Sociální práce v historickém kontextu Československo 1918-1939 Jan Dočkal Mezinárodní situace • •1.světová válka 1914-1918 •Boj o rozdělení světa, ekonomické a politické zájmy •Válčící země: • Německo, Rakousko-Uhersko, Turecko (Trojspolek 1882) • Francie, Velká Britanie, Rusko, (Dohoda 1907), později USA, Itálie •Nejslabší články konfliktu: Rakousko- Uhersko, Rusko •Vítězství Dohody 1918 •Versailleská mírová smlouva 1919 • • ANd9GcROvyxxEctcaKT6dneXzM1mH5l0XWICKLkUCyXN2ahNSEmG_lF57A ANd9GcTuLYFdwmynRlVRP62DunE03M-pt4GB1Ej0QYd_mzad2V5982Jf Versailleská mírová smlouva 1919 ANd9GcTBNWpWfjmhzcxnhGRJbsFInO8cokG2VaLnmE-Al15iskCaaOm1jQ ANd9GcRwK2SpGBr9RICbxrAJnv3X1PdPnjZOcTnxi1Afefrw7Tfk9Egk •Důsledky války: •Morální šok a destrukce hodnot •Nové rozdělení světa – ekonomické, politické •Oslabení Evropy (Francie, Anglie) •Německo – porážka, ztráta kolonií, ekonomický a sociální rozvrat, ztráta prestiže Základ pro pozdější vznik nacismu! •Rozpad Rakouska-Uherska a vznik nových nástupnických států •Vznik bolševického Ruska - 1917 •Vzestup USA, tendence k izolacionizmu •Nárůst sociálních problémů ve většině evropských zemí • Situace v Českých zemích a na Slovensku •Před válkou snahy o autonomii v rámci Rakouska-Uherska. • Zpočátku nikdo neuvažoval o samostatném státu •Válka vedla k nárůstu sociálního napětí a nepřátelství vůči Němcům a Maďarům. •Vzrůst národního uvědomění (vlastenectví) •Vyhrocení situace za války •Slabost Rakouska-Uherska •Domácí odboj - Soukup, Švehla, Rašín, Stříbrný, Šrobár •Zahraniční odboj – Masaryk, Beneš, Štefánik ANd9GcRmNysTjfGfsUw5QEvsQaiTj3i7s8QUkmSdaq5LxX7cexqNfIaU ANd9GcStmr0krralKCDW3gk3MFGHHoafZWG4Ww2qkUKJL94jCVTgulSK Edvard Beneš (1894-1948) 1. ministr zahraničí 2. prezident ČSR ANd9GcSDPlbJkazXUVqIFIT_fqj7qhpNE8JJaw_CKsYLbWdJvl1nplbw Milan Rastislav Štefánik (1880-1919) Generál, letec, astronom a politik 1.ministr války ČSR Tragicky zahynul v roce 1919 Představitelé čs. zahraničního odboje Československá národní rada ve Francii Jednání s velmocemi o vzniku samostatného státu Vytvoření čs. legií Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1927) Filosof, sociolog, vysokoškolský profesor, 1. president ČSR (Manželka Američanka Charlotte Garrigue) Vysoký morální kredit – Boj o rukopisy, Hilsneriáda Sebevražda (1881), Česká otázka (1865), Otázka sociální (1896), Ideály humanitní (1901) Nová Evropa, Rusko a Evropa (1918) Měl velký vliv v zahraničí – zejm. v USA – prezident Wilson Československé legie vojenské jednotky československého zahraničního odboje za 1. světové války • Skládaly se z legií ve Francii, Itálii a v Rusku. Celkem v nich bojovalo 90 000 Čechů a Slováků - přeběhlých a zajatých vojáků a krajanů. • Ruské legie - přes 60 000 vojáků, 4 100 padlých, návrat do ČSR 1920 • Francouzské legie - přes 5 000 vojáků, 450 padlých, návrat leden 1919 • Italské legie – přes 19 500 vojáků, 630 padlých, návrat prosinec 1918 • Po návratu tvořili legionáři základ nové čs. armády a četnictva. JW2207fe_snimek04 ANd9GcRajOv-HTgZoHUlE34HTHA0Izv6X1L4lzTsFlOIlQk-Ciqiqpx5 058 Vznik ČSR • Zástupci domácího i zahraničního odboje se sešli v Ženevě a připravili program nového státu, který Masaryk předal 18.