Efekty obecenstva (21. a 22.3.) Sociální facilitace - Soutěživost, rivalita, prestiž Sociální zahálení - Anonymita Teorie: · Nabuzení · Hodnocení · Rozptýlení pozornosti · Snaha předvést se a náročnost úkolu · Jednoznačnost · Difúze odpovědnosti · Efekt přihlížejících Efekt přihlížejících (bystanders efect, Latané, Darley) Případ Kitty Genovese,USA 1964 · Difuze odpovědnosti – příklady: · Experiment s unikajícím kouřem (Darley, Latané) o Studenti vyplňují 6 min. dotazník, přičemž do místnosti uniká kouř o 75% studentů pracujících o samotě nahlásilo podezřelý kouř do 2min o Jen 13% z těch, co pracovali ve skupinkách po třech, kouř nahlásilo, mnozí pokračovali v práci po celých 6 minut, aniž by cokoliv udělali i přesto, že dým byl tak silný, že je nutil kašlat a slzely jim oči · Experiment s pádem experimentátorky (Latané, Rodin) o Čekající zkoumané osoby zaslechly pád experimentátorky ve vedlejší místnosti a její volání o pomoc. o 70% osob čekajících o samotě přispěchalo na pomoc o 40% osob čekajících ve skupině přispěchalo na pomoc · Faktory, které se podílí na efektu přihlížejících: o Strach z chyby (ztrapním se, ztratím prestiž a hodnotu) o Jednoznačně srozumitelná sit. (třeba se neděje nic tak důležitého) o Pocit nekompetentnosti (určitě je tu někdo chytřejší/rychlejší/schopnější než já) o Difúze odpovědnosti (mám odpovědnost, ale ostatní také, takže nemám tolik odpovědnosti, jako kdybych tu byl sám) Zákon sociálního vlivu (Latané, 1982) – člověk je pod sociálním vlivem asi jako předmět osvícený několika žárovkami – síla sociálního vlivu závisí na „výkonu“ jednotlivých „žárovek“, na jejich počtu a na tom, jak jsou blízko: — Síla – např. v obecenstvu jsou/nejsou lidé pro mě důležití — Počet – vliv počtu neroste matematicky – je psychologický rozdíl mezi 2, 10, 40, ale už není rozdíl mezi 100 a 130 — Blízkost – úsudek toho, kdo žije daleko a mluvím s ním zřídka má menší vliv na moje chování KONFORMITA · V nejednoznačné situaci přejímáme úsudek druhých (M. Sherif) · Experimenty Solomon Asch: o Respondent vědomě odpoví nesprávně, pokud by se jeho odpověď měla zásadně lišit od ostatních o Přítomnost jediné nekonformní osoby stačí, aby se respondent nepřizpůsobil · Sebeúcta, self-efficacy Sociální vliv na jedince — Sociální vliv =působení jiné osoby či skupiny osob na chování či přesvědčení jedince — Formy sociálního vlivu: ◦ Normalizace ◦ Vyhovění, poslušnost ◦ Konformita (internalizace) ◦ Identifikace ◦ Konverze (inovace) ◦ Teorie sociálního ovlivnění (Moscovici, 1976): ◦ I menšina může ovlivnit názor většiny, když je jednotná ve svém úsudku ◦ Styl chování: jasný názor na problém, pevně se ho držet, odolávat tlaku většiny na změnu názoru, konzistence v argumentaci a vystupování ◦ Experiment s modrou barvou Poslušnost autoritě · Milgramovy experimenty – experimentální zadání pro probandy: vliv bolesti na učení (za účelem zlepšit lidem paměť), „učitel“ + „žák“, elektrické rány za chybnou odpověď, vzrůstající intenzita elektrošoků s přibývajícími chybami – použijí probandi celou stupnici elektrošoků, když „žák“ z druhé místnosti začíná hlasitě reagovat na stupňující se bolest? Kdy se chováme konformně? * K ověření skutečnosti používáme dva zdroje: * Svoje vlastní vnímání * Reference druhých V nejednoznačných situacích jsou oba informační zdroje v konfliktu Volíme: * Vyhovění (vnější konformita) * co by si o mě jinak pomysleli? Konverzi (vnitřní konformita) * změním své porozumění situaci, protože věřím tomu, jak ji interpretují druzí (pozor, zde je pojem konverze použit v jiném významu, než jak jej používá S. Moscovici) Pro zopakování: · Jaké efekty obecenstva (přihlížejících) znáte? · Čím lze vysvětlit zvýšení výkonu a naopak zvýšení chybovosti v přítomnosti druhých osob? · Vysvětlete na příkladu difúzi odpovědnosti · Vysvětlete pojem „konformita“ · Může menšina ovlivnit názor většiny? Kdy?