Historické kořeny a teoretická východiska sociální politiky Sociální politika jako teoretická disciplína vychází z filozofie, sociologie, ekonomie, práva, historie, sociální a kulturní antropologie a dalších oborů. Osnova: 1. Historie sociálních (sociálně politických) idejí, principů a institucí. · Prehistorická společenství lovců a sběračů,pastevců a zemědělců · Starověké civilizace · Antické státy · Křesťanství · Středověká Evropa · Novověk – průmyslová revoluce Utopisté Osvícenství Liberalismus Socialismus · Základy moderní společnosti Boj o rozdělené světa Světová hospodářská krize 1. světová válka 2. světová válka · Sociální stát 2. Teoretické koncepce - východiska moderního státu · Liberalismus · Kosenzuální teorie (společenská smlouva, solidarita) · Teorie konfliktu (Marx, Dahrrendorf) · Politický klientelismus · Konzervatizmus 3. Realita moderních států 4. Řád a svoboda 1. Historie sociálních (sociálně politických) idejí, principů a institucí. Ideje – principy – instituce Vyvíjejí se souběžně a vzájemně se ovlivňují 1.1.Prehistorická společenství lovců a sběračů,pastevců a zemědělců. Rodová a kmenová solidarita Biologické, psychologické i sociální kořeny altruismu a solidarity Dnes ještě u některých kmenů v Austrálii, Oceánii, Africe 1.2.Starověké civilizace – despocie. Paternalismus Hierarchicky uspořádaná společnost: panovník (vládce, velekněz, soudce) kněží,úředníci, vojáci svobodní občané otroci Příklady: Babylon – Chammurapi (1790-1750 př.n.l.) - zákoník Indie – kastovní uspořádání společnosti – hinduismus, buddhismus ( kasty 1500 - 500 př.K., Buddha 6.st. př.K. ) Egypt – faraón, kněží, úředníci Čína (Konfucius - 6 st. př.K., Lao-c'- 6. st. př.K. ) Palestina (Starý zákon, Mojžíš, Proroci) 1.3. Antické státy. Demokracie – účast svobodných občanů na řízení společnosti odmítání slabých (likvidace) – ideál silného zdravého člověka Platon, Aristoteles, stoikové, epikurejci soucit a pomoc nebyly považovány za kladné hodnoty, ideál = svobodný (silný) občan, otroci nebyli plnoprávnými občany Filantropie – původně milost helénského krále, později lidumilnost, dobročinnost Římská říše - demokracie se prolíná s paternalismem . 1.4. Křesťanství. Sociální aspekt, prvotní církev, feudální období - církev a moc Starý zákon – sociální principy – situace a historie židovského národa Spravedlnost - „vdovy a sirotci“ Nový zákon – radikální učení Ježíše Krista Láska (caritas),charitativní činnost Církve – řády i jednotliví křesťané 1.4. Středověká Evropa. Paternalismus (klientelismus) Hierarchicky uspořádaná společnost: panovník – místní feudál – poddaní Církev a její sociální aktivity, obce, města, cechy 1.5. Novověk – průmyslová revoluce. Narůstání sociálních problémů Utopisté Thomas Moore (1477 -1534), Thomaso Campanella (1568 -1639) - Sluneční stát (v čele s papežem), Saint-Simon (1760 -1825) - Francie - věda, morálka, náboženství, Robert-Owen (1804 -1892) - USA - New Harmony - kolonie Osvícenství – rozum - svoboda, rovnost, bratrství – francouzská a americká revoluce, J. J. Rousseau, Voltaire Liberalismus Socialismus 1.6. Základy moderní společnosti. Moderní státy -19. a 20. století průmyslová revoluce - tržní mechanismus, dělnická třída, urbanizace Narůstají sociální problémy. August Comte (1798 - 1857) - princip přerozdělování Emil Durkheim (1858 - 1917) - sociální systém Karel Marx (1818-1883), Bedřich Engels (1820 - 1895), sociálně demokratické ideje, sociální spravedlnost, ale také extremní pojetí – světová revoluce - komunizmus Politické revoluce - lidská práva - občanská, politická, sociální Vznikají a rozvíjejí se moderní státy korporace, odbory, podnikatelé, sociální zákony světová hospodářská krize, totalitní systémy –Rusko (SSSR) - bolševizmus, Německo- nacizmus 2. světová válka 1.7. Sociální stát. 2. pól. 20. století - odraz situace po 2. svět.válce Idea moderního státu: · lidská práva · pluralitní demokracie · tržní hospodářství · morálka, solidarita 2.Teoretícké koncepce - východiska moderního státu 2.1. Liberalismus 2.1.1. Klasická liberální teorie Adam Smith (1723 - 1790) Pojednání o původu bohatství národů („neviditelná ruka trhu“) Minimální úloha státu: - ochrana před vnějším i vnitřním násilím, zřizovat a udržovat veřejná díla instituce, které nemohou být zajištěny soukromníky, trh je mechanismem zajišťujícím ekonomickou spravedlnost (rovnost šancí) Ideologie individualismu (USA) · každý má tvrdě pracovat, aby uspěl v soutěži s ostatními · ti, kteří tvrdě pracují mají být odměněni bohatstvím, prestiží a mocí · rovnost znamená rovnost šancí · ekonomické selhání je vlastní chybou jedince srovnej: Max Weber - Protestantská etika Mezi 2 válkami - ústup liberalismu - válka, krize Po 2. světové válce - nový nástup liberalismu 2.1.2. Krajní liberalismus - libertarianský liberalismus F.A.von Hayek, R. Nozick. 