října ve Washingtonu prezidentu Wilsonovi: • PROHLÁŠENI NEZÁVISLOSTI ČESKOSLOVENSKÉHO NÁRODA • ze dne 18. října 1918 (Washingtonská deklarace) • „... Československý stát bude republikou. • Ve stálé snaze o pokrok zaručí úplnou svobodu svědomí, náboženství a vědy, literatury a umění, slova, tisku a práva shromažďovacího a petičního..." • (Profesor T. G. Masaryk, Generál Milan Štefánik, Dr. Edvard Beneš) • • V Praze ve večerních hodinách 28. října 1918 vydal Národní výbor své první oficiální veřejné provolání: „Lide československý! Tvůj odvěký sen se stal skutkem. Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných kulturních států světa.“ Problémy, které doprovázely vznik ČR •Nepřipravenost a nezkušenost •Nadšení, ale zároveň odpor části společnosti •Problémy se sousedními státy (Maďarsko, Polsko) •Národnostní problémy– zejména vztah Čechů a Němců, Čechů a Slováků •Sociální problémy •Politické přístupy •Jednotící autorita TGM Základní politické proudy v novém státě •Nacionální a republikánský proud •Socialistické strany (Sociální demokracie, Národně socialistická strana) •Křesťanské strany •Agrární strany •Skupina „Hradu“ •Komunistický proud Národnostní složení obyvatel ČSR 1921 •ČSR celkem……..13,5 mil. •Češi………………...6,7 mil……..50 % •Němci.……………..3,1 mil……..23 % •Slováci……………..2,0 mil……...15 % •Maďaři……………..0,8 mil……...5,5 % •Karpatorusíni……...0,5 mil……...3,5 % •Ostatní……………..0,5 mil………..4 % Češi a Slováci •Podobná řeč ale jiný historický vývoj •Slovensko součástí Uherska („maďarizace“) •V době národního obrození podpora se strany Čechů •Mnoho Slováků v zahraničí - USA •Během 1.sv.války snahy o samostatný stát •Pittsburská dohoda uzavřená mezi českými a slovenskými krajanskými spolky v USA v květnu 1918. (podepsal také T. G. Masaryk) požadovala vznik samostatného československého státu s republikánskou formou a autonomním Slovenskem. •30. října 1918 přijali slovenští představitelé „Deklaraci slovenského národa" - tzv. Martinskou deklaraci. •Z zvítězil názor vytvořit společný stát s Čechy: •„...1. Slovenský národ je čiastka i rečově i kultúrno-historicky jednotného česko-slovenského národa. •2. Pře tento česko-slovenský národ žiadame i my neobmedzené sebaurčovacie právo na základe úplnej neodvislosti..." Evropa po 1.světové válce • 1919-1929 •Versailleský mírový systém nezaručil mír a rovnováhu v Evropě. Příliš velké zatížení Německa, neúčast Sovětského Ruska. •Poválečná obnova, relativní prosperita, politická konsolidace •Oslabená Francie a Velká Britanie •Vnitřní slabost demokratických režimů •Vznik totalitních ideologií •Společnost národů neměla dostatečnou autoritu •Izolacionismus USA • •1929-1939 •Světová