Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Semestrální práce Kasuistika Jakuba Výchy Tereza Matějovská učo: 5756 Katedra sociální pedagogiky Předmět: Rizikové skupiny II. Vyučující: Mgr. Martin Jelínek 2009 Jakub Vých S případem Jakuba Výchy jsem se seznámila na své praxi v Diagnostickém ústavě v Dobřichovicích. Nejdříve na sociálním oddělení, kde jsem měla možnost si přečíst jeho složku a dále pak sem se s ním seznámila osobně, vě škole, ve výchovném programu a také ve volnočasových aktivitách. Věškerá jméná a iniciály jsou pozměněné či vymyšlené. Kasuistika Jakub Výcha se narodil 15. 3. 1995 v Kladně. Bydlel s oběma rodiči v Kročehlavech. Otec i matka se o Jakuba dobře starali a vztah mezi nimi byl v dobrém stavu. Po té se ovšem otec Jakuba dostal do vězení v Rakousku (o minulosti otce jsem se bohužel nic více nedozvěděla z jakých důvodů byl ve vězení v Rakousku též ne). Matka zůstala na syna sama a Jakub začal se svými výchovnými problémy. Zřejmě velká fixace na otce či vidění v otci vzor. V předškolním věku a na prvním stupní Základní školy byl bezproblémové dítě. Po nástupu na druhý stupeň ZŠ jeho chování začalo být agresivní, obklopil se problémovými žáky, kouřil marihuanu a ve škole byl podezřelí za distribuci drog. Matka Jakuba nezvládala jeho chování. Dále matce bylo doporučeno ambulantní vyšetření, které neprobíhalo úspěšně, pak tedy následovala detoxikační terapie, přesto Jakub nezvládal své chování, byl více agresivní, nechodil do školy a matce utíkal z domu i na několik dní (kde se i jeho útěk objevil v televizním zpravodajství a bylo po něm vyhlášeno pátrání). Následoval Výchovný ústav Klíčov, ale pobyt byl předběžně ukončen pro opakováné porušování vnitřního řádu jako například kouření cigaret či marihuany, alkohol a útěky. Po té Jakub začal pravidelně docháze do střediska ROSA do terapeutické skupiny. Ze začátku se Jakubovo chování zlepšilo ale jeho dobré chování nevydrželo dlouho. Přestal chodit do školy, domů chodil pozdě a začal opět užívat drogy. Tak se Jakub dostal do Diagnostického ústavu v Dobřichovicích, kde opakuje sedmý ročník a čeká na rozhodnutí ústavu či půjdu do Výchovného ústavu, Dětského domova či zpět k matce, která se cití nejístá, že Jakub se vrátí ke svému problémovému chování, začne užívat drogy a půjde vše odzačátku. Setkání s Jakubem, probíhalo bez problému. Ve škole problémy moc neměl (už dobře zná učivo sedmého ročníku), ve výchovném programu po škole byl převážně klidný a bylo vidět, že si je vědom, jaké by byly následky, když se jeho chování nezlepší. V DÚ se Jakub choval dobře, vzhledem ke své minulosti. S projevem agresivity jsem se u něj nesetkala. Jak dopadlo rozhodnutí Diagnostického ústavu, už jsem se bohužel nedozvěděla. Co jsem spozorovala v DÚ se Jakub sice snažil chovat dobře, ale měla jsem pocit, že se tak chová jen proto, aby z ústavu vyšel s dobrým výsledkem aby se mohl zpět vrátit ke starým časům, protože jak jsem tak zaslechla, ničeho nelituje a drogy mu nebezpečné nepřijdou. Možná se mýlím a Jakub změní své chování a jeho život už půjde lepší cestou než kterou si přošel před tím.