VIKTIMOLOGIE

 

Osoba dotčená TČ se označuje jako oběť. Jí se zabývá viktimologie (latinsky victima oběť). VL je součást kriminologie. Je důležitá zejména pro prevenci kriminality.

 

Širší pojetí VL má interdisciplinární charakter (Beniamin Mendelsohn) –oběti válek, rasového pronásledování, politického útlaku, přírodních pohrom…

 

My se budeme zabývat užším pojetím.

 

Poškozený x oběť

 

Ve viktimologickém smyslu se pokládají za oběť pouze fyzické osoby, ne subjekty. Není jasné, jestli se má být předmětem VL i příbuzní přímých obětí. Čím více osob, tím méně metodologicky výhodnější, tím více znaků, atd…

 

Pilíře VL:

 

Po WW2, citlivost a zájem o oběti

sociální angažovanost, ne jen teorie

praktická aplikace poznatků

 

Ochrana, lepší postavení v trestním řízení, účinnější pomoc

 

Předmětem VL je 6 skupin jevů:

 

  1. osoba (bio, psycho a soci vlastnosti)
  2. vztahy pachatel x oběť
  3. proces viktimizace
  4. role oběti v procesu odhalování, vyšetřování a soudního projednávání věci
  5. pomoc oběti, způsob odškodnění a rehabilitace
  6. ochrana občanů před viktimizací

 

Nedávný vznik kriminalistické VL: rekognice, výslech, vyšetřovací experiment, rekonstrukce TČ, opírá se o obecné VL poznatky a transformuje je pro aplikační potřeby policejních a vyšetřovacích orgánů.

 

 

Viktimizace je proces přeměny potenciální oběti ve skutečnou (trestný čin)

 

TČ je pouze počátek, následován nutnými pochody. Tento proces je viktiizace.

 

Primární viktimizace: -

 

bezprostřední důsledek TČ

život, zdraví, fyzická bolest

 

 

Primární rány:

 

Fyzická újma

Finanční újma

Emocionální újma

 

 

Sekundární viktimizace:

 

Častá, nikoli však povinná část viktimizace

Nesouvisí s konáním pachatele

nevhodný způsob vyšetřování

publicita ( sdělovací prostředky, „paparazziové“)

 

viz kniha

 

 

 

3 SPECIALNI PROBLEMY VIKTIMIZACE:

 

  1. chování oběti

 

-         neopatrnost (vychloubání se majetkem, vpouštění cizích osob, autostop, atd…)

Mluvíme o vině oběti či zavinění oběti

 

-         provokující chování (typické tyrani rodin, zavražděni manželkou)

 

 

  1. vztah oběť – pachatel

 

-         často předchozí vztah

-         vztah objektivní (sousedství, pracují spolu) či subjektivní (milenka, obchodní partneři)

toto může být motiv

 

Např.

 

vraždy:

 

1/5 zavražděno neznámým pachatelem

2/5 známým

2/5 velmi blízký vztah mezi o a p

 

sexuální TČ

 

až 70% obětí jsou blízcí známí

 

 

 

3. Index viktimizace

 

VL zkoumá i kvantitativní údaje, lépe můžeme sledovat dynamiku v historickém vývoji a mezinárodním srovnávání

 

Nejčastěji počet obětí na 100 obyvatel za zvolné časové období, nejčastěji jedno a pětileté

 

Indexy pro celkovou i druhovou TČ

 

 

Viktimnost je disponovanost  člověka stát se obětí

 

-         Hentig mluví o potenciální oběti

-         Nestala se ještě obětí TČ, ale díky vlastnostem a chování existuje nadprůměrné riziko, že se jí stane

 

Profesní oběti: policisté, ochranky, strážní, průvodčí (násilná TČ), taxikáři, listonoši, prodavači, obsluha benzinek (loupeže)

 

TYPOLOGIE OBETI:

 

TČ je z pohledu oběti:

 

Svévolná událost (chybí rozumové vysvětlení, proč se stal)

Nenadálá událost (jsme nepřipraveni)

Krizová událost

 

 

 

Mnoho typologií (mendelsohn, hentig, schneider), ale žádná přijatá

 

Dává smysl VL viny dle poláka Holysta z roku 1964:

 

  1. oběti, které zavinily svoji viktimizaci
  1. individuálně (provokatér)
  2. příslušností k rizikové, negativně hodnocené skupině (prostitutka)

 

  1. oběti, které nezavinily svoji viktimizaci
  1. individuálně (zastání se někoho)
  2. příslušností k rizikové, pozitivně hodnocené skupině (policista)

 

 

v literatuře další typy:

 

-         skrytá, která zůstala utajená před policií a justičními orgány

-         predestinovaná s vysokým rizikem viktimizace

-         předstírající, která pouze simuluje inscenuje újmu

-         hypertrofující, která zveličuje újmu

-         dobrovolná, třeba masochisti

-         oběť recidivista, díky naivitě, důvěřivostí, nebezpečnými aktivitami

 

 

Pomoc obětem trestných činů

Instituce:

OSN - 1985 Deklarace základních zásad spravedlnosti pro oběti zločinu a

                   zneužívání moci   

Evropské forum služeb obětem - European Forum for Victime Services

„Sociální práva obětí trestných činů“

 

Ve světě:

 

Victim Support (VB 1974), Bílý kruh (NSR 1976, i u nás)

 

V ČR

 

Bílý kruh bezpečí – Zpravodaj BKB - „Standard služeb“

Poradny pro rodinu a partnerské vztahy

Linky důvěry (česká asociace linek důvěry)

Pro dospělé RIAPS (regionální institut ambulantních psychosociálních služeb)

 

 

První program kompenzace poskytované státem vypracoval NZ (1964), pak USA (1966), Austrálie a Kanada (1967), poté všechny západoevropské země

 

 

 

Pomoc obětem TČ

·        materiální  - kompenzace škody - pojišťovny, pachatel, stát, nevládní orgány      zákon č. 209/1997 sb. – peněžitá pomoc státu lidem, kteří utrpěli újmu na      zdraví, nebo pozůstalým

          (znásilnění, mučení, válka, zemětřesení, záplavy), krizová intervence,

          dlouhodobá terapie

 

 

Význam viktimologie pro prevenci kriminality:

 

-         část zodpovědnosti za bezpečnost na občanech

-         občané se mají chránit před viktimizací

-         postavit se útočníkům

-         stát musí poskytovat zvýšenou ochranu dětem, slabým a bezmocným

 

Návody, technické doporučení, atd jak zabránit krádežím do aut, vloupáním do bytů, atd…

 

Těžké uplatnit poznatky kde jsou zastoupeny emoce (rvačky, atd…)

 

Rady jak se vyhnout znásilnění nebo pohlavnímu zneužívání

 

Rady, jak se vyhnout kriminogenním situacím rozšiřovat pomocí osvěty, přednáškami, články, relacemi v médiích, příručkami

 

Jak se chovat při útoku pachatele

 

 

Příklady trestných činů ( asociálního chování ), jejichž oběti potřebují  

naši pomoc zvláště naléhavě.

·        Domácí násilí

·        Týrání a sexuální zneužívání dětí

·        Týrání starých lidí

·        Šikana

Společné znaky: - vysoká latence

                           - obtížné dokazování

                           - nejasná hranice trestného činu

                           - závažné a dlouhodobé důsledky