Filosofie náboženské výchovy





                                                                                   Zuzana Svobodová

         Výsledky zhodnocení předběžného zájmu studujících o nabízená témata (10 odpovědí)

                Výsledky zhodnocení předběžného zájmu studujících o nabízená témata

                                   Filosofie náboženské výchovy
                                   Výchova a učitelství v Bibli
                              Výchova a učitelství ve Starém zákoně_I

                                    Výchova ve Starém zákoně_I
                                           Terminologie

•         Izajáš 1,2n:

Slyšte nebesa, naslouchej země,

tak promluvil Hospodin:

„Syny jsem vychoval [ř. egénésa, l. enutrivi], pečoval [ř. hypsósa, l. exaltavi] o ně,

ale vzepřeli se mi.

Vůl zná svého hospodáře,

osel jesle svého pána,

mne však Izrael nezná,

můj lid je nechápavý.“

→ výchova jako přivedení k vzrůstu, odchování (sr. dále: Iz 23,4; 49,21; 51,18; Pl 2,22; Ez 19,2)

→ výchova ve svobodě a ke svobodě (vzepření se je možné)

→ vychovávající vychovávaného má rád, při neúspěchu projevuje lítost

→ z výchovy nutně neplyne rozumnost, rozumnost závisí na svobodné volbě (zvířata nesvobodná – řídí
se pudem, nikoli rozumem)

                                    Výchova ve Starém zákoně_I
                                           Terminologie

Hebrejština užívá pro výchovu:

•         sloveso jásar (správně vést, držet v kázni, trestat: Lv 26,18; Ž 94,10; Př 29,19) –
výchova vůle i rozumu. Neužívá se o zvířatech. Zejm. u dětí, ale i u dospělých (Iz 26,16), i Božího
lidu jako celku. Obsah: naslouchání Božímu slovu, poslušnost (přikázání, zákona).

•         אםן (n-m-’)

•         podst. jméno  mûsár (ם׀ּסר, kázeň, napomínání, cvičení: Př 12,1)

•         tvary slovesa járá (ukázat prstem, názorně vyučovat: Ex 35,34, poučit: Jb 6,24)

•         tvar slovesa jákach (kárat, volat k odpovědnosti, domlouvat: Př 3,11)

→ výchova jako vedení, zvykání kázni, poslušnosti, vedení příkladem, vliv autority, vedení k
odpovědnosti

                                    Výchova ve Starém zákoně_I
                                           Terminologie

V řeckém překladu (Septuagintě) je hebr. kořen j-s-r překládán:

•        slovesem paideuein (vychovávat)

•        podstatným jménem paideia (výchova)

Dále se vyskytují výrazy:

•        tvary slovesa egeírein (budit, probouzet, budovat, vstávat, pozvednout se, vystoupit)

•        tvary slovesa gínesthai (zrodit se, povstat, stát se)

→ výchova jako přivádění k aktivitě, k (plnějšímu) životu





                                    Výchova ve Starém zákoně_I
                                           Terminologie

latinské výrazy (Vulgáta):

výchova: ēducātiō, disciplīna (vyučovací předmět, společenská)

vychovatel: ēducātor (nevlastního dítěte), nūtrīcius (živitel, sr. výše Iz 1,2), paedagōgus,
magister

                                    Výchova ve Starém zákoně_I

•        Izrael chápe celé své dějiny jako Boží výchovnou cestu – zde mají své místo i tresty,
napomínání, domluvy, příkazy, zákon, ale i podivuhodná vysvobozování (Dt 4,36).

•        I zástupné nesení kázně a kárání se může stát prostředkem k uzdravení (Iz 53,6).

•        Bůh nevychovává jen Izraele, ale i pohany: Ž 94,10.

•        Ve SZ výchova doprovázena trestem, trestání dává naději na nápravu: Př 19,18; zahání
bláznovství: Př 22,15; přináší život tomu, kdo výchovu přijímá: Př 4,13.