ANTROPOLOGIE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI úvod do předmětu - příklady jeho užití v praxi - mapa oboru 2 3 Průvodce tématem 1 ÚVOD SOUVISLOST VZNESENÝCH OTÁZEK S ANTROPOLOGIÍ 2 DVA POHLEDY NA SVOBODU ČLOVĚKA 3 OD POHLEDU NA SVOBODU K POJETÍ ČLOVĚKA 4 ZÁVĚR: SMYSL ANTROPOLOGIE PRO POMÁHAJÍCÍ PRAXI 4 Antropologická otázka: "Co je člověk?" • "Latentní" charakter antropologické otázky otázka ani odpověď nás zpravidla nezajímá ● Kant a jeho 4. otázka "Co jsem?" jako konkrétní vyjádření otázky "Co je člověk?" ● Ovšem v zajímavých či kritických (životních) situacích (Schopenhauer) je otázka aktuální ● Odpověď na otázku "Co je člověk" jako řešení krize identity (viz foto "Pes kouše") 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 5 Záleží na tom, zda víme, co člověk je? Proč je třeba to vědět? ● Nastane však situace, kdy je otázka důležitá: o v zajímavých či kritických (životních) situacích (K. Jaspers: tzv. "mezní situace") o v krizi vlastní identity: kdo vlastně jsem, čím jsem jedinečný/á, čím jsem stejný/-á jako ostatní o v úvaze o smyslu svého bytí: odtud se odvíjí mé poslání, jak naplnit sebe sama, jakou mám já, či jiný, hodnotu? o zásadně pak v otázkách po smyslu a realizaci pomáhající profese 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 6 Záleží na tom, co je člověk? Proč? ● Příklad připodobnění člověka a zvíře o umělecký přístup využívá zvířete k vystižení charakterových rysů člověka (Ahtila) o terapie (psychoterapeutické situace, využití podobných rysů člověka a zvířete) o kasuistika – viz příklady o připodobnění nevhodného lidského jednání ke zvířeti (tzv."zvěrstva", násilí,…) o není člověk jen mechanismus nebo nástroj nebo ? o snaha o vystižení specifického postavení člověka jeho porovnáním oproti zvířeti (M.Scheler) 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 7 Zůstane člověk něčím zvláštní? ● Příklad přístupů potvrzujících zvláštní místo člověku: Scheler  člověk je fyziologicky blízký člověku  může se ze světa vyvázat  na rozdíl od zvířete má "ducha"  viz úryvek z dějin zápasu o přiznání zvláštního místa člověku "K ideji člověka" 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 8 Zůstane člověk něčím zvláštní? ● Příklad přístupů potvrzujících zvláštní místo člověku: Cassirer  člověk se od zvířete odlišuje způsobem vnímání světa  naše vnímání chápe jako systém využívající symbolické figury  vnímání člověka vykazuje zcela jiný přístup ke světu než má zvíře 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 9 Zůstane člověk něčím zvláštní? ● Příklad přístupů potvrzujících zvláštní místo člověku: Foucault  "archeologická" metoda zkoumání užití pojmů v dějinách  "genealogická" metoda k vysvětlení vzniku současného užívání pojmů  obsah našeho vědění o druhých je podmíněn dobou a způsobem jednání  člověk jedinec se dostává do systému (struktury) daného společenským epistémé  odhalují se projevy strukturální moci nad jedincem  hrozí ztráta jedinečnosti člověka 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 10 Zůstane člověk něčím zvláštní? ● Příklad přístupů potvrzujících zvláštní místo člověku: Marcel  člověk a technika: zdroj touhy i strachu  co může člověk vzhledem k technice?  hledání středu člověka v duchovním usebrání  antropologie je jednou z cest tomuto usebrání  úryvek z Marcelovy přednášky 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 11 Závěr: v antropologii jde mnohdy • o vystižení jinakosti člověka jako tvora i jako jedince • o hledání podkladů pro jeho nezaměnitelnou hodnotu jako osoby • o vystižení křehkosti a zároveň mohutnosti (velikosti) člověka 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 12 Příklad užití antropologie v praxi o Jde o znalost člověka – klienta – nebo o znalost člověka – mne – v situacích pomáhající profese?  kasuistika (sociální šetření)  kasuistika (problém svobody)  komentář ke kasuistikám  jde o dílčí případ řešení otázky "Co je člověk (klient)"?  