Rizikové skupiny a sociální deviace II. Anna Šujanová, 1. Ročník ETF KAZUISTIKA Tomáš Borovička, narozen 10.10. 1984 Rodinná anamnéza: Matka: Anna Borovičková (roz. Neumětelová) nar. 1961, ukončené základní vzdělání. Vyrůstala v úplné rodině s matkou, otcem a dvěma mladšími bratry. Matka po dobu celého dětství Anny byla na mateřské dovolené, přičemž dětem zajišťovala pouze nejnutnější péči. O mladší bratry se starala víceméně pouze Anna. Otec byl sklářem. V době, kdy bylo Anně 14 let, začal chodit do místní pivnice a jeho chování se výrazně zhoršilo. Domů chodil nad ránem opilý, byl agresivní a téměř pokaždé někoho zmlátil, nejčastěji to byla Annina matka. V den 18. Narozenin se Anna od rodiny odstěhovala, našla si podnájem a práci (prodavačka). Zpočátku její život, vzhledem k dětství, vypadal velmi slibně, bohužel netrvalo to dlouho. Na oslavě svých dvacátých narozenin si našla známost. S tímto chlapcem žila Anna skoro tři roky. Jejich společný život byl velmi bouřlivý. Několikrát do týdne pořádali pro sebe a své přátelé mejdany, kde zásadní roli hrál alkohol a cigarety, dle tvrzení sousedů, docházelo i na drogy. Přibližně po třech letech Anna ukončila tento vztah, protože potkala Jaroslava. Toto setkání hodnotí jako osudové. Tvrdí, že to byla láska na první pohled. Kvůli němu prý opustila, celý svůj dosavadní život. Otec: Jaroslav Borovička, nar. 1958. Ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. V současné době je soukromý podnikatel. Jaroslav se narodil do úplné rodiny. Když mu byly dva roky, rodiče se rozvedli a Jaroslav žil pouze s matkou, s otcem udržoval velmi dobrý vztah a byli ve velmi častém kontaktu. V roce 1962 se matka znovu vdala za Karla Janovského, který měl z předešlého manželství dvě dcery. Jaroslav od té doby vyrůstal v klidné domácnosti s matkou, nevlastním otcem a dvěma nevlastními sestrami. Osobní anamnéza: Tomáš se narodil do úplné rodiny, přičemž rodiče spolu již delší dobu nevycházeli. Chlapcovo narození mělo řešit jejich neshody. Doufali, že je to opět přivede k sobě. V prvních týdnech rozpory skutečně téměř vymizeli, ale přibližně po necelých třech měsících se vše vrátilo do starých kolejí. Tomáš již jako malý chlapec byl přítomen při rodinných neshodách a velmi krušných hádkách, kde šlo nejen o řev, ale i fyzické napadení. Matka opakovaně v zápalu histerického záchvatu zaútočila na otce, který se sice bránil, ale vždy prý jen nejnutněji- měl strach, aby své manželce neublížil. V době, kdy byly Tomášovi přibližně dva roky, se rodiče rozvedli. Tomáš zůstal v péči matky. Otec neměl námitek, se synem byl v kontaktu. V roce 1988 otec zažádal o svěření syna do vlastní péče s odůvodněním, že matka nezajišťuje synovi řádnou péči a ohrožuje jeho výchovu. Na základě soudních šetření bylo prokázáno, že odůvodnění je oprávněné. Několik svědků potvrdilo, že při Annině návštěvě se jim ztrácejí věci, že syna zanedbává – nechává ho několik hodin bez dozoru, často pořádá doma večírky, na kterých je Tomáš díky omezenému prostoru bytu vždy přítomen. Na základě těchto šetření byl Tomáš svěřen do péče otce a jeho druhé manželky. V této rodině se Tomášovi líbilo a pokaždé tvrdil, že chce žít zde. S matkou nadále udržoval kontakt, nezanevřel na ní, ale žít s ní již nechtěl. V této rodině žil Tomáš s otcem, nevlastní matkou (Blažena Borovičková, roz. Nováková) a později dvěma sestrami. Do roku 1998 bylo vše naprosto v pořádku, Tomáš neměl žádné výkyvy chování ani nic podobného. Začátkem roku 1998 začaly být s Tomášem velké problémy. Tomáš se začal chovat nepřiměřeně svému věku. Příliš často lhal, ve škole si půjčoval velké obnosy peněz a doma začal i krást. Rodiče vyhledali několik možností odborné pomoci např. psychiatrická léčebna pro děti a mládež atd. Nic z toho nefungovalo. V červenci roku 1998 zažádali rodiče Tomáše o vydání předběžného opatření, na základě kterého by byl Tomáš umístěn do DU Dobřichovice. Jako důvod udali nezvladatelné Tomášovo chování. Dle svých slov již vyčerpali všechny možnosti a nyní už neví, jak dál. Nezl. se situaci přizpůsobil. Dne 16.2.1998 nastoupil Tomáš na dobrovolný pobyt do DU Dobřichovice, kde zůstal do 17.4.1998. Poté se vrátil domů a zapojil se do života, který vedl předtím. Situace doma se poměrně stabilizovala, ovšem ve škole problémy neustávaly. Opět si začal půjčovat peníze, na ostatní spolužáky byl Tomáš agresivní a přestal se věnovat učení. O prázdninách se situace o něco zlepšila, jelikož na Tomáše nebyly kladeny tak vysoké nároky. S nástupem do školy opět začaly problémy jako na konci školního roku. Tentokrát se k tomu přidaly útěky z domova a trávení volného času s partou, která měla na Tomáše velmi negativní vliv. Útěky, kterými se Tomáš snažil řešit své problémy, trvaly i několik dní. Útěk v říjnu 1998 trval přibližně 14 dnů. Tento čas trávil s již zmíněnou partou. Zde poznal a seznámil se lehkými ale i tvrdými drogami. Situace se vyhrotila dne 15.12.1998, kdy se Tomáš dostavil na Odbor sociálních věcí s tím, že chce okamžitě do výchovného ústavu. Situace doma je prý k nevydržení a on to nehodlá již řešit. Po vzájemné dohodě byl Tomáš dne 8.1. 1999 umístěn do Dětské psychiatrické léčebny, odkud začátkem února uprchl s dívkou, která užívala drogy. Dne 15.2.1999 byl Tomáš na základě soudního usnesení předán do péče DDÚ U Michelského lesa. Z tohoto zařízení byl 22.4.1999 poslán do Dětského výchovného ústavu Liběchov. Zde Tomáš pobýval bez větších potíží. Jeho motivací k dobrému chování byla možnost budoucího studia mimo ústav. Později mu bylo umožněno studovat v Třeboni učiliště, obor Rybář. Tato varianta mu byla umožněna pouze na základě splnění speciálních podmínek, které Tomáš dodržel. Jeho studium proběhlo již bez potíží. Současný stav: Nyní Tomáš vede bezproblémový život. Má dobrou perspektivní práci a dobré rodinné zázemí – s přítelkyní čekají miminko. Dle jeho vlastních slov je nyní šťastný a spokojený, protože si konečně uvědomil, co je pro něj důležité. Znovu obnovil pošramocené vztahy s celou rodinou.