3.4.Trest jako součást sociální prevence

      Vězeňství  a ochranná výchova

3.4.1 Základní pojmy

Společnost se brání proti sociálně patologickým jevům - sociální prevence

Jednou z forem sociální prevence je i represe

Penologie se zabývá problematikou trestů, jejich formami, podmínkami, důsledky (zejména trastem odnětí svobody)

Poena (péna) - lat. náhrada, odplata, pokuta, trest

Paenitentia - lat. lítost, změna smyslu

Penitenciární pedagogika

Penitenciární psychologie

sociologie Postpenitenciární péče

Forenzní psychologie - soudní psychologie (forum = náměstí, kde se odbýval soud)

Související obory: kriminologie, trestní právo, sociální práce s pachatelem, s propuštěným

3.4.2 Funkce trestu

(Odměna a trest v procesu výchovy - viz. Pedagogika)

Funkce trestu:

- napravit škodu - restitutivní

- zabránit opakování – preventivní

- dosáhnout změny (!)

- zbavit viníka pocitu viny - mentálně-hygienická

Trest odnětí svobody

- zvlášť závažné činy

- preventivní funkce - ochrana společnosti - izolace pachatele

- "změna" pachatele - resocializace

- problémy vyplývající z výkonu trestu odnětí svobody (VTOS)

Trest smrti - v ČR zrušen od r. 1990

Důvody pro:

- morální - odplata - "oko za oko"

- preventivní - ochrana společnosti, odstrašení

- praktické - finanční úspora

- politické - pocit bezpečí

Důvody proti:

- morální - právo na život

- možnost justičního omylu

- možnost zneužití

- odstrašení u zvlášť těžkých zločinců je neúčinné -  viz "námezdní vrazi"

3.4.3 Historie trestu

S různými formami trestu se setkáváme od počátku lidské společnosti – jedinci i společnost se brání proti nedodržování a porušování sociálních norem.

Pravěk - zabití, vyhnání od kmene (=smrt)

Starověk - smrt - různé způsoby - mečem, jedem, roztrhání šelmami, gladiátoři, ukřižovaní, tělesné tresty, otroctví, dočasné a trvalé vyhnanství aj.

Středověk - smrt, zmrzačování, mučení, "Boží soud", tělesné tresty, žalář, pokuty, vyhnanství - galeje, vypálení cejchu, pranýř - převažuje funkce odplaty a ochrany

Cílem trestu je všechno, jen ne změna!

Osvícenství – nový pohled na člověka 

- přiměřenost trestu

- soulad se zákonem

- výchovná funkce

Moderní společnost - 19., 20. stol. - trest odnětí svobody - převýchova, práce

Anglie, Holandsko, USA - různé systémy

-         totalitní režimy - koncentrační tábory

Současné trendy

Humanizace vězeňství - lidská práva

Mezinárodní trestní a penitenciární komise - 2 pol. 19. st.

 kongresy 1871 – Londýn, 1885 - Řím

!!!!! Společnost národů - 1934 "Pravidla pro zacházení s vězni"

!!!!! OSN - 1955 "Standardní mezinárodní pravidla pro zacházení s vězněnými"

Např.: - oddělování různých kategorií vězňů (pohlaví, věk, druh TČ – „političtí vězni“)

- hygiena, stravování, vycházky

- lékařská péče

- kázeňské tresty - vč. dovolených prostředků

- styk se světem - informace, knihovny

- duchovní služba ( v ČR vězeňská duchovní služba – součást Vězeňské služby ČR – vězeňští kaplani a Vězeňská duchovenská péče – občanské sdružení duchovních různých církví, kteří dobrovolně působí ve věznicích)

- požadavky na personál

Komise OSN pro prevenci kriminality Rada Evropy – „Evropská vězeňská pravidla“

Alternativní tresty

Podmínečné upuštění od potrestání

Podmínečné odsouzení

Veřejně prospěšné práce

dohled Probační a mediační služba – probační a resocializační programy neziskových organizací (nutnost akreditace)

3.4.4 Vazba

Uvěznění před odsouzením - po obvinění

Vazba je zásah do lidských práv - závažné důvody pro uvalení vazby:

