Sociální pedagogika pohledem vnějšího pozorovatele Ivo Jirásek Fakulta tělesné kultury Zaměření pohledu na dvě tematické otázky −1. role mužů a žen, resp. genderu a sociální pedagogika (?) −2. role (implicitního) náboženství v sociální pedagogice Sociální pedagogika – literární střípky −Řeší vztahy výchovy a sociálního prostředí, zkoumá výchovné aspekty socializačních procesů −Vliv prostředí na utváření osobnosti −Prevence a terapie sociálních deviací −Výchovná opatření sloužící k integraci ohrožených a sociálně postižených −Výchova k prosociálnímu chování −Pedagogika stavící do popředí sociální cíle na rozdíl od individuální pedagogiky −Pedagogická aktivita vzniklá jako odpověď na problémy moderní společnosti −Makrosociální hlediska výchovy; teorie sociální práce Úskalí teorie a praxe −Sociální pedagogika a sociální práce −Výchovné působení na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny = sociální, nebo existenciální dimenze výchovy? A lze tyto složky vůbec smysluplně oddělit? − Někteří z představitelů sociální pedagogiky −Don Bosco (1815-1888) a Salesiáni −Anton Semjonovič Makarenko (1888-1939) a opatrovnicko-vychovatelské pracovní kolonie pro bezdomou mládež − −Byl Jaroslav Foglar (1907-1999) sociální pedagog? −Ano: výchovná role kolektivu a vrstevníků, vliv prostředí na osobnostní rozvoj, výchova k prosociálnímu chování −Ne: nikoliv prioritní zaměření na sociálně znevýhodněné či ohrožené − −Pracoval výlučně s chlapci: patří téma genderové segregace do sociální pedagogiky? Pokud jsou chlapci sociálně znevýhodněnou skupinou, pak je Jaroslav Foglar sociální pedagog J − Zóon politikon – bytost sociální −Je fenomén mužství a ženství sociální problém a znevýhodňuje společnost jedno z obou pohlaví? −Sociální pedagogika – pokud vím – nereflektuje: předpokládá se koedukovaná výchova a genderově rovnoprávné postavení ve společnosti Sociální aspekty výchovy: společenská role mužství – ženství −Pedagogika = hoch (pais) a vedu (agó); průvodce pouze chlapců? −Společenské vědy – genderově nekorektní přehánění −Web of Science = „ženská studia“ (> 40 časopisů); žádná kategorie „mužská studia“ −„Rodová studia“ (gender studies) = spíše feministická studia −Více veřejného prostoru a otevřené pozornosti = porozumění ženám jako „druhému pohlaví“ (Beauvoirová, 1966) −Současnost: narušení polarity muž – žena, problém transgender −Rovnoprávnost ≠ stejnost pohlaví: rozdíly spjaté s pohlavím jsou malé, umělé a proměnlivé (Eagly, 1995) −Penis ≠ anatomický mužský sexuální nebo reprodukční orgán, ale ustanovený sociální konstrukt s problematickým vlivem na společnost, androcentrické omezení, nesprávný zkostnatělý koncept, hypermaskulinní interpretace (Lindsay & Boyle, 2017) −= záměrný nesmysl: mužství = z podstaty špatné, penis je základem → publikace v respektovaném časopise (Boghossian & Lindsay, 2017) Pohlaví a gender −Biologická podmíněnost lidského života x společensky očekávané chování (Fafejta, 2016) −Přibližování od obou pólů k „unisex“ středu je nezdravé a nevýhodné jak pro muže, tak pro ženy −Póly jsou vzájemně se doplňující a vytvářející celek v rovině lidského bytí, stejně jako v kosmickém rozměru: Nut a Geb, Gaia a Uranos, Šiva a Šakti, jin a jang atd. (Eliade, 1995, 1996) −Láska je touha po celku a úplnosti (Platón, 2005), k věčnému ženství jsme neseni stále výš (Goethe, 2008) −Společenské vědy = nevyváženost pohledu; a co realita? − Krize mužství −Feministický boj: gramatický rod („hostka“); Bůh v mužské podobě; genderově korektní slova v písních a státních hymnách −Sociální realita −Absence otce v rodinách; Evropa – manželský pár a děti = ¼ domácností (Možný, 2008) −Dívky převyšují chlapce ve školních známkách ve všech předmětech (Voyer & Voyer, 2014) −Chlapci více času před obrazovkami (Inchley, et al., 2016) −„Herní vdovy“ = 84% hráčů jsou muži (Ahlstrom, et al., 2012), ženy častěji žádají o rozvod (Yip, et al., 2015) −Závislost na pornografii (sledování dříve než zakusí první polibek) = pojetí sexu bez citové intimity (Tylka, 2015), neschopnost navázat živý vztah s reálnou partnerkou, sexuální anorexie, redukce citlivosti, nárůst sexuálních disfunkcí (Zimbardo, et al., 2016) Co s tím? −Jaroslav Foglar logicky (chlapci jsou sociálně znevýhodněnou skupinou, on se zaměřoval pouze na chlapce = sociálně ohrožené, proto) patří do oboru sociální pedagogika J − −Má se k genderovému sociálnímu uspořádání vyjadřovat sociální pedagogika? Má nějak formovat své studenty? A jak? K jakým cílům a s jakým genderově teoretickým podložím? Posilovat mužství – ženství, nebo transgenderovou rozvolněnost překračující bipolaritu? − Péče o sociálně znevýhodněné skupiny = bytostná sféra křesťanství, tj. náboženství? −Obor nejenom nekonfesní, ale také neutrální vůči náboženství – opravdu? −Jak to, že se tak často přednáší a studuje nejenom na pedagogických, ale také na teologických fakultách? −Propojení nejenom