1
ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI
Vybraná eticky citlivá
slova – fundamentální
etika
2
3
DOBRO
Ontologické dobro
• (1) Dobro je to, co si všichni žádají.
• (2) Dobro je bytostně věc (jsoucno), nakolik
zdokonaluje žádajícího (nakolik je dokonalostí
žádajícího).
• Dokonalé je to, čemu nechybí nic, co náleží k jeho
přirozenosti.
• Zdokonalující je to, co má dokonalost vhodnou pro
žádajícího.
• (3) Každé jsoucno je dobro.
• (4) Jsoucno a dobro jsou zaměnitelné.
4
Mravní dobro
• Každé jsoucno je ontologicky dobré, ale každé
jsoucno není mravně dobré. V čem je rozdíl?
• Pojem mravního dobra má dva aspekty či
implikace:
• aspekt hodnoty - sleduje se hodnota skutku sama
• aspekt cíle (účelu) – hodnota vzhledem k projevu
5
Mravní hodnota
• Je to, co dělá nějaké dobro mravním dobrem na
rozdíl od ontologického čí přirozeného dobra
(dobro je v souhlasu se svobodu, s požadavkem
člověka pro naplnění lidské přirozenosti).
• Tentýž úkon pojatý ontologicky může mít
v různých případech zcela odlišnou, dokonce
opačnou mravní specifikaci.
• Morální specifikace je něco zcela jiného než
ontologická specifikace.(příklad: dobrý nůž jako
nástroj nebo jako vražedná zbraň)
6
Druhy a hierarchie dobra
Platón, Aristoteles
• dobro ušlechtilé (bonum honestum)
…. Jako mravní dobro
• dobro užitečné (bonum utile)
…. Jako zprostředkující dobro
• dobro příjemné či těšící (bonum
delectabile).
…. Jako slastné smyslové dobro
7
Svědomí
• Thompson : je schopnost vnitřního poznání
správného a nesprávného
• Mnohdy je svědomí chápáno jako zdroj autority.
• Rousseau – jedna ze dvou základních emocí
(odpor vůči utrpení druhých)
• T.Moore – dobro je nedefinovatelné, ale lidem
intuicí dané
• Kant - jako oblast vědomí předcházející činnost,
tzv. praktický rozum
8
Svědomí - T.Akvinský
• Synderesis – mravní vědomí
• Sapientia – světonázorová orientace,
získané světonázrové přesvědčení
• Scientia - vědění empirické poznané
9
Norma – Pravidlo
• Zpravidla se zaměňují.
• Norma je legitimizovaný předpis, pravidlo,
konstanta. Jsou ve větší či menší míře
sdíleny.
• Může existovat společná norma jednání?
• Musí být nějak ukotveny ve smyslu lidství
• Odlišné způsoby stanovení norem.
10
Ctnosti - charakter
• Je zdatnost, schopnost, dobrá vlastnost či trvalá dispozice
konat dobro navzdory překážkám.
• Zpravidla je ctnost považována za vlastnost získaná
cvičením a lze ji opět ztratit.
• Platón: mohutnosti duše, zajišťující ctnostné jednání
– Rozum .... vede k moudrosti teoreticky, dozráním
– Vznětlivost ... vede k vztahu k pravému dobru
– Dychtivost .... vede ke statečnosti a k uměřenosti.
• Aristotelés: Etika Nikomachova, důraz na vzdělání v
ctnostech
11
Štěstí a smysl
Co je štěstí? Jak souvisí se smyslem?
• přírodní animalita – ve smyslu přírodní žádosti, závislosti
(hédonismu)
• humanita – ve smyslu svobody, vztahu k mravnímu dobru : podle
kvality morality se soudí i kvalita lidství.
Dále ve smyslu
• ohledu na druhé ...
• ohledu na sebe ve smyslu kultivace vlastních schopností
• Aristotelés, Kant, Akvinský dávají jako podmínku štěstí a smyslu
nutnost dosáhnout je v rovině humanity, a to v míře odpovídající
ohledu člověk na dobro druhých - za pomoci rozumu a svědomí
12
Pojem povinnost
• Kant: Povinnost je absolutní morální
nutnost zachovávat mravní řád. („Morální“
nutnost je zde opakem nutnosti fyzické.)
• Základ povinnosti: mravní skutky jsou
povinné? Povinné svou vlastní povahou!
13
Mravní chyba
• Zohlednit předmět skutku a okolnosti skutku
• Předmětem skutku rozumíme to, co jednající dělá,
např. podvod, krádež, pomoc v nouzi, péče o
rodiče apod.
• Okolnosti se týkají místa, času, osob, způsobu
jednání, úmyslu, užitých prostředků. V mravně
dobrém skutku je předmět v souladu s normou
mravnosti, v mravně špatném skutku je s ní
v rozporu.
• Některý předmět skutku je špatný sám o sobě,
např. vražda, pomluva, podvod. Jak to? Vždy?
14
Sankce- trest
• Přirozená sankce záleží v odměnách a trestech,
které vyplývají ze samotné povahy skutku
shodného nebo neshodného se zákonem.
• Pozitivní sankce záleží v odměnách a trestech,
které nevyplývají ze samotné povahy skutku, ale
jsou stanoveny svobodným rozhodnutím
zákonodárce.
• Trest jako naplnění spravedlnosti.
• Trest jako prevence
15
Kontrolní otázky
• Příklady, kdy rozhoduje zda se jedná o
etické nebo ontologické dobro?
• Stačí říci,
„to je vražda“?
• Nebo
„to je vražda, to se nedělá“?