ZDROJE FINANCOVÁNÍ
 Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:
1. na činnost – tzn. na redistribuci dávek a pokrytí
sociálních služeb, které směřují k uživateli,
2. na správu potřebnou k činnosti, která
zahrnuje náklady na:
a) investice potřebné pro provoz činnosti (technicko
– materiální zabezpečení, výstavba apod.)
b) vlastní operativní správu (mzdové náklady,
neinvestiční náklady apod.)
Subjekty financování:
 Stát
 Samospráva (regiony, kraje, obce)
 Zaměstnavatel
 Občan/účastník (OSVČ, samoplátce, sponzor).
STÁT
 Financování prostřednictví daní (přímých nebo
nepřímých) nebo z jiných příjmů a majetku.
SAMOSPRÁVA
 Zdroje získává:
- ze státního rozpočtu (část SR, podíl na příjmech SR,
grant ze SR)
- z poplatků (vlastní příjmy od obyvatelstva = obecní
poplatky),
- z darů.
ZAMĚSTNAVATEL
 Spoluúčast na pojištění zaměstnanců
 Spoluúčast na některých nákladech nařízených
státem, které jsou spojeny se sociální ochranou (např.
v oblasti pracovního práva).
OBČAN / ÚČASTNÍK
 Přispívá na povinnou solidaritu s jinými občany.
 OSVČ.
 Sponzorské dary (odečet z daní).
ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ
 Fondovou technikou (předpokládá kapitálovou
rezervu)
 Rozpočtovou technikou (průběžné financování –
dávky se v daném období vyplácejí přímo z
příspěvků v tomto období vybraných) –
problémem je deficitní rozpočet.
 Jednorázově (dary)
Zdroj: Tomeš, I.: Sociální politika –
teorie a mezinárodní zkušenost, 2001.
Organizace a provádění sociálního zabezpečení,
platba pojistného –legislativní úprava
 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti.
Orgány sociálního zabezpečení
 Ministerstvo práce a sociálních věcí,
 Česká správa sociálního zabezpečení,
 Pražská správa sociálního zabezpečení,
 okresní správy sociálního zabezpečení,
 Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
 Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR,
Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních
ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních
služeb),
 Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky
Vězeňské služby ČR).
Sociální pojištění - úvod
 Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na
pojistném principu, tj. na pravidelném placení
příspěvku – pojistného, tzn. že plátci pojistného
pravidelně odvádí příspěvek do systému. Peníze, které
ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na
pojistném vybere, jsou příjmem plynoucím do státního
rozpočtu.
Plátci pojistného
 zaměstnavatelé,
 zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a
důchodového pojištění (popř. pouze důchodového
pojištění),
 osoby samostatně výdělečně činné
 osoby, které jsou dobrovolně účastny důchodového
pojištění
Sociální pojištění v sobě zahrnuje
platby na:
1. důchodové pojištění,
2. nemocenské pojištění,
3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Výpočet pojistného
 Pojistné se vypočítává procentem z vyměřovacího
základu za rozhodné období.
 Rozhodné období:
- u zaměstnanců kalendářní měsíc,
- u OSVČ kalendářní rok a vyměřovacím základem pro
pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50
% daňového základu.
Výše pojistného
 u zaměstnavatelů 25 %, z toho: 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 %
na důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
 u zaměstnanců 6,5 % z toho: 6,5 % na důchodové pojištění,
zaměstnanec pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti neplatí,
 u osob samostatně výdělečně činných 29,2 %, z toho: 28 % na
důchodové pojištění, 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
 u osob samostatně výdělečně činných, které jsou dobrovolně účastny
nemocenského pojištění 1,4 % z vyměřovacího základu, který nemůže
být nižší než dvojnásobek částky pro účast zaměstnanců, v roce 2010
tedy z částky minimálně 4000 Kč,
 u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 28 % na
důchodové pojištění,
 u zahraničních zaměstnanců, kteří se dobrovolně přihlásí k účasti na
nemocenském pojištění, 1,4 % pojistného na nemocenské pojištění.
PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU
ZAMĚSTNANOSTI
 1,2 % z celkové výše sociálního pojištění – u
zaměstnavatelů a OSVČ
 Co je státní politika zaměstnanosti? (aktivní x pasivní)
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ
Od 1. 1. 2009 je nově upraveno
zákonem č. 187/2006 Sb., o
nemocenském pojištění (byl
schválen již na jaře 2006, ale
účinnosti nabyl až počátkem ledna
2009).
NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ - úvod
 Nemocenské pojištění je jedním z pilířů sociálního
pojištění.
 Nemocenské pojištění upravuje pojištění pro případ
dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz
(nebo např. lázeňská péče), těhotenství a mateřství,
péče o dítě nebo jiného nemocného člena domácnosti.
 Účelem nemocenského pojištění je poskytovat hmotné
zajištění při sociálních událostech krátkodobého
(dočasného charakteru).
Koncept nové úpravy zákona o nemocenském
pojištění
 Přijetím tohoto zákona došlo ke komplexní úpravě
nemocenského pojištění, které zahrnuje jak okruh osob
účastných nemocenského pojištění, jejich nároky z
tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek,
posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského
pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského
pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění.
NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ JSOU
ÚČASTNI:
 Zaměstnanci v pracovním poměru
 Osoby ve služebním poměru, tj. příslušníci Policie ČR,
Hasičského záchranného sboru, Celní správy ČR, Vězeňské
služby ČR apod.
 Státní zaměstnanci podle služebního zákona
 Zaměstnanci činní na základě DPČ (POZOR – ne DPP!)
 Soudci
 Poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu
Parlamentu ČR
 Pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních
pro výkon PP
 Odsouzení ve VTOS zařazení do práce atd.