potřeba odlišit klienta a sociálního pracovníka či soc.pracovnice: proč?  problém: neexistuje nestranný "posuzovatel" pro toto odlišení  řešení otázky "Co je člověk (klient)"? je ovlivněno tím, čím nebo kým je řešitel, tedy jaký je to člověk a z jaké zkušenosti vychází 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 13 Některá specifika metody antropologie  hermeneutický kruh  jak interpretovat (vysvětlit) člověka, pokud není pevně daný základ, nebo předpis této interpretace?  privilegovaný fenomén  určující jev, ze kterého vyjdu při zkoumání člověka  antropologický kruh  člověk není schopen stanovit objektivní základ, ze kterého může nezávisle člověka vysvětlit  důvodem je to, že sám je člověkem, je tedy zatížen nějakou předem danou zkušeností/předvěděním  předvědění  vědění nereflektované, tzv. předporozumění, umožňující klást otázky a dále určovat, co je věc a jaká je věc … (viz též kap.3 "Co je vědění")  je základním východiskem umožňujícím hledat odpověď na antropologickou otázku 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 14 Dodatek: kritika antropologie  nikdy nehotová odpověď na otázku co je člověk  tázání filozofické antropologie je obsahem již existujících disciplín  text námitek a diskuse 1 úvod souvislost vznesených otázek s antropologií 15 Průvodce tématem – 2.část 1 ÚVOD SOUVISLOST VZNESENÝCH OTÁZEK S ANTROPOLOGIÍ 2 DVA POHLEDY NA SVOBODU ČLOVĚKA 3 OD POHLEDU NA SVOBODU K POJETÍ ČLOVĚKA 4 ZÁVĚR: SMYSL ANTROPOLOGIE PRO POMÁHAJÍCÍ PRAXI 16 "Co nebo kdo je člověk?" Dva příklady odpovědi  společným privilegovaným fenoménem je zvolena svoboda člověka  odpovědí na antropologickou otázku je určité pojetí člověka  odpověď je ovlivněna privilegovaným fenoménem – tedy konkrétním pojetí svobody 2 dva pohledy na svobodu člověka 17 Svoboda jako privilegovaný fenomén  1. ukázka textu – J. P. Sartre: Existencialismus je humanismus  2. ukázka textu – K. Jaspers: Co je člověk? 2 dva pohledy na svobodu člověka 18 Rozbor/interpretace textu Sartre  1) Podstata je před existencí  Sartre chápe podstatu jako danost  předpokládá, že tato podstata určuje člověka  autorem tohoto omezení (dle Sartra) bývá Bůh  2) Podstata determinuje člověka nezávisle na Bohu  pokud Bůh neexistuje, netřeba se nechat vázat podstatou člověka  i ateista může chápat pojetí člověka jako determinované podstatou 2 dva pohledy na svobodu člověka 19 Rozbor/interpretace textu Sartre  3) Existencialismus znamená, že nástrojem k vysvětlení člověka je pouhý fakt vlastní existence  člověk nemá dánu ani vlastní podstatu  4) Člověk je sám skrze své osamocené bytí tvůrcem své vlastní podstaty  je sám tím projektem i projektantem  sám zaujímá tvůrčí roli vynechaného Boha 2 dva pohledy na svobodu člověka 20 Rozbor/interpretace textu Sartre  5) Sartre rozlišuje běžná chtění, která nemají s existenciálním životním zaměřením nic společného  určující je vědomé, aktivní subjektivně „projektovaném“ žití  člověk za ně nese zodpovědnost  6) Skutečně svou volbou volíme i druhé lidi, Sartre tvrdí. Jak to?  subjektivní volba není volbou subjektivní pouze s ohledem na sebe sama 2 dva pohledy na svobodu člověka 21 Rozbor/interpretace textu Sartre  7) Sartrovo pojetí svobody zakládá důvody pro zodpovědnost za naše rozhodování  naše volba je prý vždy správná (Jak je to možné?!!)  není zde nějaké měřítko správných rozhodnutí  hodnotou (považovanou za správnou) zde je, že volíme  8) Chybějící Bůh je zdrojem existenciální úzkosti  Sartre však tuto úzkost řeší tak, že volbě jako takové přiřadí hodnotu  podílím se na koncipování „obecného“ člověka 2 dva pohledy na svobodu člověka 22 Rozbor/interpretace textu Sartre  9) Ani před volbou, ani po ní, nemáme žádný pevný bod, abychom se ujistili o její správnosti  Sartre proto člověka přímo nazve svobodou  jde o vrženost člověka do života a o jeho odsouzení ke svobodě 2 dva pohledy na svobodu člověka 23 Rozbor/interpretace textu Jaspers  1) Jaspers uvádí pochybnosti o možnosti vědění o člověku.  2) Člověk je více, než předmět našeho zkoumání – je v něm možnost svobody.  3) Jaspers nemluví o svobodě jako nezávislosti. Zkušenost svobody člověka ho dělá něčím více, než jsou běžně poznatelné věci.  4) Prožitek svobody Jaspersovi umožňuje se odvolat na vztaženost člověka k Bohu.  Ve svobodě vidí otevřenost pro dobro. Nechápe ji jako pouhou nezávislost. 