Sociální práce v historickém kontextu 2. Světová válka 1939 – 1945 domácí a zahraniční odboj Jan Dočkal Předehra a první roky války •15. březen 1939 obsazení zbytku Československa Protektorát Čechy a Morava, samostatný Slovenský Štát •7. 4. 1939 Itálie zahájila okupaci Albánie •28. 4. 1939 Německo vypovědělo smlouvu o neútočení s Polskem •22. 5.1939 Itálie podepsala s Německem pakt o vzájemné pomoci • v případě války s třetí mocností •23. 8. 1939 Německo a Sovětský svaz podepsaly pakt o neútočení • s tajným protokolem o dělení Polska a sférách vlivu -------------------------------------------------------------------------------------------------- •1.9.1939 Německo napadlo Polsko •3.9.1939 Velká Británie a Francie vypověděly válku Německu •17.9.1939 Zábor polského území Rudou armádou •15.-17. 6.1940 Sovětská armáda okupovala Estonsko, Litvu a • Lotyšsko •22. června 1940 Kapitulace Francie •srpen - říjen 1940 letecká bitva o Británii •22.6.1941 Německo napadlo Sovětský svaz •7.12.1941 Japonsko přepadlo válečnou základnu USA Pearl Harbor • 8.12. 1941 vyhlásilo Spojeným státům válku 750px-Ribbentrop-Molotov ANd9GcRLu-Yy5LYt_q1OREdxfKNvOT6O_MJBncl4gUDjInPxiJJbsbAS&t=1 Pakt Molotov-Ribbentrop 23. 8. 1939 ANd9GcSVt0qWmkhavNZoirAu6Pf_MGI2jGr-tD8CHw-vviHdZkaQGqd-vw Animace vývoje války v Evropě 2. sv. válka v Evropě 1939-1945 adolfo-hitler Mussolini winston_churchill ANd9GcTtdSoI1Yo8QknT5X0DdcN1jXzIC33nTBz0cxtIrPkaY1DFyIW2Ag stalin77 ANd9GcTaSKni9Jfr5X7rq-BbTdGkY48X_i0VacsiWjMlGFZ7lRnMqQWOhg Zahraniční odboj •Političtí představitelé • Většina politiků v čele s Benešem emigrovala na západ, kde byla nejdříve v Paříži, později v Londýně vytvořena exilová vláda. Problémy s jejím uznáním. (Nejdříve pouze Československý národní výbor - uznán Francií 17.11.1939 Anglií 20.12.1939) Po usilovném jednání byla Prozatímní Československá vláda uznána Velkou Britanií 21.7.1940 • Představitelé KSČ včele s Gottwaldem odešli do Moskvy. Do odboje se zapojili a navázali styk s Londýnskou vládou až po vstupu SSSR do války v roce 1941 ANd9GcQfi64ZB_CUB0gScuDgOOKxyrPPydIJtWnRrQ2DwKNFr0jvqTx5 ANd9GcSItsOqZYPOkKclstYYyLcewPw11m842uxgr7Tf5RHMhpKFOiRoUA Zahraniční odboj • Vojenské jednotky • Většina vojáků emigrovala do Francie a po její porážce v roce 1940 se podařilo zajistit přelet a přeplavení čs.jednotek do Velké Britanie, kde byly vytvořeny československé vojenské jednotky, především letecké, které se zúčastnily „Bitvy o Britanii“. Pěší a motorizované jednotky bojovaly hlavně na Středním Východě ANd9GcTpKurKdLu4AcJ-upNv6YAJyI3DWqZjhohMvwQ160vqlxVS6xr6 ANd9GcST5mPBFYi486G1VTyCLzGKgt4-eiYhjGqrgy29ywzjfDhh9MTTPQ ANd9GcTyOXNwrWcJJNNeq0NgbB_LX3-Hh02iN6HX7IAP0lv2UPhzJD2K • Část československých vojáků zůstala v Polsku, po jeho porážce se dostala do sovětských internačních táborů. Po vstupu SSSR do války a zejména po jednání Beneše se Stalinem v roce 1943 byla vytvořena samostatná československá jednotka (nejdříve pouze prapor), která se cvičila v Buzuluku. Jednotka byla sestavena z českých a slovenských exulantů, kteří se dostali do Sovětského svazu a posléze také z Čechů a Slováků žijících na sovětském území (volyňští Češi, a další). Jednotka se postupně rozšiřovala