Metafyzika METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ 2 3 Průvodce tématem metafyzika - 1. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK – ANALÝZA MODELOVÉ PROŽÍVANÉ SITUACE 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 4 2.1 METAFYZIKA • chápaná ne jako překonaná disciplína dějin filosofie • ale chápaná jako jeden ze způsobů, jak porozumět tomu, co prožívám. 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 5 • Ukázka modelové situace: • starý člověk na nemocničním lůžku v léčebně dlouhodobě nemocných 2.1.1 MODELOVÁ PROŽÍVANÁ SITUACE 2.1.1 MODELOVÁ PROŽÍVANÁ SITUACE 6 • Při volbě modelové prožívané situace, která bude oporou při výkladu metafyzického přístupu • není důležitý příběh • ale důležité jsou spíše prvky daného literárního obrazu. 2.1.1 MODELOVÁ PROŽÍVANÁ SITUACE 7 • Příběh navrženého obrazu z léčebny je záměrně potlačen. • V popředí jsou vrstvy a prvky situace • Já • Nemocný • jeho myšlenky, atd. • Není třeba držet se navržené situace z léčebny dlouhodobě nemocných – lze najít i jiné situace… 2.1.1 MODELOVÁ PROŽÍVANÁ SITUACE 8 Průvodce tématem metafyzika - 2. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK – ANALÝZA MODELOVÉ PROŽÍVANÉ SITUACE 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 9 • Metafyzika • se netýká něčeho „za tímto naším světem“ • není výpovědí o nějakém jiném světě. • Vznik názvu Metafyzika • u Andronika Rhodského v 1. století př. Kr. 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.2.1 DESTRUKCE PŘEDSUDKŮ 10 • Výklad Aristotelovy definice „první filosofie“: • Aristoteles tvrdí, že metafyzika je „věda, která zkoumá jsoucí jako jsoucí a to, co mu o sobě náleží.“ • Důraz na to, že metafyzika si všímá prostě toho, co je, aniž by do svého zkoumání vnášela nějaké předchůdné poznatky, teorie, předpoklady. • Zkoumá prostě to, co je, jako jsoucí (soustředěně, ale nesebestředně). • Klasická metafyzika nevkládá do toho, co je, své představy. 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.2.2 KLASICKÁ DEFINICE METAFYZIKY 11 • Termíny k promyšlení: • Jsoucno, resp. jsoucí: To, co je. (Toto, nač lze ukázat.) 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 12 • Prohloubení A: • pokračujte v četbě Aristotelovy Metafyziky, IV.1 • zamyslete se: co asi znamená zkoumat „jsoucí obecně“ • zkoumat „jsoucí obecně“ znamená hledat „nejvyšší příčiny“, resp. „počátky“ • nejvyšší příčiny ovšem také nepatří jinému světu, ale týkají se toho, co je a co jako jsoucí prožíváme • co můžete říci o statutu Platónových idejí? 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 13 • Prohloubení B : • pokračujte v četbě Aristotelovy Metafyziky, XII. 6-7. (Metafysika jako theologie) • zamyslete se nad vztahem metafyziky a Boha či teologie. (Pro náročnější) 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 14 • Pro každou metafyziku je důležitá souvislost mezi jsoucnem a tím, jak jej člověk chápe. • V textu učebnice preferujeme namísto termínu „chápe“ slovo „prožívá“ (také bychom mohli říci „zakouší“). • Jsoucno je člověku přístupné vždy skrze nějaký prožitek. 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.2.3 PROŽITEK A JSOUCNO 15 • Právě na prožívání jsoucna se zaměřuje fenomenologie. • Fenomenologie je jedna z moderních filosofických metod, kterou využívá také naše kapitola o metafyzice. 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 16 • Obvykle prožíváme nikoli samostatné jsoucno, ale spíše širší situace. • Z toho důvodu v textu mluvíme spíše o prožívaných situacích, než prožívaných jsoucnech. • Prožívané situace tvoří prostředí, ve kterém se pohybujeme. • Odkaz na text z učebnice: Situace s hruškou 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.2.4 PROŽÍVANÁ SITUACE 17 • Metafyzika zkoumá jsoucno; přitom platí, že velmi důležitým ohledem tohoto zkoumání je souvislost jsoucna a prožitku tohoto jsoucna. 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.2.5 KANTŮV PŘÍSTUP K METAFYZICE 18 • Aristotelés • Porovnává prožitek se jsoucnem a kontroluje, zdali se jsoucno shoduje s prožitkem, zdali se během prožívání nestala nějaká chyba. • Rozšíření: pravda jako shoda věci a rozumu (viz kapitolu 3. Co je vědění … a Aristotelovo pojetí vědění resp.pravdy) 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 19 • Immanuel Kant (18. stol.) • „Pokusme se, zda bychom v úkolech metafysiky neuspěli lépe, kdybychom předpokládali, že se předměty musí řídit naším poznáním.“(Kant, Kritika čistého rozumu, Praha: OIKOYMENH, 2001, s. 19) • Při sledování souvislosti jsoucna a prožitku dostává u Kanta (a v celém novověku) přednost prožitek (tj. naše poznání) před jsoucnem. 