hospodářská krize •Ohrožení fašismem resp. nacistickým Německem •Obavy z bolševismu •Selhání Společnosti národů, hledání forem kolektivní bezpečnosti •Politika „appeasementu“ • •1932 Japonsko útočí na Čínu – „mandžuská agrese“ •1935 Itálie - Habeš •1936 Španělsko – občanská válka •1936 obsazení neutrálního pásma Porýní Německem •Rostoucí vliv Německa •Osa Berlín – Řím - Tokio •1938 „připojení“ Rakouska k Německu •ČSR se stává hlavním nepřítelem Německa • Totalitní režimy a ideologie •Podmínky vedoucí ke vzniku totalitních režimů: •Nestabilní situace – ekonomická, sociální, politická •Silné skupinové zájmy •Ideologie •Charismatická osobnost •Možnost ovlivnění lidí – „skupinová hloupost“, propaganda • • Bolševismus – Komunismus 1917 Rusko, pokusy o bolševické převraty v dalších zemích: „Republiky rad“ v Německu, Maďarsku, na Slovensku… • Fašismus 1926 Itálie – Benito Mussolini, fašistický stát Fašistické režimy - Portugalsko, Španělsko, Maďarsko, Rumunsko Fašistická hnutí i v dalších zemích vč. ČSR • Nacionální socialismus – nacismus 1933 Německo - Hitler • Textové pole: • • Itálie Benito Mussolini (1883-1945 • Původně učitel, předválečný funkcionář socialistické strany, novinář. Postavil se do čela fašistické strany 1922 zorganizoval „pochod na Řím“- státní převrat ) a stal se capo del governo e duce del fascismo (hlava státu a vůdce strany) Spolupracoval s Hitlerem v roce 1945 popraven partyzány • mussolini Franco Španělsko Francisko Franco (1892-1975)) Antonio de Salazar Portugalsko Antonio de Salazar (1889-1970) Horthy Maďarsko Miklosz Horthy (1858-1937) Vývoj v ČSR • 1918-1929 • Postupná konsolidace ekonomická i politická, budování nového státu. • Problémy: •1919 Slovenská republika rad •1919 Konflikt s Polskem – Těšínsko •1920 Stávky, pokus o bolševický převrat •1921 Vznik KSČ •1926 Národní obec fašistická gen.Gajda •1927 Strana radikálních slovanských socialistů - Stříbrný •Přesto vítězí pravicový demokratický proud díky autoritě TGM •Snahy o upevnění mezinárodního postavení ČSR – Beneš •1921 „Malá dohoda“ ČSR- Jugoslávie- Rumunsko (pod záštitou Francie) • • 1929-1933 •Hospodářská krize - konec stability •Sociální nepokoje, stávky - potlačovány někdy drasticky, střelba do stávkujících (ojediněle) •Sílí vliv levice – podpora ze strany intelektuálů •1929 bolševizace KSČ – Klement Gottwald •Slábne vliv Masaryka • 1933-1938 •Ohrožení nástupem fašismu, pokus o sjednocení poltických sil vč. KSČ •Lidová fronta •1935 smlouva s SSSR – vázána na Francii •1935 Masaryk abdikuje - Beneš prezidentem •1933 vzniká Henleinova sudetoněmecká strana •1933 Pokus o puč – skupina členů NOF (gen.Gajda) – přepadení kasáren v Brně - Židenicích •Vzrůst slovenského nacionalismu Andrej Hlinka, Jozef Tiso •Stupňující se Hitlerův tlak na ČSR Osobnosti historia_05_HLINKA Portrét přibližně z roku 1936 ANd9GcQzgsJrpQRDsHHPqj62_ybcAYj81OC629zgBIkfnGezuqRaXEGB ANd9GcQBAnWHd_CpGfeaYrCzzxy1mXjIZdRT_RjrQZuq0R0ldnKVf8zC8Q