Povinná účast na NP vzniká u zaměstnance
po splnění podmínek:
 Výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném
v pracovněprávním vztahu.
 Rozsah zaměstnání, který je určen minimálním
počtem dnů (zaměstnání trvalo alespoň 15 dnů).
 Minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv.
rozhodný příjem, jehož hranice je v roce 2010
stanovena na 2000 Kč).
Dávky z nemocenského pojištění
 Nemocenské
 Peněžitá pomoc v mateřství
 Ošetřovné
 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
NEMOCENSKÉ
 Náleží od 15. kalendářního dne dočasné pracovní
neschopnosti za kalendářní dny.
 Během prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti
bude poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci náhradu
mzdy za pracovní dny, avšak náhrada mzdy první 3 dny mu
nenáleží.
 Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne
vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení
karantény, pokud není stanoveno jinak.
Co je to denní vyměřovací základ?
 Průměrný denní příjem v tzv. rozhodném období. Za
rozhodné období se v souvislosti s nemocenským
pojištěním považuje zpravidla 12 kalendářních měsíců před
měsícem, ve kterém vznikla sociální událost. Příjmy
(vyměřovací základy) se v tomto období sečtou, vydělí se
počtem kalendářních dnů a získaná částka tvoří denní
vyměřovací základ, ze kterého se počítají dávky
nemocenského pojištění.
Redukce denního vyměřovacího
základu od 1.1.2010:
 1. redukční hranice (791 Kč) se u nemocenského počítá
90%,
 z částky nad 1. redukční hranici do 2. redukční hranice (1
186 Kč) se počítá 60%,
 z částky nad 2. redukční hranici do 3. redukční hranice (2
371 Kč) se počítá 30%,
 k částce nad 3. redukční hranici se nepřihlíží.
VÝŠE NEMOCENSKÉ
 60% redukovaného denního vyměřovacího základu, a
to do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti;
 66% redukovaného denního vyměřovacího základu, a
to od 31. do 60. kalendářního dne PN;
 72% redukovaného vyměřovacího základu, a to od 61.
do konce PN.
OŠETŘOVNÉ
 Pokud nemůže zaměstnanec kvůli ošetřování člena
domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let
vykonávat zaměstnání, náleží mu tzv. ošetřovné.
Rodiče či jiné oprávněné osoby se přitom mohou
jednou v ošetřování vystřídat.
Nárok na ošetřovné vzniká, pokud:
 Je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (ale
nemají nárok např. OSVČ),
 Ošetřuje dítě mladší 10 let,
 Nebo pečuje o zdravé dítě do 10 let z důvodu uzavření
dětského výchovného zařízení, nařízení karantény nebo
když osoba, která o dítě jinak pečuje, onemocněla
 Ošetřuje jiného nemocného člena domácnosti, pokud jeho
zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou,
 Dítě nebo nemocný člen domácnosti žije v domácnosti se
zaměstnancem, který o tuto dávku žádá, pokud se nejedná
o ošetřování dítěte mladšího 10 let.
PODPŮRČÍ DOBA A VÝŠE
OŠETŘOVNÉHO
 Ošetřovné se poskytuje nejdéle po dobu prvních 9
kalendářních dnů potřeby ošetřování. Zaměstnanci,
který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo
povinnou školní docházku, a je jinak osamělý, pak
nejdéle 16 kalendářních dnů.
 Výše ošetřovného za kalendářní den je stanovena jako
60% denního vyměřovacího základu.
PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ
 Podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském
pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech
před nástupem na MD. Tato podmínka se týká zaměstnanců i OSVČ
(pro OSVČ platí ještě jedna podmínka – nemocenské pojištění musí
trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem
podpůrčí doby).
PODPŮRČÍ DOBA A VÝŠE DÁVKY
 U pojištěnky, která porodila jedno dítě, celkem 28
týdnů.
 U pojištěnky, která porodila dvě nebo více dětí
současně, 37 týdnů. Po uplynutí 28 týdnů je možné
PPM dále vyplácet pouze v případě, že pojištěnka
pokračuje v péči alespoň o dvě z těchto dětí.
 U pojištěnce, který převzal dítě do péče, celkem 22
týdnů.
 U pojištěnce, který převzal do péče dvě a více dětí, 31
týdnů. Po uplynutí 22 týdnů je možné PPM vyplácet
pouze v případě, že pojištěnec pokračuje v péči
alespoň o dvě z těchto dětí.
VÝŠE PPM
 PPM činí 70% z denního vyměřovacího základu (od
1.6.2010) a vyplácí se od prvního dne nástupu na
PPM.
 při výpočtu této dávky a vyrovnávacího příspěvku
v těhotenství a mateřství se částka do první redukční
hranice (791,- Kč) počítá 100 % (od 1. 1. 2010 se počítala
90 %).
VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V
TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ
 Poskytuje se těhotné zaměstnankyni nebo matce do
konce 9. měsíce po porodu, která byla z důvodu
těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou
práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek.
 Nemají nárok např. ženy pracující na DPČ nebo OSVČ.
VÝŠE A PODPŮRČÍ DOBA VPTM
 Rozdíl mezi původním denním vyměřovacím základem a
průměrným příjmem po převedení na jinou práci je výší
vyrovnávacího příspěvku.
 Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na
jinou práci, nejdéle do začátku 6. týdne před plánovaným
porodem.
 Z důvodu mateřství se poskytuje do konce 9. měsíce po
porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení.
Účast na nemocenském
pojištění OSVČ
 Účast na nemocenském pojištění OSVČ je
dobrovolná. Z nemocenského pojištění jim pak po
splnění dalších podmínek náleží nemocenské (výše
nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního
vyměřovacího základu) a PPM (výše PPM za
kalendářní den rovněž činí 60 % denního
vyměřovacího základu).