Cílové skupiny muzikoterapie Hudba pro celistvý rozvoj ¬ Tvoření hudby slouží k celistvému rozvoji člověka, protože zaměstnává zároveň levou i pravou mozkovou hemisféru. ¬ Každý, kdo se věnuje hudbě, rozvíjí se a aktivuje se celistvě – po stránce rozumové i emoční. ¬ Levá hemisféra – kognitivní centra ¬ Kognitivní aspekt hudby zahrnuje rytmiku, strukturu skladeb, čtení notace. ¬ Pravá hemisféra – emoční centra ¬ Emoční aspekt hudby zahrnuje dynamiku, melodiku, výraz atd. Muzikoterapeut Práce vedoucího MT skupiny předpokládá: ¬ Práci v týmu s ostatními odborníky (pedagogy). ¬ Znalost aktuálního stavu klientů, přístup k informacím o nich. ¬ Individuální přístup ke klientům, lekce jsou reakcí na jejich potřeby. ¬ Úctu k osobnosti klienta (dítěte) a schopnost empatie. Aktivita terapeuta nesmí převažovat nad aktivitou klientů (dětí). V aktivitě a sebevyjádření je třeba podporovat všechny klienty (děti), nejen nadané a aktivní. Při lekcích využíváme ¬ Hudební nástroje i výrobu vlastních nástrojů. ¬ Hru na tělo – tleskání, dupání, plácání, luskání. ¬ Slova písní, recitace, rytmizace. ¬ Melodizace rozhovorů, pokynů a informací. ¬ Pohyb a tanec ¬ Vizuální stimulace – obrazů, grafických a pohybových znázornění. ¬ Prostředky dramatizace – masky, převleky, šátky aj. ¬ Hry ¬ Rozhovor MT lekce pro děti Vycházíme ze zásad obecné pedagogiky * Program musí mít jasný záměr a cíl – co chceme učit, rozvíjet. * Ve středu programu je zážitek prostřednictvím smyslů, pohybu a hry. * Formou muzikoterapeutické hry rozvíjíme představivost a fantazii. * Respektujeme omezenou schopnost soustředění – program různorodý a pestrý. * Respektujeme osobnost a jedinečnost dítěte. Průběh lekce ¬ Výchozím bodem je vybraná lidová píseň ¬ Prostřednictvím rozhovoru přiblížíme téma písně, probudíme představivost, evokujeme zkušenost. ¬ Téma písně volíme jako námět pro rozehřívací pohybové činnosti. ¬ Prostřednictvím rytmizace slov písně rozvíjíme rozumové schopnosti, paměť, přesnost, souhru, soustředění. ¬ Prostřednictvím melodie a hudebního charakteru písně vedeme děti k prožitku emocí, které píseň přináší (radost, smutek, stesk, zlost, strach). ¬ Téma písně zpracujeme prostřednictvím muzikoterapeutické hry spojené s improvizací či jednoduchou dramatizací. ¬ Průběh a pocity spojené s hrou reflektujeme – verbálně či výtvarně. Hry s písničkou Lidové písničky ¬ nabízejí řadu témat – vztahy mezi rodiči a dětmi, mezi zamilovanými, chudí a bohatí, vypočítavé a upřímné vztahy, věrnost a zrada, pilnost a lenost, vztah k přírodě, ke zvířatům a rostlinám, vztah k práci, k zemi, k rodišti, vztah k Bohu. ¬ napomáhají k přijetí náročných životních situací a k vnímavosti okolí – nedorozumění, křivda, zrada, rozchod, smutek, bolest, smrt. ¬ poskytují příležitost k vzájemné interakci – k rozhovoru, hře, spolupráci ¬ stávají se námětem k další činnosti rozvíjející fantazii a kreativitu – dramatizaci, tanci, spolupráci při výtvarné činnosti ¬ stávají se podnětem pro improvizaci – dává směr improvizačnímu procesu Postup při práci s písničkou Postup při práci s lidovou písní podle Šimanovského: ¬ 1. Stručně zachytit dějovou situaci danou textem – situaci dětem charakterizovat a přiblížit. ¬ 2. Téma zobecnit a spojit se skutečnými zážitky dětí – ty se mohou stát námětem ke sdílení vlastních zkušeností – rozhovory přispívají k rozvíjení sociálních dovedností dětí ¬ 3. Navázat hrou, která koresponduje s obsahem