Filosofie člověka v sociálně-politickém prostředí Filosofie člověka a. Ilustrativní sondy do významných pojetí člověka b. Privilegovaný fenomén, jinakost a respekt c. Sociální rozměr člověka, svoboda a aktuální politická realita d. Příklady využití zajímavých pojetí člověka v přístupu k druhému e. Aplikace na přístup k mladému člověku Ilustrativní sondy do významných pojetí člověka Úvod •Kierkegaard •Nietzsche Soren Kierkegaard •(1813-1855) •čtenář se stává spoluautorem •důraz na roli subjektivity •tři nezávislé stavy myšlení •„Volím to absolutní, které pak soudí mne“ •„teleologické suspendování etického“ •„etický paradox“ •enormní důraz na "subjektivitu" Friedrich Nietzsche • (1844-1900) • esencí světa je vůle • negativní vztah ke křesťanství • ambice moderny najít jednoduchá řešení • života bez Boha • stádní pud • nový pohled na pravdu • důvěra v hodnotu lidství … společné rysy Nietzsche i Kierkegaard: • nedostatečné založení existence člověka • opora o společnost nebo mimo ni? • základ v sobě nebo ve vztahu? • kdo je člověk? Privilegovaný fenomén, jinakost a respekt • předporozumění • Max Scheler (1874-1928) • Ernst Cassirer (1874-1945) • srovnávání člověka a se zvířetem Privilegovaný fenomén, jinakost a respekt Michel Foucault (1926-1984) • analýza "myšlenkových systémů" • strukturální nátlak • diskurs • privilegovaný fenomén • antropologický kruh • člověk jako celek Sociální rozměr člověka • Jean-Paul Sartre (1905-1980) • Karl Jaspers (1883-1969) • prožitek svobody • role svobody v pojetí člověka Využití zajímavých pojetí člověka • Jaspers – Sartre • Hannah Arendtová (1906-1975) • "virtuosita„ • "rozkvět" člověka Aplikace v přístupu k člověku • John Locke (1632-1704) • otec • Karl Jaspers • otázka viny • Charles Taylor (1931) • autenticita K zamyšlení 1. Jak by se projevil Sartrův argument pro humanismus, kdyby po válečném konfliktu měl člověk zůstat na zemi sám a nemohl by se opřít o existenci druhých? V čem je tato situace relevantní pro mladého člověka dnes? 2. Je pro Jaspersovo pojetí svobody důležité, jestli se člověk vztahuje ve svobodě k Bohu nebo k něčemu jinému? 3. Jaké důsledky může mít snaha posuzovat žáka podobně, jako se posuzuje věc? Jak se toto posuzování projeví? 4. V čem spočívá společný rys Nietzschova a Kierkegaardova přístupu ke člověku? Lze tento rys najít ve společnosti a politice dnes? 5. Co to je privilegovaný fenomén ve filosofické antropologii? Kde může mít tento pojem konstruktivní přínos v profesi?