ANd9GcSDUGPYDqFh0qZc2Vhcc8B-X1z-l6qqzR93ZMUoFgfm9IBmSVUiMw Klement Gottwald 1896-1953 představitel moskevského proudu v KSČ, od roku 1929 předseda KSČ a poslanec Národního shromáždění ČSR Generál Radola Gajda 1892-1948 jeden z hlavních velitelů čs.legií v Rusku předseda – vůdce Národní obce fašistické Andrej Hlinka 1864-1938 slovenský katolický kněz, vůdčí osobnost národního slovenského hnutí, založil Hlinkovu l´udovou stranu Prosazoval autonomii Slovenska Konrád Henlein 1898-1945 nacista, vůdce separatistického hnutí Němců 1933 založil Sudetoněmeckou stranu (Sudetendeutvhe Partei)- Sdp) Jozef Tiso 1887-19447 slovenský katolický kněz, spolupracovník a nástupce Hlinky, v letech 1939–1945 prezident Slovenského Štátu. Po válce byl odsouzen za válečné zločiny a popraven. 1938 - Mnichov •V roce 1937 - stupňující se Hitlerův tlak na ČSR •Postupně se uskutečnily 3 nátlakové akce: •říjen 1937 – německá vojska k čs.hranicím •květen 1938 – opakování – ČSR vyhlásila částečnou mobilizaci •září 1938 – Hitler oznámil útok na ČSR na 28.9. •23.9. byla v ČSR vyhlášena všeobecná mobilizace, do čela vlády se postavil generál Syrový •Svět na pokraji války – mobilizovala Francie, Jugoslávie, Rumunsko, SSSR •Podpora Společnosti národů •V průběhu září probíhala intenzivní jednání evropských politiků s Hitlerem •Československo (Beneš) bylo ochotno k ústupkům, snaha o jednání do posledních okamžiků • ANd9GcQOnH5Ycc-FTdIxphUYCUVyNCuDxwONYR1Pm1ek5JU7-baKfwD2 ANd9GcRdV_br4EFutkbCBARcEaNrt3vICGNg1MWi6OOp9r1UgBBU2HIP •Na 29.září 1938 byla svolána schůzka představitelů Německa, Itálie, Velké Britanie a Francie do Mnichova. Sešli se na ní německý kancléř Adolf Hitler, italský vůdce Benito Mussolini, francouzský premiér Édouard Daladier a britský ministerský předseda Neville Chamberlain k jednání o vyřešení „československé krize". Po půlnoci 30. září podepsali dokument, který vstoupil do historie jako Mnichovská dohoda. Na jejím základě bylo Československo přinuceno odstoupit Německu rozsáhlá území, na kterých žila německá menšina. Obdobným způsobem byl vyřešen také problém polské a maďarské menšiny. •Anglie a Francie zaslaly Československu ultimatum, že v případě, že nebude dohodu respektovat, necítí se být zavázány dosavadními závazky. •Pro Československo to znamenalo ohromné zklamání, zhroucení dosavadní zahraničně politické koncepce a bezprostřední ohrožení. ANd9GcTRzIJRnLGvkmIVamqV83r6cq40cZN3mDmQFDAQIotuKYYRiFT2 ANd9GcRZhpe39fsbjM8dZplTMVD7sVf5U_S9t25i3ZraGc6NdAJIV8v5LQ ANd9GcSQxepCZCCDAzfxt3pasah6VpjH-cTYWwy_sav768sutNOK7mil ANd9GcRFfAfnkty8aNokZnq0dP2bXSPr95TlBIswEQnDgHsouyE5mus0 image1210770786 ANd9GcROcZ-lCkwVsI-ZBi4wlU1nuS3RrewGEqvODzx7dzFrvY_G0Q3f ANd9GcSa21N8-fnYn9rTuRB3N4KzFqWMS7Nsn7PJ_Khl1uHS_JhO9725 ANd9GcTeXKhUduUBM9-pWPW0ciiNbP_BI9UGby21DJKvV19dOKpeKgAm •Důsledky: •Vojensko politické – přímá cesta ke 2.světové válce •Morální – selhání západní demokracie •Posunutí ČSR do sféry vlivu SSSR •Benešovy dekrety v roce 1945 Druhá Československá republika •Po Mnichovu, 5.