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 20 • Pokusíme se o doplnění dalších aspektů metafyzických úvah (vedle pohledu na souvislosti jsoucna a prožitku). • Celek • Jaký smysl má celek světa? • Jak do celku zařadit situaci, kterou právě prožívám? 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.2.6 CELEK A PŘESAH 21 • Přesah (transcendence) • Dává celek světa smysl také z jiného stanoviska, než je mé vlastní? • Přesahuje toto jiné stanovisko mou zkušenost? • Lze uvažovat také o jiných než lidských stanoviscích (např. zvířecích, božských, apod.)? 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 22 Průvodce tématem metafyzika - 3. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK – ANALÝZA MODELOVÉ PROŽÍVANÉ SITUACE 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 23 • Zvláštní lidské postavení vůči jsoucnu lze nahlédnout z různých hledisek. • Ukázka textu: Fink, E.: Bytí, pravda ,svět • Souvislost myšlení a řeči. 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 24 • Myšlení má řečovou povahu, i v případě, že nemluvíme. • Prožitek jsoucna má řečovou povahu. • Analýza řeči může být jednou z metod metafyziky. • Příkladem využití analýzy řeči v metafyzice může být analytická filosofie. 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 25 • Řeč dává myšlení a prožívání pevnou formu slov a vět. • Tekutý a nepevný svět nevysloveného. • Je takový svět možný? • Přesahuje naši zkušenost? 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 26 • Prožívání (protože má řečovou povahu) zpevňuje svět, samo ale pevné není. • Metafyzika může sledovat naší zkušenost v různých stupních • jako prožívanou a prožíváním zpevňovanou • jako vyslovenou a pevně uchopenou • jako ještě prožíváním nezpevněnou situaci, v jejímž středu neleží lidský zpevňující prožitek. 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 27 Průvodce tématem metafyzika - 4. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK – ANALÝZA MODELOVÉ PROŽÍVANÉ SITUACE 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 28 • Analýza modelové prožívané situace metodou novověké metafyziky • tj. se zaměřením na lidský prožitek. • Všimněme si zpevňující role lidského prožitku. • Pokusme se vnímat i nepevnost pevného. • Odkaz na text z učebnice: analýza situace na nemocničním lůžku 2.4 TŘETÍ KROK – ANALÝZA MODELOVÉ PROŽÍVANÉ SITUACE 29 Průvodce tématem metafyzika - 5. část 2.1 ÚVOD - METAFYZIKA 2.2 PRVNÍ KROK – NĚKOLIK TEORETICKÝCH INFORMACÍ 2.3 DRUHÝ KROK – TEXT Z OBLASTI METAFYZIKY 2.4 TŘETÍ KROK – ANALÝZA MODELOVÉ PROŽÍVANÉ SITUACE 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 30 • Metafyzika se pokouší popsat, jak vzniká obraz světa,ve kterém člověk žije. • Sleduje přitom především tyto dvě složky, ze kterých obraz světa vzniká: • 1) prožívané jsoucno jako jsoucí a všechny vztahy,ve kterých existuje • 2) prožitek tohoto jsoucna a vztahů,ve kterých existuje. 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 31 • Teoretické analýzy v oblasti vzniku obrazu světa mohou přinést také poučení pro otázky každodenního života i problematické situace pomáhajících profesí. • Učí nás nevnímat prožívané situace sebestředně. • Učí nás nepřehlížet nepatrné věci, rostliny a živočichy a jejich životní prostory. • Pomáhá nám vnímat nepevnost zdánlivě pevných forem a pohybovat se bez obav v tekutě nepevné spleti vztahů, které vytvářejí svět. 2.5 ZÁVĚR: SMYSL METAFYZICKÉHO UVAŽOVÁNÍ 32 K ZAMYŠLENÍ SE NAD METAFYZIKOU • 1. ‚Vše souvisí se vším‘ – je to jen fráze? • 2. Jaký je rozdíl mezi prožitkem člověka a zvířete? • 3. Jaký vliv na prožitek mají nálady? Mění nálady prožívanou situaci? • 4. Lze měnit povahu lidské řeči? Dávat pevné formy – je to jediná úloha řeči? METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ 33 K ZAMYŠLENÍ SE NAD METAFYZIKOU • 5. Čím se nechat vést při pomoci – vyjadřovanými pocity nebo tím, co sdělují věci v okolí? Mohou mít věci nějaký pocit a má vůbec smysl o tom takhle uvažovat? • 6. Co nelze vyslovit? • 7. Je nutná myšlenka „něčeho, co nás přesahuje“? METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ 34 CO SI K METAFYZICE PŘEČÍST? BENYOVSZKY, Ladislav a kol.: Úvod do filosofického myšlení, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007 HEIDEGGER, Martin: Co je metafyzika?, přel. Ivan Chvatík, Praha: OIKOYMENH, 2006 JASPERS, Karl: Šifry transcendence, přel. Vlastimil Zátka, Praha: Vyšehrad, 2000 METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ 35 SEZNAM POUŽITÝCH TEXTŮ FINK, Eugen: Bytí, pravda, svět, přel. J. Čapek, Praha: OIKOYMENH, 1996, s. 129. ARISTOTELÉS, Metafyzika, přel. a pozn. opatř. Antonín Kříž, Praha: Rezek, 2003, IV.1 METAFYZIKA A PAVOUK V KOUTĚ