Metody sociálního a
sociologického výzkumu
kvantitativní metodologie
PhDr. Eva Křížová, PhD.
evakriz@centrum.cz
Témata kvantitativní části
a zakončení kurzu
• Východiska, hodnoty a pravidla vědecko-výzkumné práce
• Výzkumný proces/cyklus
• Kvantitativní a kvalitativní metoda- základní přehled rozdílů
• Proces výzkumné práce v kvantitativní metodologiipříprava,
formulace hypotéz, výběr vzorku, sběr dat a
příprava pro zpracování
• Techniky (dotazník)
• Metody zpracování a interpretace dat- kvantitativní data
• Odborný text jako výstup výzkumu – struktura, zásady psaní
a prezentace odborných textů (nácvik na četbě)
• Písemný test
• Zpracování vlastní četby 2 odborných článků s výzkumnou
částí v rozsahu 1 A4 podle předem dané struktury.
Četba
– 1 výzkumného článku, referujícího o
kvantitativním výzkumu, např. ze
Sociologického časopisu nebo jiného
srovnatelného zdroje, zvlášť vhodné jsou
zahraniční časopisy
– 1 výzkumného článku referujícího o
kvalitativním výzkumu, např. z časopisu
Biograf nebo jiného kvalitativně zaměřeného
časopisu, zvlášť vhodné jsou zahraniční
časopisy
– Důležité je, aby články referovaly o
empirickém výzkumu, tj. zpracovávaly
originální výzkumná data
Výstup
(min. 1 A4 souvislého textu za 1 článek )
• Bibliografická citace (autor, název, zdroj-název
časopisu, svazek, číslo, rok, stránky)
• Jaké bylo hlavní východisko výzkumu (teoretická
analýza)?
• Jaký byl cíl výzkumu?
• Jaká byla metodologie (metoda a technika,
zvláštnosti sběru dat)?
• Jaký byl vzorek? Velikost a způsob sestavení
• Hlavní zjištění (vyberte nejdůležitější)
• Závěr, případně diskuze
• Odevzdání vytištěné osobně na poslední výuce (ev. do
přihrádky ve sborovně Jaboku)
Známé sociální a sociologické výzkumy
Jahoda M.: Nezaměstnanost v Marienthalu 1933
Whyte W.: Street Corner Society, 1943
Znaniecki, F., Thomas, W.I.: Polský sedlák v Evropě a v Americe,
1918-1920
Park, Burgess: The City, 1925 (přirovnání města k přírodnímu
prostředí-zóny sociálního sdružování)
Chicagská škola:
výzkum města,
kriminality, tuláctví, migrace, stěhování,
pouliční gangy mladistvých atd.
Thrasher: The Gang, 1927
Lyndovi: Middletown, 1929
Stouffer: Americký voják, 1949-50
Adorno, T. a kol. Autoritativní osobnost, 1950
Langmeier, Matějček: Psychická deprivace v dětství
(přenos na další generace)
Machonin P. a kol.Československá společnost 1969
Marie Jahoda:
Nezaměstnanost v Marienthalu 1933
Komplexní a podrobný popis získaný kombinací různých technik
1) osobní data o všech 478 rodinách obce Marienthalu obsahující údaje o bytových
podmínkách, rodinném životě, vedení domácnosti;
2) životní historie 32 mužů a 30 žen
3) 80 časových snímků dne
4) zprávy průmyslové komise okresu Wiener Neustadt za uplynulá léta
5) slohové práce žáků základní školy na téma: "Co bych chtěl ze všeho nejvíc," "Čím
bych chtěl být," a "Co bych si přál k vánocům"
6) soutěžní práce mladistvých na téma: "Jak vidím svou budoucnost"
7) 40 týdenních rodinných jídelníčků a záznamy o balíčcích školních dětí určených k
jejich obědu den před výplatou a den po výplatě podpory v nezaměstnanosti
8) záznamy o dárcích, které obdrželo 80 malých dětí k Vánocům
9) statistické údaje o výdajích (útratách) obyvatel v restauracích, u holiče, u řezníka, u
koňského řezníka, u obuvníka, u krejčího nebo švadleny a zprávy politických klubů
a různých spolků a místních organizací
10) statistická data o výpůjčkách z místní knihovny, předplatném různých novin,
členství v klubech, výsledcích voleb, věkovém složení, narozeních, úmrtích a
sňatcích obyvatel a údaje o migraci
11) statistiky domácností získané obchodní komorou od několika domácností.
Výzkum má funkci poznávací
• A) deskriptivní
• Kolik matek samoživitelek u nás je, jak velké mají děti, jaké
mají příjmy, ekonomickou a celkovou sociální situaci,
nezaměstnanost, zdravotní stav, výchovné problémy apod.