října 1938 prezident Beneš abdikoval, 22.října odletěl do Británie (později do USA), tím skončila 1. republika •Vznikla Druhá republika s novým prezidentem Emilem Háchou, který byl uveden do funkce 30. listopadu 1938 • Trvala pouhých 167 dní, do 14.března 1939, kdy Německo porušilo Mnichovskou dohodu a vojensky obsadilo Československo. •Republika byla oslabena - část průmyslu, komunikací, veškerá obranná opevnění, 33 % území přešlo do rukou Německa. •Bylo nutno postarat se o desetitisíce uprchlíků ze zabraných území. •Stát začal kopírovat italský fašistický model. •Sloučením pravicových stran byla vytvořena Strana národní jednoty. Její program byl inspirován programem italských fašistů. •Předsedou vlády se stal silně pravicový Rudolf Beran •Byla zavedena censura tisku a rozhlasu, byly vydány antisemitské dekrety. • Emil Hácha (1872-1945) •Právník a překladatel •Prezident Česko-Slovenské republiky (1938-1939) Státní prezident Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) •14. března 1939 byl pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, na kterém byl násilím a výhrůžkami přinucen k souhlasu se vznikem protektorátu •V prvních letech byl jako prezident velmi aktivní a zasazoval se za práva českého národa. Byl loajální k Říši, ale protestoval proti germanizaci, odmítl slib věrnosti Hitlerovi, v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených studentů, později i dalších uvězněných, v mnoha případech úspěšně. •Terorizování českého národa a osobní nátlak nacistů podlomily zdravotní a duševní stav sedmdesátieltého prezidenta. •V květnu 1945 byl zatčen a krátce na to ve vězeňské nemocnici zemřel • Portrét Emila Háchy z roku 1930 ANd9GcTJfXxl3KFzWUSCq_0SAgC3CTW6LnV5T-WQ97_5CPwRqCnHfJ2ZTA ANd9GcT7SOSXGUhlp9AHWu8IBzmZzMwtgBFOk5DAUMh6Z5bDw399p9xlZA ANd9GcStkNraJrE5JbpoCYUgTrPhgGqafXBJ9MkAFhiMCdxwNvPeC_nF ANd9GcR_IpqKyOHRLtkJH1gibOX4r_gNjZ0FHXtQBNvAMvdaoGcoDNIa Hajlujici_praha ANd9GcR5EnHdhYIPrdmCMA5JXZendjjoW88ff7pzRdDG9lglxqKwvQY7vQ ANd9GcRSX7E_tAfyCSmpyd1EcTZSmUMXll1SaWclO-EVVlsUuA7AHLrVmA 15. březen 1939 Protektorát Čechy a Morava • •Reichsprotektorat Böhmen und Mähren •Představitelé: •Státní prezident Emil Hácha (s minimem reálné moci) • •Říšský protektor • SS-Obergruppenführer Konstantin von Neurath (1939–1943) • SS-Obergruppenführer Reinhardt Heydrich 1941–1942) • SS-Oberstgruppenführer Kurt Dalueger (1942–1943) • Wilhelm Frick (1943–1945) • •Předseda vlády • Rudolf Beran (15. března 1939 – 27. dubna 1939 – • Alois Eliáš (27. dubna 1939 – 28. září 1941), popraven • Jaroslav Krejčí (19. ledna 1942 – 19. ledna 1945) • Richard Bienert (19. ledna 1945 – 5. května 1945) • • • • • Soubor:Flag of Bohmen und Mahren.svg Státní vlajka ANd9GcQUH7MZMTe4Y2ZZ5eWzWEiNLvhZWt0rH7NUy_5RkcBIDLiiRw-m ANd9GcSOOK2sYXwy3Jv0H9vT-Y1WJXcQ5cSn5UXz5SpNltszOAapYJc1rw