1 Metodické doporučení MPSV č. 9/2009 k sociální práci s ohroženou rodinou • I. Sociální práce s ohroženými rodinami • Chybným předpokladem sociálních pracovnic je přesvědčení, že ohrožená rodina,si své problémy plně uvědomuje a je sama schopna vyhledat zdroj pomoci,s jehož přispěním by mohla dosáhnout potřebných změn. • Přístup těchto rodin • ke službě může být blokován už jen tím, • že o ní neví, • že v rodině nikdo nemá telefon, • že je služba v příliš velké vzdálenosti od bydliště rodiny, • že nedostatečné verbální a sociální dovednosti dospělých členů rodiny brání ve formulaci „zakázky“, • že služba vyžaduje (pravidelnou) docházku a není poskytována v domácím prostředí, • že se na službu musí dlouho čekat, že si žádá finanční příspěvek aj. • Využívání služeb těmito rodinami je navíc komplikováno jejich častou ambivalencí k sociálním službám. • Jejich kontakt se službou je nejčastěji iniciován • institucemi, jako jsou: soud, škola, místní úřad, policie aj., a to ve fázi neúnosné rodinné krize nebo pokud je porucha u jednoho člena rodiny natolik závažná, že vzbudí pozornost okolí. 2 • Ochota členů docházet do instituce poskytující odbornou pomoc není vysoká. • Pro ohrožené rodiny je typické, že nedodržují dohodnuté termíny, případně se v dohodnutých termínech nedostaví ti členové, kteří byli pozváni. • V případě, že přeci jen využijí pomoci některé ze sociálních služeb, po odeznění nejakutnější krize ze služby odcházejí, neboť nejsou schopni dlouhodobější systematické spolupráce. • Cílem práce s rodinou by tedy měla být snaha o zajištění nabídky účinné podpory a pomoci s řešením, co nejširšího spektra problémů, které mohou rodiny zatěžovat a které mohou být tímto způsobem zmírněny. Dílčími cíli poskytování služeb pro rodinu je : • umožnit členům rodiny setrvat nebo se navrátit do jejich přirozeného prostředí, • předcházet sociálnímu vyloučení rodin, • podporovat duševní zdraví a psychickou stabilitu rodinných příslušníků jako prevenci rozpadů rodin, • Řešit konflikty a problémy v partnerském a rodinném soužití ve snaze obnovit soběstačnost a funkčnost rodiny, • podporovat ohrožené rodiny, pomáhat rodičům při problémech s výchovou a péčí o děti. •Rodina současně potřebuje jak materiální, tak nemateriální podporu a pomoc. 3 Podmínky spolupráce s rodinou: • 1. snažit se o vybudování důvěry mezi pracovníkem a členy rodiny, tzn., že rodina by měla vnímat pracovníka jako prostředek pomoci, • 2. znát potřeby a problémy jednotlivých rodin, • 3. mít k dispozici širokou škálu možných forem práce s rodinou, • 4. ponechat rodině prostor, aby problém sama definovala, cíl práce stanovuje pracovnice až ve spolupráci s rodinou, přičemž vždy podporuje schopnost rodiny řešit náročnou situaci vlastními silami, • 5. po celou dobu spolupráce se snažit rodinu motivovat a povzbuzovat, a tím posilovat její kompetence. Sanace dysfunkčních rodin • Slovo sanace pochází z latiny a znamená vyléčení, uzdravení či napravení. • V sociální práci s rodinami se jedná o postupy podporující fungování rodiny. • Cílem je především zachování nebo obnovení funkcí rodiny v jejím přirozeném prostředí a udržení dítěte v podmínkách funkční rodiny, nejlépe biologické. • Podporována je především činnost sociálně terapeutická, výchovně-vzdělávací a aktivizační. • Tyto činnosti spočívají zejména v posilování rodičovského chování, snížení závislosti na poskytování dlouhodobé pomoci a snížení rizika opakování sociálního selhání • Sanace rodin zapadá do mezinárodního kontextu sociálně-právní ochrany dětí, • především s ohledem na Úmluvu o právech dítěte OSN z roku 1989, kterou Československo ratifikovalo v roce 1991. Sanace rodiny – právní rámec • Téma sanace rodiny je v legislativních úpravách sociální práce novinkou. 4 • Je upravena novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (rozsáhlá novela č. 134/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1. 6. 