písně – námětem pro dramatickou improvizaci však může být jen melodie, jednotlivé postavy nebo klíčová slova a vše, co navozuje představu dalšího děje - lze domýšlet konec, vytvářet jiný, nebo odhadovat, co mohlo situaci předcházet.. V průběhu celého procesu píseň různým způsobem zpíváme a opakujeme. Přehled tvořivých prvků pro MT dětí ¬ Rozlišování zvuků kolem sebe a jejich napodobování ¬ Seznámení s různými vlastnostmi zvuků a jejich napodobování ¬ Napodobování zvuků hudebních nástrojů ¬ Hra na ozvěnu ¬ Hra na vyšší a nižší tón ¬ Změny dynamiky ve zpěvu písně ¬ Znázornění hudebních kontrastů pohybem, kresbou ¬ Poznávání spolužáků podle zpěvu. ¬ Napodobování melodií a rytmů zazpívaných (zahraných) učitelem ¬ Vytváření melodických a rytmických obměn ¬ Rytmická deklamace slov a slovních skupin, spojení rytmické deklamace s hrou na tělo ¬ Melodizace slov a slovních skupin, spojení melodie s rytmizací ( i dvojhlasně) ¬ Vymýšlení slov k danému rytmu, vymýšlení textu k melodii ¬ Vytváření doprovodu jednoduchých rytmických doprovodů k písním ¬ Pohybové vyjádření výškového průběhu melodie písně ¬ Rytmický dialog, melodický dialog Cíle MT lekcí ¬ Nové prožitky a poznání, rozvoj fantazie. ¬ Pomoci vyjádřit pocit, dosáhnout změny nálady. ¬ Rozvoj motorických a pohybových schopností. ¬ Podpora vývoje řeči a komunikačních schopností. ¬ Podpora sociálních vazeb a vztahů. ¬ Podpora při osvojování vědomostí a správných návyků. ¬ Rozvoj paměti. ¬ Rozvoj schopnosti naslouchat a soustředit se. ¬ Rozvoj hudebnosti a hudební gramotnosti. ¬ Vytvoření vhodného prostředí, pomoci k navození atmosféry bezpečí a důvěry. ¬ Vytvoření bezpečného rámce pro prožívání bolestivých emocí – důležité pro práci s týranými dětmi, sexuálně zneužívanými dětmi, dětmi po suicidiálním pokusu. MT ve speciální pedagogice ¬ V logopedii pomáhá – pravidelné dýchání při zpěvu, – rytmická stránka písní – radost ze zpěvu ¬ V psychopedii se vyrovnáváme s poruchou rozumových funkcí – je postižena schopnost koncentrace, afekty v jednání převládají – pomáhají lákavé hudební nástroje, lákavé vyluzování zvuků – ve spojení hudby s pohybem se rozvíjejí motorické schopnosti – hudba pomáhá navazovat vztahy – přináší prožitky radosti a uspokojení - důležité pro emocionální výchovu ¬ V somatopedii se vyrovnáváme s poruchami hybnosti – umožňuje mnohem účinnější rehabilitaci. – skupinová práce s těmito dětmi napomáhá jejich socializaci – umožňuje zdravější sebehodnocení a vztahy k okolí. Lidé s fyzickým handicapem Hudba a s ní spojené zážitky, schopnosti a dovednosti poskytují kompenzaci handicapu. ¬ Pohybový handicap – Spolupráce fyzioterapeuta s muzikoterapeutem: FZ určí, jaký pohyb je třeba si osvojit - MT k tomu navrhne hudbu. – Používají se upravené, modifikované hudební nástroje. – K vytváření tónů na nástroje se užívají všechny svalové součásti rukou. Např. trsátkem lze hrát na kytaru pohybem celé paže anebo jen malým trsátkem. ¬ Nevidomí – Vyjadřování skrze hudbu dodává sebejistotu, která umožňuje i více jistoty v pohybu. – V současnosti je možné převést do Brailova písma jakýkoliv notový zápis. Většina nevidomých se však učí opakováním. ¬ Neslyšící – Většina neslyšících má zbytky sluchu a rádi tedy hudbu poslouchají, přinejmenším cítí vibrace (kytary, bubnů apod.). – MT může podpořit tzv. orální program, kdy je zakázána znaková řeč. – Neslyšící se učí používat svůj hlas, vydávat zvuky a kultivovat