2 dva pohledy na svobodu člověka 24 Rozbor/interpretace textu Jaspers  5) Jaspersovi jde především o autenticitu člověka.  Té dosáhneme lépe, když se vnímáme ve vztahu k něčemu, co nás přesahuje – k transcendenci či k Bohu.  6) Právě důsledkem svobody je možnost vztáhnout se k tomu, co mě přesahuje.  Znamená to se osvobodit z „vitálního“ fungování ve světě, a obrátit se k tomu, co člověka přesahuje. Podmínkou dosažení tohoto osvobození je schopnost být autentický/á, tj. žít své svobodného bytí v souladu se sebou samým.  7) Klíčovým prvkem k vystižení člověka je svoboda; bez ní by došlo ke ztrátě obecného povědomí o člověku a k vymizení fenoménu lidství. 2 dva pohledy na svobodu člověka 25 Průvodce tématem – 3.část 1 ÚVOD SOUVISLOST VZNESENÝCH OTÁZEK S ANTROPOLOGIÍ 2 DVA POHLEDY NA SVOBODU ČLOVĚKA 3 OD POHLEDU NA SVOBODU K POJETÍ ČLOVĚKA 4 ZÁVĚR: SMYSL ANTROPOLOGIE PRO POMÁHAJÍCÍ PRAXI 26 Oprávněnost uvedených ukázek pro vztah k praxi  Právo klienta na sebeurčení, sebezmocnění, …  Souvisí nějak s pojetím svobody?  Negativní a pozitivní pojetí svobody  … další…? 3 od pohledu na svobodu k pojetí člověka 27 Společná východiska přístupů ke svobodě Sartra a Jasperse  svoboda je antropologickou konstantou  svoboda je privilegovaným fenoménem  jako filosofové ovlivněni existencialismem vychází ze stejných autorů  Zejména je ovlivnili Nietzsche, Husserl, Heidegger 3 od pohledu na svobodu k pojetí člověka 28 Sartre: negativní pojetí svobody  člověk viděn spíše v rozměru jeho praktické vitální živočišné funkčnosti  prostor k vlastní realizaci pouze v „horizontální“ rovině svých rozhodnutí  pojetí a hodnota člověka založeny na svobodě volby  svoboda a zodpovědnost má smysl pouze v návaznosti na druhého člověka 3 od pohledu na svobodu k pojetí člověka 29 Jaspers: pozitivní pojetí svobody  svoboda jako člověku daná  když si ji plně uvědomím, mohu poznat člověka jinak než jako předmět  uvědomění si svobody je pro Jasperse výzvou k otázce po původu svobody  svoboda i zodpovědnost člověka jsou založeny na vztahu k tomu, co člověka přesahuje  Jaspersova otázka po původu svobody nepředstavuje nebezpečí determinace, ale pozitivního rozvoje  svoboda mu je výzvou k sebeuschopnění člověka 3 od pohledu na svobodu k pojetí člověka 30 Průvodce tématem – 4.část 1 ÚVOD SOUVISLOST VZNESENÝCH OTÁZEK S ANTROPOLOGIÍ 2 DVA POHLEDY NA SVOBODU ČLOVĚKA 3 OD POHLEDU NA SVOBODU K POJETÍ ČLOVĚKA 4 ZÁVĚR: SMYSL ANTROPOLOGIE PRO POMÁHAJÍCÍ PRAXI 31 Význam antropologie pro pomáhající praxi  Hledání definitivní odpovědi na otázku co je člověk zůstává neúspěšné (viz kritika antropologie)  Studiem různých pojednání o člověku možná zkresleně zahlédneme nějaké rysy sebe  Díky pohledu na sebe si mohu uvědomit nedostatečnost svého pohledu na druhého  předejít promítání vlastních představ na druhého  poznat a vzít v úvahu jinakost a specifičnost druhého 4 závěr: smysl antropologie pro pomáhající praxi 32 K zamyšlení se nad svobodou a pojetím člověka  1. Jak by se projevil Sartrův argument pro humanismus, kdyby po válečném konfliktu měl člověk zůstat na zemi sám a nebylo možno se opřít o existenci druhých?  2. Je pro Jaspersovo pojetí svobody důležité, jestli se člověk vztahuje ve své svobodě k Bohu nebo k transcendenci?  3. Jaké důsledky může mít snaha posuzovat během sociálního šetření klienta podobně, jako se posuzuje nějaká věc? Jak se toto posuzování projeví? Lze tomu v praxi zabránit?  4. Co bude obnášet moje vlastní reflexe mé vlastní svobody? Je důležitá pro můj vztah k druhým?  5. Který z filosofů předkládá pojetí člověka, se kterým bych se spíše chtěl/a ztotožnit? A naopak? 4 závěr: smysl antropologie pro pomáhající praxi 33 Co si k antropologii přečíst?  SOKOL, Jan: Antropologie, Praha: Portál, 2000  CORETH, Emerich: Co je člověk?, přel. Bohuslav Vik, Praha: Zvon, 1994  JASPERS, Karl: Úvod do filosofie, přel. Aleš Havlíček, OIKOYMENH: Praha, 1996  SCHELER, Max: Místo člověka v kosmu, přel. Anna Jaurisová, Praha: Academia, 1968  BUBER, Martin: Problém člověka, přel. Marek Skovajsa, Praha: Kalich, 1997  SOKOL Jan, PINC Zdeňek: Antropologie a etika, Triton, 2003 Praha  ANZENBACHER, Arno: kap. 6 "Co je člověk?„  … a další. 4 závěr: smysl antropologie pro pomáhající praxi