2006) a nově zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, který platí od ledna 2007. • V rámci Zákona o sociálních službách lze nalézt sanaci rodiny ukrytou pod oddílem s názvem „Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi“. • Je zařazena mezi služby sociální prevence, které pomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, jež jsou ohroženy • z důvodu krizové sociální situace, • životními návyky • a způsobem života vedoucím ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňujícím prostředím • a ohrožením práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. • Sociálně aktivizační služby pro rodinu s dětmi jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, • u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobé krizové sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat, • a u kterého existují další rizika ohrožení jeho vývoje. Nejčastější problémy ohrožených rodin • Problémy rodin představují propojený systém, který nelze obecně schematizovat ve smyslu příčin a následků. • Za nejčastější témata spolupráce lze zjednodušeně považovat: 5 • sociokulturní znevýhodnění rodiny a jeho projevy (může se projevovat při uplatnění rodičů na trhu práce, kulturní a jazykové znevýhodnění i odlišná společenská pravidla komplikují prospívání dětí ve školách dimenzovaných na jiný sociokulturní standard), • zdravotní znevýhodnění některého z členů rodiny (duševní či tělesné onemocnění, včetně závislostí, rodiče komplikující fungování rodiny), • ohrožení chudobou a sociálním vyloučením (se zvláštní pozorností věnovanou neúplným a vícedětným rodinám), • nedostatek schopností a dovedností, příp. motivace, zejména v oblasti • uplatňování rodičovských kompetencí (nejasná pravidla týkající se výchovy dětí, nedostatek času na dítě, zanedbávání či deprivace, • Problematický výchovný styl od přehnané tvrdosti, hyperprotektivity, • až po absenci výchovných postupů) a vztahové problémy v rodině (domácí násilí, partnerská krize či rozpad, syndrom zavrženého rodiče apod.), • výchovné a výukové problémy dětí s nebo bez zjevné vazby k okolnostem uvedeným výše (školní neprospívání, zanedbávání školní docházky, útěky z domova, delikvence atd.), • odebrání dětí z rodiny do ústavního zařízení a podpora rodičů v dosažení návratu dítěte zpět do rodiny. Typické problémy rodin ohrožených sociálním vyloučením: • neplacení a dluhy na nájemném, řeší vyjednávání s cílem navést klienta na placení závazků, tj. nájemného, služeb, stravného ve škole či školce a splácení dluhů a pomoc s vypracováním a dojednáním splátkového kalendáře, • využití příjmů, řeší vyjednávání a nácvik s klientem s cílem zvýšit jeho schopnost efektivně nakládat se svými příjmy, 6 • docházka dětí do školy, řeší vyhledávání dětí, které mají problém s pravidelnou školní docházkou, vyjednávání a pomoc s cílem odstranit příčiny tohoto stavu, • domácí příprava dětí, řeší monitoring patologických způsobů trávení volného času a navedení dětí na způsoby alternativní – kombinace práce v rodině a na ulici a především doučování zajišťované dobrovolníky organizace přímo v rodinách klientů, • toxikomanie, řeší monitoring, harm reduction (snižování či minimalizace poškození drogami u osob, které v současnosti drogy užívají a nejsou motivovány k tomu, aby užívání zanechaly), poradenství, osvětová činnost, navedení na kontaktní centra, případně léčebná zařízení, prostituce, gangy mladistvých, řeší poradenství a asistence, spolupráce s odděleními sociální prevence takovou formou, která nepředstavuje pro klienta ohrožení,možnosti vzdělávání a uplatnění pro děti, řeší nabízení možností dalšího směřování a rozvoje dětí na základě jejich schopnosti a motivace (školy, zájmové kroužky, učební obory, ZUŠ, střední školy), podpora žáků zvláštních škol, kteří mají motivaci a možnosti přestoupit na základní školu,nezaměstnanost, řeší v krátkodobém horizontu zapojování nezaměstnaných klientů do různých činností prospěšných pro komunitu s cílem udržovat a rozvíjet jejich pracovní kompetence a motivaci, • zdravotní problémy, řeší monitoring