Sociální práce se skupinou

 

 

Smysl skupinové sociální práce

 

 

Význam skupiny

 

Co přináší možnost  sdílení  zkušeností s dalšími lidmi, kteří  mají podobné zájmy, podobné problémy  a podobné cíle ?

 

 

Úkol :

a)  Prostudujte  O. Matoušek a kol.  Metody a řízení sociální práce  Část III, Práce se   

                        skupinou

b)  doplňte  (nejméně 8  zisků)

 

 

 

 

 

Skupina   je  systém vzájemné pomoci

členové  pracují na společných problémech, podporují se a mají snahu prospět druhým

vzájemně výhodné vztahy  posilují každého člena a ten se stává částí produktivního celku

 

 

 

 

 

Skupina je prostředek i kontext služby

Skupina tvoří prostředí, ve kterém se uskutečňuje sociální služba.

Skupinové síly zapojujeme k podpoře takové atmosféry a vztahů, které pozitivně motivují členy ke společné práci a vzájemné pomoci.

Každá aktivita  se odráží v životě skupiny, i aktivita jednotlivce,  která probíhá mimo setkání  skupiny  nebo mimo prostředí skupiny skupinu a její členy ovlivňuje.

 

 

Úloha skupinového pracovníka

Skupinový pracovník  povzbuzuje a podporuje atmosféru sdílení, emoční angažovanost a řešené problémů

 

 

 

 

Typy skupin :

 

Skupiny lze dělit  podle různých hledisek :

 

Nastudujte, doplňte

O. Matoušek a kol.  Metody a řízení sociální práce

Část III, Práce se skupinou

 

Podle počtu členů       malé a velké skupiny

Podle způsobu  vzniku           formální a neformální

Podle zaměření

            skupiny homogenní (skupina nezaměstnaných, skupina lidí se závislostí,…)

            skupiny úkolově zaměřené (řeší konkrétní problém)

            skupiny psychoterapeutické (léčebné nebo výcvikové)

            skupiny zaměřené na dosažení sociálních cílů (preventivní aspekty, práce s mládeží,….

            Skupiny svépomocné (vzájemná pomoc a podpora)

 

 

Sociální pracovník 

 

Co dělá ?

Ovlivňuje skupinu tak,  aby  podporoval, její vnitřní síly, aby se rozvíjely vzájemné vztahy uvnitř skupiny, aby skupinové procesy a interakce formovaly sociální chování skupiny  i jednotlivců

 

Co musí znát a umět ?

Skupinový pracovník musí znát  teorii skupinových procesů , principy a techniky  skupinové práce si musí osvojit  ve skupinovém sebezkušenostním výcviku.

 

 

 

 

 

 

 

Skupinová dynamika

Zahrnuje všechno co se děje a co ovlivňuje dění  ve skupině

 

cíle a normy, pravidla členství 

interakce a vztahy mezi  členy

role a podskupiny

atmosféra ,  koheze a tenze

 

Cíle skupinové práce

Cíle si formuluje skupina sama podle svého  zaměření a složení

 

Normy skupiny

Každá skupiny má svá nepsaná   pravidla, která vyjadřují co je  z hlediska této skupiny  správné a žádoucí nebo naopak

Dodržování pravidel skupina vyžaduje a tím ovlivňuje   postoje a chování členů

Např. :

Doplňte (nejméně 4   praktické příklady  skupinových norem a způsobů jejich vymáhání))

 

Koheze a tenze

Koheze je soudržnost skupiny, pospolitost, vzájemnost, stabilizující faktor.

Tenze je napětí, nutí členy pracovat na  obtížných  nebo nepříjemných úkolech, dynamizující faktor.

Pro fungování skupiny je potřebná dynamická rovnováha tenze a koheze

 

Doplňte : Jak se koheze a tenze odráží  na atmosféře skupiny

 

Role ve skupině

Role ve skupině  odráží  (obvykle) jaké role hraje člen skupiny  ve svém životě. Skupiny dává možnost  nahlédnout a rozpoznat svoji roli , popř. vyzkoušet jiné, rozšířit jejich repertoár.

 

Úkol: 

 

Každý působíte  v různých skupinách  (ve škole  např. v seminárních  skupinách, ve skupinách při výuce výběrových kurzů,   )

Zvolte si skupinu, formulujte cíle skupiny a Vaše osobní cíle popište proces práce skupiny, kdo ji vede formálně, charakterizujte styl vedení,  kdo je neformálním vedoucím, jak se řeší rozpory, … popište svoji roli ve skupině

 

 

Podskupiny

Vytvářejí se na základě  vzájemných sympatií nebo společných zájmů (může být únikem do bezpečnějšího prostředí, je třeba „zvědomovat“, mluvit o tom, co se děje)

 

Pravidla členství

Pravidla členství vytvářejí  bezpečný rámec pro  dobrou práci skupiny. Je nezbytné je se skupinou probrat a dohodnout  před zahájením vlastní práce  skupiny.  Některá pravidla se mohou stát normami skupiny.

