Filosofie náboženské výchovy





                                                                                   Zuzana Svobodová

                                  Učitelství ve starozákonní době
                                          Prorocká služba

                                              Prorok

•            hebr. nábí (náví) – „potrhle se chovající“ (ve „vytržení ducha“, extatické chování), z
arabštiny (arabsky nabí): „oznamovat, prohlašovat něčí vůli“

•            Áron prorokem Mojžíšovým – tj. Áron mluvil za Mojžíše, oznamoval jeho slova (a Mojžíš
slova Boha)

•            ř. profétés – tlumočník, ten, který mluví za někoho jiného, nikoli „předpovídač“, ale
vykladač dosud nesrozumitelného

                                              Prorok

•            prorok jako „vidoucí“ (h. chozé) – časté sny a vidění, vytržení mysli, ovládnutí jinou
silou, považován za toho, který nahlíží do lidských duší

•            představa Jl 2,28n: vidění i u mládenců, protože bude vylit na všechny Duch Boží.

•            u Izraele více než extatické chování u proroků autoritativní řeč pramenící z blízkosti
proroka Bohu

•            vykladač událostí (neomezen lidskou přítomností)

                                              Prorok

•             „vidoucí“ nahrazeno „prorok“ – nejprve u Abrahama, plně u Mojžíše, poté užíváno
„vidoucí“ pejorativně

•             každý prorok navazujícím na Mojžíše – viz prezentace o Mojžíšovi jako sz-učiteli
(FNV_SZ_2)

•             chvíle povolání proroka – vědomá, bezprostředně Bohem, jen v 1Kr 19,16.19n člověkem
(Elijáš Elíšu – pomazání na proroka, „hodil na něj svůj plášť“ – Elíša ihned porozuměl, sr. 2Kr 2-3
/ Nanebevzetí Eliášovo, „Můj otče! Vozataji Izraele!“)



„Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Nedopustil, aby některé z jeho slov padlo na zem. Celý
Izrael od Danu až Beer-šebě poznal, že Samuel má od Hospodina prorocké pověření.

Hospodin se mu dával i nadále vidět v Šílu; Hospodin se totiž v Šílu zjevoval Samuelovi svým
slovem.“ (1S 3, 19n)



Iz 6: oddělení Izajáše k proroctví

Jr 1: k Jeremjášovi se stalo slovo Hospodinovo, dotkl se jeho úst, příslib „budu s tebou“,
mandlovník – bdění nad prorokem.



                                              Prorok

•            Známky pravého proroctví:

–       znamení

–       splnění předpovědi

–       obsah učení (má vést k Zákonu, nikoli od něj): důraz na pokání, věrnost Bohu, později na
zachování kultu

•            Hlavním úkolem: vysvětlit / soudit minulost (proroci byli prvními historiografy – 1Pa
29,29 – příběhy proroků) a zasahovat do přítomnosti poukazem na Boží vůli

•            tzv. mesiášská proroctví – přijde vysvoboditel, Boží plán bude naplněn

•            od 2. st. př. Kr. v centru nadějí izraelských proroků Mesiáš

•            Dt 18,15-19: Bůh vzbudí proroka podobného Mojžíšovi

                                              Prorok

•            otázka existence prorockých škol, sborů, které měly své místo – dům: v Rámě 1S 19,18nn
(dům / Náiot vykládáno jako dům pro vyučování, studium, kolej)

•            seskupení proroků, pěstování společných modliteb (hudební sbor: 1Pa 25,1-3)

•            společenství „žáků/synů prorockých“ podobné cechovním spolkům (1Kr 20,35.41; 2Kr 2,3 –
proročtí žáci v Bét-elu, také v Jerichu, Elíša v Gilgálu)

•            nejen muži – i ženy prorokyně: Áronova sestra Mirjam Ex 15,20, Debora Sd 4,4, Chulda
2Kr 22,14

•            dle židovské tradice celkem 48 proroků a 7 prorokyň



                         Gustav Doré, Prorok Eliáš (a Elíša) – nanebevzetí

                           Gustav Doré, Prorokyně Debora, Debořina píseň

                                    Gustav Doré, Prorok Izajáš

                                   Gustav Doré, Prorok Ezechiel

                     Gustav Doré, Prorok Ezechiel, Ez 37: Údolí suchých kostí

                                     Gustav Doré, Prorok Ámos

                                Gustav Doré, Prorok Jonáš v Ninive

Rembrandt, Prorok Jeremjáš, 1630