hygienické situace a pomoc při jejím • zlepšování, asistence v případech dlouhodobé nemoci, postižení nebo • invalidity formou navedení na příslušné organizace poskytující zdravotní a sociální péči, • lichva, řeší monitoring „služby“ lichvářů, osvětlení zhoubnosti využívání půjček, pomoc klientům vyjít s jejich příjmy, aby si půjčovat nemuseli, v případě potřeby spolupráce s orgány činnými v trestním řízení, • občanství, řeší poradenství v případech neuděleného státního občanství 7 • ČR a odeslání, příp. kontaktování příslušné organizace, která je schopna ho vyřídit, • vyplácení sociálních a jiných dávek, především řeší situace, kdy rodině nejsou vypláceny dávky z různých důvodů, • bydlení, řeší asistence rodinám, které bydlí v nevyhovujících podmínkách, pomoc při zlepšování těchto podmínek, • konflikty mezi rodinami, klientem a okolím, řeší vyjednávání, mediace konfliktu, • diskriminace a porušování lidských práv, řeší vyjednávání, mediace, základní poradenství, navedení na odbornou právní pomoc, podporu klienta. Zásady pomoci ohroženým rodinám 1. Poskytnutí základního poradenství, tzn. pomoc při vyhledávání a poskytování informací, poskytování rad a doporučení týkajících se optimálního chování klientů • 2. Spolupráce s dalšími subjekty, především neziskovými organizacemi, které mají ve své náplni „program sanace rodiny“. • 3. Podpora a posilování přirozené sítě vztahů uživatele, tzn., že pomáhá klientům vybudovat či obnovit vztahovou síť rodiny. • 4. Nabízí a pomáhá zajistit vhodný program pro využití volného času dětí, především u rodin s nízkou sociální úrovní, přitom spolupracuje se školami, pověřenými osobami, zájmovými sdruženími a dalšími subjekty. • 5. Zvláštní pozornost zaměřuje na pomoc dětem, které ukončily školní docházku, při získávání možnosti pokračovat v další přípravě na povolání, zejména jde-li o děti propuštěné z ústavní výchovy, ochranné výchovy nebo 8 výkonu trestu odnětí svobody. • 6. Poskytuje rodičům pomoc po dobu umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, • 7. Za účelem zjištění, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, dodržuje pracovnice uložené povinnosti: • nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, • - nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Cílem poskytování sociálních služeb je: • • snížit počty dětí, které jsou umísťovány do ústavní výchovy z důvodu nefunkčnosti rodiny nebo jejích sociálních či bytových problémů, • • překonat důsledky sociálního vyloučení sociálně slabých rodin, které se projevují v odebrání dětí do ústavních zařízení, • přispět k integraci sociálně slabých posílením jejich důstojnosti, sebevědomí a soběstačnosti jako šancí k tomu, aby se stali rovnocennými členy společnosti, • přispět ke zvýšení práva dětí vyrůstat v přirozeném prostředí rodiny, • • posilovat kontakt dětí umístěných v zařízení ústavní výchovy se svými rodiči nebo jinými příbuznými, • • preferovat mimosoudní řešení konfliktů a zamezit nadužívání institutu ústavní výchovy jako řešení problému rodin. Doporučená kombinace sociální práce: • 1. Terénní sociální práce, jejímž posláním je snižovat míru sociálního vyloučení a chudoby jednotlivců i celých rodin. 9 • Cílem je zastavení zhoršování situace klientů a zlepšení sociálních dovedností, životní úrovně a spokojenosti. • 2. Šetření v domácnostech rodin - předpoklady • a) poznat dobře prostředí, ve kterém rodina žije, • b) pracovat s ohledem na specifické podmínky v těchto rodinách, • c) porozumět příčinám nepříznivé situace, • d) řešit sociální situaci komplexně jako soubor souvisejících příčin,a následků, • e) hledat taková řešení, která povedou k osamostatnění klienta. • 3. Jednání v kanceláři pracovníka, cílem těchto jednání není klienty kontrolovat. Pracovník je v pozici průvodce klienta, nikoli jeho opatrovníka. • Snaží se zjistit si o daném problému odpovídající informace z různých zdrojů a na jejich základě vyjednat s klientem, případně s dalšími zúčastněnými, způsob řešení.