2.1.3. Umírněný neoliberalismus připouští minimální státní zásahy (80. léta) připouští regulaci spojení s konzervatismem - M. Tatcherová - R. Reagan 2.2. Kosenzuální teorie 2.2.1. Teorie společenské smlouvy „Smlouva“ mezi občany a státem společnost je důležitější než jedinec, důraz na systém a jeho fungování 2.2.2. Teorie solidarismu v ekonomické a sociální oblasti - redistribuce velká úloha státu - koordinující, přerozdělující 2.3. Teorie konfliktu 2.3.1. marxistické pojetí - třídní boj - diktatura proletariátu 2.3.2. nemarxistické pojetí - stát je nástrojem řešení sociálních konfliktů - donucovací role státu Dahrendorf („dvoutřetinová společnost“) - Esping-Anderson 2.4. Politický klientelismus Stát je generalizovaný patron,občan - klient souvisí s rozvojem vědy a techniky, která omezuje nezávislost člověka 2.5. Konzervativní přístup Prochází napříč předchozími teoriemi, představuje řadu modelů ideální společnosti, nejde o „staromilství", ale o snahu zachování tradičních osvědčených hodnot, stabilitu, sociální integraci „každá revoluce je škodlivá" hierarchické uspořádání společnosti - řád společné prvky s liberalismem: svoboda, lidská práva - ale společenské rozdíly soukromé vlastnictví, trh - ale dohled státu společné prvky s konsenzuální teorií, teorií konfliktu i klientelismu - úloha státu a korporací, úloha církví jako strážkyní tradičních hodnot Proudy: · liberální konzervatizmus · státní paternalismus - ne v ekonomice · korporatívstícký model · feudální model · model sociální podpory - min. podpora „zasloužilým chudým" jinak každý sám za sebe 3. Realita moderních států V praxi se politika (politická orientace) konkrétních moderních států nachází v jednotlivých kvadrantech podle následujícího schématu: Progresizmus Změna . . . . Liberalizmus . . . . . . . . . Totalitarizmus . Svoboda . Totalita . . . Konzervatizmus Tradice 4. Řád a svoboda „Inteligentní bytosti mohou mít zákony, které si samy vytvořily, ale mají i takové, které si samy nevytvořily" Charles de Montesqieu (1689 - 1755) „O duchu zákonů" Pojem řádu - nezbytnost řádu člověk je součástí stvoření - potřeba uspořádanosti člověk touží po řádu – po jistotě řád - svoboda (rozpor?) Trojí pojetí řádu: · pořádek („ordnung“) · taxis - vytvořený, exogenní - organizace · kosmos - stvořený, endogenní, spontánní chaos nemusí být negativní, je komplementární ne kontradiktorní ke kosmosu moderna - postmoderna postmoderna - návrat k přirozenému řádu, ekologie, lidská práva, právo žen aj. - nebezpečí odmítnutí řádu Společenský řád. Filozofie, sociologie, politologie, ekonomie Michael Novak: Duch demokratického kapitalismu Jednota 3 „světů" - samostatných, ale vzájemně s ovlivňujících l.Technicko-ekonomický řád (struktura, systém) Bohatství, majetek, materiální hodnoty - statický pohled. Tvorba hodnot - dynamický pohled. Subjekty - jednotlivci, korporace, stát - výrobci, spotřebitelé. Vztahy mezi subjekty - tvorba, rozdělování hmotných statků. Relativní nezávislost technicko-ekonomického systému, vlastní pravidla - racionalita, fungování ideologicky, politicky a morálně neutrální, ale ovlivňuje politický i morální řád. 2.Politický řád (systém) Politika - správa věcí veřejných - řízení státu a vztahů mezi státy, účast politických subjektů (jednotlivců, skupin, stran...) na řízení státu a veřejného života Formy společenské organizace : anarchie, demokracie, totalita Nástrojem k prosazení zájmů a cílů je politická moc. Boj o moc různými prostředky. Moc - zákonodárná, výkonná, soudní Problém moci Snaha každé vlády soustředit moc - byrokracie Snaha ovládnout ekonomický i kulturní systém (včetně morálky) Příklady: Totalitní režimy, Církev a stát Problémy demokracie (Alexis de Tocqueville (1805 -1859)) · Tyranie většiny (etnické a jiné menšiny) · Tyranie veřejného mínění · Demokratický despotismus (individualismus - likvidace odpůrců) Složitost demokratického systému, kontrola - kontrolní mechanismy 3. Morálně-kulturní řád Hodnotový systém, morálka, poznání, dobro a zlo nejproblematičtější, nejvíce selhávající, nejdůležitější „kulturní mezera" Bez existence morálního řádu nemohou ekonomický a politický řád fungovat, vedou k nerovnováze, mohou vést ke katastrofě.