1)      Mlčenlivost a důvěrnost (co se děje a řekne ve skupině patří jenom do skupiny, jinde se to o tom nemluví)

2)      Otevřenost a upřímnost (vyjadřování  skutečných pocitů tady a teď)

3)      Právo  říci  „stop“ (skupina respektuje právo každého člena nemluvit  o tom o čem nechce)

4)      Odpovědnost k sobě i druhým (základní pravidla společenského chování a soužití)

5)      Dodržování organizačních pravidel (pravidelná docházka,  dochvilnost, plnění úkolů)

 

Vývoj skupiny

1)      Formální ustanovení skupiny(předcházejí úvahy o  jejím sestavení)

2)      Formování skupiny (vytváří se  normy fungování, vnitřní vazby, role,  hierarchie, vůdcové)

3)      Udržovací fáze (vnitřní vztahy jsou vytvořeny, moc a kontrola rozděleny, , skupina má vlastní identitu – „my“,  podmínky pro optimální fungování  a naplňování cílů

4)      Reorganizační, diferenciační  fáze ( konfliktní  přezkoumávání zaběhnutých  norem, zvyklostí, rolí, konflikty,  soupeření, výsledkem může být vybroušení skupinových norem  i  rozpad skupiny)

5)      Rozpuštění, rozpad, ukončení činnosti skupiny

 

 

Skupina jako sociální mikrosvět

 

Členové skupiny se po uplynutí určité doby  začnou projevovat tak, jak  je pro ně obvyklé. S ostatními členy skupiny začnou jednat tak, jak jsou zvyklí  běžně jednat s lidmi.

Není potřeba popisovat v čem spočívají komunikační nesnáze, je to vidět.

 

Co zajistí ,  aby to bylo vidět ?

 

Bezpečné prostředí

(normy skupiny a pravidla členství)

 

Tady a teď

Skupina musí vnímat, zkoumat a rozumět  aktuálnímu skupinovému dění

Skupina věnuje čas a prostor aktuálním prožitkům  a citům členů skupiny – poskytuje zpětnou vazbu, odkrývá a ozřejmuje  způsoby komunikací, umožňuje  zkoušet a osvojovat si nové způsoby.

Dění ve skupině musí  být spojeno s reflexí a sebereflexí.

 

Dávej a ber

Každý získá od skupiny tolik, kolik jí poskytne.

Co podporuje aktivitu a  otevřenost členů skupiny ?

            Bezpečný prostor

            Zájem ostatních

            ………………..

            ………………..

 

Empatie

Vnímavost k ostatním

 

Sebepoznání, sebereflexe

Vnímavost k sobě

 

 

Nastudujte :

Irvin D. Yalom, Teorie a praxe skupinové psychoterapie, kapitola  11

 

 

Co  ovlivňuje fungování skupiny  ?

 

Vůdcovský styl

Role vůdce, vztah formálního  a neformálního vůdce

Stanovení cíle,  míra souladu skupinových individuálních cílů

Míra konformity

Počet členů skupiny povaha členství (dobrovolné, nedobrovolné)

 

 

Jak probíhá práce se skupinou

Sociální pracovník (formální vedoucí)  stanoví  základní předpoklady  pro vytvoření a existenci skupiny  Promyslí a zná odpovědi na otázky:

Co je účel a cíl skupiny?

Jakými způsoby a prostředky bude dosaženo cíle?

Kdo  budou členové skupiny?

Kolik členů bude  ve skupině ?

Kde se bude skupiny scházet ?

Jaký bude program a aktivity  skupiny?

 

První setkání skupiny :

Vzájemné představení všech členů skupiny

Uvolňující a sbližující způsob zahájení

Nekonfliktní atmosféra

Přímá a upřímná komunikace

Čas na shrnutí probraných témat

Čas na vyjádření každého k tomu,  co se dělo.

 

Svépomocné skupiny

 

Klienti je vytvářejí sami

 

Proč ?

Každý potřebuje někam patřit

Být členem  neznamená stigmatizaci

Členové si nemusí  navzájem vysvětlovat  jak se žije s problémem, všichni s ním mají zkušenost

Všichni členové jsou na tom stejně

Každý člen pomoc dostává a také ji poskytuje

Kdo je schopen pomoci druhému pomůže i sobě

Všichni si pomáhají navzájem, starší  a zkušenější jsou oporou mladším

Společně prožívají nezdary i radostné chvíle

Selhání není důvodem k vyloučení

Ve své skupině je každý člen doma

…………….

…………….

…………….

 

Historie :

Anonymní alkoholici ( 10. 6. 1935)

Později (r. 1970) navazují

Al-Anon (skupiny  pro lidi blízce spojené s alkoholiky)

Alateen  (skupiny dětí alkoholově závislých rodičů)

Anonymní hráči, Anonymní jedlíci a mnoho dalších

 

Neexistuje přesná definice svépomocné skupiny , nevíme přesně co a jak v ni funguje, ale zkušenosti svědčí o tom, že se jedná o účinnou   rozšiřující se formu pomoci

 

 

Typologie svépomocných skupin

a) lidé, jejichž stav , situace nebo chování vedou ke stigmatizaci, k vyloučení z kategorie  lidí 

    „normálních“ (např. alkoholici,  bývalí vězňové,  lidé s diagnozou duševní     choroby,….)

b) lidé , kteří žijí ve stigmatizujících podmínkách, trpí v důsledku problémů partnerů a

    blízkých (např. partneři a děti alkoholiků,  )

c) lidé s problémy, které nemusí být stigmatizující , ale přivádějí je do sociální izolace, ti,

    kteří  takový problém nemají, obtížně chápou jejich situaci (např. rodiče dětí s postižením)

d) skupiny lidí  vytvářené na základě rasových, etnických nebo náboženských  vazeb s cílem  

     vzájemné pomoci  (např. pomoc při zajišťování vzdělání,….)

e) skupiny  organizované  na ochranu  určitých specifických zájmů či řešení aktuálních 

    problémů)  (např. zachování lokality

 

Význam svépomocných skupin

Posilují komunitu a vztahy v komunitě

Posilují sebeuvědomění  členů

Podporují hledání  nových způsobů jak řešit problémy