až do podoby armádního sboru. • Velitelem jednotky byl Ludvík Svoboda československý důstojník, bývalý ruský legionář. •. ANd9GcQnaHWn_UH0GNfCOlftHRO5KGQPmGdeYzmHnlyTka5K7V5uEF8v ANd9GcQRua5bCtI73mQr_P1sRJk9x6qVLb_TdvNSVXshoDtuVLKcrS2m ANd9GcSqe4w4CytPHn1ujH-oJmlQMBDhf8BowvKQ2JnIlV-lAOa7HaOD Domácí odboj • Také domácí odboj se vyvíjel v závislosti na průběhu války. • Hned po 15.březnu se začínají vytvářet odbojové skupiny. • Vojáci – Balabán, Mašín, Morávek – „Tři králové“ • • • • • • • • Sokolové, skauti a další občané • Komunisté vyčkávají • ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího),Obrana národa, Věrni zůstaneme! • Spojení se zahraničním odbojem napojeným na E.Beneše, po roce 1941 také na Moskevské vedení (Gottwald, Slánský, Šverma). Josef Balabán v četnické uniformě ANd9GcTKteTbfGB9KsgtQQzDCQ_Ol1V_hAZ_wPTA3vEe1d7qydv0knFJ 180px-General_Masin Pplk. Josef Balabán št.kapitán Václav Morávek Pplk. Josef Mašín 17. listopad 1939 • 28.říjen – rozehnání manifestace na Václavském • náměstí, byl zastřelen učeň Václav Sedláček, • postřelen student Jan Opletal - zemřel 11.list. • Jeho pohřbu 15.listopadu se zúčastnily tisíce • občanů, zejména studentů. 17.listopadu následovala brutální německá odveta. Hned v noci na 18. listopad bylo 1200 vysokoškoláků zatčeno, • 9 studentských představitelů bylo zastřeleno, ostatní byli posláni do koncentračního tábora, kde jich mnoho zahynulo. České vysoké školy byly zavřeny, na 3 roky, pak do konce války. • Adolf Hitler se k událostem vyjádřil: „ 15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud..Nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit... Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí..." ANd9GcS42jr8A9qLEc8rXemYCic6Wg1XCqc1C0817Z-J7hQHrjBlYvRX ANd9GcTp-hHkWHFI_0AGCzF_t_2gzJHwwveCeaO_8onp1WVHowhXzhk_ ANd9GcRO31bKJInIy5uNuOuOZrZbWbHRYjkyM0Awl6ovCgZcCzyRsRR7 Heydrichiáda • Po vstupu SSSR do války domácí odboj zesílil – přidali se komunisté. • V září 1941 Hitler jmenoval novým říšským protektora Reinharda Hendricha. Ten se v Hitlerových intencích snažil využít vznikající situace k ovládnutí českého prostoru. • Po svém příchodu na Pražský hrad vyhlásil výjimečný stav a stanné právo, v němž se bezohledně popravovalo podle rozsudků tzv. stanných soudů.Celkem jim padlo za oběť úředně 437 odbojářů, ve skutečnosti více. Jména byla oznamována na zlověstných červených vyhláškách, které byly vylepovány na nárožích, aby Čechy děsily. ANd9GcSD-tx6vunJDy1Rb8Fr2jQTMuphKYaS2C_KogHG64yu6qEu1nxeZ4gCvzvnQQ ANd9GcQy6RI7taEN3YCzRpg87LgyOXPr5XU_IRhPwEVan-1Ip1eRDlzlMw martial%20law%201942 • Heydrich sáhl také k sociální demagogii, nechal zvýšit příděly potravin a bot, přijímal delegace dělníků a rolníků apod. Nechal odsoudit a popravit předsedu protektorátní vlády generála Eliáše. Podílel se na dalším rozpracování strategie tzv. „konečného řešení“ českého národního osudu, formulované a Hitlerem schválené již v září 1940. Znamenalo to likvidaci Čechů jako národa, i aktuální taktika při ovládání českého odporu a při vytěžování válečně ekonomického potenciálu českých zemí. bighey2 ANd9GcSFaKJ1_VwGsVRV-azv0sO2IAg59K7wQibbf-UAvJP1LQYz60Lv heydrich_hacha_IN • Celkově měli být Češi