ODKUD SE BERE KRÁSA?
Estetika
2
3
Průvodce tématem estetika - 1.část
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO
UMĚLECKÉHO DÍLA
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
4
Dnešní použití výrazu estetika
• odvozeno od řeckého slova aisthésis
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
5
Vznik a předmět oboru
• Alexander Gottlieb Baumgarten
kniha s názvem Aesthetica.
• Estetika bývala tradičně definována jako nauka o
krásnu, jak se projevuje
• v přírodě
• či v uměleckém díle.
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
6
Stručný přehled dějin estetiky jako nauky o
kráse
• antika: krása nápodobou dokonalé ideji
• středověk: umění ovlivněno křesťanstvím
• slouží mu jako pomůcka
• či jako odlesk Boží slávy
• renesance: okouzlení světem nadsmyslových
idejí
• novověk: estetika souvisí s poznáním,
subjektivizuje se
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
7
Dnešní chápání estetiky
• podezřelost krásy
• systematické znecitlivování
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
8
Průvodce tématem estetika - 2.část
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
9
Stručné seznámení s Platónovou
tzv. teorií idejí
• jednotlivina a obecnina (příklad veverky a
veverkovitosti)
• ideální krása: filosof jako arbitr ve sporu o to,
co je opravdu krásné
• idea a čas: plynutí času může být zdroj
estetického zážitku
• krásné a dobré: vztah provázanosti v Platonově
filosofii
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
10
1. ukázka textu: Platón - Symposion
• erotická zkušenost (Erós jako daimón mezi bohy a
lidmi)
• stupně směřující k vrcholu erotického zasvěcení
• láska k tělu
• chození za „vnější krásou vůbec“.
• uvědomění si, že „krása v duších je cennější
než krása těla“.
• nazření duchovní krásy: krásy, „jevící se v
činnostech a zákonech“
• nazření božské krásy: náboženská dimenze
(krásno podivuhodné podstaty)
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
11
1. ukázka textu: Platón - Symposion
• nebezpečí nadřazenosti filosofa vůči umění:
• filosof zapomene na to, že po kráse a pravdě
pouze touží
• začne se domnívat, že díky své výjimečnosti
má nárok vystupovat jako ten, kdo pravdu
vlastní
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
12
Průvodce tématem estetika - 3.část
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO
UMĚLECKÉHO DÍLA
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
13
Kritika platonismu
• Člověk se nesmí orientovat podle nějakých
nadsvětních jsoucen.
• Musí naopak pozitivně přijmout svou tělesnost a
uvědomit si, že vše je jen takové, jak se nám to jeví.
• Destruktivní role sokratovského racionalismu v
estetice: "všechno musí být rozumné, aby to bylo
krásné„.
6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA
14
2. ukázka: Nietzsche – Zrození tragédie
• nutnost přijetí konečnosti a tragičnosti života
• pozitivní role umění při snášení těžkosti bytí
• pokusy metafyziků o nalezení nějaké pravé
skutečnosti za pouhými jevy jsou naivními
• umělec a pravý filosof jako dionýské bytosti
• jsou schopni přitakat životu i v jeho tragičnosti
• jsou esteticky formováni; ne však díky nadsvětné
ideji krásy, ale otevřeným přijetím života v jeho
tragice, zmírňované opojením či snem.
6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA
15
Průvodce tématem estetika - 4.část
6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA?
6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY
6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO
UMĚLECKÉHO DÍLA
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
16
Přirozená krása oproti umělé kráse
• Úryvek textu : G. W. F. Hegel - Uměle krásné a přirozeně
krásné
• Úryvek textu : Ch. Baudelaire - Chvalořeč na šminku
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
17
Vzájemné porovnání pohledů
Hegela a Baudelaira
• Co je kritériem krásného pro Hegela?
• Jak rozlišuje Hegel mezi přirozeně a uměle krásným? Ke
kterému pojetí krásy je kritický?
• Jak spolu souvisí nebo nesouvisí pravda a krása podle
Hegela?
• Proč je rozdíl mezi přirozenou a umělou krásou tak
podstatný pro Baudelaira?
• Co je kritériem krásného pro Baudelaira?
• Lze s Baudelairem souhlasit? Pokud ano proč, pokud ne,
tak proč?
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
18
K ZAMYŠLENÍ SE NAD ESTETIKOU
• 1. Kdo rozhoduje, co je krásné? Filosof? Umělec? Každý
podle toho, co se mu líbí?
• 2. Je možné skutečně krásou formovat vlastní život?
Může mít krása terapeutické účinky i pro klienta?
Neskrývá se v citu pro krásu možnost nalezení něčeho,
co nám chybí, šance dojít klidu a vnitřní vyrovnanosti?
Není ale nazírání krásy pouhý útěk od aktivního života?
• 3. Jak z vlastního života vytvořit umělecké dílo?
• 4. Zneužití krásy v politice (příp. médiích a reklamě) dejte
příklad a vysvětlení.
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
19
K ZAMYŠLENÍ SE NAD ESTETIKOU
• 5. Platónova kritika umění v Ústavě (X. kniha: 595a-
608b).
• 6. Postava průvodce zasvěcením: srovnání filosofie a
pomáhajících profesí.
• 7. Problém bolesti (a pojetí člověka jako uměleckého
díla).
• 8. Má estetika a umění vůbec nějaký význam pro
praktický život?
• 9. Může se tématem estetiky stát i ošklivost?
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
20
K ZAMYŠLENÍ SE NAD ESTETIKOU
• 10. Má filosofie právo na dohled nad uměním?
• 11. Má vůbec smysl mluvit o kráse samé, netělesné,
božské?
• 12. Kde brát sílu k přijetí života v jeho tragičnosti?
• 13. Nevede Nietzschovo umělecké pojetí života pouze
k jakémusi extatickému sebezničení?
6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA OPROTI UMĚLÉ KRÁSE
21
SEZNAM POUŽITÝCH TEXTŮ
 Platón: Symposion, přel. Fr. Novotný, Praha:
OIKOYMENH, 1993, str. 55–57.
 NIETZSCHE, Friedrich: Zrození tragedie z ducha hudby,
přel. Otokar Fischer, Praha: Gryf,1993, 15.
 Hegel, G. W. F: Přenášky o estetice. Citováno z
Leissmann, K; Zenaty, K. O myšlení. Olomouc : Votobia,
1994, str. 277-278
 Baudelaire: Chalvořeč na šminku. Citováno z
Leissmann, K; Zenaty, K. O myšlení. Olomouc : Votobia,
1994, str. 279-280