SOCIOLOGIE 10 Náboženství Pokus o definici • soustava názorů, morálních postojů a životního stylu, jejichž důležitou součástí je víra v mimolidské duchy, bohy či Boha. • instituce používající soustavy symbolů, vyvolává pocit bázně a úcty, spojená s kolektivními rituály a ceremoniemi Religiozita • míra významu náboženství v určité společnosti • osobní vztah k nadpřirozeným skutečnostem • institucionalizovaná religiozita: osobní vztah, ale vyjadřovaný v rámci pevně dané instituce (církev, společenství, bohoslužby) Marx a náboženství • Náboženství jako ideologie – Útěcha v obtížných životních situacích – Utěšuje, ale tím brání dosáhnout změny – Stává se zbraní v rukou vládnoucích tříd – „opium lidstva“ Durkheim a náboženství • Náboženství jako společenský tmel – Společné rituály s integrační funkcí – Vytváří sdílené hodnoty – V náboženství společnost oslavuje sebe sama Berger a náboženství • Náboženství jako „posvátný baldachýn“ – Náboženství má za úkol vytvořit takový obraz světa, ve kterém všechno bude mít svůj řád. – Náboženství není jediný způsob, jak toho dosáhnout, ale je to způsob obvyklý. – Náboženství nebude zanikat. Náboženské organizace • Církve, komunity, farnosti, … • Role v nich: – Profesionálové, laici • Jak se mění jejich vzájemné postavení? • Jaké jsou v dnešní době jejich hlavní obtíže? Problematika sekularizace • Sekularizace = „zesvětštění“ – ztráta vlivu a významu náboženství • Původní přímočaré představy: – ztráta majetku církví – pokles aktivity věřících – ztráta prestiže církví a náboženství – pokles religiozity Problematika sekularizace • K čemu skutečně došlo? – částečná ztráta majetku – výrazná ztráta prestiže a vlivu (i u svých členů) – pokles aktivity věřících – konec modelu lidových církví – konec dominantního kulturního vlivu (církev jednou ze subkultur) – určitý pokles deklarované religiozity, ale spíše její přetvoření do méně institucionalizovaných forem Protiargumenty proti sekularizaci • Celosvětově to není jednoznačný trend • Vznik nových forem religiozity • Obtížnější viditelnost nových forem religiozity • Existence „občanského náboženství“, „paranáboženských jevů“ Náboženství v ČR • jednoznačně dominuje – ŘKC – dědictví minulosti – sepětí s Habsburky, obraz národa jako odpůrce – protinárodní, velmi papežská (spor o katedrálu) • 50. léta – riziko zániku – organizační a majetková demontáž – zatýkání aktivních – ale trpěno loajálním • 70. a 80. léta vzestup aktivního městského okruhu