se sociální, ale přímo s charitativní prací −Tradičně křesťanské téma (agapé) −Sociální pedagogika jako „možný svět realizace lásky k bližnímu a jeho rozvoji“? − Fikční svět a možný svět −Fikční svět = teorie literatury: odlišení „vnější svět“ (pozadí příběhu) a „skutečnost literární“ (svět vytvořený textem) (Sládek, 2004) −Fikční svět má status „neaktualizovaných možností“ (Doležel, 2003, s. 30) −Možný svět = modální logika, analytická filosofie −Představitelná realizace světa, který se odlišuje přinejmenším v jednom aspektu Ontologie možných světů? −Logicky nemožný (současně je a není) ≠ ontologicky nemyslitelný (subatomární fyzika) −Prožitek jako kritérium realizace: mýtus, magie a mystéria, náboženství; prožitková pole hry, erotiky, mimořádných stavů vědomí (Jirásek, 2001) −Přechod mezi profánním a sakrálním světem (eucharistie; hra) − Imaginární a imaginální −Henry Corbin (2007), znalec středověkých arabských theosofů + heideggerovské fenomenologie a hermeneutiky −Imaginární = fantazijní, neskutečný −Imaginální = specifický řád skutečnosti, mundus imaginalis, rozeznatelný specifickým orgánem percepce, aktivní imaginací Mundus imaginalis −Mezi-světy, které nejsou utopií (jako světy fikční), ale mystickými prostory za hranou univerza smyslové zkušenosti −Realita světa duchovního −„to jest světa za světy fyzickými, je srozumitelná pouze jsoucnu, jehož akt bytí je funkcí jeho přítomnosti v těchto světech“ (Corbin, 2007, s. 19) −Realizace možného světa prostřednictvím prožitku (??) Propojení světů −Svět empirické zkušenosti poznatelné pomocí smyslů (hmotný, materiální, fyzikální = profánní, sekulární) −Mundus imaginalis = platónské ideje, jungovské archetypy, svět symbolů a obrazů, který reálně působí, poznatelný aktivní imaginací −Svět inteligibilní, abstraktního porozumění (= poznatelný vírou? Svět metafyzický, náboženské jinakosti, sakrální, v němž bytuje posvátno??) Implicitní náboženství 1. −Jacques Waardenburg (1997, orig. 1986) −Explicitní náboženství se chápou jako náboženství a tak se i prezentují −Implicitní náboženství nikoliv – je třeba zkoumat jejich vnější manifestace a jevy jako náboženské (např. sociopolitické systémy či politická hnutí) −Toto porozumění přejímá česká sociologie náboženství (Nešpor, 2003; Nešpor & Lužný, 2007) −Svět foglaringu (Hošek, 2017) −Sociální pedagogika jako implicitní náboženství? Asi nikoliv… (?) Implicitní náboženství 2. −Koncept o dvě desetiletí starší (1968), tradice každoročních konferencí (letos 40.), Centre for the Study of Implicit Religion and Contemporary Spirituality (1995), časopis Implicit Religion (1998) −= široké intelektuální, organizační, publikační a další dimenze −V ČR dosud systematicky nereflektováno (???) 3 rysy implicitního náboženství −Edward Bailey (2001, 2002, 2010, 2011, 2012): −Commitment(s), neboli závazky či povinnosti; psychologický a existenciální rozměr intencionality (pod-, ne-, sebe-, nad- vědomí) −Integrating foci, čili integrující ložiska či zaměřující ohniska; integrace intra- a inter- personálního, individuálního a sociálního života −Intensive concerns with extensive effects, což jsou intenzivní zájmy s extenzivními (rozsáhlými) efekty (účinky); rámec pro empirické studium, spojení mezi posvátným a profánním Implicitní náboženství sociální pedagogiky? −Pokud sociální pedagogika znamená realizaci „možného světa lásky k bližnímu a jeho rozvoji“, pak ano −V antropologické, psychologické, historické a sociologické dimenzi (Waardenburg; Bailey 1. a 2.) ≠ žádná významnost sakrální sféry −Ontologické tázání (Bailey 3.) = jak propojit odlišné ontologické sféry sakrálního a profánního (Boha s lidstvím, transcendenci s přirozeností, nesmrtelnost se smrtí, věčnost s časem…)? −Náboženský rituál a víra (přístupné pouze pro věřícího) ≠ Bailey − Náboženské a sekulární −Posvátné a profánní (Eliade, 2006) −Numinózní: mysterium tremendum et fascinans (Otto, 1998) −Nejenom existenciální prožitky, ale ontologicky „absolutně jiné“ −Bailey: nikoliv opozita, ale komplementarita, obě stránky vzájemně se doplňující a vyžadující −Implicitní náboženství hledá tento střed, třetí element mezi sakrálním a profánním (= sekulární) = spirituální? −= analogie mundus imaginalis? Spiritualita? Analogie se sociální pedagogikou −Neomezovat se nedostatečným množstvím znaků explicitního náboženství −Implicitně náboženská je podstata, hodnoty, principy, které jsou za samotnou výchovnou prací (= láska k bližnímu) −Přejít pomocí aktivní imaginace z empirického světa do duchovního světa mundus imaginalis −Sociální pedagogika vytváří ucelený možný svět lásky k člověku, horizont poukazující k významům prosyceným spirituálními hodnotami a významy −Nevstupuje – jako obor vskutku pedagogický, nikoliv teologický (!) – do oblasti „absolutně jiného“, tedy sakrálního, posvátného, proto nemůže být náboženstvím explicitním − Děkuji za pozornost −ivo.jirasek@upol.cz