- nebezpečí, že obviněný uprchne

- bude pokračovat v trestné činnosti

- bude mařit vyšetřování (svědkové, spoluviníci, stopy - koluzní vazba)

Písemný příkaz soudu

Trvání - 6 měsíců - možnost prodloužení na 2 roky

- přípravné řízení

výjimečně: 3-4 roky - průběh trestního řízení

pevná vazba volná vazba (zmírněný režim )

Vazební věznice - vyšší náročnost než pro výkon trestu - pro obviněné i personál

Možné reakce:     

- agrese vůči okolí

- autoagrese

- únik - přímý (útěk),- nepřímý - psychický

Frustrované a motivované chování

Srovnání motivovaného a frustrovaného chování.

Snaha o nahrazení vazby (mimo koluzní) -  záruka, písemný slib, kauce

3.4.5 Výkon trestu odnětí svobody

Věznice pro výkon trestu odnětí svobody:

- s dohledem

- s dozorem

- s ostrahou

- se zvýšenou ostrahou ( doživotí, trest vyšší než 8 let, recidiva, útěk)

Věznice pro:        

- VTOS – mladistvých

- VTOS – žen a matek s dětmi

- VTOS - odsouzených se ZPS

Výkon trestu v jednotlivých typech věznic a u dalších kategorií odsouzených

Diferencovaný režim a diferencované „zacházení“ s odsouzenými v jednotlivých typech věznic je dáno větší či menší mírou poskytovaných možností na jedné straně a na druhé straně rozsahem stanovených povinností nebo omezení, uložených „Řádem o VTOS“. To má odsouzeného podněcovat k změnám chování na základě kterých má možnost získávat větší rozsah "postupných výhod".

Řád VTOS, který je prováděcím předpisem Zákona o VTOS, nejprve obsahuje obecná ustanovení a poté uvádí ustanovení uplatňující se v závislosti na typu věznice.

Věznice s d o h l e d e m (s minimálním střežením).

Nejsou uplatněny žádné stavebně technické prostředky střežení, kontrolu a dohled nad činností odsouzených provádí vychovatelé Vězeňské služby. Odsouzení se pohybují v prostorách věznice neomezeně. Ložnice ani ubytovny se nezamykají. Jsou zařazováni na pracoviště i mimo věznici, kam samostatně docházejí a pracují na pracovištích zpravidla bez dozoru. V mimopracovní době mohou nosit vlastní oděv, zabývat se zájmovými aktivitami, může jim být povolen volný pohyb mimo věznici za účelem účasti na sportovních, kulturních aktivitách. Návštěvy mohou přijímat jednou za týden a to bez dozoru Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou lze udělit odsouzenému na dobu nejdéle 48 hodin volný pohyb mimo věznici. Samospráva odsouzených připravuje volnočasové aktivity.

Věznice s d o z o r e m (s omezeným střežením).

Kontrolu nad činností odsouzených provádí vedle vychovatelů také dozorce, odsouzení se mohou v prostorách věznice pohybovat volně, ubytovny se zamykají pouze v době určené k spánku. Odsouzení pracují zpravidla na pracovištích pod nepřímým dohledem pracovníka Vězeňské služby.

U odsouzeného, u kterého jsou předpoklady, že toho nezneužije, lze povolit volný pohyb mimo věznici za účelem plnění pracovních povinností.

V mimopracovní době mohou odsouzení nosit vlastní oděv, zabývat se zájmovými aktivitami, které mohou být i mimo věznici, ale za účasti pracovníka Vězeňské služby. Odsouzení mohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za 2 týdny, návštěvy se konají ve vymezeném prostoru, zpravidla bez dohledu Vězeňské služby. V souvislosti s návštěvou lze odsouzenému po odpykání alespoň jedné třetiny trestu povolit volný pohyb mimo věznici na dobu 24 hodin.

Věznice s o s t r a h o u (se středním střežením).