zařazeni do čtyř skupin podle rasového a politického kritéria: •První skupina byla „rasově dobrá a dobře smýšlející“, zahrnující asi jednu třetinu Čechů, té se mělo dostat jakéhosi „dobrodiní germanizace". •Drahá skupina (rovněž asi jedna třetina), „rasou i smýšlením špatná", byla určena pro odsunutí na východ. •Třetí skupinu tvořili „dobře smýšlející, ale rasově špatní“, kteří měli být vysídleni do Říše a zbaveni možnosti plodit děti, aby vymřeli. •Čtvrtou skupinou byli Češi „rasově dobří, leč špatně smýšlející“. Heydrich je ohodnotil jako nejnebezpečnější ze všech, neboť je to „rasové dobrá vedoucí vrstva schopná účinného odporu vůči německým plánům. Když selžou pokusy si tyto Čechy podřídit, bude nutno je s konečnou platností postavit ke zdi, neboť vysídlit je nemohu, protože by tam na východě vytvořili vedoucí vrstvu zaměřenou proti nám". • V aktuální, válečné fázi šlo především o to, vyždímat z nemalých kapacit protektorátu co nejvíc pro válku. A to znamenalo udržet klid a pořádek, aby výroba probíhala nerušeně. To vyžadovalo potlačit třeba i nejbrutálnějšími prostředky jakékoli sabotáže nebo diverze a zjevné projevy nesouhlasu. ale i nutnost • „dát přirozeně českým dělníkům nějaké to žrádlo", jak se Heydrich vyjádřil, „aby mohli vykonávat svou práci". Atentát • Uskutečnění Heydrichových cílů znemožnil atentát provedený 27. května 1942 československými parašutisty na základě rozhodnutí Londýnské vlády, za rozhodující pomoci domácího odboje. Po atentátu se několik dnů skrývali, ale po zradě jednoho ze skupiny byl úkryt v kryptě chrámu Cyrila a Metoděje v Resslově ulici objeven a při vojenské akci 18.června. zahynuli oba atentátníci a pět dalších výsadkářů. ANd9GcToNUBfevE0M-7ekiiFXkcRrJwcp20kJQlgWX2qKpG2YlS6486O ANd9GcTk6n-yDnyOGb7vdYltFmktbiFLlh_wuw-WDlgKPV-R4c4fiDkVOQ ANd9GcRV7cZbPIceTH5D7L96tr-ydy4Vle9G9uR89C-QZA_lvYkZE1aS_w ANd9GcSvaO2eScXZPLrAu8CAq4VIoiJhLIxTonHOc9cbOScZ4G1cxWDWNw Jan Kubiš Jozef Gabčík ANd9GcS4vmKNjf7m6XJJl9Mdlk_QKxVVElQNnJDk0clymWD_jKwRC5Kv Smuteční obřady a odveta • • • • • • • • Nacisté uspořádali Heydrichovi velkolepé smuteční obřady • Po atentátu následovala na přímý příkaz Hitlera nová vlna teroru překonávající všechny dosavadní. Německá policie a armáda prohledaly asi 5000 obcí. Podle rozsudků stanných policejních soudů bylo popraveno 1400 až 1700 osob, i jen za tzv. schvalování atentátu - někdy i s celými rodinami. Spolu s oběťmi usmrcenými v koncentračních táborech a oběťmi v židovských transportech smrti jich bylo přibližně 5 tisíc. • ANd9GcRasziAeFbdY16r-SoAqY3fMEIl9b9zMTM29BggHiK-_czCnskOAAD3Ws5HhQ ANd9GcR-d-q-EYWseMoqaZ9K8Nr2fcyQE27KB0lnHxIS1CQNj9-PA5P3 ANd9GcRZyHNtsHtL4oTYB7N_8bU_eWUwz3HyLzqFGp3VQ-4B1zJnTpdK Lidice a Ležáky •Zvláštním zločinem bylo vyvraždění a zlikvidování obcí Lidice a Ležáky. • V Lidicích bylo 10. června 1942 povražděno 173 mužů, ženy byly odvezeny do koncentračních táborů a děti dány na „náležité vychování“. Vesnice byla vypálena. Celkem zahynulo 340 lidických obyvatel (192 mužů, 60 žen a 88 dětí). lidice_mrtvix Soubor:Lidice.jpg ANd9GcQ1E54w-4Q6ZIofdXmHyEBbHnDWizCwXp4ZAqE9F5n-kL4k5nti ANd9GcSI016j1lXB_NXPXGdKtIat4tbKGZQchWRRo7rkS23UY-zYe8WW ANd9GcT73CYsm5rtV2ROXPA9gxb1qPUJiBjzZiYOLbYZSxh_s1HZH2QN2A • Ležáky - osada na Chrudimsku byla 24.