Sociální práce v historickém kontextu Konec 2.sv. války Osvobození Československa obnova republiky. odsun Jan Dočkal Konec války v Evropě •Pokračující válka v Tichomoří •Průběh kapitulace •4.května - Severní Německo (Hamburg, Brémy) Montgomery •8.května – Remeš (Eisenhower, Stalin protestoval) •9.května – Berlín ANd9GcQwOWsj101uNMBZzSLTASu4O70JaLZuxXcavi88kqCrjTpMtv1d The re-enacted raising of the Red Flag over the Reichstag in Berlin, May 1945. ANd9GcQFGfmuwZUJlPzIMdQLa7CcXkQWv0Az-DmJhl_G42hoJy5X5zJIbA Omnibus A. Eisenstaedt: Den vítězství na Times Square ANd9GcQs6-B1CV5qvZ7s_z7SPIOZ-l5YUu_-ih4kwylWJK6so4jodzIufg Jalta únor 1945 Pražské povstání •Příprava již během války •Česká národní rada, všechny složky odboje – různé názory •5.5. 1945 vypuklo povstání nakonec spontánně a živelně •Odzbrojování Němců, stavba barikád, boj o Rozhlas ANd9GcR8yCbG6ynCwW4TnCh6XSkwc87rTNKuPSInwMgOIrRmLw7vYlpXmQ ANd9GcTqT9iH2yMQ-I4bZZPQzlQDY4JtPsmmbZVxrewm4Cdvy7Q6oYjg ANd9GcRXdjt_vrzxRD12u7VrVUgY-Pa8anaIOfv-flazWIYF1axFbbMPWg 008 070 ANd9GcTMr9CROLjiBFHrLFuPufYMnLUKApHy117w2AEe5LlHgq64n8I •6.5. vyslanci Americké armády v Praze – americká armáda nesměla zasáhnout •7.5. soustředění a útok německých vojsk •Vojska Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova poskytla Praze významnou pomoc •8.5.kapitulace velitele Prahy generála Toussainta •9.5. ráno příjezd sovětských vojsk od Berlína •Při bojích a v důsledku bojů zahynulo přes 1500 Čechů, přes 300 Vlasovců a kolem 1000 Němců. v Praze a v nejbližším okolí zahynulo 692 vojáků Rudé armády z toho 30 ve vnitřní Praze. • • ANd9GcQNqzatYEV3_gU1V6htNh0lFlIYhVR1CQG3JEX4n8u7Sld0dfxA 00275839 220px-Prague_liberation_1945_konev 013 ANd9GcToVY-Jhk2coNxC8ITH2ykW-42eIctAKbvaV_5eTfVt6kX46IIQVg •Podepsání kapitulace • Protokol podepsalo celkem osm lidí, z nichž se mnozí po letech ještě setkali, ale tam, kde by to nikdo v daném okamžiku nepředpokládal - v československém vězení. Generál Toussaint byl v roce 1947 odsouzen na doživotí a po roce 1948 ho následoval se stejným trestem generál Kutlvašr, major Jaromír Nechanský byl popraven v roce 1950, Josef Smrkovský, místopředseda České národní rady za KSČ - 15 let žaláře, předseda ČNR profesor Albert Pražák byl suspendován a nesměl přednášet na fakultě. ANd9GcRgaFSNna-0yAqmRTt-1OjD8sxK063DDJSdoorf_hjQeo0vJfXOkg ANd9GcTVApoqbrMl5dK5CvlBOt3XSmVUpuMZ_0f-7793u4vvJBi-133S0A ANd9GcSosl3-4y_qQY0iRMHQEXsYmBTeDtCiaOJfZxav303pXv9uXWCpiQ profesor Albert Pražák generál Karel Kutlvašr Josef Smrkovský Revoluční gardy • Revoluční gardy (RG) byly převážně dobrovolnické skupiny, vznikaly v květnu 1945 . Byly podřízeny ministerstvu vnitra, resp. Komisi pro vnitřní národní bezpečnost. Jejich členy se stávali bývalí partyzáni, běžní občané i kriminální živly. Zatýkali Němce a kolaboranty, zabírali jejich majetek. Vedla je nenávist , touha po odplatě, po dobrodružství, někdy po majetku. Často se dopouštěli vražd, násilí, vandalství, rabování. Působily zejména v pohraničí a podílely se na „divokém odsunu“. • Revoluční gardy 19451946 Revoluční gardy bar ANd9GcSWtGWvxu_28Bn_eTKJu3ntwbENHTtPu0Ry9bZN1Qj5lQo1SgQo Obnovení republiky • Po příchodu na československé území schválila nová vláda 5.4.1945 na zasedaní v Košicích program – dokument, který určoval zásady budoucí politiky a byl označován za • "program národní a demokratické revoluce". • Vláda i program byly od počátku pod vlivem SSSR • Předsedou vlády byl soc. demokrat Zdeněk Firlinger během války čs. velvyslanec v Moskvě vliv KSČ - Gottwald a Široký nám.předsedy