Smysl skupinové sociální práce
Význam skupiny
Co přináší možnost sdílení zkušeností s dalšími lidmi, kteří mají podobné zájmy, podobné problémy a podobné cíle ?
prostudujte:
O. Matoušek a kol. Metody a řízení sociální práce
Část III, Práce se skupinou
Skupina je systém vzájemné pomoci
členové pracují na společných problémech, podporují se a mají snahu prospět druhým
vzájemně výhodné vztahy posilují každého člena a ten se stává částí produktivního celku
Skupina je prostředek i kontext služby
Skupina tvoří prostředí, ve kterém se uskutečňuje sociální služba.
Skupinové síly zapojujeme k podpoře takové atmosféry a vztahů, které pozitivně motivují členy ke společné práci a vzájemné pomoci.
Každá aktivita se odráží v životě skupiny, i aktivita jednotlivce, která probíhá mimo setkání skupiny nebo mimo prostředí skupiny skupinu a její členy ovlivňuje.
Úloha skupinového pracovníka
Skupinový pracovník povzbuzuje a podporuje atmosféru sdílení, emoční angažovanost a řešené problémů
Typy skupin :
Skupiny lze dělit podle různých hledisek :
Nastudujte, doplňte
O. Matoušek a kol. Metody a řízení sociální práce
Část III, Práce se skupinou
Podle počtu členů malé a velké skupiny
Podle způsobu vzniku formální a neformální
Podle zaměření
skupiny homogenní (skupina nezaměstnaných, skupina lidí se závislostí,…)
skupiny úkolově zaměřené (řeší konkrétní problém)
skupiny psychoterapeutické (léčebné nebo výcvikové)
skupiny zaměřené na dosažení sociálních cílů (preventivní aspekty, práce s mládeží,….
Skupiny svépomocné (vzájemná pomoc a podpora)
Sociální pracovník
Co dělá ?
Ovlivňuje skupinu tak, aby podporoval, její vnitřní síly, aby se rozvíjely vzájemné vztahy uvnitř skupiny, aby skupinové procesy a interakce formovaly sociální chování skupiny i jednotlivců
Co musí znát a umět ?
Skupinový pracovník musí znát teorii skupinových procesů , principy a techniky skupinové práce si musí osvojit ve skupinovém sebezkušenostním výcviku.
Skupinová dynamika
Zahrnuje všechno co se děje a co ovlivňuje dění ve skupině
cíle a normy, pravidla členství
interakce a vztahy mezi členy
role a podskupiny
atmosféra , koheze a tenze
Cíle skupinové práce
Cíle si formuluje skupina sama podle svého zaměření a složení
Např. :
Doplňte (nejméně 4 cíle)
Normy skupiny
Každá skupiny má svá nepsaná pravidla, která vyjadřují co je z hlediska této skupiny správné a žádoucí nebo naopak
Dodržování pravidel skupina vyžaduje a tím ovlivňuje postoje a chování členů
Např. :
Doplňte (nejméně 4 praktické příklady skupinových norem a způsobů jejich vymáhání))
Koheze a tenze
Koheze je soudržnost skupiny, pospolitost, vzájemnost, stabilizující faktor.
Tenze je napětí, nutí členy pracovat na obtížných nebo nepříjemných úkolech, dynamizující faktor.
Pro fungování skupiny je potřebná dynamická rovnováha tenze a koheze
Doplňte : Jak se koheze a tenze odráží na atmosféře skupny
Role ve skupině
Role ve skupině odráží (obvykle) jaké role hraje člen skupiny ve svém životě. Skupiny dává možnost nahlédnout a rozpoznat svoji roli , popř. vyzkoušet jiné, rozšířit jejich repertoár.
Doplňte : Jaká je obvykle Vaše role ve skupině
Podskupiny
Vytvářejí se na základě vzájemných sympatií nebo společných zájmů (může být únikem do bezpečnějšího prostředí, je třeba „zvědomovat“, mluvit o tom, co se děje)
Pravidla členství
Pravidla členství vytvářejí bezpečný rámec pro dobrou práci skupiny. Je nezbytné je se skupinou probrat a dohodnout před zahájením vlastní práce skupiny. Některá pravidla se mohou stát normami skupiny.
1) Mlčenlivost a důvěrnost (co se děje a řekne ve skupině patří jenom do skupiny, jinde se to o tom nemluví)
2) Otevřenost a upřímnost (vyjadřování skutečných pocitů tady a teď)
3) Právo říci „stop“ (skupina respektuje právo každého člena nemluvit o tom o čem nechce)
4) Odpovědnost k sobě i druhým (základní pravidla společenského chování a soužití)
5) Dodržování organizačních pravidel (pravidelná docházka, dochvilnost, plnění úkolů)
Vývoj skupiny
1) Formální ustanovení skupiny(předcházejí úvahy o jejím sestavení)
2) Formování skupiny (vytváří se normy fungování, vnitřní vazby, role, hierarchie, vůdcové)
3) Udržovací fáze (vnitřní vztahy jsou vytvořeny, moc a kontrola rozděleny, , skupina má vlastní identitu – „my“, podmínky pro optimální fungování a naplňování cílů
4) Reorganizační, diferenciační fáze ( konfliktní přezkoumávání zaběhnutých norem, zvyklostí, rolí, konflikty, soupeření, výsledkem může být vybroušení skupinových norem i rozpad skupiny)
5) Rozpuštění, rozpad, ukončení činnosti skupiny
Skupina jako sociální mikrosvět
Členové skupiny se po uplynutí určité doby začnou projevovat tak, jak je pro ně obvyklé. S ostatními členy skupiny začnou jednat tak, jak jsou zvyklí běžně jednat s lidmi.