Jsou uplatněny stavebně technické prostředky střežení, odsouzení se ve věznici pohybují zásadně pod dohledem příslušníka Vězeňské služby, zpravidla jsou uzamykání na ubytovnách, pracují na pracovištích uvnitř věznice nebo na střežených pracovištích mimo věznici, zcela výjimečně lze povolit odsouzenému volný pobyt uvnitř věznice při plnění pracovních úkolů. Odsouzení mohou přijímat návštěvy blízkých osob jednou za měsíc ve vymezeném prostoru v mimopracovní době a zpravidla pod dohledem Vězeňské služby. Resocializační programy se soustřeďují především na specializované zacházení pro určité skupiny odsouzených, na specializované zacházeni s odsouzenými v krizové situaci a před výstupem z VTOS.

Věznice se z v ý š e n o u  o s t r a h o u  (s maximálním střežením).

Stavebně technické prostředky střežení jsou použity v maximálním rozsahu v porovnání s předchozími typy věznic, odsouzení se ve věznici pohybují zásadně pod přímým dozorem vězeňského pracovníka a na celách jsou uzamykáni. Práci odsouzení vykonávají na pracovištích uvnitř věznice nebo případně na celách. Odsouzeným není povolen volný pohyb uvnitř věznice ani za účelem pracovní činnosti. Odsouzený může navštěvovat kulturní a společenské místnosti (na základě získání povolení) s ostatními odsouzenými, kteří jsou zařazeni ve stejné skupině uvnitř diferenciace. Odsouzený může přijmout návštěvu blízké osoby jednou za 6 týdnů, ve vymezeném prostoru, v mimopracovní době, pod dohledem příslušníka Vězeňské služby. Resocializační programy pro tento typ věznice jsou rozšířeny o specifické programy pro zacházení s odsouzenými s doživotními tresty, s výjimečnými tresty.Jsou také realizovány programy zaměřující se na specifické zacházení s  jedinci se zvýšeným výskytem psychopatologických symptomů.

Výkon trestu u mladistvých.

VTOS u mladistvých je upraven obecnými ustanoveními Zákona o výkonu trestu odnětí svobody a dále jsou vymezena určitá specifika (§ 51 - 58). U mladistvých je zohledněna jejich adolescentní vývojová etapa spojená s různou mírou dosažené sociální úrovně chování a sociální odpovědnosti.

Výkon trestu u mladistvých intenzivněji realizuje výchovnou funkci trestu především prostřednictvím:

- uplatňovaných specifických způsobů zacházení s mladistvým odsouzenými,

- specializovaných resocializačních programů,

- kázeňské praxe

- stupni vnitřní diferenciace, které přihlížejí ke zvláštnostem výkonu trestu u

  mladistvých s psychopatickou strukturou osobnosti, drogově závislých a

  mladistvých s duševní poruchou.

Součástí resocializačních programů u mladistvých je vždy vzdělávání a vhodná forma sociálního výcviku. Pro mladistvého je účast na stanovené formě vzdělávání povinná a může probíhat formou denního studia. V tomto případě je pak vzdělávání postaveno na roveň pracovnímu zařazení.

Výkon trestu u odsouzených se změněnou pracovní schopností u odsouzených v důchodovém věku.

Odsouzení, kteří podle zdravotní klasifikace stanovené lékařem, nejsou schopni trvale vykonávat soustavnou pracovní činnost a vyžadují zvýšenou léčebně preventivní péči, jsou umisťováni do zvláštních věznic nebo oddělení, kde jsou zohledňována specifika zdravotní, psychická, pracovní, věková.

Pro výkon trestu u odsouzených s psychopatickou strukturou osobnosti, odsouzených drogově závislých a odsouzených s duševní poruchou se zřizují specializovaná oddělení, která jsou v současné době kapacitně nepostačující.

 ^:

Výkon trestu u c i z i n c ů má své zvláštnosti; cizinec je bezprostředně při příjmu do výkonu trestu poučen o svých právech, včetně práva obracet se na diplomatickou misi a konzulární úřad státu, jehož je občanem. Poučen je ve svém rodném jazyce nebo v jazyce, kterému rozumí. Při výkonu trestu cizinců se respektují kulturní a náboženské zvyklosti, při umisťování do cel se zohledňuje možnost komunikace v rodném nebo příbuzném jazyce. Cizinec vykonává trest společně s odsouzenými, kteří jsou občany ČR. Projeví-li zájem, je mu umožněno učit se český jazyk.

