Jak vnímáme hudbu a jak nás hudba ovlivňuje. Vnímáme nHarmonii hudby nKonsonantní – disonantní nTonální – atonální nSedmitónová stupnice je základem pro evropské hudební vnímání ,pokus o vytvoření hudby mimo určitou tóninu vedl do slepé uličky. nTonika musí tvořit základ, k němuž mají ostatní tóny ve skladbě určitý vztah – vytvářející napětí, přinášející rozjasnění, zatemnění, uklidnění apod. nRytmus hudby nRytmické uspořádání skladby je nezbytné. Jde o základ hudby, sahající do pravěku. nBez pravidelného rytmu jsou skladby prakticky nehratelné, hudba sice může stát na tom, že určité rytmické pravidelnosti porušuje (např. pravidelné střídání těžké a lehké doby), ale určitá pravidelnost musí ve skladbě vždy zůstat, aby neztroskotala na praktické neproveditelnosti. Pokud se skladba rytmicky rozbije, stává se nezajímavou. nMelodii hudby npřevažuje v orientální kulturní oblasti n > Vnímáme n Barvu hudby - závisí na instrumentaci n Náladu hudby nHarmonie, tonalita, rytmus , melodie a barva vytváří specifickou náladu hudby. nHudební výpověď nSpojení všech výše uvedených prvků vytváří také specifický nTvar hudby (Gestalt) nVzniká na třech úrovních: nMelodie v určitém rytmu je něčím víc než souhrnem tónů (píseň, tanec, pochod, hymna) nHudební věta je něčím víc než souhrnem melodii (Romance, Nokturno, Symfonická báseň) nSymfonie (sonáta, koncert, mše) je něčím víc než souhrnem vět (Z Nového světa, Osudová, Patetická, Reqiem) nVnímat jednotlivá témata a jejich vzájemné vztahy v dané skladbě vede k bohatšímu zážitku, nvnímáme však především celek (podobně jako v mluvené řeči): > Jak nás hudba ovlivňuje nNěkteré změny působí hudba přímo - působí napři. na mozková centra pohybu a kreativity, njiné změny nepřímo, díky takzvanému efektu transferu, kdy stimulace určitých mozkových center ovlivňuje činnost dalších – např. centra kognitivních schopností a rozvoje inteligence. > Ovlivňuje funkce těla nUvolňuje svalové napětí. nZlepšuje tělesnou a svalovou koordinaci nPůsobí změny tepové frekvence, krevního tlaku a dýchání nOvlivňuje tělesnou teplotu. nOvlivňuje proces trávení nStimuluje mozková centra pohybu, takže při fyzické činnosti excitační hudba výrazně pomáhá. nZvyšuje fyzickou odolnost a vytrvalost, zvyšuje produktivitu práce i učení nDokáže ovlivňovat mozkové vlny. Uklidnění, hluboká relaxace. nZvyšuje hladinu endorfinů a přirozených opiátů, tiší bolest. n > Ovlivňuje psychiku člověka nPůsobí náladotvorně nDokáže ve spojení s dýcháním, relaxací nebo pohybem vyvolat léčivé změny vědomí. nPomáhá při léčbě deprese. nPod vedením odborníka je možné pracovat s podvědomím člověka a léčit tak např. posttraumatickou stresovou poruchu. > Ovlivňuje sociální chování nČlověk naslouchající svému akustickému prostředí, naslouchající hudbě, je schopen lépe naslouchat ostatním lidem. nLidé pravidelně poslouchající především tzv. vážnou hudbu touží po harmonii se svým okolím a aktivně ji utvářejí. nDěti, kterým jsou nabízeny hudební programy, mají mezi sebou méně konfliktů. nSpolečné aktivní provozování hudby a s tím spojené silné hudební zážitky ovlivňují chování člověka ve skupině (v rodině, zaměstnání, mezi přáteli) – identifikace rolí, vztahové tendence, hudební přenos, dynamické učení. n > Rozvíjí schopnosti nRozvíjí kreativitu n Tím, že přináší nový podnět, zážitek, probudí emoce, náladu. n nRozvíjí kognitivní schopnosti n Aktivní provozování hudby, která má dostatečně přehlednou formu a strukturu má určitý stupeň předvídatelnosti a přitom není banální a jednoduchá, aby ji čl. vnímal jako zotročující. (hudba období baroka a klasicismu – tzv. Mozartův efekt), > Rozvíjí duchovní rozměr člověka nNěkdo má s hudbou spojený zážitek transcendence, sebepřekročení k jiné skutečnosti. nPak může zážitek spojený s hudbou člověku pomoci při hledání odpovědí na nejdůležitější otázky lidské existence – otázky smyslu života a smrti. nHudební zážitek může ukázat směr, podpořit motivaci, pomoci uchopit cíl – ideu toho, jaké by to či ono mělo být. nNěkteré skladby se nám stávají citově blízké. Symbolizují nám určité životní etapy, postoje, ideály. Díky hudbě je můžeme znovu prožít, zpracovat, uzavřít. n > Škodlivý vliv hudby nVzestupný trend zneužívání hudby jako zvukové kulisy– hudební smog může být pro člověka obtěžující a znepokojující. n nSílu zvuku hudby, která může být vnímána jako hluk, lze odstupňovat: n n1. Obtěžující hluk – působí na emocionální stav člověka. Pocit rozmrzelosti nejčastějším důsledkem. Více obtěžuje hluk vyšších frekvencí, proměnlivý a rytmicky nepravidelný. Tolerance obtěžujícího hluku je dána i temperamentem. Extrovertní lidé mají větší schopnost tolerance. Schopnost je ovlivněna i momentálním psychickým stavem, zdravotním stavem, motivací vůči činnosti, která hluk vytváří. nOdráží se v interpersonálních vztazích – klesá ochota pomáhat, snižuje se ochota ke kontaktu a míra kooperace.Vzrůstá agrese, kritičtěji hodnotíme druhé. n > Škodlivý vliv hudby n2. Rušivý hluk – ovlivňuje pracovní výkon, zužuje zorné pole. Proto s působením hluku stoupá výkonnost u monotónních činností, klesá u těch, které jsou složitější, komplexnější, vyžadují zahrnutí více hledisek najednou. Člověk se může po čase adaptovat, ale hluk si vybírá daň na jeho celkovém stavu, vyčerpání organizmu. Výkon dlouhodobě nelze udržet. n n3. Poškozující hluk – negativní vliv na sluchový orgán, který snižuje svou citlivost. Vzniká nebezpeční nevratného poškození vláskových buněk Cortiho orgánu. (Hladiny nad 90 dB). K poškození může dojít buď náhle – akustické trauma, nebo dlouhodobou expozicí – poslechem hlasité hudby. nDruhý typ poškození nastává vzhledem propojení sluchové dráhy s řadou mozkových struktur. Může být narušena vegetativní rovnováha organizmu. Při časté expozici nad 60 dB mohou u člověka nastat funkční a posléze i organické poruchy vegetativních funkcí v těle (zažívání, krevní oběh, dýchací obtíže). >