• B) explorační/heuristickou
• Objevit problémy, které ani netušíme
• C) konfirmační
• Potvrdit platnost našich domněnek/hypotéz
• Podat zcela spolehlivý důkaz, že se věci takto mají
• Např. statisticky významný (tj. nenáhodný) rozdíl v
ekonomické, sociální a rodičovské situaci matek
samoživitelek a úplných rodin
Každý výzkum obsahuje
• fázi přípravnou
• realizační (sběr dat)
• zpracování dat
• prezentaci výsledků
• diskusi nad závěry
• případně vede k doporučení pro praxi (či
přímé diseminaci výsledků v praxi)
Pozitivistické a fenomenologické paradigma
• Svět existuje objektivně a lze jej
měřit
• Prvky lze zkoumat oddělené
• Výzkumník není součástí zkoumané
skutečnosti
• Sleduje se vztah mezi podnětem a
reakcí, proto podněty musí být
maximálně standardizovány
• Výzkumné kroky jsou striktně
odděleny, fázovány
• Základem přírodní vědy, podle
jejíhož modelu postupují o sociální
vědy
• Sociální svět je svět reflektovaný ve
vědomí lidí, je intersubjektivní a lze
o něm vyprávět a porozumět mu
• Sociální realita není stejná pro
všechny
• svět se jeví podle toho, odkud a z
jaké pozice se na něj díváme
• Prvky jsou částí celku a jen v něm je
lze chápat
• Výzkumník je součástí reality, mezi
ním a zkoumanými existují četné
vazby
• Výzkumné kroky se prolínají v
hermeneutickém cyklu
• Typické pro duchovědný přístup,
který oponuje pozitivistickému
paradigmatu
Kvantitativní a kvalitativní metodologie
 Měří výskyt či vztahy
mezi jevy
 KOLIK?
 Testuje hypotézy
 Velké vzorky
 Statistické zpracování
 POZITIVISTICKÉ
PARADIGMA
 Snaží se o porozumění
jevu v jeho
souvislostech
 JAKÝ JE A PROČ?
 Zkoumá jev z pohledu
zkoumaných
 Malé vzorky
 V delším čase
 Generuje hypotézy
 FENOMENOLOGICKÉ,
HERMENEUTICKÉ
PARADIGMA
Kdy volíme který postup
 Kvantitativní
 Chceme měřit- KOLIK?
 Stačí nám popis situace
nebo hledáme kauzalitu
 Tj. problém je natolik
analyzovaný, že jsme
schopni testovat hypotézy
 Tam, kde potřebujeme
reprezentativitu
 Pro rozhodování např.
 Kvalitativní „PROČ?“ „JAK?“
 U osobních, intimních, složitých
či dosud neprobádaných témat
 Kde je důležité zachytit čas,
vývoj
 U populace, která z různých
důvodů není schopna či
ochotna komunikovat
prostřednictvím dotazníků či
jiných měřících nástroj
Důležitá kritéria výzkumu
• Validita»
platnost, pravdivost dat, výzkum zjistil, co měl zjistit,
správně jsme se ptali nebo pozorovali, zvolili jsme správné
empirické indikátory, neměřili jsme něco jiného než námi
sledovaný parametr
» Spokojenost pacientů – bolest, psychický stav, paměť
• Reliabilita
» Spolehlivost, trvalost výsledků
» Opakovaným šetřením za stejných podmínek bychom
získali stejná data
• Reprezentativnost
» Vzorek má základní parametry populace, na kterou
zobecňujeme výsledky
Hypotéza
• je předpoklad o výskytu či vztazích mezi proměnnými, musí
mít racionální jádro, musí být ověřitelná
•
Existuje vztah mezi pohlavím a rozhodnutím studovat na vysoké škole
Studentky oboru ZA budou významně častěji chtít studovat na vysoké škole než studenti
mužského pohlaví
Studenti z rodin s vyšším stupněm vzdělání budou chtít významně častěji studovat na vysoké
škole
Studenti s lepším prospěchem budou významně častěji chtít studovat na vysoké škole
Výzkumný vzorek v kvantitativním
výzkumu
 Velikost
 Reprezentativnost
 Nakolik reprezentuje důležité
parametry základní populace?
 Způsob sestavení
 Náhodný a kvótní,příležitostný
 Zajištění návratnosti
Způsoby sestavování vzorku
Příležitostný vzorek: Soubor osob, které reprezentují
základní populace a jsou snadno dostupné (např.
účastníci odborné konference nebo pacienti jedné
kliniky)
Kvótní výběr: Jsou předem určeny počty výzkumných
osob v jednotlivých kategoriích (nejčastěji podle
pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště.
Náhodný výběr: Všechny prvky základního souboru mají
stejnou šanci dostat se do výběrového souboru
• Prostý (každý n-tý, náhodná čísla,losování)
• Vícestupňový
Zpracování – bude se lišit podle zvolené
metody
• Kvantitativní
Statistické zpracování dat
– Přenos dat do elektronické
podoby
– Čištění a kontrola dat
– Statistické analýzy
• Třídění 1. stupně
• Třídění 2. stupně
• Vícerozměrná
statistika
• Testy hypotéz
– Grafy a tabulky
• Kvalitativní
Přepisy nahrávek či slovní
popis videozáznamů
– Analýzy přepisů či
videozáznamů
– Kódování
– Zobecňování
– Nový text
Interpretace dat, diskuze a závěry
 Zpravidla musíme vybrat jen něco a mnoho
vynechat
 Naše výsledky se musí vztahovat k našim
původním záměrům, musíme prověřit, zda se
naše očekávání naplnilo či ne a proč
 V poslední části přemýšlíme komplexně nad
závěry výzkumu, zvažujeme jeho případné
pokračování (diskuze), snažíme se i o doporučení
pro praxi či další výzkum
Co je třeba zvážit při prezentaci dat
• Komu je prezentace určena?
• Kolik času máme?
• Jaké prostředky máme k dispozici?
• Ústní, powerpoint, internet, video
• Vlastní strukturu a obsah prezentace
• Úvod, včetně představení vlastní osoby
• Vysvětlení obsahu, metodiky, podtémata
• Hlavní sdělení (výběr nejpodstatnějšího)
» Grafy, tabulky, diagramy, obrázky, fotografie apod.
» Pozor na čitelnost a technické zprovoznění
» Umění zjednodušit či zestručnit
• Shrnutí hlavní myšlenky a závěr (poděkování)
• Vystupování- působení vlastní osoby