vlády, resorty: vnitro, zemědělství, informace, školství • Brzy po návratu Beneš vyhlašuje prezidentské dekrety o potrestání Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců a konfiskaci jejich majetku ANd9GcTrmrUItKy32IJL1baW0zXN5zDtjSJN-Xpu-0PFunQNm1Nx5M6V Návrat prezidents Beneše 19451946 ANd9GcS02JlWQtaTA_mWjLOlWQY8LdRaN4XNnKMjGmm84B4Hm5oREB6y fierlinger Benešovy dekrety • Prezidentské dekrety byly náhradním řešením po dobu neexistence parlamentu.Beneš některé pouze podepisoval, na některých se aktivně účastnil. • Dekretů byla celá řada a týkaly se prakticky všech oblastí veřejného života. • Některé z nich se dnes považují za kontroverzní: •5/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. května 1945 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů •12/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 21. června 1945 o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa •16/1945 Sb.– Dekret presidenta republiky ze dne 19. června 1945 o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech • Odsun •Kromě vojáků, kteří se dostali do sovětského a amerického zajetí se na osvobozeném území nacházelo asi 4 000 000 německých civilistů. Na konci června již jen 2 700 000. •Odsun byl připravován již za války – Beneš – souhlas spojenců. •Postupimská konference schválila odsun Němců z Československa, Polska a Maďarska. •Vláda předpokládala odsun 2 500 000 Němců během jednoho roku. •Hned po skončení války však začal „divoký odsun“ a „účtování“ s Němci, které prováděly zejména Revoluční gardy a vojenské a polovojenské jednotky. •Ve většině případů byli obyvatelé vesnice či města přinuceni ve velmi krátké době (několika hodin, dokonce několika minut!) sbalit nejnutnější věci a domov opustit. Povolené bylo zavazadlo o váze 30 - 60 kg, obsahující osobní věci, potraviny na 3 - 7 dní, finanční hotovost do výše několika set říšských marek. Vysídlovaní byli soustředěni na určitém místě a podle okolností pěšky převedeni nebo pomocí dopravních prostředků převezeni na německé území. •Vedle akcí „divokého odsunu“ se objevily také početné násilnosti, vraždy, samosoudy, lynče a několik, možná armádou cíleně zorganizovaných, masových vražd německých obyvatel. ANd9GcRJFJz69P7dZU_s26Wwie8JBCAc9IWa44QWUiK5NFFK7rDZPZBeeg ANd9GcTsmAJP9un9kiUFFV5iizhrEMpFJysLsWrOnpu0WqGelPm7DCqxfw ANd9GcRRChbfBcnWpO4MQe_O1tLu4oDdWsxCH3iLN0IiyJ8yOw_-Dyj_ odsu Němců 2 ANd9GcRJMIhToIdtTnCcwtypeTfsJDRprsGjOTtbhWLQL1w1ebUQEVIUiA odsu Němců 3 • • Divoký odsun provázely tragické události • •Mezi nejznámější patří tzv. „brněnsky pochod smrti" - násilné vyhnání 20 000 brněnských Němců 30. a 31. května 1945. Během pochodu zahynulo více jak 8000 osob •Na přelomu května a června bylo v Postoloprtech a nejbližším okolí postříleno celkem 76 německých občanů. •Otřesným případem bylo v noci z 18. na 19. června 1945 povraždění Němců z karpatské oblasti, kteří se v transportu vraceli na Slovensko. Vojáci bratislavského 17. pěšího pluku pod velením poručíka Karola Pazúra. na nádraží v Horních Moštěnicích u Přerova postříleli 265 osob, z toho 120 žen a 74 dětí. •Další známý masakr se odehrál 31. července v Ústí nad Labem. Toho dne došlo z nikdy neobjasněných příčin k explozi v muničním skladišti v Krásném Březně, důsledkem bylo 27 mrtvých a desítky raněných českých obyvatel a velké materiální škody. Již na samém počátku série výbuchů začal na Mírovém náměstí, před hlavním nádražím a na mostě přes Labe masakr německého obyvatelstva. Jeho obětí bylo 80 -100 německých civilistů včetně žen a dětí. •