Kasuistika – teorie a metody SP Jakub Kulhánek, 1. ročník ETF Hodnocení případu a plán péče Plán péče bude zaměřen na 16letého chlapce jménem Karel Kroupa, student 8. třídy ZŠ. Několikrát propadl. Z rozhovoru s opatrovníkem (teta) – se dozvídáme následující informace. Matka byla samoživitelka. Dle příbuzné (opatrovníka) žila matka vždy polygamním životem, a tak asi ani ona sama nezná skutečného otce, natož pak její syn. Z toho vyplívá, že jakákoliv vyživovací povinnost nemohla být na žádném muži vymáhána a následně plněna. Chlapec sice nepoznal svého otce, avšak polygamie jeho matky měla za následek, že jejím bytem procházelo mnoho mužů. Jednalo se prý převážně o krátkodobé známosti, které ve finálních stádiích končívaly prudkými hádkami a nejednou i fyzickým napadením. Všem těmto negativním vlivům byl chlapec vystaven od útlého dětství, nikdy nebyl (dle jeho matky) nijak napaden. Po této fázi střídání partnerů si matka vytvořila dlouhodobější vztah s mužem Q, tento vztah nakonec ukončily četné konflikty mezi partnerem matky a jejím synem. V této době bylo chlapci 14 let. Matka popřela, že by mezi nimi došlo k jiným rozmíškám, než-li slovním…Ovšem dle rodinného lékaře K., který chlapce často a opakovaně ošetřoval, byly zranění, velice závažná a chlapec si je nemohl přivodit svou nešikovností nebo sám. Matka zpětně vysvětlovala zranění tak, že chlapec upadl na schodech, z kola, nebo že se opařil konvicí s vřelou vodou aj. Nebýt však ošetřujícího lékaře, který ošetřoval chlapce poprvé, a byl jeho zdravotním stavem natolik otřesen, že okamžitě případ zdokumentoval (viz. fotografie a písemné dokumenty) a následně kontaktoval OPD ve městě W. Následkem těchto vlivů má chlapec výchovné problémy, ty se projevují v komunikaci s dospělými muži, neumí řešit konfliktní situace a je velice prchlivý, což častokrát vyústilo v potyčku se spolužáky nebo staršími studenty místní SŠ. Chlapec se straní kolektivu a častokrát se tak stává terčem jiných spolužáků – je psychicky šikanován. Dalším problémem je v současné situaci i to, že teta (současná opatrovnice), nestačí fyzicky na chlapce, a tak ztrácí i zbytky své autority. Chlapec tíhne ke sportům, spíše však pasivně a individuálním. Je pohybově velmi nadaný a má rád zvířata. Plán péče * Co je problém; Problémem je, že se chlapec nesetkal v domácnosti s mužským faktorem- nyní problém s akceptací mužské autority, dále pak časté skratovité jednání = nevhodné řešení problémů, straní se kolektivu – je tak sociálně deprivován a stává se terčem psychického násilí, ze strany spolužáků. * Přístup klienta; Klient se nachází nejspíše ve fázi popírání, ovšem nejde o objektivní informaci, jelikož dialog s chlapcem nebyl, díky jeho odmítavému postoji k řešení, uskutečněn. * Kdo je ve schématu; Chlapec Karel Kroupa, matka chlapce, současný opatrovník (teta),všichni krátkodobí partneři matky, dlouhodobý partner matky Quido, rodinný lékař Karásek a ošetřující lékař pan Wolfram. * Role postav v problému klienta; Klient ústřední postava problému, v současné době. Matka lhostejná a vytvářela negativní, nepodnětné a pro zdravý vývoj chlapce, nedostatečné prostředí. Matčin partner Quido chlapec s ním měl vyhrocené vztahy, doposud nevíme jak závažné a kdo je vyvolával. Teta snaha zvládnout chlapce, vzhledem k jeho předchozím zkušenostem je tento cíl velice komplikovaný a v současnosti se vymyká jakékoliv tetině kontrole. Lékař K. opominul ohlašovací povinnost, čímž se dopustil trestuhodného pochybení. Lékař W. splnil ohlašovací povinnost a upozornil na rizikové dítě. V rámci svých povinností a platných zákonů konal velice správně a exemplárně. * Příčiny (částečně viz. 1. odstavec) bez stálé mužské autority (chybí mužský element), špatná řešení konfliktních situací matka=přítel – absence kultury řešení konfliktních situací, ze strany matky chybí citové projevy vůči chlapci, ve výchově byla nedůsledná a nepředvídatelná – chlapec je prchlivý, straní se kolektivu třídy. * Prostředí a situace - kolektiv třídy, původní domácnost u matky, nynější domácnost u tety, v řešení konfliktů, v akceptaci mužské autority, * Postoj klienta k řešení – odmítavý postoj, veškeré problémy odmítá a nepodílí se na jejich řešení, spíše naopak - vše se snaží brzdit a sabotovat. * Co potřebuje/kompetence k řešení klientovi situace – klient potřebuje – stálé prostředí tzn. předvídatelné, jasně čitelné, dále potřebuje jasné vymezení hranic(norem) svého chování a jednání – co je a co není přípustné. Nutnost konfrontace s mužským prvkem v rodině, dále pak získání základní kultury řešení konfliktů – žádné hádky, násilí či vynucování. Zlepšit komunikaci s kolektivem, prostřednictvím nějakého společného zájmu (sport, záliba ve zvířatech aj.). * Vnější zdroje – vztah (manžel tety) – chlapec…Získání základních kompetencí v akceptaci jeho autority, osvojení si zásad řešení konfliktů. Dále pak zájmy-sportovní vyžití, zájmové kroužky-chovatelů zvířat..opět progres v řešení konfliktů a komunikaci s okolím. * Postup a nejoptimálnější řešení dle sociálního pracovníka Chlapec potřebuje podnítit k jakékoliv zájmové činnosti. § Škola pedagogické vedení – spíše individuální (pro začátek učitelku následně pak možnost uplatnění učitele) § Volný čas vedení SP vzbudit v něm zájem motivovat ho do návštěvy nějakých volno-časových institucí. § Zde posléze vedení lektorem/vedoucím kroužku/trenérem Doporučení (až potom co chlapec získá kompetence k utvoření fungujícího vztahu s mužem) · Vhodné aktivity § chov zvířete v domácím prostředí (dle preferencí klienta a možnostem opatrovníků) § návštěvy instituce sdružující chovatele určitého zvířecího druhu § sportovní aktivity (preference individuálních)– možnost lezení na stěně, plavání, bojový sport (pohyb+mravní a sociální výchova). Pozn.: Veškerá podobnost je čistě náhodná, jména postav jsou smyšlená a celý text se nezakládá na reálných základech konkrétní situace.=)