června 1942 14 dní po vyhlazení Lidic vypálena a její obyvatele zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka Libuše parašutistické skupiny, která se účastnila atentátu. • Časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých zastřeleno. 11 dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily ANd9GcSAoyVPPNyarBPR40pLB3cRc4G8R71qmZcqAZCqcnpbqndj9oVyfA ANd9GcSchBAg562z0GPimLhCYyIYSmJ8TIUwcUbpCMGQUo8qPZNZVpRrkg ANd9GcRNWVAFQqiJJpw2dTuck7z099ycwQXynfHh8j6CyMYCPRhhEAc- ANd9GcRydK9OHzaDKIX-ZFFfOL9TSfJfANF3P-EaNgwDlhiH1plJ_vjd i1263-nahled lezaky%20po%20vypaleni Partyzánský odboj • Jednou ze složek českého protinacistického odboje bylo partyzánské hnutí. • Stejně jako všeobecný odboj, se partyzánský odboj dělil na komunistický řízený z Moskvy a nekomunistický řízený z ondýna. • První partyzánské skupiny začaly vznikat v druhé polovině roku 1942 hlavně na Moravě. Tvořili je lidé, kteří se museli skrývat před nacisty, uprchlí sovětští váleční zajatci a výsadky vojáků ze zahraničních jednotek. • Roku 1944 došlo k zřetelnému rozmachu partyzánských oddílů, přičemž výsadky byly uskutečňovány jak z východu, tak ze ápadu. • Nejznámější partyzánskými oddíly na území Čech a Moravy byly skupina Sever, Dr. M. Tyrš, Srp a kladivo, Rudá stráž, Jan Kozina, Jan Žižka , brigáda Jana Husa aj . ANd9GcTa7cfjX75MekejJxMwdeyc5-t43G06F1gtko19fRSpFsfx3eW2NA ANd9GcTzyXAk79fn8HKWQt6-tT_YyDNlKWitXICJkZePubnIyeBOcf36 ANd9GcRuXGIh-KFjr7pwbsIc9OyGhk7XBBlFWsmBHcuUtf_0NJugfnuj Slovenské národní povstání • 29.srpna vypuklo na území Slovenského štátu povstání.Jeho veliteli byli generálové slovenské armády Rudolf Viest a Ján Golian (popraveni 1945 nacisty). Centrem povstání byla Bánská Bystrica. Po jejím dobytí německými silami 28.října přešli povstalci do hor středního Slovenska. • Mnoho partyzánů a vojáků při bojích v horách zahynulo hladem a vyčerpáním. • Přesto se partyzánům podařilo provést v tomto období destrukcí na železnicích a výrazně tak omezit přepravu vojsk, zbraní a zásob na frontu. Nastupeni povstalci.jpg ANd9GcQx45jE0kTTxN8-qN0GJp6uBAAmvhsp5YIJ9p8L_0v1lwlbuXoF ANd9GcQZoyyuq2TcW6-RlUApZ-NUdhXx75M2-ST2SdrA_bpupJFnueUujA ANd9GcSrC86YepgtxYBLcEHog-7uvc3GwIkAofFdidZipfdhUl9wiSSe3g ANd9GcSynrXH5Py9xuKn0oVnvU_E7JS8udFgfMP9mKGdVnnyW0YFSE3i-g 220px-SNP_map11 ANd9GcS8I5zBpXKu8ckYg66zMa_8uwcCuiZzlRH6V1BagHj3kQtYnw-5Sg o_snpp ANd9GcSscQ3LlA_AAc1MJwv-p1pJ6GNnAP5xiyVyFcURN0m49dMemUBUhw Boje u Dukly • • Karpatsko-dukelská operace • sovětských a českosl. vojsk • na severovýchodním Slovensku v říjnu 1944 měla spojit slovenské povstalecké síly se sovětskými armádami. • Bojovalo se v těžkém terénu a ztráty byly také těžké. Padlo 19 000 sovětských vojáků a 1800 příslušníků 1. čs. armádního sboru, 4500 bylo raněno a sbor přišel o 90% velitelů. • Po potlačení SNP se sovětské velení rozhodlo operaci zastavit. ANd9GcSMtdcYIsxyxZhU5j6XhCmGb_ZrxzXJy2gK8AiqeNFulMVMphZR ANd9GcTjlPsj_biG4WCYJYsNO6l8P6t9zXk4hqmcZOVj5YooySdntCupWQ ANd9GcRpDUdroO3OadrPD3v9NBVamI4usrXb3Qa264pBypr1r9A7VHv3Vw ANd9GcRhAi6n6ksQkOsLoVXhtWzNizZ5CkhiP9fGhQh7a4WzBE9c3wQjiw ANd9GcTtrQkqMpRpHPiGkmxIXQ8xhb4PWNpAh5jmqh04fjfTZgo1-CZ4