Občanský a družstevní sektor



• překrývání sociální ekonomiky státu
   s občanským sektorem /nejsou totožné/
České organizace občanského sektoru
• občanská sdružení a jejich organizační jednotky
• nadace a nadační fondy
• církevní právnické osoby
• obecně prospěšné společnosti
•
Forma
OS
Nadace
NF
OPS
CPO
Počet
76 035
437
1 212
1 660
4 503
Rada vlády pro NNO
Vznik v roce 1998 – pro organizace občanského sektoru

Činnost  Rady vlády:
• iniciuje a posuzuje koncepční a realizační podklady pro rozhodnutí vlády
• iniciuje legislativní a politická opatření týkající se podpory organizací OS
• sleduje, iniciuje a vyjadřuje se k právním předpisům upravujícím postavení
   a činnost organizací OS
• koordinuje spolupráci mezi ministerstvy, jinými správními úřady a orgány
   územní samosprávy v oblasti podpory organizací OS, včetně dotační politiky
• sleduje, analyzuje a zveřejňuje informace o postavení organizací v rámci EU
• zpřístupňuje a analyzuje informace o dotacích z veřejného rozpočtu
• ve spolupráci s ministerstvy a jinými úřady a orgány zajišťuje dostupnost
   informací o všech organizacích OS
• informuje o opatřeních státní politiky vzhledem k organizacím OS

Česká sociální ekonomika
SE není dosud legislativně definována ani formálně
ustanovena.
• vládní politika spoléhá na sílu volného trhu
• nedůvěra v družstva a spolky /předchozí režim/
• vysoká závislost organizací v sociální oblasti na státu
• závislost na dotační politice a darech
• podmínky nutí organizace 3 sektoru přizpůsobovat
   činnost možnostem získat finanční prostředky
• legislativní nedostatky
• všeobecný nedostatek důvěry v solidární jednání
• problém mobilizace zdrojů /lidských i finančních/

Rozdělení subjektů SE podle právně/institucionálního
přístupu
1.Právní formy organizací OS /ops, os, CPO, N a NF/
2.Družstva
3.Obchodní společnosti
4.OSVČ ze znevýhodněných sociálních skupin
5.
Sociální prospěch – SO jsou zakládány dobrovolně občany
s demokratickým rozhodováním. Zapojují se do řízení jak
zaměstnanci  tak i dobrovolníci. Subjekty SE přispívají
k veřejnému prospěchu. Uspokojují potřeby společnosti
nebo jednotlivých sociálních skupin.
Ekonomický prospěch – zisk je užíván pouze k vlastnímu
rozvoji a pro místní potřeby. Činnost musí být soustavná
a dlouhodobá.

Sociální charakteristiky:
• aktivita prospívající společnosti /oblast sociální,
   zdraví, vzdělávání a kultury/
• rozhodování není založeno na vlastnictví kapitálu
• demokratický styl řízení/i se zapojením partnerů/
• sociální podnik nerozděluje zisk
• cílem není zisk maximalizovat