According to recent reports, more and more girls, some as young as ten, are falling victim to anorexia nervosa, the „slimmer´s disease“. Anorexia means „loss of appetite“ but the term is misleading. The sufferers do feel hunger pangs but in spite of this, they refuse to eat - food becomes a reverse obsession. So far, anorexia has been mainly associated with teenager girls who pursue an idealized image of a perfectly slim body as manifested by scores of skinny models in fashion magazines. The western obsession with dieting, slimness and keep-fit mania often result in thousands of teenagers starting compulsive diets.

 

Although sometimes classified as an eating disorder, anorexia nervosa is largely a mental problem. Young women, dissatisfied with their figures, continue to cut down on food in the misguided belief that they are overweight. Terrified of gaining extra pounds, they refuse to eat even though they are paintfully thin. What is most dangerous is their distorted body image: no matter how thin they are, anorexics always feel like losing „just one more pound“.

 

What precipitates anorexia is not clear. There are probably many causes of the disorder, many of them sociological. The victims maintain an overwhelming belief that the thinner they are, the better people they become. If you put on weight, they say, you are not socially acceptable. It may also be a form of protest against parents who set excessively high standards of achievement for their children. Unable to fulfil their parents´ expectations, they often resort to drugs or voluntary starvation. Their bodies become the only thing they can control; they can choose to eat or not to eat.

 

Medical specialists predict that the numer of young women starving themselves will increase, with the average age dropping. Helping anoexics can be a matter of life and death as families who have lost a number to anorexia know only too well.

 

 

 

 

 

 

Podle nedávných zpráv se více a více dívek, některých mladších než deset let, stávají obětí anorexie, „nemoci hubených“. Anorexií míníme ztrátu chuti k jídlu, ale tento termín je zavádějící. Ti, co trpí touto nemocí, pociťují hladové křeče, ale navzdory tomu odmítají jíst. Jídlo se pro ně stává posedlostí. Až dosud byla anorexie spojována hlavně s mladými děvčaty, honícími se za zidealizovanou vizáží perfektně štíhlého těla, která je předváděna spoustou vychrtlých modelek v módních časopisech. Západní posedlost dietami, hubnutím a mánií „být vždy fit“ má často za následek, že tisíce teenagerů začíná s přehnanými dietami.

 

Ačkoli je někdy klasifikována jako porucha jídla, je anorexie rozsáhlý psychický problém. Mladé ženy nespokojené se svými figurami pokračují se snižováním potravy ve falešné víře, že mají nadváhu. Vyděšené získáním kil navíc, odmítají jíst, i když jsou bolestně hubené. Co je však nejnebezpečnější, je jejich zkreslené vnímání vzhledu těla. Jakkoli jsou hubené, anorektičky pociťují nutnost ztratit „ještě alespoň jednu libru“.

 

Co předchází anorexii, není zcela jasné. Je mnoho příčin této nemoci, hodně z nich je sociologických. Oběti zachovávají utkvělou představu, že čím hubenější jsou, tím lepší lidé se stanou. Anorektici říkají, že pokud přiberete na váze, nejste společensky přijatelní. Nemoc také může být formou protestu proti rodičům, kteří ukládají nadměrné požadavky na cíl pro jejich děti. Neschopni splnit očekávání rodičů, často se uchylují k drogám nebo dobrovolnému hladovění. Jejich těla se stávají jedinou věcí, kterou mohou kontrolovat, protože si mohou vybrat, zda jíst či nejíst.

 

Lékařští specialisté předpovídají, že počet hladovějících mladých žen bude vzrůstat a jejich průměrný věk se bude snižovat. Pomoc trpícím anorexií může být záležitostí života a smrti, jak dobře vědí rodiny, které ztratily svého člena díky anorexii.