Nástup výkonu trestu 

·        přijímací oddělení (1 týden – vstupní prohlídky a   formality)

·        nástupní oddělení (zpr. 2 týdny – seznámení se s režimem, „začlenění“)

Před ukončením trestu – výstupní oddělení – zpr.6 měsíců před skončením trestu

Jednotlivé druhy věznic vč.vazebních mohou být umístěny v jednom objektu jako samostatná oddělení.

Možnost podmínečného propuštění a podmínečného upuštění od výkonu zbytku trestu – po uplynutí poloviny až dvou třetin trestu. Dohled – Probační a mediační služba, postpenitenciární péče

3.4.6 Základní údaje o vězeňství v ČR.

Stav k 6.2.2009

Pořet věznic:  35

Zaměstnanost odsouzených:

1990 – 36%

2004 – 48%

2005 – 45,1%

Finanční náklady na 1 den výkonu trestu odnětí svobody představují 800-1000Kč (z toho náklady na stravu asi 60Kč), které odsouzení musí uhradit.

Pokud pracují vydělají si v průměru 4300Kč. Pracovních míst pro odsouzené je zatím stále nedostatek, navíc odsouzení mohou odmítnout práci pro soukromou firmu (nikoliv práci přidělenou vězeňskou službou)

Zadluženost propuštěných k 31.12.2005

51 926 dlužníků – dluhy celkem 719 milionů Kč

Věznice v ČR

3.4.7 Jak plní VTOS základní funkce trestu?

Spíše neplní, alespoň pokud jde o změnu. Problémy jsou všude na světě.

Rovnováha mezi ochranou společnosti a motivací ke změně.

Příčiny:

1.     Samotní odsouzení – viz osobnost pachatele

2.     Podmínky a průběh VTOS

·        Materiální .- prostorové a další vybavení věznic

·        Personální – kvantitativní – počet pracovníků VS

-         kvalitativní (dozorci, specialisté – speciální

     pedagog, psycholog, sociální pracovník, vychovatel) –  

     osobnostní a  kvalifikační předpoklady

·        Systémové – postoje veřejnosti a postavení vězeňství ve

                          společnosti

Možné cesty zlepšení:

·        Materiální a organizační podmínky VTOS

·        Vztahy odsouzený – pracovník VS

·        Programy zacházení – resocializační programy

·        Možnost práce a vzdělávání při VTOS

·        Sociální a pastorační práce – práce specialistů vč. práce duchovních (Vězeňská duchovenská služba)

·        Práce dobrovolníků, kontakt s veřejností

Postpenitenciární péče

·        Příprava na pobyt na svobodě v závěru VTOS (výstupní oddělení zpravidla 6 měsíců před propuštěním z trestu delšího než 3 roky)

·        Pomoc při zajištění bydlení

·        Pomoc při zajištění zaměstnání

·        Finanční pomoc

·        Znovuzačlenění do rodiny a dalších  sociálních vztahů

·        Poradenská a sociálně terapeutická pomoc

·        Odstranění „stigmatu“

·         

Měli by zajišťovat

·        pracovníci věznic (sociální pracovníci)

·        sociální kurátoři

·        Probační a mediační služba

·        Úřady práce

·        Nestátní organizace  – Charita, Diakonie, Armáda spásy a další

Výčet druhů trestů, kterými trestní zákon disponuje a které mohou být soudem uloženy, je možno nalézt v ustanovení § 27 v obecné části trestního zákona.

Katalog druhů trestů obsahuje trest odnětí svobody, trest obecně prospěšných prací, trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest zákazu činnosti, trest propadnutí majetku, peněžitý trest, trest propadnutí věci, trest vyhoštění a trest zákazu pobytu. 

