Sociální ekonomika v ČR
• v ČR třetí sektor tradičně spojován s občanským
  sektorem
• omezené užívání názvu sociální ekonomika
• o obsahu SE panuje všeobecně nízké povědomí
• SE a SP v ČR existují /nejsou formálně definované a chybí legislativa
• Praha r.2002 Světová konference o sociální ekonomice
1.SE není založena na kapitálu, ale na participativní demokracii
2.Cílem SE není zisk, ale vzájemná solidarita
3.SE významně přispívá k začleňování znevýhodněných osob do společnosti

Tradice solidarity a svépomoci
-spolková činnost a družstevnictví
• ČR má dostatek předpokladů pro přijetí koncepce
   SE díky kulturně historickým kořenům
   /solidarita, vzájemnost, spolky, družstva, nadace/
• významní představitelé myšlenek solidarity
   František Cyril Kampelík /1805 – 1872/
   František Ladislav Chleborad /1839 – 1911/
   Karel Engliš /1880 – 1961/
   T.G. Masaryk /1850 – 1937/
• podpora zakládání občanských a církevních
   organizací
   r. 1871 v ČR celkem 325 občanských spolků

Svépomocné hnutí v 19.století
• pražský spolek „Oul“ /povznesení národa, zvláště nemajetných vrstev/
• „Kampeličky“ občanské záložny a pojišťovny
• podnikatelské tovaryšství = družstevnictví
   /zásobny, jídelny, stavebny, záložny/
Prvotním cílem není akumulace kapitálu !!
K.Engliš – solidarita věcná a osobní
„ … teologicky z účelu života, zdraví a kultury národa plyne rozdělování práce podle únosnosti a
statků podle potřebnosti, pozitivní pomoc silnějších slabším, vztah mezi lidmi takový, jako by sami
sebe milovali … „

Tradice spolkové a družstevní činnosti
Zákon  134/1867 Sb. o právě spolčovacím
/s malými úpravami platný až do r.1951/
- svépomocné spolky výrobních, spotřebních a
  dělnických družstev
- s rozvojem kapitalismu vzniká i bohatá vrstva obyvatel z nichž mnozí byli významnými mecenáši a
filantropy
/arch. Josef Hlávka – ČAV, nadace Nadání …,       Alois Oliva – Olivova nadace, Průmyslová jednota/
Zák. č.70/1873 – o výdělkových a hospodářských družstev – sdružení osob ke společné hospodářské
činnosti /neexistence českých bank = záložny/

Konec 1.světové války – rozvoj charitativních, humanitárních  a dobročinných spolků.
Rozvoj studentských spolků, sportovních klubů, spolky národnostních menšin, …
Rozvoj nadací na podporu – církví, kostelů, škol, nemocnic, chudobinců, … = veřejně prospěšné cíle
R.1948 – budování a rozvoj spolků není žádoucí
Změna spolků na „společenské organizace“ a organizací „národní fronty“ /Ústřední svaz družstev,
Jednota, Družstvo invalidů, …, zahrádkáři, včelaři, SVAZARM, …
Po r.1989 následuje rychlá obnova spolkové i nadační činnosti.