je, jde o tzv. hudebně-řečovou terapii. Lidé s mentální retardací Při práci s lidmi s mentální retardací využíváme schopnosti hudby vtáhnout člověka do procesu učení. Pozornost zvyšuje zábavnost zvuku, úderu, tónu. Muzikoterapeutické lekce nabízejí: ¬ Možnosti rozvíjet schopnost porozumění, komunikační a jazykové dovednosti. Terapeut vytváří písně na slova a instrukce, kterým chce, aby klienti porozuměli. ¬ Prostřednictvím rytmu podpořit početní trivium – kolikrát udeřím na buben? Učení napodobováním. ¬ Učení barev a tvarů může být podpořeno hudbou, prostřednictvím jednoduchých bicích nástrojů a jejich zvuků (různobarevné bubínky, rumbakoule, dřívka atd.) ¬ Motorika a manipulace s předměty se rozvíjí díky motivaci ovládnout nástroj, udeřit, rozezvučet. Pokud se klient naučí držet kytaru, naučí se držet i příbor. ¬ Společná hra, dělení se o nástroje, jejich výměna přináší i sociální dovednosti a posiluje volní vlastnosti a disciplinu. ¬ To vše přináší radost, nadšení, zaujetí. Senioři ¬ Tvořivé naplnění volného času ¬ Aktivizace hudbou. – V mozkových centrech se probudí asociace s hudbou spojené – hudba spojená s rodiči, s dobou mládí, z období první lásky, hudba spojená s náboženskými prožitky apod. Tyto asociace spojené s hudbou v sobě máme uloženy natolik silně, že mohou překonat i vlivy nemocí ¬ Komunikace hudbou – příležitost k setkávání, možnost vyjádření při snížené schopnosti vyjadřování ¬ Vhodné metody: – poslech s imaginací – improvizace Lidé s demencí Příznaky nemoci (v počátcích) ¬ potíže s vyjadřováním, hledání slov ¬ zhoršení paměti ¬ zhoršení orientace v čase a prostoru ¬ špatná adaptace na nové situace ¬ ztráta iniciativy a motivace ¬ potíže s rozhodováním ¬ depresivní nálada či agresivní chování Cílem MT je: ¬ aktivizovat klienta ¬ umožnit setkání s ostatními ¬ docílit změny nálady (radostný prožitek) ¬ poskytnout přiměřené zaměstnání a zábavu Lidé s demencí MT může být praktikována za těchto podmínek: ¬ připravovaná lekce musí být jednoduše strukturovaná, postavená na jedné hlavní činnosti (poslech, hra na nástroj, zpěv, tanec na hudbu) ¬ pokyny a zadávané úkoly musí být předneseny jasnou a srozumitelnou formou ¬ je třeba zároveň počítat s krátkodobou pamětí klientů – pokyny je třeba znovu opakovat ¬ je také třeba počítat s tím, že většina klientů nebude schopna spojit dvě činnosti dohromady (zpěv s bubnováním apod.) ¬ délka lekce by neměla přesáhnout 15 – 20 minut ¬ frekvence a čas lekce by měl být pravidelný, aby zapadal do rituálu dne ¬ skupina pro MT by neměla přesáhnout 5 osob, aby se muzikoterapeut mohl každému dostatečně věnovat ¬ přizpůsobit výběr témat a hudby zálibám klientů (dechovka, lidové písně) ¬ brát zřetel na individualitu každého klienta, na druh postižení (sluch, koordinace pohybů apod.), na stadium jeho nemoci i aktuální náladu ¬ pokud je to možné, zapojit do lekcí i ošetřující personál ¬ prostředí MT lekce má umožňovat nerušenou práci v bezpečném, důvěrném prostoru Lidé trpící onemocněním ¬ Hudba pomáhá: – při ohroženém sebepojetí – umožňuje mimoslovní sebevyjádření – zpracování traumatických stavů a emocí – paliativní účinky hudby – aktivizace – pomoc při hledání smyslu Vězni a lidé při léčbě závislosti Hudba: ¬ mění charakter strohého a stresujícího prostředí ¬ umožňuje zpracování emocí a pozitivní změny v chování ¬ prolamuje pocit izolace ¬ pomáhá socializaci osob vyloučených z běžného života společnosti