Není potřeba popisovat v čem spočívají komunikační nesnáze, je to vidět.
Co zajistí , aby to bylo vidět ?
Bezpečné prostředí
(normy skupiny a pravidla členství)
Tady a teď
Skupina musí vnímat, zkoumat a rozumět aktuálnímu skupinovému dění
Skupina věnuje čas a prostor aktuálním prožitkům a citům členů skupiny – poskytuje zpětnou vazbu, odkrývá a ozřejmuje způsoby komunikací, umožňuje zkoušet a osvojovat si nové způsoby.
Dění ve skupině musí být spojeno s reflexí a sebereflexí.
Dávej a ber
Každý získá od skupiny tolik, kolik jí poskytne.
Co podporuje aktivitu a otevřenost členů skupiny ?
Bezpečný prostor
Zájem ostatních
………………..
………………..
Empatie
Vnímavost k ostatním
Sebepoznání, sebereflexe
Vnímavost k sobě
Nastudujte :
Irvin D. Yalom, Teorie a praxe skupinové psychoterapie, kapitola 11
Co ovlivňuje fungování skupiny ?
Vůdcovský styl
Role vůdce, vztah formálního a neformálního vůdce
Stanovení cíle, míra souladu skupinových individuálních cílů
Míra konformity
Počet členů skupiny povaha členství (dobrovolné, nedobrovolné)
Jak probíhá práce se skupinou
Sociální pracovník (formální vedoucí) stanoví základní předpoklady pro vytvoření a existenci skupiny Promyslí a zná odpovědi na otázky:
Co je účel a cíl skupiny?
Jakými způsoby a prostředky bude dosaženo cíle?
Kdo budou členové skupiny?
Kolik členů bude ve skupině ?
Kde se bude skupiny scházet ?
Jaký bude program a aktivity skupiny?
První setkání skupiny :
Vzájemné představení všech členů skupiny
Uvolňující a sbližující způsob zahájení
Nekonfliktní atmosféra
Přímá a upřímná komunikace
Čas na shrnutí probraných témat
Čas na vyjádření každého k tomu, co se dělo.
Svépomocné skupiny
Klienti je vytvářejí sami
Proč ?
Každý potřebuje někam patřit
Být členem neznamená stigmatizaci
Členové si nemusí navzájem vysvětlovat jak se žije s problémem, všichni s ním mají zkušenost
Všichni členové jsou na tom stejně
Každý člen pomoc dostává a také ji poskytuje
Kdo je schopen pomoci druhému pomůže i sobě
Všichni si pomáhají navzájem, starší a zkušenější jsou oporou mladším
Společně prožívají nezdary i radostné chvíle
Selhání není důvodem k vyloučení
Ve své skupině je každý člen doma
…………….
…………….
…………….
Historie :
Anonymní alkoholici ( 10. 6. 1935)
Později (r. 1970) navazují
Al-Anon (skupiny pro lidi blízce spojené s alkoholiky)
Alateen (skupiny dětí alkoholově závislých rodičů)
Anonymní hráči, Anonymní jedlíci a mnoho dalších
Neexistuje přesná definice svépomocné skupiny , nevíme přesně co a jak v ni funguje, ale zkušenosti svědčí o tom, že se jedná o účinnou rozšiřující se formu pomoci
Typologie svépomocných skupin
a) lidé, jejichž stav , situace nebo chování vedou ke stigmatizaci, k vyloučení z kategorie lidí
„normálních“ (např. alkoholici, bývalí vězňové, lidé s diagnozou duševní choroby,….)
b) lidé , kteří žijí ve stigmatizujících podmínkách, trpí v důsledku problémů partnerů a
blízkých (např. partneři a děti alkoholiků, )
c) lidé s problémy, které nemusí být stigmatizující , ale přivádějí je do sociální izolace, ti,
kteří takový problém nemají, obtížně chápou jejich situaci (např. rodiče dětí s postižením)
d) skupiny lidí vytvářené na základě rasových, etnických nebo náboženských vazeb s cílem
vzájemné pomoci (např. pomoc při zajišťování vzdělání,….)
e) skupiny organizované na ochranu určitých specifických zájmů či řešení aktuálních
problémů) (např. zachování lokality
Význam svépomocných skupin
Posilují komunitu a vztahy v komunitě
Posilují sebeuvědomění členů
Podporují hledání nových způsobů jak řešit problémy