavování informací, zvyšuje délku i úroveň koncentrace pozornosti a usnadňuje aktivní učení. Dobré jsou například písně, které ve svém textu zahrnují jména přítomných klientů, význam setkání, aktuální den, měsíc, počasí a jiné informace v okolím prostředí, které pomáhají ve vybavování důležitých informací Reedukace narušených funkcí – využívání zbytkového potenciálu narušených funkcí a jejich rozvoj. Týká se to např. motoriky, paměti, percepčních a integračním funkcí – pro toto je dobrá hra na nástoje. Reedukace je náročný a zdlouhavý proces a muzikoterapie může pomoci změnit tento zdlouhavý nácvik v zábavnou aktivitu a motivaci klientů. Vhodné aktivity: Zpěv písni – Zpěv písní pomáhá lidem s narušeným řečovým projevem zlepšit jejich artikulaci, rytmus řeči a dechovou kontrolu. Lidem s mentálním postižením slouží písně k rozšiřování slovní zásoby, memorování důležitých údajů a zvládání sekvenčních úloha.. Použití písní podle principů strukturovaného učení usnadňuje orientaci klientů v čase, prostoru a posloupnosti aktivit během dne. Improvizace – svobodné vyjádření emocí klienta. Posílení končetin hrou na nástroje, propojení pohybu s rytmem. Při práci s tělem v aktivní muzikoterapii používáme dechové techniky a hru na tělo. Dech je pokládán za vzor rytmů a zvuků, které vydává lidský organismus. Dech můžeme použít při cvičení i při relaxaci. Relaxace, vetšinou spojená s imaginací, Při práci s tělem v aktivní muzikoterapii používáme dechové techniky a hru na tělo. Dech je pokládán za vzor rytmů a zvuků, které vydává lidský organismus. Dech můžeme použít při cvičení i při relaxaci. Pohybové aktivity - při hudbě podporují a rozvíjejí rozsah pohybů, senzomotorickou koordinaci, svalovou sílu, vytrvalost, respiraci, svalovou relaxaci a kreativní vyjadřování pohybem. Hudební rytmus dodává pohybům strukturu a usnadňuje pohybové vyjádření. Pozitivně působí při motorické reedukaci různých neurologických poruch. Rytmické komponenty hudby pomáhají zvýšit motivaci, zájem a prožitek z pohybu a hudby. S imobilními klienty můžeme provádět tanec a pohybovou improvizaci na vozíku Hudba podporuje rozvoj smyslového vnímání, estetického cítění i pohybové činnosti. Pobízí k soustředění pozornosti, rozvijí paměť, fantazii. Dále napomáhá rozvíjet vnímání rytmu, tempa, melodie a harmonie. U dětí s mentálním postižením hudba rozvíjí i schopnosti motorické, řečové a rozšiřuje možnosti sociálních vazeb a kontaktů Program: Celý program bude na téma JARO, protože před týdnem byl první jarní den. (slouží klientům v orientaci v ročním období) Hra na jména – každý řekne své jméno a nějakou činnost, která začíná na začáteční jméno jeho příjmení, kterou rád dělá na jaře. Já jsem Adéla a na jaře ráda zahradničím. Další aktivita bude spojena s písní. Rozdám text písní, která se jmenuje Jaro dělá pokusy. Píseň pustím dvakrát, poprvé si zapamatujte rytmus a na podruhé už můžete zpívat. Když písnička dohraje podruhé, tak si vezmete papíry a zkusíte nakreslit to, co jsi z písničky pamatujete. (tato aktivita zlepšuje slovní zásobu, klienti zpívají a zlepšují artikulaci. Zároveň trénují paměť, tím, že si musí zapamatovat o čem písnička byla. Reflexe – jak se vám písnička líbila a co jste si z ní zapamatovali. Improvizace – vyberu jednoho vedoucího improvizace, který bude improvizaci vést podle obrázků. Taktéž souvisí s jarem – první obrázek – vzpomínka na zimu, vyjádřit jak jste se v zimě cítili. druhý obrázek první sluníčko – máte radost? třetí obrázek – všechno se probouzí k životu, kvetou stromy a všechno voní – jak to na vás působí, zkuste zahrát vaši oblíbenou vůni, čtvrtý obrázek – jarní déšť, zkuste zahrát jeho zvuk. pátý obrázek – jarní pohoda a první výlety Reflexe – jak se vám hrálo a který obrázek se vám líbil nejvíce a u kterého jste měli problém ho zahrát? relaxace – Představte si, že jste v listnatém lese. Fouká vítr, který si hraje s vašimi vlasy. Vítr postupně rozfouká vaše starosti a smutky. Vše co vás za poslední dobu trápilo zůstává za vámi a vy jdete dál. Každým krokem se stáváte lehčími. Nadechujete se a cítíte vůni lesa. Zároveň v těle cítíte novou energii. Vaše tělo se plní vůní listů a stromové kůry. Mezi listy stromů prosvítá světlo, cítíte teplo z jarního slunce, které pomalu zahřívá vaše tělo i zem po které kráčíte. Les končí a vy úplně očištění a nabití novou silou vstupujete na louku. Tráva je hodně vysoká, takže se dlaněmi dotýkáte a jemně hladíte vrcholky stébel. Najednou k vám přiletí motýl a sedne si vám na prst. Stává se vaším tichým společníkem. Na louce nejste sami. Všude kolem vás jsou vůně a teplo prvního jarního slunce zahřívá vaše tělo, cítíte teplo, i když ze zemně jsou cítit poslední stíny zimy. Na louce je s vámi také motýl, který si mezitím našel místo na zemi a nabízí vám, aby jste si sedli vedle něho. Tak sedíte na louce, vy a motýl a dýcháte společně s trávou čerstvý vzduch, který je všude okolo vás.