Tresty ztráty čestných titulů a vyznamenání a ztráty vojenské hodnosti mají v rámci tohoto katalogu specifické postavení. Na rozdíl od ostatních druhů trestů je lze považovat za tzv. vedlejší tresty, protože ani trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ani trest ztráty vojenské hodnosti nelze nikdy uložit samostatně. Je možno je uložit pouze vedle jiného trestu.

Ztráta čestných titulů a vyznamenání (českými vyznamenáními jsou Řád bílého lva a Řád T. G. Masaryka a dále Medaile za hrdinství a Medaile za zásluhy) záleží v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, čestná uznání, vědecké a umělecké hodnosti a jiné čestné tituly, udělené podle vnitrostátních právních předpisů. Odsouzený ztrácí též právo nosit cizozemská vyznamenání a právo užívat cizozemských čestných titulů. Trest ztráty čestných titulů a vyznamenání může soud uložit, jestliže odsuzuje pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dvě léta. 

Trest ztráty vojenské hodnosti může soud uložit, pokud odsuzuje pachatele za úmyslný trestný čin spáchaný ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nejméně na dvě léta. Trestní zákon umožňuje, aby soud tento trest uložil také vedle jiného trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného trestného činu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojeném sboru. Tento trest pro pachatele znamená, že se mu snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína a odnímá se mu jeho hodnost v ozbrojeném sboru.

VSCR.cz

Historie věznic:

Lancaster Castle, zřejmě nejstarší fungující věznice v Evropě. Záznamy o věznění již z roku 1196, budova postavena ze zbytku materiálu z římské pevnosti v roce cca 1090.

The Panopticon is a type of prison building designed by English philosopher, social a právní theorist Jeremy Bentham in 1785. The concept of the design is to allow an observer to observe (-opticon) all (pan-) prisoners without the prisoners being able to tell whether they are being watched, thereby conveying what one architect has called the "sentiment of an invisible omniscience."^[1]

Bentham himself described the Panopticon as "a new mode of obtaining power of mind over mind, in a quantity hitherto without example."^[2]

Vězeňská duchovenská péče VDP

Vězeňská duchovní služba

OS Nová šance, Naše sdružení se zabývá primárně především postvězeňskou péčí, která se specializuje zejména na hledání účinných forem snižování recidivy a efektivnější adaptaci propuštěných lidí z výkonu trestu. Dalším naším zájmem je pomoci těm, kteří žijí na samém okraji společnosti - lidem bez domova či přístřeší. Vedle této činnosti umožňujeme také osobám s nařízeným alternativním trestem vykonávat trest obecně prospěšných prací.

Cílovou skupinou sdružení jsou muži starší 18 let, po výkonu trestu odnětí svobody, osoby vykonávající alternativní trest OPP, bezdomovci.

V našem zařízení bylo od roku 1999 ubytováno přes 220 klientů. V současné době je naše kapacita 14 osob. Klienti jsou ubytováni na 2-4 lůžkových pokojích. Kontakty s bývalými klienty udržujeme dle jejich vlastního zájmu.

Domov Sv. Karla Boromejského

Samostatné oddělení pro výkon trestu odsouzených žen Vazební věznice Praha-Ruzyně je dislokováno v řepském areálu Domova Sv. Karla Boromejského.

Diakonie Českobratrské církve evangelické

Linka důvěry Diakonie

SOS centrum Diakonie

 Diakonie Cirkve bratrske

Slezská diakonie

HESTIA

Ceske sdruzeni Cirkve adventistu sedmeho dne [ Diakonie ]

Diakonie Apoštolské církve

Diakonie ecm
HESTIA - Adresář sociálních služeb

Ekumenicka rada cirkvi

OS Diakonie Úpice

NADACE DIAKONIE A MISIE

SAD Sdruzeni Zastupcu Azylovych Domu

Naděje

Česká katolická charita

Sdružení pro prevenci kriminality PRAK

Literatura:

Černíková, V., Makariusová, V.: Úvod do penologie, Sociálně právní institut,   

                                                     Most 1997

Hála

Časopis České vězeňství

Trestní předpisy 2002 UZ (Trestní zákon, Trestní řád, Zákon o výkonu trestu odnětí svobody, Zákon o výkonu vazby, Zákon o Probační a mediační službě)